Původně mělo k tomuto suborbitálnímu letu dojít už 24. září, ovšem pokus byl odvolán kvůli technickým problémům. Nyní se zdá, že se vše podařilo vyřešit a na texaské základně Van Horn probíhají poslední přípravy. New Shepard má při skoku do výšky 100 kilometrů nést na své palubě i několik experimentů včetně pokročilého lidaru, který chce NASA používat při misích na Měsíc. Skok je momentálně plánován na úterý 13. října v 15:35 našeho času. V tomto článku najdete vložené okno přehrávače přímého přenosu – ten by se měl podle plánu firmy Blue Origin spustit v 15:00 SELČ.
Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://www.blueorigin.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/blueoriginnewshepardns10ignition2.jpg
S tím přistáním se nikam dál neposunuli, stále to zavěsí a pak pomalu klesají, jako by na tom vůbec nepracovali.
Na tom není co vylepšovat ani měnit. Je to systém bezpečný a ničemu nevadí.
Tak vadí třeba tomu, aby se dostali výše a protáhli tak dobu mikrogravitace. Bohužel mají tak trochu přístup typu ULA a spol.
Výšku letu neovlivníte tím, že máte o pár sekund delší přistávací manévr. A hlavně – mikrogravitace, ve které mohou probíhat experimenty, trvá pár minut, nějakou optimalizací by to protáhli třeba o pár sekund, což se nevyplatí. Pro ně je důležité překonat hranici 100 km, kde začíná kosmický prostor – NS je šitý na míru těmto požadavkům a bohatě na to dostačuje.
Neovlivním? Proč? Pokud to palivo použité zbytečně na přistávací manévr, který má značné rezervy použiju na delší první zážeh, tak dobu mikrogravitace prodloužím. Navíc budu dole muset brzdit o něco menší hmotnost.
Ale jinak souhlasím, je to hračka BO a dokud kape od zdroje, tak není důvod se nějak moc extra snažit. New Glenn má letět až v roce 2021, tak snad se konečně ukážou i když trochu se bojím, že to bude ve stylu Boeing – Starliner.
Jak jsem psal, získal byste tím maximálně pár sekund navíc, což je ve výsledku zanedbatelné.
No tak nevím kde berete informace a čísla. Agresivní přistávací manévr F9 spotřebuje několik tun paliva na dvacet tun suché hmotnosti stupně. Pomalejší přistání New Shepard bude na palivo násobně náročnější. Na zbytek výpočtu stačí Ciolkovského rovnice.
A k čemu by bylo létat výše? Těm experimentům současný stav bohatě stačí a delší mikrogravitaci nepotřebují. zase byste do atmosféry vstoupil o něco rychleji. Proboha lidi nesnažte se všechno komplikovat. Ten systém má nějaký účel, kterému perfektně vyhovuje. Pokud by bylo potřeba, aby měl jiné parametry, tak ho změní, ale zatím požadavkům perfektně vyhovuje. Takže není žádný důvod cokoliv měnit. To je jako kdyby si někdo stěžoval, že lodě Sojuz pořád létají jen na LEO. Přitom by stačilo jen pár úprav a mohly by létat k Marsu – jasně, je to přehnané přirovnání, uznávám. Jen se snažím ukázat, že je zbytečné měnit něco, co funguje. Jak jsem psal, pokud by firma BO cítila, že zákazníci žádají jiné podmínky, než jaké jim současná verze nabízí, tak přistoupí ke změnám. Ale není žádný důvod létat do větších výšek, dělat úpravy přistávacího manévru a prodlužovat stav mikrogravitace jen proto, aby se pořád dělo něco nového – pro pobavení internetové veřejnosti to opravdu nedělají.
