Podle neověřených informací byl při čtvrtečním startu rakety Dlouhý pochod 2F/T vypuštěn experimentální opakovaně použitelný kosmický letoun. Start proběhl z kosmodromu Ťiou-čchüan, konkrétně ze vzletové rampy LC43/91. Zajímavé je, že start proběhl v tajnosti – neexistují žádné oficiální fotografie ze startu a neznáme ani čas startu. Čínská média se omezila pouze na strohé vyjádření, že „testovací družice bude po určitou dobu na oběžné dráze a pak se podle plánu vrátí na místo přistání. Během tohoto období provede chystané ověření technologií pro opakované použití, aby poskytla technickou podporu pro mírové využití kosmického prostoru.“
Už dříve bylo oznámeno, že příští start rakety Dlouhý pochod-2F bude první významnou výzkumnou a experimentální misí mimo pilotovaný program po Šen-čou-11. Tato mise se má stát základem pro úspěšnou implementaci souvisejících pilotovaných projektů a klíčových pro budoucí kosmické technologie. Vlak s jednotlivými částmi nosiče opustil 29. února výrobní závod. Na nádraží, ze kterého se přesunul na kosmodrom, dorazil 2. března.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
V současné době není k dispozici žádný NOTAM (oficiální soubor pokynů pro piloty – jakési varování o uzavřených oblastech, které velmi často souvisí se starty či přistáními raket či kosmických lodí). Pro lepší kontext aktuálního dění se musíme vrátit do 11. prosince roku 2007, kdy čínská média zveřejnila zajímavý snímek okřídlené kosmické lodi, která byla připojena pod bombardérem H-6K. Jednalo se o první veřejné potvrzení, že se Čína snaží vyvinout opakovaně použitelný okřídlený dopravní prostředek, který je na pohled podobný americkému miniraketoplánu X-37B.
Zdroj: https://www.strategycenter.net/
Čínský program dostal kódové označení „Projekt 863-706“ a název Šen-lung (Shenlong) a v té době se počítalo s prvním startem mezi roky 2006 a 2010. Nyní se spíše zdá, že celý projekt Šen-lung byl spíše podpůrným programem pro vývoj technologií skutečného stroje určeného pro let na oběžnou dráhu. Ten by měl mít podle aktuálních informací označení CSSHQ.
K aktuálnímu startu posloužila raketa Dlouhý pochod-2F/T3, což je verze nosiče, která se běžně používá v rámci pilotovaného programu Šen-čou. Tuto raketu vyvinula Čínská akademie technologií raketových nosičů v rámci Čínské vědecké a technologické korporace. Tato raketa je odlišná od základní verze Šen-ťien (Shenjian), která byla odvozena z nosné rakety Dlouhý pochod-2E.
Zdroj: https://www.strategycenter.net/
Tento nosič je odvozen od časem prověřených technologií rakety Dlouhý pochod-2C. Práce na koncepčních návrzích nosné rakety Dlouhý pochod-2E začaly už v roce 1986. Raketa pak vstoupila do služby úspěšným startem v červenci roku 1990. Podstatným rozdílem této rakety je absence záchranné věžičky, více „baňatý“ aerodynamický kryt a vylepšená odpojovací sekvence, která umožňuje navedení nákladu na přesnější oběžnou dráhu. To je možné díky zavedení vylepšených navigačních systémů a komplexní řídící jednotky, která zpracovává data v reálném čase a zohledňuje je společně s parametry oběžné dráhy. Systém by měl v záložní verzi využívat družic GPS, aby existovala redundance. Do postranních urychlovacích stupňů se také vejde více pohonných látek, což jim zajišťuje delší dobu hoření.
Zdroj: https://www.strategycenter.net/
Podobně jako Dlouhý pochod-2F/G, je i Dlouhý pochod-2F/T dvoustupňovou raketou, která používá čtyři postranní urychlovací stupně připojené k prvnímu stupni. Raketa měří na výšku 52 metrů – centrální stupeň má průměr 3,35 metru a celá raketa pak 8,45 metru. Při vzletové hmotnosti 493 tun je tento nosič schopný doručit na nízkou oběžnou dráhu 8 600 kilogramů nákladu.
