Drobné posuny zemského povrchu na území celého Německa se podařilo vůbec poprvé zmapovat díky evropským radarovým družicím Sentinel 1. Deformace zemského povrchu postupné sedání materiálu, nejčastěji nastávají v důsledku změn, které probíhají pod povrchem – ať už jde o odčerpávání podzemní vody, těžbu, prudkou urbanizaci, nebo přirozenou konsolidaci sedimentů. Takový pohyb může představovat riziko – ať už k němu dojde ve městech či na venkově. Dlouhodobé drobné účinky mohou ve výsledku vést k poškození budov, silnic, mostů, říčních koryt a dalších částí infrastruktury. Může se také změnit způsob, kterým se voda po povrchu pohybuje a kde se akumuluje. Všechny tyto jevy mají ekonomické dopady.
Projekty urbanistického rozvoje a snahy o vyhodnocení rizik spoléhají na monitoring pohybu terénu, který je většinou zajišťován pomocí povrchových průzkumných metod. Snímky z oběžné dráhy oproti tomu nabízí cenově výhodná, systematická a velmi přesná měření na většině zemské pevniny. V rámci programu Copernicus byly vypuštěny dvě družice Sentinel-1, které provádí radarové snímkování. Právě údaje z radaru mohou posloužit k mapování pohybů povrchu a vědci tak mohou sledovat i změny, které se počítají jen na milimetry.
Německý Federální institut pro geologický výzkum a přírodní zdroje BGR dokázal těchto dat šikovně využít. Údaje z družic Sentinel 1 použil k vytvoření datových produktů pro svou Službu sledování pohybů povrchu. Výsledkem je první německá celostátní mapa deformací povrchu. Tato mapa ukazuje, jak se terén v celém Německu posunul o několik milimetrů za rok mezi léty 2014 a 2018.
Sedání materiálu je zobrazeno červenou barvou a v tomto směru dominuje západ státu v oblasti kole řeky Rur, kde se kombinují vlivy otevřených lomů na lignit a snižování hladiny podpovrchové vody. Modré oblasti naopak naznačují, že došlo k vzestupu podzemní vody poté, co těžební činnost ustala. Úřady mohou tato data použít ke zlepšení urbanistického plánování a dokonce i k řešení problémů spojených s poklesem terénu ještě dříve, než začnou být vidět běžným okem. V rámci této služby navíc mohou být data z družic Sentinel-1 doplněna údaji z německé družice TerraSAR-X.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/Subsidence_in_the_Ruhr_Germany.jpg
https://www.esa.int/…/Surface_deformation_across_Germany.jpg
Tohle podle mne krásně ilustruje, jak těžké je přesně definovat polohu nějakého „pevného“ bodu (např. hranice pozemku), když se všechno pohybuje (tj. nejen Země a kontinenty). GPS souřadnice vůbec nejdou použít (kvůli kontinentálnímu driftu) a tady vidíme, že při použití měření relativně vůči Německu bychom měli za 100 let posun 50 cm. Digitalizace a zpřesňování pozemkových map (v ČR stále probíhá) je teda věda, podle toho mála, co jsem o tom slyšel.
Jaký posun ? V článku se píše o vertikální složce zdvih/pokles, to s pozemkovou mapou nesouvisí. Jak se hýbe povrch horizontálně v článku nevidím. Ale jinak je pravda že absolutní souřadnice GPS mohou být v čase problematické, jak píšete. Ovšem v digitální pozemkové mapě lze udělat jednou začas korekci, třeba se to tak i dělá.
Absolútní GPS súradnice sa v katastru nepoužívajú, takže to nie je nutné riešiť. Resp. kataster ani výšku nerieši.
Keby bol ten posun významný, tak by sa akurát spravila nová sada meraní na známych bodoch a vypočítal by sa nový transformačný kľúč, ktorí by začali používať všetci geodeti. Ale to si myslím, že sa deje a spresňuje i tak.
To vím že se v našem katatstru používá JTSK a že vztažený lokálně taky. Nevím jestli se i tak dělají nějaké korekce, když se i naše ČR musí přeci jen trochu hýbat/deformovat, nebo je to tak málo že se to neřeší.
Jasné, všetko sa hýbe, ale tento obor je mimo vlastníckej geodézie a nejaké milimetre a mikrometre sa riešia v inženýrskej geodézii. V katastru sa eviduje všetko na centimetre, pričom presnosť merania dle noriem je 14 cm, presnosť najpresnejšieho bodu hranice 39 cm, takže nemá zmysel sa baviť o milimetroch.
