ESA vyslala průmyslovým partnerům jasnou zprávu, aby zahájili práce na hardwaru pro Space Rider a příslušný pozemní segment. Kosmický dopravní prostředek Space Rider má vynášet evropská raketa Vega-C a jeho možnosti budou poměrně široké. Měl by sloužit jako nepilotovaná robotická laboratoř na nízké oběžné dráze Země schopná návratu na Zemi. Dokončené vědecké experimenty by se tak dostaly zpět k odborníkům pro vyhodnocení, zatímco Space Rider by se začal chystat na další použití. Tato technologie by měla umožnit snadný přístup na oběžnou dráhu a zase zpět širokému spektru evropských kosmických i nekosmických aplikací – od výzkumu nejrůznějšího druhu až po demonstrace technologií.
Program Space Rider v rámci setkání ministrů členských zemí Space 19+ získal potřebnou pozornost deseti států a překonal požadovanou úroveň financování. ESA tedy mohla zahájit jednání s průmyslovými partnery a podepisovat dohody spojené s tímto projektem. 9. prosince došlo v římském Palazzo Chigi k podepsání dvou kontraktů za přítomnosti zástupců italské vlády. První kontrakt se týká výroby letového exempláře Space Rideru včetně návratového modulu a orbitálního návratového modulu AVUM. Tyto úkoly si mezi sebe rozdělí dva hlavní kontraktoři – firmy Thales Alenia Space a Avio. Druhý podepsaný kontrakt je zaměřený na vytvoření pozemního segmentu, což mají zajistit italské firmy Telespazio a Altec.
Zdroj: https://www.esa.int/
Harmonogram je momentálně nastaven tak, aby se první mise Space Rideru uskutečnila ve třetím čtvrtletí roku 2023, přičemž se má startovat z kosmodromu CSG ve francouzské Guyaně. Space Rider by měl sloužit především k experimentům v mikrogravitaci z oblastí farmacie a biologie. Ale (jak již bylo uvedeno výše), počítá se i se začleněním technologií, které potřebují ověřit provoz v kosmickém prostoru. Těmito přístroji mohou být třeba robotické systémy nebo přístroje pro sledování Země, monitoring přírodních katastrof nebo servisování družic.
Zdroj: https://www.esa.int/
Ale Space Rider by měl oslovit i obory, které primárně s kosmickým prostorem nesouvisí. Sama ESA říká, že chce těmto klientům nabídnout zkratku do využívání kosmického prostoru, aniž by se museli stát experty na vesmír. Space Rider by měl podle ESA mít rozměr zhruba srovnatelný s dvojicí minivanů. Návratový modul bude vybaven nákladovým prostorem o objemu 1200 litrů, do kterého bude možné uložit až 800 kilogramů nákladu. Ten se bude moci připojit k chytře vymyšlené platformě, která bude zajišťovat dodávky elektrické energie, optimální teplotu, řízení, hospodaření s daty, ale i telemetrií. O vynesení se má postarat zmíněná raketa Vega-C s horním stupněm AVUM+, který bude vybaven sadou pro delší životnost. Tento raketový stupeň bude zároveň po dobu nejméně dvou měsíců plnit funkci servisního modulu.
Pokročilá avionika Space Rideru rozložená v obou modulech umožní komplexní manévrování na oběžné dráze. Otevírací dveře nákladového prostoru umožní přímý výhled na Zemi (nebo naopak do hlubokého vesmíru), k čemuž bude potřeba zajistit přesnou stabilizaci v prostoru. V závěru mise provede servisní modul Space Rideru zážeh pro opuštění oběžné dráhy, takže návratový i servisní modul zamíří do atmosféry. Zatímco servisní modul shoří, návratový bude vybaven tepelným štítem. Po měkkém přistání by se měl návratový modul podrobit jen lehké údržbě, aby mohl být připraven k přijetí dalšího nákladu pro novou misi.
Zdroj: https://www.esa.int/
Premiérová mise v roce 2023 má proběhnout z francouzské Guyany, kam se má Space Rider také vracet. Kromě této lokality však bude k dispozici i možnost přistání na základně na ostrově Santa Maria, který je součástí souostroví Azory a patří Portugalsku. Kourou je považováno za primární možnost, jelikož umožňuje maximálně využít kapacitu stroje. Ostrov Santa Maria je považován spíše za záložní řešení, které je vhodné třeba pro dráhy s velkým sklonem vůči rovníku. Příprava obou přistávacích oblastí začne již brzy. To má zajistit dostatečnou rezervu pro soulad všech činností s obecným harmonogramem programu.