Postranní urychlovací stupně rakety Dlouhý pochod-2F mají délku 15,326 metru, průměr 2,25 metru a při startu váží 40,75 tuny, prázdné pak jen 3 tuny. Každý z těchto stupňů je vybaven motorem YF-20B s pevnou tryskou, který spaluje nesymetrický dimetylhydrazin s oxidem dusičitým, čímž vytváří tah 740,4 kN na hladině moře a hoří po dobu 127,26 sekundy.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
První stupeň (L-180) měří na délku 28,465 metru a průměr 3,35 metru. Hmotnost při vzletu činí 198,83 tuny a stupeň s prázdnými nádržemi váží 12,55 tuny. O jeho pohon se stará sestava označená YF-21B, kterou tvoří dva motory YF-20B na nesymetrický dimetylhydrazin a oxid dusičitý. Tato pohonná jednotka vyvine na hladině moře tah 2 961 kN a hoří po dobu 160 sekund.
Druhý stupeň (L-90) měří na délku 14,223 metru a jeho průměr je též 3,35 metru. V prázdném stavu váží 4,955 tuny, při naplnění pohonnými látkami (nesymetrický dimetylhydrazin a oxid dusičitý) váží 91,414 tuny. Pohon zajišťuje motorová jednotka YF-24B tvořená jedním hlavním motorem YF-22B s nepohyblivou tryskou a čtyřmi verniery YF-23B. Tah hlavního motoru je 734,4 kN, vernierů pak 47,07 kN. Tento stupeň hoří 414,68 sekundy (v případě hoření hlavního motoru se bavíme o době 301,18 sekund)
Postranní stupně se odhazují 155 sekund po startu a 4 sekundy po jejich oddělení nastává stabilizační proces. Následně přichází oddělení prvního stupně a ihned poté se zapaluje stupeň druhý. K odhození aerodynamického krytu dochází 3 minuty a 35 sekund po startu. Druhý stupeň pak doručí vynášený náklad na oběžnou dráhu a jeho mise končí většinou 9 minut a 42 sekund po startu – oddělení nákladu následuje o několik sekund později.
Tento start zaujal i různé lovce družic, mezi které patří i světoznámý Marco Langbroek. Podle jeho analýz (s přihlédnutím k nejistotě kolem času startu) není vyloučeno, že experimentální čínský miniraketoplán obíhá ve stejné rovině oběžné dráhy jako americký X-37B při své aktuální misi OTV-6
Even more interestingly: within the uncertainties of the launch time, the orbital plane aimed for seems to coincide with that of the US Air Force #X37B OTV-6 space plane!
Oh wow! That is going to raise some US sweat!@SSC_NL @planet4589 @Cosmic_Penguin pic.twitter.com/caeBVdggIe— Dr Marco Langbroek (@Marco_Langbroek) September 3, 2020
Podle oficiálních informací čínských médií se měl stroj v neděli našeho času vrátit na Zemi. K přistání mělo dojít v lokalitě Lop Nor, která je určena k jaderným testům. Žádné bližší informace o návratu nejsou k dispozici. Nevíme ani, zda byla mise od začátku plánována takto dlouhá, nebo zda byl návrat uspíšen.
Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://www.yqqlm.com/wp-content/uploads/2020/09/6868769950157242894.jpg
https://pbs.twimg.com/media/ESQcAM0WkAAA_Qe?format=jpg&name=medium
https://www.strategycenter.net/imgLib/20071217_01.jpg
https://www.strategycenter.net/imgLib/20071217_02.jpg
https://www.strategycenter.net/imgLib/20071217_03.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2020/09/NSF-2020-09-04-14-52-27-020.jpg
Plně nerozumím : “ technická podpora pro mírové využití kosmického prostoru.“ to jako budou sestřelovat, ničit či nějak usměrňovat protistranu ?
