sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Starlink

Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.

Neuraspace

Společnost Neuraspace vyvíjí s podporou Evropské kosmické agentury software založený na umělé inteligenci, který má operátorům pomoci lépe využívat navigační signály GNSS pro sledování družic a předcházení kolizím.

Maxar Intelligence

Společnost Maxar Intelligence, poskytovatel družicového snímkování a geoprostorových dat, podepsala tři smlouvy v celkové hodnotě 204,7 milionu dolarů s nezveřejněnými vládními zákazníky na Blízkém východě a v Africe.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

PSP zvládla další průlet kolem Slunce

Parker Solar Probe u Slunce

30. září, když už na své oběžné dráze mířila od Slunce, se pozemnímu středisku ozvala sonda Parker Solar Probe. Dala tak svému týmu vědět, že i po dalším rekordním průletu, který přišel 27. září, funguje správně. Letový personál z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v marylandském městě Laurel, přijal tzv. Status A signál ve 4:45 místního času (10:45 SELČ) pomocí sítě Deep Space Network. Status A představuje nejlepší ze čtyř možných signálů o stavu sondy a ukazuje, že všechny palubní systémy fungují správně.

Oběžná dráha sondy Parker Solar Probe.
Oběžná dráha sondy Parker Solar Probe.
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/

Sonda tuto zprávu poslala po šestidenní fázi, ve které nebyla komunikace se Zemí možná, jelikož se z našeho pohledu sonda schovala za Sluncem. Sonda ale v té době ještě neměla hotovo – šesté přiblížení ke Slunci začalo oficiálně 21. září a skončilo až 2. října. V místě největšího přiblížení (takzvaném perihelu) se sonda dostala pouze 13,5 milionu kilometrů od povrchu Slunce, což je méně než desetina vzdálenosti, ve které obíhá Země. Díky nebeské mechanice přitom dosáhla vůči Slunci rychlosti 466 592 km/h (129,6 km/s). V jednu chvíli tak přepsala rychlostní i vzdálenostní rekordy, které předtím sama stanovila. Třetího října už vědecká fáze sběru dat z blízkosti Slunce skončila a týmy začaly stahovat všechny údaje uložené do palubní paměti. Jejich analýzou získají velmi přesné informace o tom, jak si sonda při průletu vedla a co zjistily její přístroje.

Přeloženo z:
https://blogs.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://img.purch.com/
https://blogs.nasa.gov/…/uploads/sites/274/2020/09/PSPOrbit6-0.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Spytihněv
Spytihněv
4 let před

Rok 2020 je pro Venuši náročný (koneckonců jako pro nás pro všechny). Třikrát se po ní chce, aby sondy ze Země poslala blíže ke Slunci. V červenci to byla PSP, za týden k ní přiletí BepiColombo, no a na konci prosince Solar Orbiter. Ještě nikdy to nezažila ani dvakrát v jednom roce a letos hned třikrát a příští rok dokonce čtyřikrát.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.