Nadpis článku odkazuje na název mise Owl’s Night Begins. Firma Rocket Lab je známá tím, že pro své mise vybírá velmi originální názvy a ani tentokrát nezklamala. Sedmnáctý start malé rakety Electron nesl jediný náklad – družici StriX-α. Ke vzletu došlo 15. prosince v 11:09 SEČ ze startovního komplexu 1A na novozélandském ostrově Mahia. Celkově můžeme říct, že konec roku je pro firmu Rocket Lab opravdu plodný, jelikož 11. prosince představila Photon – upravený horní stupeň, který společnost sama navrhla a postavila, jehož úkolem bude příští rok vynést k měsíci CubeSat CAPSTONE.
Ale zpátky k aktuální misi. jak již bylo uvedeno výše, jedná se již o 17. start rakety Electron a také o její sedmý (a zároveň poslední) start v roce 2020. V letošním roce tak firma dosáhla šesti úspěšných startů a jednoho neúspěchu – v rámci 13. mise (pojmenované Pics or It Didn’t Happen). Závada byla naštěstí rychle objevena, takže americký federální letecký úřad FAA (Federal Aviation Administration) udělil povolení pokračovat v provozu jen 27 dní po nehodě. Ačkoliv startuje z nového Zélandu, je Rocket Lab americkou firmou a proto se zodpovídá americkým úřadům.
Po návratu do služby přišly tři úspěšné mise v řadě – třetím korálkem na šňůrce je právě aktuální mise. Původně se očekávalo, že právě při této misi dojde k prvnímu pokusu o záchranu stupně Electronu, ale firma v listopadu všechny překvapila, když uspíšila tento milník a provedla jej už při 16. startu v rámci mise příznačně pojmenované „Return To Sender“. Paradoxně tak došlo k situaci, že při aktuálním 17. startu (kdy měl původně přijít první pokus o záchranu) nakonec vůbec nedošlo k žádnému pokusu o záchranu stupně. Firma již dříve uvedla, že po prvním pokusu budou potřebovat čas na podrobnou analýzu všech systémů ze zachráněného stupně.
Kdo by si však myslel, že aktuální mise nebyla ničím zajímavá, ten by se mýlil. První stupeň se sice nezachraňoval, ale přesto měla raketa jedno nové vylepšení, jehož význam rozhodně není zanedbatelný. Raketa totiž disponovala zvětšeným aerodynamickým krytem. Ten byl představen v srpnu roku 2020 a od běžného krytu Electronu s průměrem 120 centimetrů se liší tím, že má průměr 180 centimetrů. Rocket Lab k této novince sáhla na základě zpětné vazby od zákazníků, kteří by ocenili možnost volby, která nabídne větší objem nákladového prostoru.
Větší kryt však není ve standardní nabídce společnosti Rocket Lab. Lze jej použít pouze na misích délkou integrace projektu (doba mezi podpisem smlouvy o vypuštění a cílovým datem startu) delší než 12 měsíců. Jedním z takových zákazníků je japonská firma Synspective, která se snaží nalézt řešení, která by z oběžné dráhy ušetřilo časově i pracovně náročné sledování prováděné na Zemi. Ke splnění tohoto cíle chce firma vypustit letku nejméně 30 družic vybavených radarem se syntetickou aperturou, které se stanou součástí konstelace StriX.
A tady se už nenápadně dostáváme k názvu mise Owl’s Night Begins (Začíná noc sov). Jméno Strix totiž rodové jméno pro puštíky, což jsou sovy, tedy živočichové proslulí svým zrakem. Můžeme totiž říci, že radarové družice StriX budou schopny sledovat zemský povrch bez ohledu na počasí. Oblačnost totiž snadno zakryje výhled na povrch pro optické kamery a další druhy sledovacích zařízení. Na aktuální misi nechala firma StriX vynést jedinou družici, která dostala jméno StriX-α. U raket Electron není příliš obvyklé, aby vynášely jen jednu družici – povětšinou je na palubě hned několik družic.
Původně měla družice StriX-α letět na raketě Vega od firmy Arianespace, ale ve druhé polovině roku došlo k přeplánování, které bylo následkem selhání Vegy s družicí Falcon Eye 1. Družice StriX-α se má příští rok dočkat své sestřičky, která dostane logicky jméno StriX-β. Společně mají sloužit jako demonstrační družice pro zkoušky technologií, které najdou uplatnění na chystané družicové síti. První kroky k použité technologii můžeme najít u japonského vládního programu ImPACT (Impulsing Paradigm Change through disruptive Technologies program).
Společnost Synspective se následně pustila do vývoje této technologie, která by byla komerčně využitelná, čímž vznikla technologie InSAR (Interferometric Synthetic Aperture Radar). Právě InSAR bude primární technologií, která se bude testovat na družici StriX-α. Jedná se totiž o kriticky důležitý prvek na cestě k užitečnému měření pohybů zemského povrchu s rozlišením na úrovni milimetrů. Pokud první zkoušky dopadnou dobře, mohla by plánovaná družicová síť nabídnout vládním, ale i veřejným a soukromým zákazníkům denně aktualizované informace o stavu infrastruktury, přírodních katastrofách, zemědělství a tak dále. To vše bude možné bez nutnosti vysílat pracovníky s vybavením do terénu, který může být v některých případech nebezpečný.
Stejně tak mohou tato data usnadnit plánování rozvoje měst i venkova – nabídnou totiž v některých případech cenově výhodnou alternativu vůči terénnímu průzkumu. StriX-β a StriX-α společně vytvoří první generaci družicové sítě StriX. V rámci druhé generace se k těmto dvěma kusům přidají další čtyři družice, takže jich bude šest. Už v této fázi bude možné zajistit skenování oblasti jednou družicí každý den. V rámci třetí generace bude vypuštěno dalších 30 družic.
Na závěr článku se ještě budeme krátce věnovat tomu, co jsme nakousli již na začátku. Koncem minulého týdne totiž firma Rocket Lab oznámila další milník v rámci vývoje horního stupně Photon. Ten totiž vstoupil do kvalifikačního programu, aby mohl příští rok vynést pro NASA CubeSat CAPSTONE k Měsíci na oběžnou dráhu NRHO (Near Rectilinear Halo Orbit). CAPSTONE je zkratkou z originálního názvu Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment. Družice má prozkoumat oběžnou dráhu kolem Měsíce, na které zatím ještě žádná družice nebyla, ale má na ní fungovat stanice Gateway.
Photon při této misi poslouží pro manévr TLI (trans-lunar injection), při kterém náklad zamíří k Měsíci. Pokud se vše podaří, bude CAPSTONE první družicí na dráze NRHO a Photon se stane prvním raketovým stupněm, který vstříc této dráze dopravil nějaký náklad. Komplexní testovací kampaň, která nyní na Photonu probíhá, představuje jeden z posledních důležitých milníků před startem. Při zkouškách bude Photon vystaven hluku a vibracím, jaké zažije při startu rakety Electron – cílem je ověřit, že jej tyto podmínky žádným způsobem neohrozí. Photon bude při testech vystaven i vakuu a zažije výkyvy teplot jako v kosmickém prostoru. Pokud nepřijde žádné zdržení, mohli bychom se startu dočkat někdy mezi dubnem a červnem roku 2021.
Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…3babaed503a0f920fb75b7bda584f125&oe=5FFE27D1
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…d751ac6a4e9c0860d741d68bc3cbc426&oe=5FFE8B62
https://www.nasaspaceflight.com/…/2020/12/Screen-Shot-2020-12-14-at-20.13.20.png
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2020/12/Photon.jpg