Hledat významy skryté v diplomatickém žargonu není zrovna jednoduché.
Podobne soupereni by mohlo trochu rozpohybovat nove vesmirne zavody.
Ze to je stejne, jako v pripade USA, pravdepodobne v rezii armady vubec nevadi, vetsinou z toho ve vysledku profituje civilni sektor.
Pro navraty z kosmu je preci jen komfortnejsi pristavat jako letadlo. Hlavne pro neprofisonalni pasazery, pokud se to nekdy pretavi v pilotovany prostredek.
Nasledovat by mohlo Rusko, Indie, Japonsko a Evropa mezitim bude v X-te Greendealove petiletce nutit Volkswagen vyrabet slapaci auta.
Evropa připravuje podobný stroj, Space rider, který navíc bude nabízen pro komerční využití. Takže to jde i s Greendeal a bez harašení zbraněmi 🙂
Takových strojů, které neopustily fantazii projektantů, případně prezentace, na kterých se skvěle vyjímaly, už bylo.
Prototyp na oběžné dráze nebo rutinní lety v automatickém režimu na oběžnou dráhu – to je to co se počítá. Ne řeči.
Evropa je bohužel na cestě do nevýznamnosti a patrně si svým blbnutím ani nic jiného nezaslouží.
Evropská kosmická agentura je v současné době z hlediska počtu a významu vědeckých sond objektivně na druhém místě hned za NASA. Nechápu, proč před tím lidé zavírají oči a z pilotované kosmonautiky dělají za každou cenu modlu, kterou musíme za každou cenu mít. Kosmonautika je široký obor a není potřeba mít vše. Evropa exceluje zase v jiných oblastech kosmonautiky. Stačí otevřít oči a zjistíte, že jste na konci svého komentáře použil velmi nevhodná slova, kterými jste urazil řady špičkových evropských odborníků.
Souhlasím. Jenom bych doplnil, že díky servisnímu modulu pro Artemis a účastí evropských astronautů na lunárních misích to s pilotovanou evropskou kosmonautikou nevypadá vůbec tak špatně jak se HM snaží naznačit. Přiznám se ale, že evropská varianta Crew Dragonu/Starlineru pro Ariane by se mi líbila :).
Tom M: Je to jako kdyz si pujcujete auto od souseda s tim, ze jste mu dodali do auta vlastni rezervni kolo, lekarnicku a hever.
Nejste nezavisly, jste odkazany na jeho libovuli,zda svoli, ze muzete jet tehdy tam a tam, zda jeho auto muzete pouzit pro tyhle a tamty potreby/ucely. A pokud se zhorsi vase vztahy je „po ptakach“.
A vybudovat infrastrukturu pro pilotovanou kosmonautiku nejde ze dne na den. To byl orisek i pro NASA po skonceni STS.
O lunarnim programu, ktery vyzaduje i tezky human rated nosic, radeji nemluve. Tam se zrejme nechytame vubec, to je pro Evropu pole neorane.
Vaše přirovnání kulhá na obě nohy. Přirovnat servisní modul k rezervnímu kolu, lékárničce a heveru, je hodně nefér. NASA potřebovala servisní modul založený na prověřeném HW, ESA jej měla a obě agentury se partnersky dohodly. Je to podobné jako když bych chtěl založit firmu – třeba restauraci. Věděl bych, že jsem vcelku dobrý manažer, ale neumím vařit. Zato můj kamarád má s vařením v restauracích dlouholeté zkušenosti. Oslovím ho a nabídnu mu, zda by do toho nešel se mnou. Tohle je partnerský přístup mezi dvěma agenturami. ESA hraje v programu Orionu mnohem větší roli, než se snažíte naznačit.
