sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Dlouhý pochod 10

Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.

LM 400

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Hledání úniku vzduchu na ISS pokračuje

Mezinárodní vesmírná stanice ISS

na konci srpna jsme Vás informovali o tom, že astronauti na ISS společně s pozemními týmy hledají zdroj úniku vzduchu, který je o něco větší než obvykle. Za tu dobu jsme se již dočkali posunu. Posádka během víkendu opět pátrala po místě, odkud do okolního prostoru uniká atmosféra. Přesnou pozici sice ještě nenašli, nicméně na základě provedených měření se zdá, že se netěsnost nachází v zadní části ruského modulu Zvezda v blízkosti zadního dokovacího portu, ke kterému je připojena zásobovací loď Progress.

Chris Cassidy při práci s přístrojem pro hledání úniku.
Chris Cassidy při práci s přístrojem pro hledání úniku.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Velitel 63. dlouhodobé expedice Chris Cassidy a jeho ruští kolegové Ivan Vagner a Anatolij Ivanišin na dálku spolupracovali s pozemními týmy a společně pátrali po zdroji úniku. V poslední době pro ně šlo již o tradiční činnost – stejné úkoly totiž dělají už několik měsíců. Pozemní týmy detekovaly nadstandardní úroveň úniku atmosféry ze stanice v září roku 2019 a letos v srpnu se posádka na víkend zavřela v ruské sekci, aby bylo možné upřesnit, odkud vzduch drobně uniká.

Kenny Todd, manažer zodpovědný v NASA za program ISS uvedl 29. září, že týmy v Moskvě a Houstonu v uplynulých týdnech zaznamenaly několik nárůstů úniku. Stejně jako jeho ruští kolegové však zdůraznil, že netěsnost nepředstavuje pro posádku na stanici žádné nebezpečí. „Není to život či zdraví ohrožující situace a také to není překážka pro další pilotované výpravy,“ tweetovala ruská agentura Roskosmos. Tím, že se zvýšila úroveň úniku, zjednodušilo se podle Todda hledání místa, odkud vzduch uniká.

Ruský modul Zarja v horní části snímku (se složenými fotovoltaickými panely) a pod ním se vidíme ruský modul Zvezda. U jeho zadního dokovacího portu (zde je neobsazený) se možná nachází zdroj úniku vzduchu.
Ruský modul Zarja v horní části snímku (se složenými fotovoltaickými panely) a pod ním se vidíme ruský modul Zvezda. U jeho zadního dokovacího portu (zde je neobsazený) se možná nachází zdroj úniku vzduchu.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com/

29. září pak agentura Roskosmos uvedla, že aktuální únik představuje pokles tlaku asi 1 milimetr rtuťového sloupce (cca 133 Pa) za 8 hodin. „V tuto chvíli se domníváme, že je to v ruské sekci, konkrétně v oblasti servisního modulu,“ uvedl Todd a doplnil: „Stále pokračujeme v analýze dat ze zkoušek, ale víme a řešíme to s ruskými kolegy, že se nám zdá, že se tam něco děje.

Cassidy, Ivanišin a Vagner už palubními detektory úniku vzduchu zkontrolovali těsnění u okem a dalších míst, kde by mohlo teoreticky docházet k únikům. Během víkendu pak ruští kosmonauti umístili nad podezřelá místa plastové sáčky a sledovali, zda se vyfouknou. Jenže zdroj úniku se nenašel. Ruské řídící středisko následně uvedlo, že kosmonauti dostali pokyn přelepit páskou těsnění na zadním dokovacím portu modulu Zvezda, aby se ujistili, zda právě tohle není zdroj problému. Zatím však není k dispozici informace, zda se tím únik vyřešil.

