Dlouhé období sucha v České republice bývá experty někdy označováno jako nejhorší sucho za posledních 500 let. Vědci využívající data z evropských družic proto celou situaci sledují. Dnes byly představeny mapy vytvořené nizozemskou společností VanderSat, které ukazují rozsah sucha v našem státě. Mapa porovnává údaje o vlhkosti půdy v ČR mezi 10. dubnem a 10. květnem 2020 (viz náhledový obrázek článku) s průměrnými údaji ze stejného období v uplynulých šesti letech (2015 – 2020). Některé oblasti letos vykazují až třetinový rozdíl oproti průměru – nejzasaženější jsou podle těchto map místa v okolí Olomouce a Ústí nad Labem.
Zdroj: https://www.esa.int/
Richard de Jeu z firmy VanderSat uvádí: „Ve srovnání s průměrem, tedy tím, co označujeme za běžný stav, můžeme třicetiprocentní rozdíl označit za katastrofální pro zemědělství a přírodu, pokud by sucho přetrvalo až do léta.“ Sucho je jedním z významných přírodních rizik a má velký ekonomický i sociální dopad. Globálně je sucho největším nepřítelem farmářů.
Změna klimatu v mnoha místech světa ještě zesiluje projevy sucha – zvyšuje se frekvence suchých období, jejich intenzita i délka trvání. Očekává se, že by rok 2020 mohl být jedním z nejteplejších v historii a proto je důležité pečlivě monitorovat sucho. VanderSat používá údaje z družice SMOS, kterou provozuje ESA a z družic Sentinel, jejichž program Copernicus je pod křídly EU. Data se pak ještě kombinují s americkými a japonskými misemi, které měří vlhkost půdy na celé planetě. Tato data pomáhají farmářům lépe se ochránit před dopady vln sucha.
Zdroj: https://www.esa.int/
„Družicová měření vlhkosti půdy slouží zemědělcům jako rozhodující úroveň pro pojištění sucha na celém světě. Tyto údaje jsou velmi využívány k podpoře zemědělských postupů. Údaje ze satelitu SMOS a misí Copernicus Sentinels umožňují vytvořit mapy půdní vlhkosti,“ popisuje Richard de Jeu. Projektový manažer mise SMOS, Klaus Scipal, z ESA dodává: „Je impozantní vidět, že i po deseti letech provozu je SMOS stále ve velmi dobrém stavu a neustále dodává data o vysoké kvalitě. Tyto informace pak mohou pomoci podpořit sektory jako je zemědělství. SMOS dokáže 96 % svých dat doručit do tří hodin od naměření. Díky tomu mohou firmy jako Vandersat zveřejňovat svá pozorování prakticky okamžitě, aby byly tyto informace k dispozici zemědělcům.“
Družice SMOS byla vypuštěna v roce 2009 jako součást programu Earth Explorers pod hlavičkou evropské kosmické agentury. Tento program vytváří vědeckou a výzkumnou část programu Living Planet. SMOS nese na své palubě inovativní interferometrický radiometr, který zachycuje snímky „teplotní jasnosti“. Tyto snímky se používají k vytváření globálních map půdní vlhkosti, které se aktualizují každé tři dny. Měření jsou přesná na 4 % při prostorovém rozlišení 50 kilometrů. To pro lepší představu zhruba odpovídá schopnosti detekovat jednu čajovou lžičku vody zamíchanou do hrsti půdy.
Zdroj: https://www.esa.int/
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/Czech_Republic_soil_moisture_2020.jpg
https://www.esa.int/…/Average_soil_moisture_in_Czech_Republic.jpg
https://www.esa.int/…/Difference_of_soil_moisture_conditions.jpg
https://www.esa.int/…/10259802-2-eng-GB/SMOS_in_orbit.jpg
Zdá se, že slovo zemědělec už je out a ze všech zemědělců (vzniklých transformací sedláků) se stali farmáři. Co naplat, sbalím si svůj SSČ a PSJČ a půjdu se zavřít do skanzenu.
Jak vidíte, v článku používáme jak slova zemědělec, tak farmář. Jelikož jde o synonyma, je vhodnější je v textu střídat, abychom příliš často neopakovali jedno slovo, což působí pro čtenáře rušivě.
Zemědělec je obecně pracovník v zemědělství (tedy od posledního dělníka po majitele statku/farmy…)
Sedlák je majitel statku (tedy ta nejvyšší kasta v oboru), který se nám transformoval na farmáře jakožto majitele farmy. Tyto dvě kombinace jsou synonyma, ale zemědělec je obecnější pojem.
Ještě dřív frčeli rolníci a agrárníci. Oliva by vám to vysvětlil, holt časy a jazyk se mění 🙂
Mě ti farmáři taky trochu rvou uši a oči, ale je to asi jen zvyk.