30. června 2020
Nejnovější řada amerických navigačních družic GPSIII používá pro jednotlivé exempláře jména slavných mořeplavců – první družice se jmenovala Vespucci a druhá Magellan. V úterý večer našeho času bychom se měli dočkat startu třetího exempláře. Tato družice nese přezdívku Columbus a o její vynesení na protáhlou dráhu, jejíž nejvyšší bod bude ve výšce zhruba 20 000 km, se postará Falcon 9. Chybět by neměl ani pokus o přistání prvního stupně. Pokud tedy budete mít čas a chuť, zveme Vás k našemu živě a česky komentovanému přenosu – startovní okno je patnáctiminutové a letět by se mělo ve 21:56 našeho času.
Náš přenos ze startu spustíme zhruba okolo 21:40 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, nebo Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku přenosu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.
Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
https://spaceflightnow.com/
https://www.elonx.cz/
Zdroje obrázků:
https://www.gannett-cdn.com/…GPSIIISV03_LM.jpg?width=1080&quality=50
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Pane Majer, jen drobná korekce. Potrubí a čerpadla motorů Merlin se před zážehem chladí ne jen kvůli tepelnému šoku, ale především kvůli tomu, aby se tekutý kyslík v teplém potrubí nezačal vařit. Zpěněný kyslík pak nejde normálně čerpadly čerpat a vytváří špatnou směs, takže by ten motor měl problém správně nastartovat.
Jinak opět pěkný přenos. 🙂
Díky za doplnění i za pochvalu.
Dobrý den, předně díky za pěkný přenos se zajímavými informacemi.
Už delší dobu mi vrtá hlavou, jak se „měří“ rychlost rakety. Skutečně je na raketě něco jako rychloměr (trubice či co, ale jak mimo hustší atmosféru)? Nebo je to jen vypočtěný odhad dle doby letu či třeba v kombinaci se spotřebou paliva? Případně měření radary a družicemi?
S tím trochu souvisí druhý dotaz: moc by se mi líbilo po odhození prvního stupně a jeho navedení na přistání mít v obrazu telemetrii jak k pokračující sestavě 2. stupně, tak nově (třeba vpravo) k přistávajícímu 1. stupni (aspoň rychlost, nadmořská výška). Je otázka, zda by to bylo proveditelné právě kvůli měření. A také, jestli by můj návrh přijali ve SpaceX 🙂 (prosím o předání 😀 ). Díky.
A mimochodem se mi zdá, že SX pomalu spěje k běžnému používání aerodynamických krytů, vylovených z vody a pomalu vzdává sítě? Nemáte informace o případných úpravách krytů, aby byly skutečně spolehlivé i z moře, případně probíhají nějaké testy/jsou výsledky? Napadá mě, jestli lovením a používáním krytů na svoje Starlinky SX nenačítá body spolehlivosti pro případnou budoucí certifikaci pro mise s vyšším požadavkem bezpečnosti.
Vypočítává se to podle zrychlení ve všech třech osách – senzory jsou na palubě rakety.
SpaceX dříve telemetrii prvního stupně udávala, ale pak se toho chytili hlupáci, kteří nechápou, že se obraz z kamery přenáší jinou linkou než telemetrie, takže raketa přistála, ale telemetrie přicházela se zpožděním. Ti lidé z toho začali dělat scénu a spekulovali o pitomostech jako že je to celé nahrané. Tak to SpaceX prostě přestala dělat.
Díky. S tou telemetrií 1. stupně je to škoda.
A nevíte něco víc ke strategii SX s těmi kryty?
Bohužel. SpaceX není v tomto směru moc sdílná.
Manevruje nějak druhý stupeň? Případně jak? Nebo už jen letí po trajektorii na kterou jej nasměroval první stupeň?
Diky
Za letu může manévrovat směřováním tahu trysky motoru.
Druhý stupeň uděluje nákladu většinu z té rychlosti, která je nutná, aby nespadl zpět do atmosféry. Během celé doby, kdy druhý stupeň pracuje, musí urychlování probíhat přesně ve správném směru. Nejedná se o žádné velké manévry, spíš o jemné korekce. Za opravdový „manévr“ ale můžete považovat například změnu sklonu dráhy při vynášení geostacionárních družic- to je nutné protože se nestartuje z rovníku, a nebo vypnutí a opětovné zapnutí motoru druhého stupně, nutné pro určení směru, kterým např. meziplanetární sonda odletí od Země. A pro úplné doručení na geostacionární dráhu pak jsou třeba tři manévry, což se ale dělá jen občas.