Pouzdro se vzorky z povrchu planetky Ryugu nasbírané japonskou sondou Hayabusa 2 by mělo přistát 6. prosince v jižní Austrálii, čímž bude zakončena šestiletá mise. Zástupci Japonské kosmické agentury JAXA společně se zástupci Australské kosmické agentury uvedli, že se na tuto událost již připravují. Sonda uvolní pouzdro se vzorky v době, kdy bude na kolizní dráze se Zemí, následně provede úhybný manévr, aby i nadále obíhala kolem Slunce. Návratové pouzdro o průměru zhruba 40 centimetrů je vybaveno tepelným štítem. Ten bude nezbytný, neboť ke vstupu do atmosféry dojde rychlostí víc než 43 000 km/h (11,9 km/s). Závěrečnou fázi přistání pak obstará padák, na kterém se náklad snese k povrchu.
Podobně jako první mise Hayabusa, která v roce 2010 doručila na Zemi mikroskopické vzorky materiálu z planetky Itokawa, bude i Hayabusa 2 cílit do jihoaustralské uzavřené oblasti Woomera. „Úspěšný návrat Hayabusy v roce 2010 je skvělým příkladem, jak díky partnerské mezinárodní spolupráci můžeme dosáhnout sdílených úspěchů,“ říká Megan Clark, šéfka Australské kosmické agentury ve svém oficiálním prohlášení, kde dále stojí: „Tato aktivita znovu zdůrazňuje roli, kterou může Austrálie hrát v rostoucí vesmírné ekonomice. Těšíme se na spolupráci s JAXA a na impuls pro podnikatele při zajištění našich bezpečnostních činností jak ve vesmíru, tak i na Zemi.“
JAXA a Australská kosmická agentura budou na přípravě návratu Haybusy 2 spolupracovat. Australská kosmická agentura uvedla, že bude koordinovat licenční procesy spojené s přistáním vzorků od Hayabusy 2. To se týká třeba povolení pro návrat zahraničního kosmického objektu, které vydá australská vláda. Australská armáda, která dohlíží na činnosti v lokalitě Woomera Range Complex, zase poskytne podporu pro přístup do přistávací oblasti.
O tom, že se vzorky Hayabusy 2 vrátí na Zemi koncem roku 2020 se mluvilo už od doby start sondy na raketě H-IIA v prosinci 2014. Sonda dosáhla planetky Ryugu o průměru 900 metrů v dubnu 2018. K planetce, která křižuje oběžnou dráhu Země tedy dorazila po třech a půl letech. Na Ruygu následně vysadila hned několik landerů a roverů, které přinesly údaje o podmínkách na povrchu. Sonda samotná pak v roce 2019 provedla dva sestupy k povrchu za účelem odběru vzorků ze dvou různých míst. Při druhém odběru sonda odebrala materiál z okolí umělého kráteru, který předtím sama vytvořila. Cílem bylo získat podpovrchové vzorky.
Vědci se už těší na analýzu odebraných vzorků, které by podle očekávání mohly obsahovat i organické látky. Odborníci se domnívají, že planetky jako je Ryugu, ale i větší objekt (jako třeba ten, ze kterého se Ruygu oddělila) mohly kdysi dávno dopravit na Zemi látky nezbytné pro život. Hayabusa 2 opustila Ryugu v listopadu 2019 a zahájila svou zhruba rok dlouhou cestu k Zemi. S využitím palubních iontových motorů upravila svou dráhu kolem Slunce, aby se v prosinci dostala k Zemi.
Zástupci mise nyní potvrdili, že přistání proběhne 6. prosince australského času. Pouzdro, které se vrátí na Zemi bude mít za sebou cestu dlouhou více než 5,2 miliardy kilometrů. „Úspěšné uskutečnění této přelomové návratové mise je velkým partnerstvím mezi Austrálií a Japonskem a bude symbolem mezinárodní spolupráce a překonání obtíží a krize způsobené pandemií,“ uvedly Japonská a Australská kosmická agentura ve společném prohlášení.