Ve svém příspěvku jinými slovy prosazujete samostatnost. Mám tomu rozumět tak, že chcete, aby chudáci Evropani nemuseli létat k nějakému trapnému Měsíci, kam je ta NASA chce tahat, když oni by tak rádi létali jen na nízkou oběžnou dráhu Země? Ale žádný strach – ESA už navázala spolupráci s Čínskou kosmickou agenturou, takže evropští kosmonauti budou létat na čínskou modulární stanici. ESA se díky tomu pragmatickým přístupem dostane jak k Měsíci, tak na LEO.
Jako v zivote, sobestacnost vubec nevylucuje spolupraci, ale zarucuje velkou miru nezavislosti a v pripade spoluprace i zastupitelnost(treba pilotovanych systemu, kdyz se jeden ukaze jako problemovy a bude treba analyzovat pricinu-prace na mesice az roky).
Pilotovany evropsky system by se uz v minulosti hodil i v ramci mezinarodni spoluprace. V dobe havarie Columbie a po odstaveni STS, kdy vse lezelo na ruskem partnerovi.
Nejde ani o velikost role,kdyz hlavni knowhow, vyroba a infrastruktura(kosmodrom, nosic, lod, v pripade Ciny i stanice) bude na strane partnera, tak kdo bude mit ve vysledku v pripade spornych otazek posledni slovo a kdo koho vice potrebuje?
O ucasti Evropanu na cinske stanici slysim poprve. Vztahy USA-Cina moc ruzove nejsou a Evropa chysta svoji ucast v hlavnich programech obou souperu, tak nezbyva nez si prat, at ji ten tanec mezi vejci ci dnes spise mezi mlynskymi kameny vydrzi.
V kazdem pripade by bylo fajn, aby Evropa mela vlastni stanici na LEO, vlastni tezky nosic, vlastni pilotovanou lod a treba pripravovala vlastni lunarni zakladnu. Hned by byla vnimana jako jiny(prestiznejsi) partner. Ale pri pohledu na priority Evropy je to opravdu jen zbozne prani.
A teď se zkuste vrátit nohama na pevnou zem – to, co jste napsal, sice zní krásně, ale každý z těchto projektů by byl tak náročný, že by ESA totálně vysál všechny prostředky. Je dobře, že se ESA věnuje v první řadě vědě a ve zbytku se chová pragmaticky. A jestli máte dojem, že ESA není brána jako dostatečně prestižní partner, pak vám musím říct, že se mýlíte. Ostatní agentury to vidí jinak.
Netreba aby se nekam vracel , vsak pisi ze to je zbozne prani. A rozpocet ESA by na to nestacil, vsak to neni o kritice ESA, ale o tech co rozhoduji kolik do ESA poslou.
Ad prirovnani: jsou nazorna a casto je pouzivam. Bohuzel se vzdy najde nejaky clovek, co se bude tocit na tom, ze pouzite prirovnani kulha. Tak novinka pro vas: pokud by prirovnani bylo presne, nebude to jiz prirovnani. Neco jako Cimrmanuv dokonaly rým. Ironii zustava, ze jste se pokusil to prirovnani trumfnout tim svym, ktere, dle meho nazoru vystihuje celou situaci jeste mene. Puvodni Hawkovo prirovnani naopak pro me vystihuje nejen zakladni princip zavislosti, ale i nerovnost Evropy v podilu na velkych misich. Nemuzu se ubranit pocitu, ze Evropa je partnerem asi jako pes, kteremu jsou od hostiny hazeny kosti. Ono to je s pilotovanym programem uzce svazane. A pokud budou problemy s SLS, tak bude cela Evropa nahrana.
Pilotovany program Evropy jsme tu nekolikrat diskutovali. Nekteri s vami jiste budou souhlasit, ze si Evropa vystaci s tim, jak to dela ted, ostatni citi, ze bez pilotovaneho programu nema Evropa prestiz a nezavislost ostatnich agentur, vcetne Ciny a Indie. Nelze take nevzpomenout pridruzene efekty, jako vybudovani know-how, zamestnani lidi a roztoceni kol ekonomiky. Vypada to, jako by na to ESA proste nemela koule.
