Evropští inženýři ve spolupráci s kanadskými kolegy pracují na technologiích, které budou nezbytné pro dopravu vzorků z Marsu na Zemi. Vozítko označované jako Sample Fetch Rover se bude muset umět pohybovat autonomně a také musí zvládnout detekovat trubičky se vzorky, které předtím odebere a uloží americké vozítko Perseverance. ESA vybrala pro další krok na této dlouhé cestě vývoje vozítka firmu Airbus. Už od července 2018 probíhají v britském Stevenage práce zaměřené na vytvoření návrhu vozítka a zhodnocení proveditelnosti takového návrhu. Součástí této práce Airbusu je koordinování součinnosti firem z Evropy a Kanady, které vyvíjí potřebné technologie.
Zdroj: https://ichef.bbci.co.uk/
Vozítko Sample Fetch Rover se stane součástí programu Mars Sample Return, do kterého je kromě ESA zapojena i NASA. Pokud se vše podaří, měli bychom se do roku 2031 dočkat vzorků z Marsu na Zemi. Aby se to podařilo, budou potřeba tři mise. V létě startuje americký rover Perseverance, který prozkoumá povrch, odebere vzorky regolitu a kamenů, uzavře je v hermeticky těsných pouzdrech a ta pak odloží na strategická místa.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
V červenci 2026 by měla NASA zajistit další start, který bude tvořit přistávací modul Sample Retrieval Lander, jehož součástí bude i zmíněný evropský rover Sample Fetch Rover. Přistání by mělo proběhnout v blízkosti místa dosednutí roveru Perseverance. Evropský rover pak ujede 15 – 20 km (denně zhruba 200 metrů), přičemž bude autonomně vyhledávat a sbírat až 36 odložených trubiček se vzorky od Perseverance.
V simulovaném prostředí Marsu se již testovaly pokročilé algoritmy využívající data z kamer na vozítku. Tyto algoritmy mají rozeznat trubičku a určit její přesnou pozici i když bude pokryta marsovským prachem. Airbus také ve spolupráci s evropskými firmami navrhuje robotickou paži a úchopový mechanismus, který se postará o zachycení trubiček. Na níže přiloženém videu vidíte animaci fungování vozítka. Jeho návrh ještě rozhodně není definitivní a bude jistě procházet mnoha úpravami. Přesto si dovolím upozornit na skutečnost, že v animaci je rover vybaven inovativními drátěnými koly, o kterých jsme na našem webu před časem psali. Bylo by jistě zajímavé, kdyby tento konkrétní prvek zůstal zachován.
Až budou trubičky nasbírány, Sample Fetch Rover se vrátí k přistávacímu modulu Sample Retrieval Lander. Jeho součástí bude další robotické rameno vyrobené v Evropě, které zajistí naložení trubiček do kontejneru o velikosti basketbalového míče, který bude v raketě Mars Ascent Vehicle. Právě ona se pak postará o doručení kontejneru na oběžnou dráhu.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
Evropská družice Earth Return Orbiter se pak s kontejnerem setká na oběžné dráze Marsu, aby se mohla vydat k Zemi – vzorky pak přistanou v americkém Utahu. „Airbus a ostatní partneři nabízí své odborné znalosti a know-how ohledně návrhů technologií roveru, které prokázali při své práci na evropském vozítku Rosalind Franklin pro misi ExoMars, která má startovat v roce 2022,“ uvedl Ludovic Duvet, systémový a technologický inženýr z ESA, který vedl od počátku tým zaměřený na činnosti kolem Sample Fetch Rover a dodal: „Důležité je, že tato práce je dokončována společným přístupem. Došlo k velké interakci mezi ESA, Jet Propulsion Laboratory / NASA, která navrhuje přistávací modul, a průmyslovým konsorciem vedeným Airbusem.“
Zdroj: https://ichef.bbci.co.uk/
