14. prosince otevřeli odborníci z agentury JAXA návratové pouzdro sondy Hayabusa 2. Ze všeho nejdříve se dostali k několika malým černým zrníčkům z planetky Ryugu. Bylo tedy jisté, že sonda dokázala na Zemi dopravit cenný materiál. Tato zrníčka se však nenacházela v odběrné komoře, ale v jakési „předsíni“. Po podrobném zaznamenání všech zjištěných aspektů mohlo přijít otevření první ze tří komor, které jsou určené pro uchování vzorků. Z čisté laboratoře mohla přijít pozitivní zpráva. Komora A obsahuje černý materiál (viz náhledový obrázek článku s vyváženými barvami). Už tohle množství vypadá velmi dobře a to se jedná jen o první komoru, přičemž pouzdro obsahuje tři. Je však možné, že třetí komora bude prázdná.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Sonda Hayabusa 2 měla původně provést tři odběry z planetky Ryugu, ale nakonec se inženýři spokojili pouze se dvěma odběry. Při jednom byl sebrán povrchový materiál, při druhém pak materiál, který byl předtím vyvržen z uměle vytvořeného kráteru. „Vědci JAXA si hodnocení úspěšnosti mise (co se množství vzorků) rozdělili na tři stupně. Pokud by se podařilo odebrat okolo 100 mg vzorků, jednalo by se o minimální pozitivní výsledek, při 150 mg pak o minimální optimální. Při odběru okolo 1 g a více pak o nominální výsledek a okolo 10 g a více o výjimečný odběr,“ uvedl Michal Václavík z České kosmické kanceláře.
Zdroje informací:
https://forum.kosmonautix.cz/
https://twitter.com/
https://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EpRLKnwW4AIjiOX?format=png&name=small
https://pbs.twimg.com/media/EpMy9RTVgAIQMP7?format=jpg&name=large
Jsem občas chytrej jako rádio, ale přiznám se, že tohle je poprvé, kdy vídím takovéto schéma odběrného zařízení a především princip, jak rozdělili vzorky do jednotlivých komor. Nicméně mi z toho není jasné, kudy šel materiál dovnitř. Dole je nějaký ventil (nebo tak něco) na plyn (což řešili už na základně Woomera), ale kudy šlo to hlavní? Nabízí se samozřejmě horní část, roli tam hrají pružiny a nějaká menbrána nebo těsnění… Včil mudrujme :-/
Vyplyvato ze schematu v pravo. Uprostred je valec, kteremu chybi 3/4, jeho rotaci se postupne dovnitr valce oteviraji komory, resp. se vsechny uzavrou.
Pak se podivate na obrazek v levo a vidite, ze valec (cerne) je vodorovne smerem od „Sample inlet“.
To ano, je mi jasné, jakým způsobem se materiál rozdělil do jednotlivých komor, ale kudy vstoupil do samotného pouzdra? Dole je nějaký ventil na plyn, tudy asi ne. Kde byla násoska, co kontaktovala Ryugu? A kudy tedy materiál putoval do své konečné destinace?
Myslím že z boku, tady je nákres včetně rozměrů a je to tam patrnější…
Podle mého schéma v článku zobrazuje návratové pouzdro, do kterého je odběrná hlava vložena, proto chybí otvor v boku válce…
R.
Jo, jasně. Už to asi vidím i já.
To je vynikající úspěch!
Tady je vidět obsah lépe (stejné foto bez úprav): https://twitter.com/haya2e_jaxa/status/1338754705644634112/photo/1
Tahy je schema sample return capsule, z toho je zřejmé, že (vnější) průměr kontejneru pro vzorky je cca 21mm.
Odběrná komůrka má průměr 55 mm. Na dně je hromádka na 25% dna. Mohla by mít tak 50g.
Jsou tam slušné kamínky.
Můžete prosím uvést váš výpočet k získání hodnoty 50 g? Děkuji.
24 cm2 : 4 x 2 cm x 4g/cm3
Omlouvám se, ale nějak jsem se stále nedopočítal k 50 g.