Létat výše není k ničemu, pokud se chcete dostat na oběžnou dráhu. Pokud jenom chcete prodloužit dobu ve stavu beztíže, tak je to dost podstatný parametr. Zkuste si to v nějakém simulátoru, možná budete překvapen. Mimochodem, ve stavu 100 km je gravitace jen o pár procent slabší než tady dole, rozhodně není mikro. A stav beztíže je tam dost mizerný, atmosféra v té výšce působí poměrně intenzivní brzdění, dokonce se v těchhle výškách řeší aerodynamika družic.
Lodě Sojuz měly potenciál létat k Měsíci. K Marsu možná, ale to se už nikdy nezjistí. Díky byrokracii, neschopnosti socialismu a osobním animozitám ve vedení vesmírného programu SSSR to je nakonec prozatím nejúspěšnější taxík na LEO. A nebýt Elona, tak možná i poslední.
Jak jsem psal, pokud by zákazníci chtěli něco víc, tak to firma udělá. Je ale vidět, že zákazníkům přesně vyhovuje tento stav a proto jsou změny zbytečné.
Jo, podobné argumenty slyšíte u korporací, když se vám snaží zdůvodnit, že vás zase ojebali na kvalitě. Zákazník má přeci specifické požadavky na chuť a vzhled výrobku… Ano, v segmentu šmakulád je to normální. Jenže tady se bavíme o kosmonautice. Pokud se firmy chovají tímhle způsobem, je jakákoli naděje na další vývoj předem ztracená.
Poslední jiskry západní civilizace v kosmonautice rozžehly SpaceX a možná i Rocket Lab. Blue Origin se k nim evidentně nepřidá.
Tohle přirovnání je totálně mimo. Pokud by to zákazníkům nevyhovovalo, tak si to u nich nekoupí a půjdou k někomu jinému.
Není důvod, to je totiž optimální způsob (z hlediska bezpečnosti), i když to stojí trošku paliva navíc. Falcon 9 nevisí hlavně proto, že to nedokáže (neumí dost přiškrtit motor).
Souhlas, žádný viditelný posun. Ten stupeň přistává bez nákladu, bez lidí. Mohli by na něm leccos testovat i za cenu zvýšeného rizika. Na druhou stranu, o to víc bude legrace a ohňostrojů s přistáním New Glenn, tedy pokud vůbec někdy poletí.
Je to vyladěný systém, který plní své úkoly a není důvod jej vystavovat nějakému riziku.
Ano, to je ten pravý přístup k vývoji kosmonautiky.
O to víc obdivuju Elona, který jde proti proudu milionů takových Dušanů.
Inovace má smysl tam, kde je potřeba něco vylepšovat a kde má to posouvání hranic nějaké praktické využití. Ale tady by to bylo absolutně zbytečné.
První stupeň New Glenn bude z principu přemotorované hovado, stejně jako F9. Přistávat bude jako F9 s přebytkem tahu. Nebude moct zastavit ve vzduchu a v klidu přistát jako New Shepard. Nebylo by užitečné to vyzkoušet na něčem menším, levnějším? Něco jako Grasshopper? No asi ne, je to absolutně zbytečné.
Grasshopper byl prvnímu stupni Falconu výrazně blíž, než New Shepard prvnímu stupni New Glenn. Pokud půjdou cestou těchto zkoušek, tak dává mnohem větší smysl udělat na to vyhrazené testovací zařízení s odpovídajícími rozměry i pohonem.
Jestli bude NG pro přistání přemotorovaný, ještě nevíme, protože nevíme, jak moc půjdou motory BE-4 přiškrtit. Merilny to umí „jen“ na 50 %, BE-3 na NS až na 10 %. Je to dáno technologií a o možnostech metanových motorů toho nevíme zdaleka tolik jako o vodíkových a kerosinových.
Jinak ano, pokrok od prvního skoku tam vidět není. Otázkou je, jestli je to kvůli soustředění se na NG, snaze o certifikaci kabiny pro skoky s posádkou (možná ta a její návratová rychlost/zpomalení je limitem pro dosaženou výšku) nebo na to prostě kašlou, když to funguje a mají zakázky.