ESA kromě toho začala sdílet s několika potenciálními zákazníky technické detaily související s integrací nákladu při prvním letu Space Rideru. Už v první čtvrtině roku 2021 by měl být představen seznam nákladů pro premiérovou misi. „Program ESA Space Rider se nyní z vize změnil v realitu. Projekt kombinuje opakované použití, činnosti na oběžné dráze a transport pro nové služby, nebo návrat na Zemi s možností přesného přistání. Jedná se o významný pokrok, který rozšíří evropské know-how v celé řadě aplikací,“ popisuje aktuální podepsání kontraktů Giorgio Tumino, hlavní technický poradce pro vesmírnou dopravu a vedoucí vývoje rakety Vega-C a programu Space Rider v ESA a dodává: „Space Rider doplní nosné možnosti raket Vega a Ariane z našeho kosmodromu a také otevře dveře novým tržním příležitostem.“
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/22295899-2-eng-GB/Space_Rider.jpg
https://www.esa.int/…/Contracts_signed_for_Space_Rider.jpg
https://www.esa.int/…/space_rider3/22295940-2-eng-GB/Space_Rider.jpg
https://www.esa.int/…/17446613-1-eng-GB/Space_Rider_mission.jpg
Tak nějak mám pocit, že ESA ještě stále nepochopila, která bije.
Tak jsem kriticky vuci ESa hlavne kvuli absenci vlastniho pilotovaneho systemu, ale zrovna tohle je krok spravnym smerem.
Mozna to je i univeralnejsi nez X-37B, t.j. krome vedeckych ucelu i pro mozne vojenske pouziti,
Řekl bych, že zrovna pilotovaný systém v podání ESA by neměl smysl když tu je CrewDragon, volné sedačky v Soyuzech a posléze i Starliner. To stejné Orion.
Ostatně další směřování ESA potvrzuje, že ví, která bije. Ať už se jedná o Ariane 6 a Vega-C, nebo účast na výrobě a vývoji Orionu či Gateway. Nemluvě o výzkumných a průzkumných programech. Za mě směřují správným směrem.
Stejne jako v pripade Ariane/Vega je jediny duvod – nezavislost.
Na zaklade stejne argumentace Ariane, Vega tez nema smysl, kdyz je tu F9, FH a dalsi, pravdepodobne levnejsi nosice neevropskych statu.
Mezinarodni projekty maji svoje vyhody, ale i nevyhody,je treba se prizpusobovat a jsou vetsi naroky na koordinaci. Kdyz vypadne klicovy partner muze to byt velky problem. Treba kdyz Biden hypoteticky rekne poletime na Mesic az v roce 2035, ted je prioritou nova rada druzic pro sledovani klimatu, kongres mu to odmava, tak co asi Evropa s tim udela, nic…
Vzhledem k nosnosti rakety to bude hračka pro malé děti a nebo si snad myslíte, že do dvou tun dáte něco smysluplného a ještě s návratem dolů?
Tady je myslim spise namiste kritizovat clenske staty ESA.
Ty rozhoduji na jake projekty penize daji a jak ne.
ESA muze tisickrat postavit raketu vyuzitelnou potencionalne i pro starty s posadkou jako Ariane 5, pokud vyvoj a stavbu pilotovane lodi clenske staty nezaplati.
Nemyslím si, že máte pravdu, je to spíš naopak, ESA není schopna navrhnout zajímavý projekt za zajímavé peníze a tudíž se nelze divit, že členské státy nechtějí stále dál a dál vyhazovat značné sumy jen tak zbytečně.
Nejde srovnávat nějakou studii (u které známe takové „detaily“ jako „chytře vymyšlenou platformu“, či velikost „asi jako dva minivany“) nebo záměr s několik let provozovaným raketoplánem.
Je samozřejmě otázka co myslíte tím univerzálnější.
Myslím, že ten koncept je příliš úzce vymezen. Kolik vědeckých experimentů leze tímto způsobem realizovat a nedokáže je udělat levněji vynesená družice nebo je nelze provést na ISS?
Pokud vím tak SX svého času také navrhovala Dragon používat jako vědeckou laboratoř a jistě by tak šel dnes použít jen se nějak vědci nehlásí.
Mám obavu, že ESA se prostě snaží přijít s něčím na co stačí, ovšem nejsem si jist, že to nejsou v tomto případě z hlediska užitnosti trochu zbytečně vynaložené náklady.
Určitě bude pro zákazníka levnější si to nechat vynést na SR než na samostatné družici. Bude muset postavit jen samotný přístroj, nebude muset řešit pohon, stabilizaci, komunikaci, získávání energie a tunu dalších věcí, které by vývoj prodražily a komplikovaly. Na ISS je přetlak vědeckého zájmu, tudíž by se mohla část experimentů využít pro tuto novou platformu. Jasně, nepůjde to u všech – některé potřebují spolupráci posádky, ale každý kousek se bude hodit.