Zastávám názor, že prvotní přirovnání bylo odtržené od reality a srovnávalo jablka s hruškami. Vaši teorii o psu raději nechám úplně stranou, protože tím dáváte najevo pouze to, že do tématu nevidíte (což nikdy nikomu nezazlívám nikdo neví vše), ale i když do toho nevidíte, tak se uchylujete ke značně zkratkovitým a nehodným úsudkům (a to mi vadí). ESA patří v současné době v kosmonautice hned za NASA a opravdu si nezaslouží podobné snižování až zesměšňování.
Netuším, kde se v Lidech bere ten dojem, že KAŽDÁ agentura MUSÍ mít pilotovaný program a pokud jej nemá, tak vlastně v kosmonautice nemá co dělat a jen hraje druhé housle. Ne, není tomu tak. ESA má prestižní postavení i bez vlastního pilotovaného programu a know how, zaměstnanost a ekonomiku zvládá i s pomocí kosmonautiky nepilotované. Zkuste si jen představit, kolik peněz by stálo rozběhnutí vlastního pilotovaného programu, který by ve výsledku omezil další činnosti ESA. A to vše jen proto, abychom se mohli holedbat pochybnou radostí z toho, že jsme samostatní. Ta samostatnost by byla ale jen lhaním si do kapsy, abychom obhájili ten program. Vždy bude lepší spolupracovat, než drobit síly a snažit se vynalézt kolo. Díky spolupráci se evropští astronauti dostanou k Měsíci a možná i na něj. Tohle se nedá vyvážit ani deseti lety na LEO i kdyby by byly vlastní evropské.
P.S. Kladu si otázku, co by někteří lidé dělali, kdyby se skutečně naplnili vizionářské (a nereálné) sny o tom, že by jednou měl celý svět pouze jeden společný kosmický program – to by asi zastáncům samostatnosti praskla žilka …
Za sebe bych pilotovany system necekal od ekonomik typu Izraele, Australie , Brazilie, Kanady atd.
Za ESA stoji ekonomiks, ktera je stale srovnatelna s USA i Cinou, tak clovek uz z tohoto titulu meco podobneho ocekava a absenci pilotovaneho programu vnima jako handicap.
Ale jak jsem naznacoval na zacatku, politicke priority jsou jinde,volici moc neprotestuji,a podle toho vypada nedostatecny rozpocet ESA [ot] a rada dalsich veci na „starem“ kontinente.[/ot]
Já si myslím, že je dobře, že se ESA nesnaží za každou cenu vlichotit do trendu notné vlastní pilotované kosmonautiky a že pokračuje v nastaveném trendu vysoce vědecky přínosných misí.
Nečetl jsem celou diskuzi, ale mám jednu poznámku. Uvědomte si, že je v současnosti více systémů dopravy lidí na oběžnou dráhu, než lidí na oběžné dráze. Buďme rádi, že ESA nevyhazuje peníze za zbytečnosti, a investuje je do něčeho, co je skutečně užitečné.
Trefa, díky za názor!
Pane Majere, važte slova, vás prosím. Občas z vašich výroků vykoukne cosi podivného.
Tady nikdo nikoho neuráží. ESA samozřejmě dělá co může a s tím, co se děje v politice nemá nic společného. Ale vždy bude limitovaná tím, co ekonomiky evropských zemí vyprodukují – nežije ve vzduchoprázdnu. Jak známo, nekonkurenceschopné ekonomiky toho moc nevyprodukují – máme krásný příklad – viz. Rusko a jeho dnešní kosmický program…
Zkuste se o tom někdy pobavit s někým, kdo se zabývá makroekonomií apod. a možná se dozvíte, kam vede státní „dirigismus“ a vzdušné zámky z ideologií, které nejsou kompatibilní s realitou. Stagnace – tam jsme teď – která přeroste v pozvolný úpadek.