Překlad: Dušan Majer
„Je vzrušující, že náš tým z Airbusu má tak důležitou roli v programu Mars Sample Return, což je významný mezinárodní projekt k dosažení skutečného světového prvenství v průzkumu vesmíru,“ uvedl Ben Boyes, projektový manažer Sample Fetch Rover z firmy Airbus a dodává: „Projekt Sample Fetch Rover je skvělou příležitostí k využití technologií vyvinutých ve Velké Británii pro vozítko Rosalind Franklin. Můžeme na nich také stavět díky novým špičkovým technologiím nezávislého vizuálního rozpoznávání, nebo díky systému vyhledávání vzorků, či rychlejším roverem pro splnění této náročné úlohy.“
Zdroj: http://www.esa.int/
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…Sample_Fetch_Rover_approaching_sample_tubes.png
https://ichef.bbci.co.uk/news/660/cpsprodpb/2776/production/_112920101_topbody.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23919-1041.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…OrbitingContainer-Concept-20200225.jpg
https://ichef.bbci.co.uk/news/624/cpsprodpb/206E/production/_112920380_diagram2-nc.png
http://www.esa.int/…/Mars_Sample_Return_overview_infographic.jpg
Proč Perseverance nenechá všechny vzorky na jednom místě poblíž kterého by sonda přistála? Jaký má smysl najezdit kvůli tomu 20 km?
Bude mít ten evropský rover nějaké vědecké přístroje? A co se s ním stane, až vzorky naloží?
Protože by to bylo riskantní. Co kdyby se s Perseverance něco stalo třeba po odebrání pěti vzorků? Za současného stavu by sběrné vozítko sebralo těch pět trubiček, které Perseverance odloží, ale pokud by to bylo tak, jak navrhujete, tak by malý rover nesebral nic, protože by se k těm trubičkám v poškozeném perseverance nedostal.
O vědeckém vybavení jsem nikde nic neviděl, mělo by jít o jednoúčelový rover. Ale teoreticky by se mohl dát využít třeba pro snímkování.
Ok. Ne jedno místo, ale třeba dvě či tři. Při příliš dlouhé ( dvacetikilometrové) stíhací jízdě se zase něco může stát nákladnímu roveru.
Při pohledu do historie zjistíme, že návrat vzorků z Marsu měli Američané v plánu již v osmdesátých létech minulého století. Neuskutečnil se z několika důvodů:
1/ Americké Vikingy nenašly na povrchu ani stopy po E.T.
2/ Rusové po přistání Vikingů závod o Mars vzdali, ostatně jejich “ mluvící míče “ by stejně vedle Vikingů vypadaly jako chudý příbuzný.
3/ Saturn-5, který mohl k Marsu dopravit třeba dvě návratové sestavy bez váhových limitů, již nebyl k dispozici.
4/ Prioritu dostal raketoplán a orbitální stanice na LEO a konec realizovaná v rámci ISS.
Hledání E.T života ani v případě sterility Marsu neskončí, na řadě budou ledové měsíce s podpovrchovými oceány.
S tím hledáním to asi nebude tak žhavé. PER zdokumentuje každý metr na Marsu od zastávky k zastávce. Pokud půjde jednotlivé pokyny k přejezdům PER spojit a nahrát do evropského roveru, tak pojede jako vlak po kolejích. Ostatně stopy po PER by měly být na povrchu patrné i po několika letech. PER určitě vzorek položí u nějaké dominanty na povrchu a okolí zdokumentuje, tudíž poloha každého vzorku bude známa s naprostou přesností. Sběrač pojede najisto a vzorek prakticky nemůže nenajít.
Jste si jistý, že budou patrné stopy o po písečné bouři?
To by me tez zajimalo, nekde jsem cetl/slysel ze s nanosy z prachovych bouri na Marsu to nebude tak „horke“, napr. pry uvodni scena z filmu Martan ma k realite hodne daleko.
Takze typuju ,ze stopy se pomalu zanesou, ale bude to asi fakt nejaky rok trvat.