Na palubě stanice jsou zásobníky se stlačeným vzduchem, ze kterých je možné atmosféru na stanici průběžně doplňovat. Loď Cygnus, která 5. října dorazila k ISS, má na své palubě další dvě nádoby se stlačeným plynem. Díky doručení těchto dvou lahví je stanice podle Todda „v pohodě do jara příštího roku“ za předpokladu, že úroveň úniku zůstane +/- konstantní. „Jestli úroveň poklesu tlaku vzduchu zůstane na aktuálních hodnotách, tak to není problém, který je potřeba řešit v blízké budoucnosti,“ uvedl Todd a dodal: „Pokud by se však situace zhoršila, tak samozřejmě všechno přehodnotíme.

Aktuální stav Mezinárodní kosmické stanice po připojení lodi Cygnus.
Aktuální stav Mezinárodní kosmické stanice po připojení lodi Cygnus.
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/

Manažeři stanice neustále vyhodnocují aktuální situaci kolem úniku, zatímco na Zemi se chystají ke svému startu hned dvě pilotované kosmické lodě. Sojuz MS-17, který má startovat 14. října z kosmodromu Bajkonur poveze Sergeje Ryžikova, Sergeje Kuď-Sverčkova a Kate Rubins. Sojuz MS-17 dorazí na ISS (možná po superrychlém profilu) a jeho posádka se setká s Cassidym, Ivanišinem a Vagnerem. Následující týden stráví posádka společně předáváním služby, aby mohla stará trojice odletět ve svém Sojuzu a přistát v kazašské stepi.

Sergej Ryžikov, Sergej Kuď-Sverčkov a Kate Rubins - posádka Sojuzu MS-17.
Sergej Ryžikov, Sergej Kuď-Sverčkov a Kate Rubins – posádka Sojuzu MS-17.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Další čtyři astronauti (Mike Hopkins, Victor Glover, Shannon Wlaker a Sojči Noguči) mají k ISS vyrazit 31. října z Kennedyho střediska na Floridě v lodi Crew Dragon. Po jejich příletu se počet astronautů na ISS zvýší na sedm! Bude to vůbec poprvé, kdy v rámci dlouhodobé expedice (tedy nikoliv při krátkých návštěvách, nebo při překrývání pobytů) bude na ISS více než šest lidí. „S tím, jak se blíží každý start k ISS, vyhodnocujeme situaci bedlivěji. Pokud bude problém přetrvávat, budeme sledovat naše zásoby, logistický zásobovací plán a ujistíme se, že máme rezervy,“ uvedl Todd.

Jakmile se posádce podaří objevit netěsnost, inženýři prověří možnosti, jak ji utěsnit a vyřešit tím problém. „Ale prvním a hlavním cílem je najít místo úniku,“ uvedl Todd a dodal: „Když se podíváte na rozměrnou stanici, najdete na ní celou řadu ventilů, různých trubiček a rozvodů, navíc jsou tam těsnění u oken. Existuje proto celá řada míst, kde může k únikům docházet a na která se máme zaměřit.“ Tím, že se hledání netěsnosti zúžilo na ruský modul Zvezda, který byl vypuštěn v červenci roku 2000, se inženýři přiblížili k určení přesného místa. „Místo několika stohů slámy tu máme jen jeden stoh. Ale pořád v něm musíme najít jehlu,“ doplnil Todd.

Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://c2.staticflickr.com/2/1979/44702986465_79335a6590_k.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/uploads/2020/10/EitntJYVoAI2WUg.jpeg
https://c2.staticflickr.com/2/1901/31744329228_4e9105e7e0_k.jpg
https://blogs.nasa.gov/…/wp-content/uploads/sites/240/2020/10/ISS_10-03-20.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nhq202009280022.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
11 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Radim Pretsch
Radim Pretsch
4 let před

Jsem zvědavý na ruské komentáře, pokud se potvrdí, že problém je ve Zvězdě. Po zkušenosti s navrtaným Sojuzem.

Pro mě by to bylo navíc lehce znejisťující s ohledem na vrcholící pokusy o vypuštění Nauky.

