Čína 22. prosince ve 5:37:37,198 SEČ provedla první start nové rakety Dlouhý pochod 8 a rovnou s pěti družicemi na palubě. „Jednalo se o technologickou družici XJY 7 pro pozorování Země doplněnou o čtveřici menších družic – etiopský 6U CubeSat ET-SMART-RSS, experimentální telekomunikační družici Tianqi 12, a technologické družice pro pozorování Země Zhixing-1A (optická) a Haisi-1 (radarová),“ upřesnil Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Start tohoto nosiče ze vzletového komplexu LC-201 na kosmodromu Wenčchang představuje první krok na cestě k částečně znovupoužitelné raketě, která by časem mohla být znovupoužitelná – konkrétně její centrální stupeň a pomocné urychlovací stupně.
Raketu Dlouhý pochod 8 vyvinula Čínská akademie technologií nosných raket CALT za účelem vytvoření ekonomicky výhodného středně silného nosiče, který má být schopen obsloužit velké množství komerčních misí. První zmínky o této raketě najdeme v roce 2017, ale postupně byl návrh přepracován, aby umožňoval záchranu centrálního stupně a dvou postranních urychlovacích stupňů. Raketa nakonec měří na výšku 50,34 metru a při startu váží 356 tun.
Průměr těla je 3,35 metru a tento centrální stupeň je vybaven dvojicí motorů YF-100. Tuto technologii raketa podědila po raketě Dlouhý pochod 7, která také používá kapalný kyslík a letecký petrolej. Centrální stupeň měří na výšku 25,083 metru a mohou k němu být připojeny dva pomocné urychlovací stupně o průměru 2,25 metru a výšce 26,903 metru. Každý z nich je vybaven jedním raketovým motorem YF-100, který spaluje také letecký petrolej a kapalný kyslík.
Vývoj raketových motorů YF-100 začal v roce 2000 na Akademii pohonných systémů na kapalné pohonné látky. Státní správa pro vědu, technologie, průmysl a národní bezpečnost SASTIND udělila motoru certifikaci v květnu 2012. Jedná se o motor s uzavřeným pracovním cyklem, který vytváří tah 1 199,19 kN při specifickém impulsu 2,942 N.s/kg. Tyto hodnoty se týkají provozu v atmosféře – ve vakuu je to pak 1 339,48 kN a 3,286.2 N.s/kg. Tento raketový motor se používá hned na několika nosných raketách – kromě Dlouhého pochodu 8 jej najdeme i na raketách Dlouhý pochod 5, 6 a 7.
Druhý stupeň využívá kryogenní pohonné látky – kapalný kyslík a kapalný vodík. O pohon se stará dvojice motorů YF-75, které Dlouhý pochod 8 podědil po raketě Dlouhý pochod 3. Každý z těchto motorů vyvine tah 167,17 kN při specifickém impulsu 4 295 N.s/kg. Samotný druhý stupeň měří na délku 12,375 metru a jeho průměr jsou 3 metry.
Dlouhý pochod 8 má vynést 4,5 – 5 tun na sun-synchronní dráhu ve výšce 700 kilometrů, 8,4 tuny na nízkou oběžnou dráhu, případně 2,8 tuny na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární. V rámci budoucích misí by měl být první stupeň i s postranními stupni znovupoužitelný – pak dostane raketa označení Dlouhý pochod 8R. Přistání má probíhat pomocí motorického brzdění a přistávacích nohou. Důležité je, že postranní stupně zůstanou po celou dobu připojeny k centrálnímu stupni a celá sestava tak má přistávat jako celek.
Do budoucna se počítá i s možností, že by Dlouhý pochod 8 startoval bez postranních urychlovacích stupňů – taková raketa by měla označení Dlouhý pochod 8A. Hlavním nákladem při této misi byla družice Xinjishu Yanzheng-7 – podobná družice letěla při premiérové misi rakety Dlouhý pochod 7A, která nakonec nebyla úspěšná. Etiopský 6U CubeSat ET-SMART-RSS byl dříve označován jako EthSat6U a jeho úkolem bude poskytovat služby spojené se sledováním Země pro Čínu a africké státy.
Osmikilogramové družice Tianqi vytváří na nízké oběžné dráze komunikační síť a navíc nesou i kamery využitelné pro edukaci. Její komunikační schopnosti se nejvíc uplatní v oblastech, které postrádají jiné formy komunikace – cílí především na lodní dopravu, ale i ochranu životního prostředí, nebo oblasti spojené s meteorologií, lesnictvím, či geologií. Hodí se ale i při mimořádných situacích, plánování chytrých měst a může zajišťovat i služby strategického významu.
Práce na družici Haisi-1 začaly v červnu 2019 a jedná se o testovací exemplář dvousetkilogramových družic s metrovým rozlišením. Družice bude využívat aktivní fázované antény. Data se využijí pro námořní vědecký výzkum, ale i pro společný výzkum vědeckých pracovišť a univerzit. Uplatní se u nejrůznějších aplikací, které vyžadují dálkové sledování Země. Yuanguang váží zhruba 20 kilogramů a na své palubě nese hned několik vědeckých experimentů.
Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Ep0zwr3XcAAtw0-?format=png&name=900×900
https://pbs.twimg.com/media/Ep0z0xJWMAA1hk1?format=jpg&name=medium
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2020/12/NSF-2020-12-22-14-07-58-962.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EjVH7JDWkAAN6-1?format=jpg&name=large
Diky za zajimavy clanek! Zverejnili jiz cinane, alespon ramcove, kdy bychom se verze 8R mohli dockat vcetne jejich pokusu o pristani? ESA/Ariannespace i Rusko ke znopouzitelnosti pristupuji hodne opatrne (a i vzhledem k vyjadrenim do medii bych skoro rekl, ze jako k nechtenemu diteti), takze v tehle oblasti ma Cina realnou sanci postoupit na druhe misto. Pristani s postrannimi bloky bude hodne zajimave, rostova kormidla jsou sice vyosenna oproti postrannim blokum, ale i tak bude hrozne tezke tohle aerodynamicky uridit.
Osobně jsme na žádný termín nikde nenarazil, ale může to být tím, že jsem nehledal na správných místech. Třeba budou ostatní úspěšnější.
Myslím, ze spis tak treti az ctvrte misto.Je tu electron a zanedlouho snad i New Glenn, oba by měli byt zanedlouho castecne znovupouzitelny. New Shepard se nepocita :).
CZ-8R by měla být připravena do roku 2025.
Díky moc za informaci!
Príde mi to ako taký zmenšený Falcon Heavy, ktory má ako druhý stupeň zmenšený Centaur.
Znovupoužitelnost CZ8 bude zajímavým srovnáním se SpaceX – délka vývoje, technické řešení, úspěšnost, atd.
Dokud jsou Falcony jediné svého druhu, jsou prostě ohromující. Konkurence ukáže (podle mě potvrdí) jak velký skok v raketové technologii představují.
Snad nás nebudou Číňani příliš napínat a pustí občas nějaký ten informační „chlup“. Jak ukazují poslední marsovské a měsíční mise, PR už se taky docela naučili.
A víte proč nebyly rakety zpočátku v praxi koncipovány jako znovupoužitelné? Protože měla hlavní slovo armáda a tak samozřejmě nechtěla, aby se jí již vypuštěné rakety vracely. 🙂
Asi nikdo nechce, aby se mu vratila jaderna naloz… Neco jako vybusnina na bumerangu
CZ-8 byla od počátku vyvíjena jako kosmická raketa.
Díky za článok! 🙂
Rádo se stalo. 😉