Jenže to co je na roverech je v určité výšce, ale u země toho prachu bude podstatně více viz bouře na zemi, kde těsně nad povrchem letí jemný písek ve velkém množství. Ani jistě díky jinému tlaku vzduchu to bude mnohem méně, ale přece jen se to po určitě době zanese a stopy zmizí.
Proč ne, atmosféra na Marsu je velmi řídká, jde o to mít tu správnou představu o zdejších podmínkách. Tuny prachu bych nečekal, spíš tenkou vrstvu. Takže na stopu hloubky v cm bude potřeba těch bouří desítky, při přírůstku nánosu řádově v mm.
Nemějte obavy ani o vztyčený MAV. Ten se při bouři také nepřevrátí.
Obavy z prachových bouří jsou dávno překonané. Prachová bouře na Marsu v řídkém ovzduší, které je kolem poloviny procenta pozemského, zvedne pouze velejemný pudr a stěží by obrátila list papíru. Jediné nebezpečí které roveru na sluneční baterie hrozí ,je globální bouře, která by zastínila na delší dobu již tak slabé slunce, jako se to přihodilo roveru MER.
Pokud se týče stop, tak mají určitou hloubku a spad pudru unášeného větrem se bude ukládat u jedné stěny rýhy, po větru a druhá obnažená stěna stačí identifikace stopy.
Řekl bych, že to, co dovede zanést a ometat solární panely, umí zanést i trubičky a stopy po roveru.
https://en.wikipedia.org/wiki/Dust_devil#Martian_dust_devils
Zanášení solárních panelů není jednorázová záležitost, ale pudr se na nich ukládá postupně nikoli větrem, ale vypadáváním z ovzduší. Napadaná vrstva bude v tisícinách mm. Očištění pak provádí nikoli větrná bouře ale větrný vír a je věcí náhody. Pokud větrný vír zasáhne stopu očistí ji od nánosu pudru obdobně.
Já tedy vidím riziko spíš v tom, že Sample Fetch Rover nepřistane dost blízko (trasy) Perseverance. Celkově se mi to zdá minimálně o jeden rover (a předávku) složitější, než by to mohlo být. Ale rozhodně budu držet tkaničky, které budou držet boty, které budou držet palce.
Ten sběrný rover je potřeba, protože nikde není jistota, že Perseverance bude v době přistání landeru stále aktivní a schopná k němu dojet.
Jasně, já to chápu, jen je otázka, jestli riziko že se dvě mise prostorově nepotkají, plus riziko že nastanou problémy při sběru zapouzdřených vzorků, je výrazně menší, než kdyby to dělal jeden systém. Je jasné, že do toho vstupují hmotnosti modulů a roverů, čas na odběr vzorků a tak. Já neříkám, že to rozhodli špatně, ale je to strašně složité. Možná pro první pokus by 1-2 vzorky, získané a odeslané jediným kombinovaným systémem, byly větší sázka na jistotu.
Největší drama bude po odstartování MAV se vzorky. Ta horní část s kontejnerem je maličká a kdyby něco nevyšlo, těžko ho po delší době na orbitě najdou. Zdroje el. energie mu asi moc dlouho nevydrží, jestli nebude mít solární.
Já bych řekl, že kontejner nebude mít žádné zdroje energie, tedy že to bude pasivní objekt. I když vlastně … nějaká vysílačka na baterii / akumulátor by se možná hodila.
OT: Cosmos Discovery.
Včera jsem tam byl, stojí to za to.
Nevím, jetli jsem to přehlédl, ale nevšimnul jsem si, že by tam bylo nějaké upozornění. Pokud tam někdo váží cestu, před Planetáriem, asi 6 minut chůze od výstavy ja zaparkovaná maketa lunárního modulu ve skutečné velikosti, taky stojí za pokoukání.
A pro fajnšmekry: V leteckém muzeu ve Kbelích je k vidělí opravdový přistávací modul Sojuzu co s ním letěl Vladimír Remek.
Jsem rád, že se Vám výstava líbila. A co se LM týče, tak na ten není na výstavě upozorněno, jelikož každý projekt dělá někdo jiný.