Americká sonda Lucy je opět o krok blíže ke startu – vědecký přístroj L’TES (Lucy Thermal Emission Spectrometer) byl totiž úspěšně instalován do těla sondy. „Skutečnost, že máme do sondy instalované dva ze tří vědeckých přístrojů, představuje významný milník,“ říká Donya Douglas-Bradshaw, projektová manažerka Goddardova střediska v Greenbeltu (stát Maryland) a dodává: „Tým kolem přístroje L’TES si zaslouží uznání za jejich nasazení a odhodlání.“ Sonda Lucy se stane první kosmickou misí, která má studovat tzv. Trojány – planetky, které jsou pozůstatkem stavebních bloků vnějších planet Sluneční soustavy.

Mise dostala své jméno po zkamenělině dávného předka moderních lidí, která dostala od svých objevitelů jméno Lucy. Tato kostra totiž ve své době poskytla unikátní pohled na vývoj lidského druhu. Podobně má kosmická mise Lucy provést revoluci v našich znalostech původu planet i vzniku celé Sluneční soustavy před více než 4 miliardami let.

Schéma dráhy sondy Lucy
Zdroj: http://www.americaspace.com

Přístroj L’TES postavili odborníci z Arizonské státní univerzity ASU a velmi zjednodušeně řečeno se jedná o bezkontaktní teploměr. Jeho úkolem bude na dálku měřit infračervené záření vycházející z Trojánů – sonda Lucy totiž proletí kolem sedmi takových objektů. Jednak je to první mise vyslaná k těmto objektům, ale také počet sledovaných cílů bude mimořádný.

L’TES dorazil do firmy Lockheed Martin 13. prosince a o tři dny později byl úspěšně integrován do těla sondy. Díky měření teploty planetek L’TES posktyne vědcům informace o vlastnostech materiálu na povrchu. Sonda Lucy totiž nebude moci přistát na žádné planetce – půjde jen o průlety kolem těchto objektů. Tento přístroj proto umožní pozemnímu týmu určit, zda je materiál na povrchu spíše volně uložený (jako třeba písek), nebo zda jsou tam spíše kameny. Jako bonus bude ještě L’TES sbírat informace o spektrech s použitím infračervených pozorování na vlnových délkách od 4 do 50 mikrometrů.

„Tým kolem přístroje L’TES využil naše zkušenosti s návrhem, výrobou a provozem podobných tepelných emisních spektrometrů z jiných misí jako je třeba OSIRIS-REx nebo Mars Global Surveyor, které jsme také stavěli,“ říká Phil Christensen, hlavní vědecký pracovník přístroje L’TES a pokračuje: „Každý přístroj má své vlastní výzvy, ale díky našim zkušenostem očekáváme, že L’TES přinese skvělá data, ale určitě si pro nás připraví i mnoho překvapení a nečekaných informací o těchto záhadných objektech.“

Vědecký přístroj L’TES.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Navzdory výzvám, které souvisí s omezeními kvůli pandemii Covid-19, je start mise Lucy stále plánován na říjen roku 2021. „Jsem neustále ohromen akčností a flexibilitou tohoto týmu, který zvládá jakoukoliv překážku, která se před ním objeví,“ chválí Hal Levison ze Southwest Research Institute, hlavní vědecký pracovník celé mise Lucy a dodává: „Ještě před pěti lety byla mise jen návrhem na papíře a nyní máme několik hlavních dílů sondy a palubních systémů sestavených, otestovaných a připravených.“

Kromě vědeckého přístroje L’TES, již byla nedávno instalována také vysokozisková anténa, která sondě umožní komunikovat se Zemí, odesílat data a přijímat pokyny, ale také najde vědecké využití – umožní přesně změřit hmotnost Trojánů. O instalaci prvního vědeckého přístroje, kamery L’LORRI, jsme Vás informovali před několika měsíci v samostatném článku. Zbývá tedy už připojit jediný vědecký přístroj a tím je snímkovací kamera a infračervený spektrometr v jednom alias L’Ralph. K jeho doručení do montážní místnosti by mělo dojít začátkem roku 2021.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/lucy-crop.jpg
http://www.americaspace.com/wp-content/uploads/2017/01/IMG_0151.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/1024-678.jpg