6. června 2020
Při odlepení od startovní rampy bude nová americká raketa SLS využívat také tah dvojice urychlovacích motorů na tuhé pohonné látky. Kriticky důležité části těchto motorů se již brzy vydají na Kennedyho středisko na Floridě, aby se zde mohly začít připravovat na start mise Artemis I. Jednotlivé segmenty naplněné tuhými pohonnými látkami jsou zatím v Promontory v Utahu, kde má firma Northrop Grumman svůj areál. O přesun každého z celkem deseti segmentů se postarají speciální transportéry, které svůj náklad dopraví k expedičnímu místu, odkud pak segmenty vyrazí po železnici na Floridu. Tato cesta přes půl kontinentu bude dalším významným milníkem na cestě k oficiálnímu zahájení lunárního programu Artemis.
Přesun segmentů motorů SRB první rakety SLS.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Týmy zařazené pod Exploration Ground Systems na Kennedyho středisku začnou segmenty spojovat s předními a zadními částmi, které byly už dříve sestaveny v hale Booster Fabrication Facility na Kennedyho středisku. Po příjezdu segmentů s pohonnými látkami budou tyto díly přesunuty do hal RPSF (Rotation, Processing and Surge Facility), kde se dříve připravovaly urychlovací stupně amerických raketoplánů. Nyní zde proběhne prvotní sestavení spodní části. Další sestavování bude následovat už v hale VAB (Vehicle Assembly Building) na mobilní odpalovací plošině.
Manipulace s pohonnými látkami naplněným segmentem motoru SRB pro první raketu SLS.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/189411_01bw_0.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EZxFsklWAAEidcR?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/EZxFtFmWoAky0yz?format=jpg&name=medium
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Zatímco NGIS posílá deset palivových segmentů na kosmodrom v rámci přípravy na sestavení dvou SRB, je na 15. června plánováno zapnutí avioniky centrálního stupně SLS. Velmi důležitý milník, který by však ještě mohl být odložen kvůli hurikánové sezóně. Týmy na testovacím stanovišti B-2 sledují tropickou bouři v Mexickém zálivu, která podle současných předpovědí zasáhne Stennisovo středisko silným větrem a velkým deštěm.
To je neuvěřitelné, že tohle kdysi létalo a dokonce i vozilo lidi. A ještě bláznivější je, že to možná zase létat bude.
už pokračují práce na testování prvního letového stupnĕ rakety SLS pro misi Artemis 1?
Ano, pomalu se to rozbíhá.
Kolik váží jeden ten segment?
Segmentů s pohonnými látkami je pět. Kromě nich tvoří SRB ještě tryska + horní část … ať se to snáz počítá, řekněme, že tyhle dvě části váží +/- jako jeden segment. Celková hmotnost jednoho SRB bude 725 tun. Takže 725/6 = 120 tun. Kdybychom ty dvě části počítali jen jako půl segmentu, pak by to bylo 725/5,5 = 131 tun zhruba.
Vdaka za info.
Tiez ma to hned napadlo ked som uvidel foto toho specialneho nakladiaka.
Inak ak si dobre pamatam tak k raketoplanu sa bloky na THP vyrabali nie len na jednom mieste ale rozne po USA. Aj teraz je to tak, alebo je len jedna tovaren na vyrobu?
Palivové segmenty SRB pro SLS se nevyrábějí nové, ale renovuje se stávající zásoba segmentů z programu raketoplánů. Během renovace, plnění a skladování neopouští palivové segmenty areál Northrop Grummanu v Utahu.
Jasne, uplne som zabudol ze sa pouzivali opakovane a teda zostali tiez skladom ako motory.
Uz nech leti pvy krat, tesim sa na to velmi.
Paliva motorů na THP obsahují zpravidla práškový hliník a jeho oxidy nejsou k životnímu prostředí zrovna šetrné. A tady to budou možná desítky tun.
No a? Ta raketa poletí jednou za rok. To je zanedbatelný vliv.
A které palivo je vlastně prakticky vzato šetrné k životnímu prostředí? I neškodná vodní pára z kyslíkovodíkových motorů je možná horší skleníkový plyn než „nechvalně známé“ CO2.
Pokud nebude raket jako aut, není problém. Ale kdo chce, vždycky si ho najde.
Zajímal by mne poměr zplodin tvořený výhradně přírodními procesy planety a lidskou činností…
Ehm, zaprvé, vodní pára sice je skleníkový plyn, ale z pravidla pokud nejsou podmínky pro to, tak dost rychle kondenzuje i přes teplotu přes 2000°C (udává se 48H). A jinak k tomu hliníku, hliník je docela velká složka půdy, problém je v jeho jemnosti, která může být problém pro šikimitové dráhy rostlin a dýchání hmyzu, ale to by muselo být absolutně obrovské množství a navíc SLS startuje z mysu, takže velkou část času tráví nad oceánem. Potom tam vzniká z chloristanů chloridy, což je dokonce bezpečnější, než vstupní složka. Potom tam je malá složka dehtu a potencionálně karcinogenních sloučenin z nedokonalého hoření polybutadienakrylátu a pryskyřice (i přes velkou teplotu). A nakonec oxid železitý, který je přirozená součást půdy. A k tomu nějaká HCl. A i tyhle potencionálně nebezpečné složky, které vznikají ve relativně malých množstvích jsou rozprášeny nad oceánem v miliardách tun vody a když si něco ugrilujete, tak těchto látek dostanete do sebe 1000x tolik. Naopak ostatní rakety na uhlovodíková paliva (pokud nepočítáme v SRB PBAN a pryskyřici), které produkují CO2 a vodní páru a celkový efekt, způsobený sk. efektem je ve výsledky o dost horší. Můžete kritizovat SLS, ale kritizovat raketu, která maximálně poletí jednou za 8 měsíců, kvůli enviromentalitě je blbost.
dobrý, věcný koment. děkuji, klidně bych rád slyšel o chemismech i něco víc
Ono to bylo myšleno trochu sarkasticky (a jako reakce na Václava), s tím, co píše Petr12 nelze než souhlasit. Šlo mi o to, že kdo chce bít psa, bič si vždycky najde. A na SLS se těším 🙂
Články o „antropogenním“ přírůstku „skleníkové“ vodní páry, atp. v souvislosti s chladicími věžemi a starty raket už se začínají objevovat jako nová munice hlavně v médiích, cílených na běžné uživatele. Ve vyhledávači jsou přirozeně proto na vyšších místech. Je třeba osvěta a popularizace.
Pochybuji, že někdy bude světově tolik startů, aby to nějak zamávalo klimatem. Navíc se drtivá většina zplodin rozptýlí nad mořem. Na to je to pořád moc drahá a technicky náročná legrace.