Nikdo ESA neuráží? Cituji:
Evropa je partnerem asi jako pes, kteremu jsou od hostiny hazeny kosti
To se na mne nezlobte, ale tohle je facka všem specialistům z ESA a plivanec na úspěchy, kterých tato agentura dosáhla. Pokud Vám tohle nepřijde jako urážka, pak se omlouvám, ale asi máme každý jinak nastavené hranice. Tohle je pro mne jednoznačně nevkusné a hanlivé.
Vážený pane Majere.
Prosím, abyste ukázal příspěvek, kde jsem vámi před chvílí citovaný výrok psal. Nic takového si nepamatuji. Děkuji.
Pokud si mou zprávu s daným citátem přečtete ještě jednou, tak si zkuste všimnout jedné dost podstatné věci. Já jsem neuvedl, že jste ho psal vy. Jeho autorem je pan Kratochvíl. Já jsem pouze reagoval na vaši větu: „Tady nikdo nikoho neuráží“. Tak jsem vám ukázal, že v diskusi urážka zazněla a proto si za svými výroky jednoznačně stojím.
Nenesu zodpovědnost za příspěvky pod vaším komentářem, na který jsem reagoval.
Když si dáte dohromady časovou souslednost příspěvků, možná si za tím – s pomocí prosté logiky – tak stát nebudete.
Takže znovu: „Važte prosím slova.“
Slova vždy vážím podle situace zde jsem je vážil správně. Za příspěvky jiných diskutujících samozřejmě zodpovědnost nenesete. Ale pokud napíšete, že tady (myšleno v celé diskusi) ESA nikdo neuráží, což nebyla pravda, pak musíte počítat s tím, že vaše tvrzení uvedu na pravou míru.
Hawk: „V kazdem pripade by bylo fajn, aby Evropa mela vlastni stanici na LEO, vlastni tezky nosic, vlastni pilotovanou lod a treba pripravovala vlastni lunarni zakladnu. Hned by byla vnimana jako jiny(prestiznejsi) partner. Ale pri pohledu na priority Evropy je to opravdu jen zbozne prani.“
Já si myslím, že Evropa má zcela jiné priority. Máme tady vyspělé ekošílenství, podporujeme ilegální import ekonomických uprchlíků, dotujeme všechny možné nesmysly, podporujeme vývoz zisku z Evropy, podporujeme ty, kteří nechtějí pracovat a bereme těm, kteří pracují. To už pak prostě na nesmysly o kterých píšete jaksi nezbývá dost peněz.
Ivo: možná by jste měl konfrontovat vaše politická přesvědčení s realitou. Protože pokud někde v Evropě nezbývají na kosmonautiku peníze, tak je to v rozpočtech konzervativních států jako Polsko, Maďarsko nebo Velká Británie. Většina Evropy je na tom ale ve srovnání ze zbytkem světa skvěle co se týče financování (nejen) kosmického výzkumu.
Nic nového pod Sluncem. Mini kosmické kluzáky posílali na LEO před padesáti lety Rusové a bez nějaké reakce. Proto se ani nyní nic zvláštního neodehraje.
Technologicky je to nepochybně úspěch, ovšem pokud by se v budoucnu objevila pilotovaná verze, pak by to byla opravdu výzva pro USA.
Výzva namontovat sedačky zpátky do Dream Chaseru?
Jeje, to by bylo tak fajn. To, co NASA projektu DreamChaser provedla, uelat Cargo z plavidla designovanem pro lidi, je na profackovani. Takova zahozena prilezitost. Troufam si tvrdit, ze Sierra Nevada by byla pro agenturu mnohem lepsim partnerem, nez Boeing se Starlinerem. Takze Cinane – jen to tam strilej vic, at se ty sadelnaty zadky trochu rozhybaji.
Dovolím si připomenout, že NASA nerozhodla o předělání DC na nákladní verzi. O tom rozhodla sama firma SNC poté, co NASA nevybrala DC pro dopravu astronautů. A ohledně té úvahy o pilotovaném DC. Nejsem si jistý, zda by firma zvládla tak složitý úkol jako je postavení pilotovaného miniraketoplánu dříve než Boeing se Starlinerem.
