30. září, když už na své oběžné dráze mířila od Slunce, se pozemnímu středisku ozvala sonda Parker Solar Probe. Dala tak svému týmu vědět, že i po dalším rekordním průletu, který přišel 27. září, funguje správně. Letový personál z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v marylandském městě Laurel, přijal tzv. Status A signál ve 4:45 místního času (10:45 SELČ) pomocí sítě Deep Space Network. Status A představuje nejlepší ze čtyř možných signálů o stavu sondy a ukazuje, že všechny palubní systémy fungují správně.

Oběžná dráha sondy Parker Solar Probe.
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/

Sonda tuto zprávu poslala po šestidenní fázi, ve které nebyla komunikace se Zemí možná, jelikož se z našeho pohledu sonda schovala za Sluncem. Sonda ale v té době ještě neměla hotovo – šesté přiblížení ke Slunci začalo oficiálně 21. září a skončilo až 2. října. V místě největšího přiblížení (takzvaném perihelu) se sonda dostala pouze 13,5 milionu kilometrů od povrchu Slunce, což je méně než desetina vzdálenosti, ve které obíhá Země. Díky nebeské mechanice přitom dosáhla vůči Slunci rychlosti 466 592 km/h (129,6 km/s). V jednu chvíli tak přepsala rychlostní i vzdálenostní rekordy, které předtím sama stanovila. Třetího října už vědecká fáze sběru dat z blízkosti Slunce skončila a týmy začaly stahovat všechny údaje uložené do palubní paměti. Jejich analýzou získají velmi přesné informace o tom, jak si sonda při průletu vedla a co zjistily její přístroje.

Přeloženo z:
https://blogs.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://img.purch.com/
https://blogs.nasa.gov/…/uploads/sites/274/2020/09/PSPOrbit6-0.jpg