Čínská oceánografická družice
Dnes v 05:40 UTC odstartovala raketa CZ-4B z kosmodromu Ťi-čchüan (Jiquan) a vynesla třetí satelit Chaj-jang (Haiyang) 2C. 21. září 11:25
Dnes v 05:40 UTC odstartovala raketa CZ-4B z kosmodromu Ťi-čchüan (Jiquan) a vynesla třetí satelit Chaj-jang (Haiyang) 2C. 21. září 11:25
V rámci programu Interkosmos vstoupil roku 1980 Arnaldo Tamayo Méndez spolu s J. Romaněnkem ze Sojuzu 38 na palubu stanice Saljut 6. 21. září 5:43

13. září byl na zkušebním stanovišti B-2 ve Stennisově vesmírném středisku při zkouškách prvního letového exempláře centrálního stupně rakety SLS dokončen testovací případ 5. Během testu byla ověřena činnost systému řízení vektoru tahu. Účel a průběh testu jsme si popsali v minulém dílu. Naklánění motorů RS-25 během testu je zachyceno v následujícím videu. Nyní probíhá přezkum shromážděných dat, po němž se přistoupí k posledním třem testům.

Dne 17. září 2020 zemřel ve věku 101 let významný český astronom Doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc, dr.h.c. Byl to člověk, který se v 60. letech významným způsobem zasadil o výstavbu dvoumetrového dalekohledu na Ondřejovské hvězdárně a mezi lety 1968-1975 let vedl Astronomický ústav Československé akademie věd. Řadu dalších let se následně věnoval problematice pravidel kosmického prostoru a upozorňoval na rostoucí množství kosmického smetí. V době, kdy pracoval v Ondřejově, se na počátku 70. let setkal i s velitelem posádky Apolla 17 Eugenem Cernanem, který k nám tehdy přivezl československou vlajku a nikdo z oficiálních představitelů státu se s ním nechtěl sejít. Jeho patrně nejvýznačnější publikací se stal Katalog galaktických planetárních mlhovin, který v roce 1967 vydal spolu se svým bývalým doktorandem a dalším významným astronomem Lubošem Kohoutkem. Po Luboši Perkovi je pojmenována planetka (2900) LubosPerek. Dnešní přednáškou bych tak chtěl vzdát poctu tomuto významnému českému astronomovi, který se rovněž zapsal i do dějin české a československé kosmonautiky. Přednáška bude…
20. září 1945 byl přesunut, v rámci operace Paperclip, W. von Braun s většinou svého týmu na americkou základnu Fort Bliss v Texasu. 20. září 22:15
Dnes proběhl 35 s. dlouhý test čtyř motorů prvního stupně připravované rakety Alfa (Alpha) od společnosti Firefly Aerospace. 20. září 22:00

ESA nyní testuje prototyp antény o průměru 2,6 metru. Jde o reflektorovou anténu z kovové sítě, která představuje významný pokrok pro evropský kosmický sektor. Verze této antény bude možné vyrobit tak, aby představovaly libovolný tvar, který si designéři přejí. Něco takového bylo doposud možné pouze s tradičními pevnými anténami. „Tohle je opravdové evropské prvenství,“ říká s radostí Jean-Christophe Angevain, který má v ESA na starosti návrh antén a dodává: „Čína a USA také pracují na podobných technologiích tvarovaných síťových reflektorů. Je potřeba, aby mohly být na oběžné dráze rozmístěny dostatečně velké antény, které by jinak byly příliš objemné, aby se vešly do krytu rakety a zároveň splňovaly požadované úrovně výkonu.“

Další týden je za námi a ani tentokrát se fanoušci kosmonautiky nenudili. Že jste nestíhali sledovat dění? Nebo si jen chcete všechny události hezky v klidu a na jednom místě připomenout? V obou případech je Kosmotýdeník ideální volbou. Stejně jako v minulých týdnech na Vás i dnes čeká jedna hlavní zpráva, několik krátkých zpráv a chybět nebudou ani tradiční rubriky. Budeme se věnovat SpaceX, ale i sondě Hayabusa 2 nebo Číně. K nedělnímu obědu Vám přejeme dobrou chuť a doufáme, že Vám bude chutnat i náš dezert v podobě Kosmotýdeníku.

Vážení čtenáři a vlastně i diváci, kteří čtete či sledujete tuto subdoménu serveru kosmonautix.cz. Od startu uběhlo už 14 dní a proto by stálo za to se s vámi podělit o několik informací k dalšímu provozu. Chtěl bych zde probrat zveřejněné přednášky, v krátkosti zmínit témata, které jsem vám za tuto dobu zvládl nabídnout, probrat i současnost a zmínit i několik slov o budoucnosti. Za uplynulých 14 dní bylo na tomto serveru zveřejněno celkem 13 záznamů přednášek. Snažil jsem tak představit vám poměrně široký záběr, který se skrývá pod prostým slovem kosmonautika. Podívali jsme se na počátky raketové techniky na začátku 20. století, pokračovalo se prvními živými tvory ve vesmíru, poslechli jsme si o počátcích průzkumu našeho Měsíce a v několika přednáškách jsme zmínili i průzkum planet naší sluneční soustavy či lety ke hvězdám. Rozhodně jsme přitom nezapomínali i na žhavou současnost, kterou má asi řada z vás spojenou s firmou SpaceX a pokusili jsme se nahlédnout i do budoucnosti.

V dnešním díle Vesmírné techniky zamíříme na ISS a podíváme se na jeden velmi zajímavý a mezi jejími obyvateli poměrně oblíbený experiment Veggie. Jedná se o malý foliovník pro experimentální pěstování rostlin (nejen) pro přímou spotřebu posádkou v podmínkách kosmického letu. Astronauti na něm nejen dělají vědu, ale také jim občas zpestřuje jídelníček.