To je jinymi slovy totez. Co se tyce comercial crew, SpaceX to nakonec zvladla, nechapu, proc by to nezvladla firma se zkusenostmi nejen z kosmonautiky ale i pribuznych oboru, jakou je Sierra.
Okřídlená kosmická loď je na konstrukci složitější než relativně jednoduchá kabina. Navíc SpaceX měla při konstrukci CD z čeho vycházet – už měla základní zkušenosti s nákladními Dragony. SNC v tomto směru začíná od větší píky.
Ďakujem za článok! 🙂
Rádo se stalo. 😉
Zdravim, nesel by napsat nejakej obsahlejsi clanek o spolupraci ESA s Cinanama? Taky o tom slysim poprve. Diky
Mimochodem neda mi to a taky se rejpnu, EU ma 450mil obyvatel, ma silnou ekonomiku a velice schopny lidi. Takze je s podivem, ze vubec ve svete taha za druhou nitku (ne-li treti) S takovym potencialem by mela hrave strcit do kapsy USA i s Ruskem, jen s tou Cinou by asi mela trochu problem.
Chapu, ze priority ESA jsou jinde nez je pilotovana kosmonautika, ale s takovejma moznostma jaky EU ma by mela hrave zvladnout oboje. Jenze to by se v EU nesmeli vymejslet blbosti a to rikam jako nekdo kdo je velkej zastance EU :/
Hezký den, určitě někdy něco vydáme. Jen je potřeba počkat, až bude dostatek informací.
Dobry den,nekolik veci je treba uvest na pravou miru..Evropska unie je instituci nikoli statem.Nedisponuje tedy prostredky statniho rozpoctu odpovidajicim jejimu trhu,ktery jak spravne pisete ma velky potencial( dokonce i eurozona sama o sobe je dnes brana jako ne srovnatelny ale vetsi trh nez ma USA).Ale hlavne ESA neni soucasti Evropske unie..je instituci tedy nezavislou na EU a proto nemaji smysl uvahy v teto diskusi predpokladajici nejakou vazbu v rozhodovani techto dvou instituci! O rozpoctu ESA rozhoduji zastupci clenskych zemi ESA tedy premieri ci prezidenti a schvaluji ho pak jejich vlady.EU a jeji rozpocet v tom nehraje roli.
Ano neni to totez, na druhou stranu vetsina statu ESA jsou i cleny EU, takze kdyz se bavime o ekonomice ktera stoji za staty sdruzene v ESA, tak je to defacto z hlediska hlavnich prispevovatelu do ESA hlavne EU, s tim ze v dohledne dobe VB vystoupi z EU.
Zase si nedelejme iluze, ze treba v USA je to jine, ano maji federalni rozpocet, ale pokud se nepletu, tak senatori kopou docela tvrde za svoje staty, aby se cast tech a tech komponent raket/lodi vyrabela tam a tam, coz efektivite vyroby dvakrat neprida.
Problem je ekonomicke prostredi, viz pocet startupu na lehke nosice, kolik jich je v USA ,Cine a kolik v Evrope.
Problem je i jinde. V USA se podporuji vice soukrome inicativy, ze by treba ESA vypsala soutez na vyneseni nakladu a vitez tim ziskal nejakou vyznamnou castku a jako bonus se zaruci dlouhodoby kontrakt, to u nas moc nehrozi. Proto tady neco jako alespon SpaceX v osekanejsi verzi asi nebude.
Ano, USA skutecne nejsou takovym monolitem jak se z Evropy muze zdat,ale zasadni rozdil z hlediska rozpoctu existuje.Dane.Zpusob ziskavani penez od obcanu/obyvatel je tedy odlisny a umoznuje vetsi rozpocet na kosmicke i jine projekty narozdil od Eu/ESA jez je v podstate prispevkovou organizaci a jednotlivi prispevatele jsou zde clenske staty.
Ps: VB jiz EU formalne opustila(zpusob se prave v techto dnech dohaduje) a clenem ESA zustava