Sonda se nyní nachází zhruba 90 milionů kilometrů od Země a iontové motory jsou zhruba v polovině manévru, který ji navede k Zemi. Zatímco pozemní týmy stále pracují na navedení sondy domů, vědci už začínají pracovat na procesech přepravy z Austrálie do Japonska a také k vyjmutí materiálu ze zásobníku k analýze.
Hayabusa 2 byla navržena tak, aby z Ryugu odebrala minimálně 100 miligramů materiálu. Bohužel však není na sondě k dispozici žádná metoda, která by umožnila změřit množství materiálu v návratovém pouzdru – to se dozvíme, až dorazí na Zemi. Odborníci si však jsou téměř jisti, že sonda odebrala požadované množství materiálu.
Vede je k tomu skutečnost, že odběrný systém vloni při odběrech pracoval prakticky perfektně. Průběh mise Hayabusa 2 je tedy v ostrém kontrastu s první misí Hayabusa. Ta totiž musela během své sedmileté mise čelit mimořádnému množství problémů. Nakonec se díky nezměrnému úsilí pozemních operátorů dokázala vrátit k Zemi, ale vinou závady na odběrném mechanismu přivezla jen drobný zlomek očekávaného materiálu.
V případě Hayabusy 2 se budou moci pátrací týmy při hledání pouzdra spolehnout na vysílací maják, který jim prozradí polohu objektu. Následovat bude přesun do Japonska, kde přijde ke slovu ultračistá místnost. Tady dojde k otevření zásobníku a vyjmutí vzorků pro analýzu pomocí sofistikovaných laboratorních přístrojů.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://aliveuniverse.today/media/k2/items/cache/71385dc214f3b04ad7f949db55636006_XL.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EdSb-MrWoAAFUPh.jpg
https://spaceflight101.com/spacecraft/wp-content/uploads/sites/18/2015/09/2311622_orig.jpg
https://spaceflight101.com/spacecraft/wp-content/uploads/sites/18/2015/09/Hayabusa-2-SC-2.jpg
https://spaceflight101.com/spacecraft/wp-content/uploads/sites/18/2015/09/6568985_orig.jpg
https://spaceflight101.com/spacecraft/wp-content/uploads/sites/18/2015/09/3696318_orig.jpg
https://spaceflight101.com/spacecraft/wp-content/uploads/sites/18/2015/09/3845989_orig.jpg
Sonda sama po odhození přistávacího pouzdra proletí okolo Země a bude dále pokračovat k dalšímu cíli. Buďto k Venuši a další planetce o průměru cca 30m, nebo rovnou k dvěma dalším planetkám o průměru 30 a 700m. Vše by se mělo odehrát mezi léty 2026 až 2029. Mise odhozením pouzdra se vzorky neskončí, ale bude dále pokračovat. Výběr dalšího cíle právě probíhá.
Pro mě je to skoro srdeční záležitost, obě Hayabusy. Co všechno ty poměrně malé sondy dokáží, že ano. Smekám před Japonci.
Návratové pouzdro na fotografii podle mého názoru patří k prvni Hayabuse. Konkrétně tato fotka byla známa už dávno před H2. Je to nějaké muzeum nebo tak něco a vždy jsem si říkal, zda se nejedná přímo o letěný kus, co se vrátil od Itokawy.
Pokud jde o kresbu návratového pouzdra, tak ta je opět identická s první Hayabusou. Zajímalo by mě, zda byl nějaký vnitřní rozdíl mezi prvni a druhou, tedy v rozměrech, protože prvni měla mít prostor na vzorky rozdělený na dvě komory, dvojka na tři. Průřez přímo Sample Containerem jsem nikde nenašel.
Máte pravdu, fotky HY-2 v tomto směru chybí (nebo se mi je nepodařilo najít). Každopádně díky za upozornění, přeformuluju popisky.