Michal Andrej
Michal Andrej
4 let před

Možno ten modul Zvezda v prípade nutnosti hermeticky uzavrieť a tak oddeliť od zvyšku stanice?

SaturnV
SaturnV
4 let před
Odpověď  Michal Andrej

Je to jeden z nejdůležitějších modulů na ISS. Rusové v něm žijí, provádějí pokusy…

Radim Pretsch
Radim Pretsch
4 let před
Odpověď  Michal Andrej

Teoreticky ano. Prakticky by to byla komplikace především pro Rusy, ale v důsledku pro chod celé ISS.
Řídí se odsud např. změny dráhy a orientace ISS

Hawk
Hawk
4 let před

A nebyly obcas, kdyz to napr. mezi USA a Ruskem skripalo, teoreticke uvahy,ze prinejhorsim lze oddelit rusky a americky segment? Tak preci zde musi byt nejaka technicka zastupitelnost, kdyz by se treba Zvezda odporoucela.
A je realisticke treba postupne vymenovat stare moduly z nove? Protoze porad je levnejsi udrzovat stavajici stanici, nez stavet novou.

Dušan Majer
Dušan Majer
4 let před
Odpověď  Hawk

Americká sekce nemá pohonný systém, jaký je na ruských modulech. Příprava náhradního modulu není otázkou jednoho roku. Byl by to běh na dlouhou trať. Postupné vyměňování modulů také není ideální, jelikož byste kvůli zpětné kompatibilitě musel složitě udržovat technickou návaznost nových modulů na staré. V určité fázi je lepší začít odznova. Za těch několik desítek let udělá tehcnikavždy velký posun vpřed.

Vojta
Vojta
4 let před
Odpověď  Dušan Majer

Bohužel ISS byla (z logických důvodů) navržena jako „Mir 2“. Snad bude příští projekt tohoto typu spíše takzvanou „generační stanicí“, u které bude možné na jednu stranu moduly přidávat a z druhé strany odebírat zastaralé (plus nějaké ty přesuny, aby pohonný modul byl vždy vzadu). To je, myslím, další výzva kosmického stavitelství.

Hawk
Hawk
4 let před
Odpověď  Dušan Majer

Dik za odpoved

Vojta: Planovana budouci rozsireni ISS, jako moduly Axiomu, jiz pocitaji s nezavislosti v pripade ukonceni provozu ISS.

Na druhou stranu, co by se muselo stat, krome vylozene katastrofy(pozar, srazka), aby byl modul nepouzitelny a bylo treba ho oddelit od stanice. Vetsina opotrebeni je pravdepodobne pri radne udrzbe resitelna/opravitelna.

Vojta
Vojta
4 let před
Odpověď  Hawk

Pravda, to jsem slyšel. Pokud se Axiomy mají stát zárodkem nové stanice, tak alespoň něco.
K odhození mohou vést i menší problémy. Třeba nehermetičnost (horší než v případě Zvezdy). U pohonných modulů problémy s nádržemi, motory nebo přechod na jiný pohonný systém (iontový). Navíc nic nevydrží věčně. Časem nebude budit důvěru ani spojení se sousedním modulem. V každém případě je nevyužívaný modul zátěží, která se projeví ve spotřebě paliva pro udržení dráhy, spotřebě elektřiny pro jeho klimatizaci (pokud nebude uzavřen), opotřebení sertvačníků udržujících orientaci stanice a tak podobně.

Spytihněv
Spytihněv
4 let před

Zatímco před dvaceti lety ruský inženýr ucpal omylem vyvrtanou díru ve Zvezdě nějakým kvalitním matrošem, co vypadl zřejmě až teď, tak nedávno už na stejný problém se Sojuzem sehnal jen nějakou žvejkačku nebo starý dobrý epoxid 🙂

racek
racek
4 let před
Odpověď  Spytihněv

Nejednalo se o \Zvezdu, ale orbitální sekci Sojuz.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.