sociální sítě

Přímé přenosy

Načítám data o přenosech…

krátké zprávy

City Labs

Floridský startup spustil komerční demonstraci technologie pohonu družic na jaderný pohon. Mise City Labs testuje zdroj elektrické energie poháněný tritiem, který by mohl umožnit budoucím kosmickým lodím a autonomním sondám provoz po celé roky, aniž by se musely spoléhat výhradně na solární panely nebo konvenční baterie.

Čína

Čínský vládní orgán zveřejnil seznam členů národního konsorcia pro komerční vesmírné projekty, který nabízí vzácný ukazatel toho, které společnosti stát považuje za zavedené hráče.

FCC

Federální komunikační komise schválila projekt družice společnosti Reflect Orbital, která bude testovat schopnost odrážet sluneční světlo do nočních oblastí. Tento projekt ostře kritizují astronomové i environmentalisté.

Fi

Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.

iSpace

Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.

Wally Funk

Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nová evropská anténa

ESA nyní testuje prototyp antény o průměru 2,6 metru. Jde o reflektorovou anténu z kovové sítě, která představuje významný pokrok pro evropský kosmický sektor. Verze této antény bude možné vyrobit tak, aby představovaly libovolný tvar, který si designéři přejí. Něco takového bylo doposud možné pouze s tradičními pevnými anténami. „Tohle je opravdové evropské prvenství,“ říká s radostí Jean-Christophe Angevain, který má v ESA na starosti návrh antén a dodává: „Čína a USA také pracují na podobných technologiích tvarovaných síťových reflektorů. Je potřeba, aby mohly být na oběžné dráze rozmístěny dostatečně velké antény, které by jinak byly příliš objemné, aby se vešly do krytu rakety a zároveň splňovaly požadované úrovně výkonu.

Evropský projekt AMPER (Advanced techniques for mesh reflector with improved radiation pattern performance) probíhá ve spolupráci ESA a německé firmy  Large Space Structures GmbH s účastí dánské firmy TICRA jakožto subkontraktora. Reflektorové antény pro družice vypadají často podezřele nerovně. Jejich základní parabolický konvexní tvar je narušen dodatečnými hrbolky a prohlubněmi. Nejsou tam omylem – slouží ke zpřesnění výsledného signálu – typicky k zesílení signálu pro cílové státy a minimalizaci dosahu signálu mimo jejich hranice.

Rozkládací antény řeší problém s tím jak dostat velkou anténu do aerodynamického krytu rakety.
Rozkládací antény řeší problém s tím jak dostat velkou anténu do aerodynamického krytu rakety.
Zdroj: https://www.largespace.de/

Tohle záměrné tvarování povrchu se tradičně dělá pomocí kovem či uhlíkovým vláknem zesílených plastových kompozitních reflektorů,“ říká Angevain a pokračuje: „Výzvou bylo, jak reprodukovat tohle tvarování při použití drátěného reflektoru. Běžným řešením by bylo konvenční dvouvrstvé řešení napínacího vazníku, přičemž síť se bude držet napnutá protisměrným působením „tahu a tlaku“. Náš tým však navrhl chytré alternativní řešení a pustil se do jeho realizace.

Samotný proces vysvětluje Leri Datashvili, ředitel a hlavní designér firmy Large Space Structures: „Konstrukce našeho tvarovaného síťového reflektoru je založena na napínacích prvcích, které nese obvodová vazníková struktura umožňující oddělit tvar povrchu a strukturu. Návrh tedy lze použít pro jakoukoli velikost reflektoru, pro jakékoli frekvence v rozmezí od pásma P do pásma Ka. Dále je možné realizovat buď rozložitelnou nebo pevnou technologii reflektoru.

Projekt AMPER byl podpořen z programu Technology Development Element Evropské kosmické agentury a nyní tento prototyp prochází zkouškami v komoře Hertz v technologickém středisku ESTEC. Dalším krokem projektu bude vytvoření rozkládací verze, která bude cílit na sledování Země, ale i na telekomunikační aplikace. „Tento prototyp o průměru 2,6 m prověřuje koncept na kmitočtu pásma C. Měření ukázala dobrou korelaci s vysokofrekvenčními a mechanickými předpověďmi,“ uzavřel Angevain.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/Mesh_reflector_for_shaped_radio_beams.jpg
https://www.largespace.de/…/2013/04/LSS_Reflector_Background_V5-768×512.jpg

Rubrika:

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.