Dnešní výročí: Ofeq-1, 32 let
Izrael vypustil pomocí rakety Šavit z Negevské pouště svůj první satelit jako 9. země světa. 19. září 5:43
Izrael vypustil pomocí rakety Šavit z Negevské pouště svůj první satelit jako 9. země světa. 19. září 5:43

Meteorologická družice, kterou v roce 2006 vypustila na oběžnou dráhu agentura NOAA za účelem sledování hurikánů blížících se k pobřeží USA byla nyní přesunuta na jinou pozici. Z ní má dobrý výhled na Blízký východ, kde bude sledovat počasí, aby podpořila americké armádní činnosti v této oblasti. Družice GOES-13 již není nutná ke sledování počasí v okolí USA a proto ji NOAA převedla pod americké letectvo v rámci meziagenturní dohody. Armáda 8. září oznámila, že družice dosáhla nové dráhy a zahájila provoz nad Indickým oceánem. Se změnou provozovatele souvisí i změna názvu – družice se nyní jmenuje EWS-G1 (Electro-optical Infrared Weather system Geostationary 1). Je tedy prvním zástupcem geostacionárních meteorologických družic, které vlastní ministerstvo obrany, jak uvedlo letectvo v tiskové zprávě, kde se dále píše: „Družice poskytuje snímky oblačnosti a sleduje počasí v oblasti Indického oceánu pro ministerstvo obrany. Naplňuje tak potřeby ústředního velení a dalších provozních středisek.“

Dnes jsem pro vás vybral přednášku pracovníka České kosmické kanceláře a popularizátora kosmonautiky Michala Václavíka, který má díky své práci vynikající a naprosto originální informace o kosmonautice, ať už jde o pilotované mise či bezpilotní sondy. V přednášce vám představí společný projekt Evropské kosmické agentury a ruského Roskosmosu, který asi všichni znáte pod názvem ExoMars. Jedná se o dvoudílnou misi. Během první mise byla v roce 2016 k Marsu odstartována sonda TGO, jejíž součástí byl i přistávací modul EDM nazvaný též Schiaparelli. V přednášce se dozvíte, jaké jsou úkoly sondy na oběžné dráze a jaký byl osud přistávacího pouzdra. V další části přednášky nám poté Michal Václavík představí přípravy druhé části tohoto společného projektu. Podle plánů z roku 2019 se mělo startovat letos a ruská raketa Proton-M měla vynést k Marsu ruskou přistávací platformu Kozáček a evropský rover Rosalind Franklin. My už dnes však víme, že letos v březnu byla mise odložena na rok 2022. Přes tento nepříjemný fakt vás…

Podle dostupných informací by během dneška mělo dojít k tlakové zkoušce prototypu Starship SN7.1. Na texaské základně Boca Chica bude tento prototyp natlakován kapalným dusíkem a vnitřní tlak postupně poroste až do úrovně, kterou konstrukce testovací nádrže nevydrží a praskne. Jde o důležitou zkoušku, která inženýrům prozradí cenné informace o kvalitě výrobního procesu a zpracování nové oceli 304L, ze které jsou od SN7 vyráběny všechny nové prototypy Starship. V našem článku najdete přímý přenos celé akce, který zajišťuje kanál Nasaspaceflight.
Z důvodu špatného počasí v místě přistání se start mise Starlink 1-12 odkládá o několik dní, přesný termín zatím neznáme. 18. září 9:50
Úplně první fotografii soustavy Země – Měsíc pořídila sonda Voyager-1 18. září 1977 ze vzdálenosti cca 11,5 mil. km. 18. září 5:43

Minulý pátek jsme Vám přinesli první díl minisérie věnované představení alespoň některých českých kosmických projektů. Také dnes budeme v tomto tématu pokračovat a přineseme Vám další informace od zástupců Akademie věd, kteří 10. září vystoupili na pražské výstavě Cosmos Discovery v rámci tiskové konference věnované novým exemplářům, které souvisí s českým podílem na kosmických projektech. Stejně jako minule bych chtěl už na začátku zdůraznit, že se rozhodně nejedná o všechny projekty, na kterých se ČR podílí, existují i další. Máme tedy být rozhodně na co hrdí.
Nejbližší příležitost bude zítra, ale předpověď počasí na zítřek dává zatím jen 30% pravděpodobnost dobrých podmínek. 17. září 19:50

V uplynulých dnech jsme neměli mnoho příležitostí ke sledování komentovaných přenosů, ale to by se mohlo dnes večer změnit. Na čtvrtečních 20:19 našeho času totiž SpaceX chystá start své rakety Falcon 9. Po vzletu z rampy 39A nás čeká přistání prvního stupně (mimochodem použitého potřetí) na mořské plošině a zřejmě proběhne i pokus o záchranu aerodynamického krytu – jedna jeho polovina přitom vůbec poprvé zažije svůj již třetí let. Na oběžnou dráhu míří dalších 60 družic Starlink, které pokryjí svět vysokorychlostním a spolehlivým připojením k internetu.
Prototyp představený na svátek Ústavy se nikdy nedostal do kosmu. Byl používán k řadě zkoušek (mj. přistávání, vibrační testy a vztyčování na rampě). 17. září 5:43