Já bych klidně i řekl, že pro některé experimenty bude výhodnější se svést na SR, a to u těch, kteří potřebují být opravdu dlouho v prostředí mikrogravitace, což zajistit na ISS úplně nejde.
No já si právě myslím, že těch misí kde to využijí bude minimum a že se to nikdy nezaplatí.
Pokud je takový zájem o vědecké mise tohoto typu, tak proč se nikdo nehlásí o použití Dragonu jako vědecké laboratoře? Ty schopnosti budou přeci velice podobné a je to hotové levné zařízení. Jasně není evropské, ale ani Američané žádné takové mise neplánují. Teda pokud vím. Prostě si nemyslím, že zrovna po takovémto zařízení je silná poptávka, aby to někdy zaplatilo vynaložené náklady.
Já na tuhle otázku neodpovím přímo. Sáhnu k příkladu z historie. SpaceX také původně plánovala, že bude pokračovat ve vývoji Falconu 1, měla vzniknout verze Falcon 1e, která by vynášela malé družice, jejichž trh nyní zažívá boom. Pravda je, že před lety ten boom velmi pomalu začínal, ale byly tu trendy, které naznačovaly, že přijde. Přesto SpaceX Falcon 1 zařízla a vsadila na Falcon 9. Jasně, svou roli hrála zakázka na zásobování ISS loděmi Dragon, které potřebovaly silnější nosič, ale já tím chci říct něco jiného. SpaceX dělá úžasné věci, které v mnoha případech nemají konkurenci. Ale nedávejme té firmě gloriolu. Nemysleme si, že SpaceX bude dělat všechno a že co nedělá, to nemá smysl. Osobně si myslím, že Falcon 1e by smysl měl – stejně jako DragonLab. SpaceX si určitě v obou případech udělala analýzu a rozhodla se jít jinou cestou, které věří víc. Ale to neznamená, že ta opuštěná cesta nemá smysl. SpaceX jakožto soukromá firma pracuje s omezeným rozpočtem a lidskými zdroji. Proto se musí dobře rozmýšlet, čemu dá přednost. Nemůže zkrátka pracovat na všem. Proto bych nepovažoval za špatný signál, že nepracuje na DragonLab. S osudem Space Rideru to nijak nesouvisí. Naopak si myslím, že ESA vycítila díru na trhu, kterou chce zaplnit. Jako vždy ale platí, že risk nemusí být zisk. Kdo zkouší něco nového, tak riskuje – může to vyjít, ale také nemusí. Ale nikdo nemůže dopředu vědět, jak to dopadne. Věřme však, že to bude dobré.
Nerad bych se pletl, ale tam není už na čem pracovat.(možná nejsou zpracované konkrétní manuály pro nové lodě to nevím) SX nabízí možnost využít Dragon jako DragonLab. Koneckonců není důvod to nedělat, když to někdo zaplatí. Jen si to nikdo neobjednává. A to je to proč pochybuji o využitelnosti toho konceptu v porovnání s náklady. Vůbec je nehodlám glorifikovat. Jen si myslím, že koncept ESA je příliš úzce nastaven, aby se zaplatil. Neškodilo by trochu více ambicí. Kopírovat SX naopak považuji za hloupost, spíš by to chtělo vlastní prostor a za to tenhle projekt moc nepovažuji. Daleko zajímavější dle mého můžou být naopak průzkumy asteroidů a podpora možností těžby a zpracování nebo do budoucna čistě orbitální loď-tahač. Naopak přetlačovat se s SX a dělat něco co mohou oni a výhledově nejen oni udělat levněji je škoda. Evropa by si měla najít vlastní segment a na ten se specializovat. Máte pravdu, že nikdo nemůže vědět jak to dopadne, ale mám prostě dojem, že nějaká jasnější dlouhodobá koncepce směřování by ESA slušela a dokázala by celý segment v Evropě a i u nás posílit.
SpaceX není všelék. To že mají levnou raketu a kosmickou loď ještě neznamená, že se k nim pohrnou všichni. A Space Rider si podle mě najde mnoho zákazníků.
Je potřeba si pouze přiznat, že SpaceX je na to, aby vydělávali peníze a záměr ESA je přesně opačný a tudíž aby peníze utráceli. Přece proto je tady tento projekt, kdy si myslím, že to bude nikoliv díra na trhu, ale díra v rozpočtu.
Slepá ulička to není třeba o Bion-M je docela zájem a pokud ESA nabídne místo na experimenty, tak poptávku určitě najde a „rychlo obrátkovost“ startu a přistání se může hodit.
Jak mají vymyšleno přistání ?
Na obrázku je padák,ale podle textu to vypadá na přistávání na runway.