Čína 22. prosince ve 5:37:37,198 SEČ provedla první start nové rakety Dlouhý pochod 8 a rovnou s pěti družicemi na palubě. „Jednalo se o technologickou družici XJY 7 pro pozorování Země doplněnou o čtveřici menších družic – etiopský 6U CubeSat ET-SMART-RSS, experimentální telekomunikační družici Tianqi 12, a technologické družice pro pozorování Země Zhixing-1A (optická) a Haisi-1 (radarová),“ upřesnil Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Start tohoto nosiče ze vzletového komplexu LC-201 na kosmodromu Wenčchang představuje první krok na cestě k částečně znovupoužitelné raketě, která by časem mohla být znovupoužitelná – konkrétně její centrální stupeň a pomocné urychlovací stupně.

Raketu Dlouhý pochod 8 vyvinula Čínská akademie technologií nosných raket CALT za účelem vytvoření ekonomicky výhodného středně silného nosiče, který má být schopen obsloužit velké množství komerčních misí. První zmínky o této raketě najdeme v roce 2017, ale postupně byl návrh přepracován, aby umožňoval záchranu centrálního stupně a dvou postranních urychlovacích stupňů. Raketa nakonec měří na výšku 50,34 metru a při startu váží 356 tun.

Průměr těla je 3,35 metru a tento centrální stupeň je vybaven dvojicí motorů YF-100. Tuto technologii raketa podědila po raketě Dlouhý pochod 7, která také používá kapalný kyslík a letecký petrolej. Centrální stupeň měří na výšku 25,083 metru a mohou k němu být připojeny dva pomocné urychlovací stupně o průměru 2,25 metru a výšce 26,903 metru. Každý z nich je vybaven jedním raketovým motorem YF-100, který spaluje také letecký petrolej a kapalný kyslík.

Vývoj raketových motorů YF-100 začal v roce 2000 na Akademii pohonných systémů na kapalné pohonné látky. Státní správa pro vědu, technologie, průmysl a národní bezpečnost SASTIND udělila motoru certifikaci v květnu 2012. Jedná se o motor s uzavřeným pracovním cyklem, který vytváří tah 1 199,19 kN při specifickém impulsu 2,942 N.s/kg. Tyto hodnoty se týkají provozu v atmosféře – ve vakuu je to pak 1 339,48 kN a 3,286.2 N.s/kg. Tento raketový motor se používá hned na několika nosných raketách – kromě Dlouhého pochodu 8 jej najdeme i na raketách Dlouhý pochod 5, 6 a 7.

Druhý stupeň využívá kryogenní pohonné látky – kapalný kyslík a kapalný vodík. O pohon se stará dvojice motorů YF-75, které Dlouhý pochod 8 podědil po raketě Dlouhý pochod 3. Každý z těchto motorů vyvine tah 167,17 kN při specifickém impulsu 4 295 N.s/kg. Samotný druhý stupeň měří na délku 12,375 metru a jeho průměr jsou 3 metry.

Dlouhý pochod 8 má vynést 4,5 – 5 tun na sun-synchronní dráhu ve výšce 700 kilometrů, 8,4 tuny na nízkou oběžnou dráhu, případně 2,8 tuny na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární. V rámci budoucích misí by měl být první stupeň i s postranními stupni znovupoužitelný – pak dostane raketa označení Dlouhý pochod 8R. Přistání má probíhat pomocí motorického brzdění a přistávacích nohou. Důležité je, že postranní stupně zůstanou po celou dobu připojeny k centrálnímu stupni a celá sestava tak má přistávat jako celek.

Do budoucna se počítá i s možností, že by Dlouhý pochod 8 startoval bez postranních urychlovacích stupňů – taková raketa by měla označení Dlouhý pochod 8A. Hlavním nákladem při této misi byla družice Xinjishu Yanzheng-7 – podobná družice letěla při premiérové misi rakety Dlouhý pochod 7A, která nakonec nebyla úspěšná. Etiopský 6U CubeSat ET-SMART-RSS byl dříve označován jako EthSat6U a jeho úkolem bude poskytovat služby spojené se sledováním Země pro Čínu a africké státy.

Osmikilogramové družice Tianqi vytváří na nízké oběžné dráze komunikační síť a navíc nesou i kamery využitelné pro edukaci. Její komunikační schopnosti se nejvíc uplatní v oblastech, které postrádají jiné formy komunikace – cílí především na lodní dopravu, ale i ochranu životního prostředí, nebo oblasti spojené s meteorologií, lesnictvím, či geologií. Hodí se ale i při mimořádných situacích, plánování chytrých měst a může zajišťovat i služby strategického významu.

Práce na družici Haisi-1 začaly v červnu 2019 a jedná se o testovací exemplář dvousetkilogramových družic s metrovým rozlišením. Družice bude využívat aktivní fázované antény. Data se využijí pro námořní vědecký výzkum, ale i pro společný výzkum vědeckých pracovišť a univerzit. Uplatní se u nejrůznějších aplikací, které vyžadují dálkové sledování Země. Yuanguang váží zhruba 20 kilogramů a na své palubě nese hned několik vědeckých experimentů.

Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Ep0zwr3XcAAtw0-?format=png&name=900×900
https://pbs.twimg.com/media/Ep0z0xJWMAA1hk1?format=jpg&name=medium
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2020/12/NSF-2020-12-22-14-07-58-962.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EjVH7JDWkAAN6-1?format=jpg&name=large