Dnešní výročí: konec mise Cassini, 3 roky
V roce 2017 byla odeslána poslední data této veleúspěšné mise a sonda byla vstupen do atmosféry Saturnu zničena. 15. září 5:43
V roce 2017 byla odeslána poslední data této veleúspěšné mise a sonda byla vstupen do atmosféry Saturnu zničena. 15. září 5:43

Dění na texaské základně Boca Chica nabírá obrátky a je čas si zrekapitulovat aktuální dění. K tomu se perfektně hodí článek od amerického webu nasaspaceflight. Starship SN8 by se měla stát dalším prototypem, který čeká testovací let. Elon Musk, šéf a hlavní designér SpaceX, potvrdil harmonogram zkoušek tohoto stroje, který dostane tři motory Raptor, aerodynamickou špičku a ovládatelné plochy. Novinky tak navazují na již dříve oznámený plán provést se Starship SN5 a SN6 několik menších skoků. Každý z těchto prototypů už má za sebou let do 150 metrů a nejdříve v říjnu bychom se měli dočkat letu SN8 do zhruba 18 kilometrů.

Přednáška vybraná pro dnešní den bude po kratší odmlce opět pocházet z vlastních zdrojů serveru kosmonautix. Přednášejícím je Martin Gembec a jako téma si vybral budoucí pilotované lodě americké kosmonautiky. Pochází z počátku roku 2016, informace obsažené v ní odpovídají tedy dané době. Autor nám nejprve povypráví o historii raketoplánů SpaceShipOne a SpaceShipTwo, zmíněna bude i havárie VSS Enterprise z roku 2014. Pokračovat bude druhou suborbitální lodí, raketou New Shepard firmy Blue Origin a kapslí, která bude vozit posádky a náklad na hranice vesmíru. V další části přednášky přešel autor na orbitální kosmonautiku. Nejdříve nás autor seznámil s tehdejším postupem vývoje lodi Orion, která má za několik let dopravit opět člověka na povrch Měsíce. Na závěr si pak nechal oba kontraktory programu komerční dopravy posádek na ISS, tedy firmy Boeing a SpaceX a jejich kosmické lodi Starliner a Crew Dragon. Svou přednášku Martin Gembec bohatě prokládal videi, nebudeme teda na rozdíl od běžných přednášek omezeni jen na statické fotky.

NASA zahájí formulaci nové mise, která by měla studovat vyšší vrstvy zemské atmosféry – dynamické rozhraní naší planety s kosmickým prostorem. Tato oblast se neustále mění – zespoda ji ovlivňuje atmosférické počasí, shora zase počasí kosmické ve formě plazmatu a energie ze Slunce. Nová mise by měla jako první poskytnout systematické studium této oblasti v našem bezprostředním okolí. Vědci by tak měli získat data, která pomohou lépe porozumět jevům v této lokalitě a věří, že díky tomu budou schopni lépe předvídat, jak se bude tato oblast vyvíjet.
V roce 2015 se v 9:51 UTC se oběma stanicím experimentu LIGO poprvé podařilo zachytit výrazný záchvěv vzniklý splynutím dvou černých děr. 14. září 16:30
Sovětská sonda se stala prvním lidským výtvorem, který dosáhl jiné nebeské těleso – v roce 1959 dopadla na Měsíc, do Mare Imbrium. 14. září 5:43

Mise, která má studovat vznik a vývoj malých planetek, získala od NASA oficiální povolení k postupu do další fáze vývoje. 3. září se projekt Janus dočkal významného milníku – program, který počítá s vypuštěním dvou malých družic prošel přes Klíčový rozhodovací moment-C. Jedná se vůbec o prvního zástupce programu SIMPLEx-2 (Small Innovative Missions for Planetary Exploration), který se dostal takto daleko. Další dva koncepty rozvíjené v rámci SIMPLEx-2, tedy EscaPADE (Escape and Plasma Acceleration and Dynamics Explorers) a Lunar Trailblazer jsou stále ve formulační fázi. V případě Lunar Trailblazer by měl Klíčový rozhodovací moment-C přijít letos v listopadu, u mise EscaPADE pak příští rok v dubnu.

Pro většinu fanoušků kosmonautiky jsou starty raket něco, co všichni rádi sledujeme. Třešničkou na dortu jsou pak starty mířící do hlubin naší sluneční soustavy, ano, hovořím tu o meziplanetárních misích. Pokud jde jen o sondy, které obíhají cílovou planetu či měsíc z oběžné dráhy, je vše v pořádku. Příkladem zde může být sonda Cassiny. Ale víte, že měla i přistávací modul? A pokud se chystá přistání na tělesech sluneční soustavy jako je planeta Mars, měsíce Europa, Enceladus a dalších, je potřeba zvýšené opatrnosti při přípravě sondy, aby pokud možno nedošlo k zavlečení pozemských organismů na jejich povrch. Pokud bychom navíc chtěli dopravit vzorky tělesa zpět na Zemi, rovněž bude zapotřebí opatrnosti. V dnešní přednášce na téma planetární ochrany bude hovořit Julie Nováková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která se ve svém volném čase svěnuje psaní sci-fi, fantasy či detektivek. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

Evropská kosmická agentura představila v minulých dnech několik snímků, které zachycují stavbu již třetího exempláře servisního modulu pro americkou kosmickou loď Orion. Tento kousek je určen pro misi Artemis III, při které by se měli lidé vrátit na Měsíc. Na snímcích můžeme dobře vidět základní kostru modulu, která se nachází v italském Turíně – konkrétně pak ve zdejším výrobním závodu firmy Thales Alenia Space. Samotná stavba základní nosné konstrukce tohoto servisního modulu, která jako páteř zajistí pevnost sestavy při startu, je již prakticky dokončena.

Je pravé nedělní poledne. Ideální čas si po hutném obědě dát pořádnou porci kosmonautiky. Pojďte se proto začíst do Kosmotýdeníku, který vám opět představí to nejzajímavější, co přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Tentokrát bude hlavním tématem první a nezdařený start rakety Rocket 3.1 společnosti Astra. Dále se podíváme na aktuální práce na kosmodromu Boca Chica v jižním Texasu, nebo třeba na zajímavou nominaci evropského astronauta na palubu třetího operačního letu lodi Crew Dragon. Přeji vám dobré četní a pěknou neděli.