sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

BlueBird

Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.

Innospace

Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.

Desert Works Propulsion

Společnost Desert Works Propulsion (DWP) dnes oznámila rozšíření svých domácích vývojových a testovacích kapacit pro elektrické pohony s cílem reagovat na rostoucí poptávku po pokročilé mobilitě ve vesmíru v odvětvích národní bezpečnosti a komerčního vesmíru.

CACI International

Společnost CACI International 22. prosince oznámila, že hotovostní transakci v hodnotě 2,6 miliardy dolarů získává společnost ARKA Group, která se zabývá vesmírnými technologiemi. Společnost tak rozšiřuje svou působnost v oblasti vesmírných senzorických a zpravodajských systémů.

Dlouhý pochod 12A

První start čínské opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12A dosáhl v pondělí večer oběžné dráhy. První stupeň měl po oddělení provést návrat do atmosféry a přistání. Pokus o přistání se však nedařil.

Selhání rakety H3

Dnešní start s družicí QZS-5 skončil neúspěšně vlivem problémů s horním stupněm. Jeho první zážeh trval o 27 sekund déle s nižším tlakem, druhý zážeh začal o 25 sekund později než měl a namísto 260 sekund trval sotva sekundu. Družice i s horním stupněm tak zůstaly na LEO.

4iG

Maďarský poskytovatel komunikačních služeb 4iG souhlasil s investicí 100 milionů dolarů do americké společnosti Axiom Space, která se zabývá vývojem vesmírných stanic, a rozšíří tak svou působnost v kosmickém průmyslu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Radiofrekvenční štítky pro bezpečnější setkávání

ESA pracuje na vývoji radiofrekvenčních štítků, které by měly usnadnit odstraňování kousků kosmické tříště. Jednou z největších výzev pro činnosti v těsné blízkosti je správné určení relativní vzdálenosti, rychlosti, otáčení a pozice cílového objektu. K měření těchto vlastností se dají použít senzory – třeba LIDAR (LIght Detection And Ranging), který laserovými pulsy skenuje cíl a měří čas, který světlo potřebuje k odražení od cíle a cestě zpět. Vlnová délka světla je mnohem kratší než u radiových vln, takže tento „laserový radar“ dává mnohem přesnější výsledky. Na druhou stranu má však velké nároky na množství elektrické energie, což je na oběžné dráze vzácný zdroj. Kvůli tomu ESA studuje možnosti dalších systémů, které mají usnadnit navigaci družice k cíli – jedním z nich jsou pasivní radiofrekvenční (RF) štítky.

Základní schéma fungování radiofrekvenčních štítků.
Základní schéma fungování radiofrekvenčních štítků.
Zdroj: blogs.esa.int/

Studii vede italská firma Leonardo a jejím cílem je vyhodnotit proveditelnost a výhody zabudování pasivních RF štítků na budoucí evropské platformy na nízké oběžné dráze. Tyto štítky mají umožnit snazší setkávání. Během přibližovací fáze bude aktivní družice „zpovídat“ pasivní štítky na cílovém objektu a ze získaného signálu bude vyvozovat navigační parametry – vzdálenost, orientaci atd.

Radiofrekvenční štítky mohou pomoci určit orientaci cílového objektu v prostoru.
Radiofrekvenční štítky mohou pomoci určit orientaci cílového objektu v prostoru.
Zdroj: https://blogs.esa.int/

Štítky mají být umístěny na různých místech platformy cílového objektu. Aktivní družice vyšle svou anténou signál, který štítek přijme, svými rezonátory jej upraví a odešle zpět k anténám aktivní družice. „Tyto díly mají vlekou výhodu v tom, že jsou odolné, spolehlivé a plně pasivní, což jsou základní vlastnosti zařízení, které se má použít na konci služby nějaké družice. Systém tedy bude po dlouhou dobu vystaven drsnému kosmickému prostředí,“ uvedl Sébastien Perrault, z programu CleanSpace a dodal: „Navíc relativně malá cena i celkový dopad štítků na budoucí platformy činí tuto technologii velmi atraktivní, přičemž zůstává užitečná pro relativní navigaci.

Aktivní družice bude vybavena sérií vysílacích a přijímacích antén, které mají zajistit, jak ESA trefně říká, „výslech“ různých štítků a separaci důležitých parametrů z odražených signálů. Senzor má být schopen měřit azimut a elevaci každého viditelného štítků a z toho pak vypočítá orientaci cílového objektu v prostoru. Doplňková metoda používá směrových vlastností štítků a měří jejich úroveň ve vztahu k relativní vzdálenosti a orientaci. Kombinace těchto přístupů se ukázala jako dost přesná pro měření relativní vzdálenosti a odhadu orientace v blízkosti obou těles. Systém tak prokázal nadějné výsledky a mohl by být využitelný u budoucích projektů, které vyžadují činnost v blízkosti jiné družice.

Schéma radiofrekvenčního štítku
Schéma radiofrekvenčního štítku
Zdroj: http://blogs.esa.int/

Přeloženo z:
https://blogs.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://blogs.esa.int/cleanspace/files/2020/04/In-Orbit_Servicing_Target_inspection-scaled.jpg
http://blogs.esa.int/cleanspace/…OfTheAntennaOnTheChaserAndRFTagsOnTarget.png
http://blogs.esa.int/cleanspace/files/2020/04/TagsTypicalRadiationPattern1-2.png
http://blogs.esa.int/cleanspace/files/2020/04/ResonatorsExample.png

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
SaturnV
SaturnV
5 let před

To co je na věcech v obchodě aby je nikdo neukradl jsou taky FR štítky, ne?

Dušan Majer
Dušan Majer
5 let před
Odpověď  SaturnV

Ano. 😉

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.