Krátce po půlnoci dojde k odletu kosmické lodi Sojuz MS-16 od Mezinárodní kosmické stanice ISS. Ta k ní přiletěla 6. dubna a připojila se k modulu Poisk. U stanice tak zůstala zadokovaná déle než 190 dní. Dnes mezi 22:10 a 22:30 SELČ nastoupí posádka ve složení Anatolij Alexejevič Ivanišin, Ivan Viktorovič Vagner a Christopher John Cassidy do kosmické lodi a dojde k uzavření průlezu s modulem Poisk. Odletem Sojuzu MS-16 také formálně končí dlouhodobá Expedice 63 a začíná Expedice 64, která by měla trvat do 9. dubna 2021.
Zítra je na 1:30:30 SELČ naplánováno vydání povelu k odpojení Sojuzu MS-16 od ISS, které by se mělo uskutečnit v 1:32:00 SELČ. Ve 4:00:51 SELČ provede kosmická loď 280 sekund dlouhý brzdící manévr. Ve 4:28:56 SELČ dojde k rozdělení kosmické lodi Sojuz MS-16 na jednotlivé části, tj. přístrojovou sekci PAO, obytnou sekci BO a návratový modul SA, ve kterém se kosmonauti vrátí zpět na Zemi. Ve 4:31:51 SELČ vstoupí návratový modul do atmosféry Země, ve 4:40:21 SELČ dojde k vytažení hlavního padáku a přistání nastane ve 4:54:36 SELČ. Přistání se očekává 147 km jihovýchodně (azimut 110,5°) od města Žezkazgan. Pro A. Ivanišina skončí třetí kosmická výprava, celkem strávil v kosmickém prostoru 476 dní, pro I. Vagnera skončí první kosmická výprava a celkový nálet bude 196 dní a pro C. Cassidyho skončí druhá kosmická výprava s celkovým časem 377 dní na oběžné dráze. V pohybu je i více než 200 členů leteckého a pozemního pátracího, záchranného a výsadkového týmu. K dispozici mají 12 vrtulníků Mi-8, dva transportní letouny An-26 a dva An-12. Pozemní techniku tvoří více než 20 vozidel včetně šesti nedávno modernizovaných pátracích a vyprošťovacích vozidel PEM-1 a PEM-2 založených na speciálním obojživelném automobilu ZIL-49061.
Odletem Sojuzu MS-16 zůstane na palubě stanice ISS tříčlenná posádka tvořená ruskými kosmonauty Sergejem Nikolajevičem Ryžikovem a Sergejem Kuď-Sverčkovem a americkou kosmonautkou Kathleen Hallisey Rubins. Posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS se rozroste do plného počtu v polovině listopadu, a to dokonce nově na sedm stálých členů. Na 12. listopadu je totiž naplánován přílet a připojení (na dokovací modul IDA 2) pilotované kosmické lodi Crew Dragon Resilience s misí Crew-1. Posádku ISS doplní americká astronautka Shannon Baker Walker, američtí astronauti Michael Scott Hopkins a Victor Jerome Glover a japonský astronaut Sóiči Noguči.
Všechny v článku uvedené termíny jsou platné k datu vydání článku (21. října 14:42)
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Ek0nLOPX0AIb217.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Ek0n7ykXYAAdGQ5.jpg
https://function.mil.ru/images/upload/2019/9647894651.jpeg-1200.jpg
Návratová kabina Sojuzu MS-16 bezpečně přistála v kazašské stepi v 04:54 SELČ.
K přistání došlo přesně v 4:54:12 SELČ.
Jasně, já ty setiny času nerad používám, pač pro mě to už prakticky není žádný rozdíl těch pár setin. Ale chápu, že pro někoho to může být důležité
A ještě drobné doplnění pár detailů. Noční odlet kosmické lodi Sojuz MS-16 od Mezinárodní kosmické stanice ISS byl o několik sekund opožděn oproti plánu a proběhl v 1:32:09 SELČ. Brzdící motorický manévr proběhl podle plánu ve 4:00:51 SELČ, přičemž zpomalil oběžnou rychlost kosmické lodi Sojuz MS-16 o 128 m/s. Vstup do atmosféry a přistání proběhlo nominálně a jediným drobným problémem bylo špatné spojení posádky kosmické lodi s řídícím střediskem CUP. Komunikace s pátrací a záchrannou skupinou však bylo čisté.
Chcel by som sa spytat na situaciu, ak by sa zistilo, ze Soyuz (alebo ina lod) nie je schopna bezpecne dopravit posadku spat na Zem, vyskytla by sa nejaka mechanicka zavada, ktora by sa nedala opravit. Aky je postup (plan, protokol, …) pre tento pripad ? Chapem, ze na to moze vplyvat milion faktorov, ale je vypracovany nejaky vseobecny plan, ako postupovat ?
Záleží v jakém okamžiku návratu by se závada projevila, na jaké kosmické lodi, zda by závada byla odhalitelná a také by záleželo na její závažnosti a vlivu na systémy kosmické lodi. Všeobecně platný plán z důvodu výše uvedeného není.
Kdyby se objevila nějaká neopravitelná závada na návratovém modulu a loď by byla ještě připojena u stanice, co by se dělo pak? Poslali by pro posádku nějaký záložní Sojuz?
V takovém případě by posádka zůstala na ISS a vypravila by se pro ně nejbližší připravená kosmická loď. Kdyby nejbližší připravená nebyl Sojuz, tak by letěla americká loď s redukovanou posádkou.
Jsou známá nějaká data, jak rychle by dokázali vyrobit a připravit k letu záchranný Sojuz?
Záleží na aktuální situaci, využil by se určitě nějaký rozpracovaný nebo hotový Sojuz. Pokud by tomu tak nebylo, tak výroba nového může zabrat až 30 měsíců.