Máte pravdu dva gramy chybí.
No, je to docela po dně. Bude to spíše jen několik gramů. Navíc měrná motnost 4 g cmm je myslím dost přehnaná. Samozřejmě, je to jen můj odhad bejvalýho značně starýho strojaře… Ale i tak je to nad očekávání a spousta materiálu ke kvalitním rozborům v několika laboratořích.
Jednička přivezla jen nanočástice pouhým okem neviditelné a podařilo z nich udělat rozbory povrchu asteroidu. Nedalo to dohromady ani gram. Nyní jen materiál navíc v “ předsíni “ odběrové komůrky by úplně postačil a gram jej tam pravděpodobně byl, ne-li více.
4 g/cm3 přehnaný asi nebude, kolik mají pozemský kameny? cca 5, ale spíš to množství bude výrazně menší neb toho volnýho prostoru mezi kamínky tam bude hodně. Pár gramů max, ale i to je super protože to nejsou nějaký smítka prachu, ale poctivý vzorek se kterým určitě budou všichni nadšeně pracovat. Kdo slíbený první vzorky, kromě Japonska, USA, Austrálie?
No, materiál může být dosti porovitý, přece jen se jedná o povrchovou vrstvu. Jinak pro příklad křemen má např. měrnou hmotnost 2,6 g na cmm. Uhlíkaté sloučeniny budou ještě značně lehčí.
Mozna hloupa otazka, ale co branilo japonskym odbornikum hodit cely kanistr se vzorky na lekarenskou vahu jeste v australske pousti a porovnat s vahou prazdneho kanistru pred odletem? Pokud by se vysledky lisily o gramy, bylo by vyhrano a my bychom se tu nemuseli zabyvat odbornou disputaci nad plochou obsazeneho dna krat vyska sloupce krat odhadovana hustota materialu!;-)
Panečku! Čekal jsem mnohem méně materiálu! Vypadá to dobře!! Uvidíme v porovnání s OsirixRex prý mají 2 kila materiálu. Ale jsem zvědavý na složení.
Mě se zdá že to jsou uplně stejné mise i stejné asteroidy.
Těším se na srovnání
Japonci zveřejnili váhu vzorku. Činí 5,4 g bez materiálu na dně pouzdra , kterého tím pádem bude výrazně méně než gram. Nevyčetl jsem ze zpráv, zda je to celková hmota obou odběrů, nebo jen jednoho.
Převážili kontejner, takže je to hmotnost všech vzorků. Malinko jste se ve svém 50g neobhájeném odhadu sekl 🙂
Mám ten dojem, že na H.P. píší, že hmotnost 5,4g je bez materiálu na dně nádoby. Stále mi připadá, že zvážili jen kontejner na snímku, tedy jen jeden odběr. Ale nejsem si jist. Odběrná nádoba má tři kontejnery, jen bude prázdný, ale ve dvou by měly být vzorky a zatím zveřejnili jen snímek jednoho kontejneru. Takže je docela dobře možné že nakonec bude množství odebraného materiálu dvojnásobné, než dosud publikované.
Pokud by vážili odběrnou nádobu vcelku se všemi třemi kontejnery musel by nutně být ve váze 5,4 i materiál na dně nádoby na vzorky nalezený mimo tři kontejnery, což není.
Malinko, to je slabé slovo, lépe by bylo řádně, či pořádně !
Pokusil jsem se změřit největší kamínky úplně nahoře a ve středu obrázku. Vyšlo mi od
4x4mm, 4x3mm atd. až k 3x1mm. Doufám, že tam nebude opět chyba.
Na tweetu jsou obrázky dvou „kelímků“ o průměru cca 3 cm z nichž jeden je naplněn drobnými kamínky v řádu do 2-3 mm, ale druhý je naplněn kameny většími než 1 cm, které na původním prvním snímku prvého kontejneru nebyly.
Že by pocházely z kontejneru č.2 resp. z odběru č.2 a jejich váha nebyla v publikovaných 5,4 gramech ?