Vesmírná technika: Sovětská sonda Luna 23

VT_2021_02

Když se sovětští konstruktéři naučili měkce přistávat na Měsíci a zpátky na Zemi dopravili první gramy vzorků měsíčního regolitu, nastal čas posunout se dál a vytyčit si další, náročnější úkoly. V rámci minisérie věnované návratu vzorků z povrchu Měsíce pomocí sovětských sond Luna se nyní dostáváme k modernizované řadě E8-5M. Jako první přichází na řadu neúspěšná mise Luna 23.

Pokud Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku pořadu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.


Vesmírná technika vychází na MALL.TV každý pátek .

Kromě Vesmírné techniky najdete na internetové televizi MALL.TV i další pořady Kosmonautixu. Každý den zde vycházejí Vesmírné zprávy, které informují o dění v kosmonautice. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket pod názvem Vesmírné starty.

Pokud si chcete prohlížet tyto pořady přímo v aplikaci na svém telefonu, tabletu nebo na chytré televizi, zde je návod jak naladit MALL.TV

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

15 komentářů ke článku “Vesmírná technika: Sovětská sonda Luna 23”

  1. Spytihněv napsal:

    K té neprovedené (nebo nepodařené) aktivaci vzletového stupně. Jedna z možností je zamítnutí návratu prázdné schránky bez vzorků. Tím je myšleno rozhodnutí řídiciho střediska nebo samotné sondy? Připadá mi zvláštní, že by na Zemi neměli zájem alespoň na provedení navratové operace. Každá taková akce přece znamená nové zkušenosti.

  2. Vaclav napsal:

    Snímky ukazují, že sonda leží na boku. Z této polohy by asi těžko startovala. Rusové zpravidla mlžili. V tomto případě též nepřiznali, že sonda při přistání padla na bok.

  3. Vaclav napsal:

    Určitě to věděli. Sonda má orientační systém, který udává přesnou polohu, nejen pro přistání, ale i pro korekce. Je třeba si uvědomit, že tento program měl konkurovat Apollu a to excelovalo, proto se zdráhali, což bylo u nich obvyklé, přiznat neúspěch.

  4. Jan Jancura napsal:

    V textu dokumentu je zřetelně řečeno, že oficiálně bylo přiznáno, že mise byla neúspěšná, proč by pak zamlčeli, že se převrátila, to by spíše mohla býti alespoň částečná omluva neúspěchu. Navíc by pak vlastně vůbec neuvažovali o start návratové části.

    • Vaclav napsal:

      Rozdíl je v tom, že sonda při přistání padla na bok a tím byla vyřízena. Mlžení spočívá tom, že Rusové tvrdili že se při přistání poškodilo odběrové zařízení a následně, že se nezdařil návrat prázdné kapsle, což evidentně nebyla pravda.
      Rozdíl mezi prezentovaným a skutečným neúspěchem spočívá v tom, že dle mlžení sonda přistála se specifikovanými poškozeními. Ve skutečnosti nepřistála, ale padla na bok což zcela jistě není přistání a to zcela vylučovalo jakýkoli pokus nejen pro odběr, ale i pro restart. V skutečnosti sonda nemusela být vůbec poškozena, ale její poloha vylučovala jak odběr, tak i restart.

      • Spytihněv napsal:

        Vy se pořád točíte na jistotě, že o tom pádu na bok věděli. Ale to je pouze váš subjektivní názor. Přitom nemáme nic jiného než dobové ruské informace a fotky z LRO. Verze je taková, že se domnívali, že při podařeném přistání se poškodilo odběrné zařízení a tak alespoň zkusili vrátit prázdné pouzdro. Což se pochopitelně nemohlo podařit. Až LRO odhalila pravý stav věci.

        • Vaclav napsal:

          Jistě se shodneme na tom, že aby sonda vůbec k Měsíci doletěla a mohla přistát musí řídící středisko v každém okamžiku znát její orientaci v prostoru. Vycházím z toho, že po přistání byla schopná komunikace, dle textu oboustranné a tedy mohla sdělit svoji orientaci prostoru, jak jinak by mohli vědět na jakém sklonu terénu přistála.

        • Spytihněv napsal:

          Na tom by něco být mohlo, ale faktem asi zůstává, že se v archivech později takováto informace zřejmě neobjevila. A to tam byly sanozřejmě i mnohem více utajované záležitosti.

        • Michal Václavík napsal:

          K teoriím Václava se nevyjadřuji, na to opravdu nemám čas a je to margaritas ante porcos. Reaguji pouze na příspěvek Spytihněva. O tom že sonda je převrácená na bok v roce 1974 nevěděli, resp. to veřejně nebylo takto explicitně publikováno. Věděli, že je nakloněná, to o kolik odhadli na základě zpětné identifikace místa přistání a analýzy povrchu (sonda Luna neuměla sama přímo potvrdit kam přistála) a poškození sondy, které bylo možné vyčíst z telemetrie. Při pokusu o vrtání nenarazil vrták na žádný odpor, tedy se předpokládalo, že je poškozený/ulomený, případně se přibližoval k povrchu pod úhlem, že povrchu nedosáhl. Ze snímků LRO víme, že pokud se vrták pohyboval, pak téměř vodorovně s povrchem a tedy jej nemohl dosáhnout (opět nevíme a nikde nebylo publikováno, zda a o kolik se případně vrták posunul). Na základě těchto indicií určitě někoho mohlo napadnout, že sonda by mohla být naboku. Na druhou stranu, ale částečně fungovala a tak byl celkem logický předpoklad, že je v nějaké vychýlené poloze od ideální kolmé polohy.

  5. Vaclav napsal:

    Na WIKI pod heslem “ Luna 23 “ je inkriminovaný snímek z americké sondy vč. zvětšeného výřezu.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.