Ale tieto deformácie budú určite zanedbateľné pre akýkoľvek národný systém. Keď niekde potrebujeme presnejšiu sieť, vytvárajú sa mikrosiete, kde už možeme aplikovať korekcie aké chceme, aby sme tú desatinu milimetra dosiahli, keď ju potrebujeme.
Jediný skutočne významný posun je vlivom driftu kontinentálnej dosky, to je cca 2,5 cm za rok pre Európu. Takže súradnice WGS84 jedného bodu sa neustále menia, preto v Európe používame ETRS89 pre merania GPS.
Fú, tak to ste krásne ilustrovali ako bežní občania ani trochu geodézii nerozumejú ale nemajú problém sa k nej a k celej tejto problematike vyjadrovať.
V prvom rade teda si treba uvedomiť, že v ČR sa používa lokálny súr. systém a nie globálny. Takže keď celé ČR driftuje, tak driftuje s celým systémom a nijako mu to neubližuje.
V druhom rade sa v článku píše o milimetroch a len chyba zo zobrazenia mapy (prevod z „gule“ na placku) je rozna a cca je to 10 cm.
K článku sa vyjadrovať moc nechcem, musím si naštudovať originál, pretože sa mi to nejako nezdá. Ak majú teda relatívne zmeraný kompletný povrch Nemecka na milimetry, stačí sa jedným bodom pripojiť na nejaký pevný známy bod (samozrejme reálne by sa to robilo viacerými) a majú výškopis na milimetry celého územia? A geodeti nebudú mít co žrát 🙂
P.S: Digitalizácia starých katastrálných máp často nie je věda, ale umenie. A výsledkom je len krajšia mapa. Bohužiaľ.
S tím Vaším tvrzením, že digitalizace starých map je umění, souhlasím.
Sám jsem se o tom osobně přesvědčil. Přes svůj rodokmen jsem se dostal k historii obce Staré Hamry (leží v srdci Beskyd) a celého frýdecké panství. Abych si našel, kde původně stála usedlost mého prvního předka Jiřího, který v roce 1775 dostal kus pozemku na výstavbu chalupy na svahu hory Smrkovina 924m (dnes na turistické mapě „mapy.cz“ označené lokalitě „Jančurovice“) tak jsem promítl starou mapu Stabilního katastru z r. 1836 do Google Earth a skutečně jsem našel její souřadnice GPS a v terénu (nyní v lese) dle nich našel zbytky staveb dnes zaniklé usedlosti. Přitom jsme zjistil, že tyto staré mapy se skutečně téměř nedají přesně digitalizovat, neboť díky nerovnoměrnému seschnutí jsou deformované, např. strany jsou prohnuté, rohy nejsou přesně pravoúhlé apod. Takže nepřesnosti jsou v řádu několika metrů. Samozřejmě pro katastrální mapy je to téměř nepoužitelné, ale pro účely amatérských badatelů dostatečné. Ono zejména na Starých Hamrech desítky usedlostí zanikly zatopením přehradou v Šancích, zalesněním apod. Ty staré mapy a jejich propojení na dnešní mapy ukazují jak se horská krajina Beskyd za těch několik století změnila. Od 16. stol. se díky valašského pastevectví do značné míry odlesnila, od konce 19. stol. se postupně zalesňuje.
Na závěr se všem omlouvám za to velké odbočení od kosmonautiky, ale ta zmínka o digitalizaci starých map mě k tonu přiměla.
Je super, že sa Vám podaril takýto pekný návrat do minulosti. Ďalej tému nebudem rozoberať, aj keď by sa o tejto téme dalo diskutovať hodiny. Pekný deň.
Ta nejčervenější oblast není Porúří (Ruhrgebiet), oblíbená průmyslová oblast mezi Düsseldorfem a Dortmundem, kde je veškerá důlní činnost již ukončena. Jedná se o největší funkční povrchový důl, mapa odpovídá zhruba tomuto: https://www.google.com/maps/@50.9130386,6.4725119,62293m/data=!3m1!1e3
Aby to nebylo tak jednoduché, jedná se o oblast okolo řeky Rur (bez h), česky Rour 😉
https://en.wikipedia.org/wiki/Rur
Zajímavost na mapě je Jülich, ospalé městečko, nacpané špičkovou vědou. https://en.wikipedia.org/wiki/Forschungszentrum_J%C3%BClich
Ha, díky, opraveno!
Díky za článek, moc si tedy nedovedu predstavit th pres ist sledovani poklesu v radu mm. Leda by to nejak lokalne nazovali na pevně sledovane body pomoci gps, ale třeba už je lidstvo o dost dal než tusim.d