sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (BlueBird 11-13)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

NASA

Přestavba technologického (inženýrského) modelu marsovského roveru OPTIMISM na skutečný lunární rover by podle odhadů mohla NASA stát více než 1 miliardu dolarů. Tento odhad však administrátor NASA důrazně odmítl.

Čína

Čína ve středu vyslala na zcela nový typ oběžné dráhy dvojici utajovaných družic a zároveň rozšířila své schopnosti komunikačního přenosu dat prostřednictvím retranslačních družic na oběžné dráze.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly udělily společnosti K2 Space kontrakt v hodnotě 22,9 milionu dolarů na testování laserových komunikačních terminálů, které jsou navrženy tak, aby umožňovaly přímý přenos dat mezi družicemi na oběžné dráze.

K2 Space

Společnost K2 Space získala nové financování ve výši 500 milionů dolarů, čímž za pouhých sedm měsíců více než zdvojnásobila svou hodnotu. Výrobce družic se nyní připravuje na přechod od demonstračních misí na oběžné dráze k realizaci velkých komerčních a vojenských zakázek.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly zadaly společnosti SpaceX dvě zakázky na vynesení vojenských družicových konstelací v celkové hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Jde o dosud největší veřejně oznámený soubor misí v rámci programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3.

Sophia Space

Společnost Sophia Space 30. července oznámila udělení patentu, který sdílí s Kalifornským technologickým institutem (Caltech). Patent se týká velkých modulárních datových center umístěných ve vesmíru.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Radiofrekvenční štítky pro bezpečnější setkávání

ESA pracuje na vývoji radiofrekvenčních štítků, které by měly usnadnit odstraňování kousků kosmické tříště. Jednou z největších výzev pro činnosti v těsné blízkosti je správné určení relativní vzdálenosti, rychlosti, otáčení a pozice cílového objektu. K měření těchto vlastností se dají použít senzory – třeba LIDAR (LIght Detection And Ranging), který laserovými pulsy skenuje cíl a měří čas, který světlo potřebuje k odražení od cíle a cestě zpět. Vlnová délka světla je mnohem kratší než u radiových vln, takže tento „laserový radar“ dává mnohem přesnější výsledky. Na druhou stranu má však velké nároky na množství elektrické energie, což je na oběžné dráze vzácný zdroj. Kvůli tomu ESA studuje možnosti dalších systémů, které mají usnadnit navigaci družice k cíli – jedním z nich jsou pasivní radiofrekvenční (RF) štítky.

Základní schéma fungování radiofrekvenčních štítků.
Základní schéma fungování radiofrekvenčních štítků.
Zdroj: blogs.esa.int/

Studii vede italská firma Leonardo a jejím cílem je vyhodnotit proveditelnost a výhody zabudování pasivních RF štítků na budoucí evropské platformy na nízké oběžné dráze. Tyto štítky mají umožnit snazší setkávání. Během přibližovací fáze bude aktivní družice „zpovídat“ pasivní štítky na cílovém objektu a ze získaného signálu bude vyvozovat navigační parametry – vzdálenost, orientaci atd.

Radiofrekvenční štítky mohou pomoci určit orientaci cílového objektu v prostoru.
Radiofrekvenční štítky mohou pomoci určit orientaci cílového objektu v prostoru.
Zdroj: https://blogs.esa.int/

Štítky mají být umístěny na různých místech platformy cílového objektu. Aktivní družice vyšle svou anténou signál, který štítek přijme, svými rezonátory jej upraví a odešle zpět k anténám aktivní družice. „Tyto díly mají vlekou výhodu v tom, že jsou odolné, spolehlivé a plně pasivní, což jsou základní vlastnosti zařízení, které se má použít na konci služby nějaké družice. Systém tedy bude po dlouhou dobu vystaven drsnému kosmickému prostředí,“ uvedl Sébastien Perrault, z programu CleanSpace a dodal: „Navíc relativně malá cena i celkový dopad štítků na budoucí platformy činí tuto technologii velmi atraktivní, přičemž zůstává užitečná pro relativní navigaci.

Aktivní družice bude vybavena sérií vysílacích a přijímacích antén, které mají zajistit, jak ESA trefně říká, „výslech“ různých štítků a separaci důležitých parametrů z odražených signálů. Senzor má být schopen měřit azimut a elevaci každého viditelného štítků a z toho pak vypočítá orientaci cílového objektu v prostoru. Doplňková metoda používá směrových vlastností štítků a měří jejich úroveň ve vztahu k relativní vzdálenosti a orientaci. Kombinace těchto přístupů se ukázala jako dost přesná pro měření relativní vzdálenosti a odhadu orientace v blízkosti obou těles. Systém tak prokázal nadějné výsledky a mohl by být využitelný u budoucích projektů, které vyžadují činnost v blízkosti jiné družice.

Schéma radiofrekvenčního štítku
Schéma radiofrekvenčního štítku
Zdroj: http://blogs.esa.int/

Přeloženo z:
https://blogs.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://blogs.esa.int/cleanspace/files/2020/04/In-Orbit_Servicing_Target_inspection-scaled.jpg
http://blogs.esa.int/cleanspace/…OfTheAntennaOnTheChaserAndRFTagsOnTarget.png
http://blogs.esa.int/cleanspace/files/2020/04/TagsTypicalRadiationPattern1-2.png
http://blogs.esa.int/cleanspace/files/2020/04/ResonatorsExample.png

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
SaturnV
SaturnV
6 let před

To co je na věcech v obchodě aby je nikdo neukradl jsou taky FR štítky, ne?

Dušan Majer
Dušan Majer
6 let před
Odpověď  SaturnV

Ano. 😉

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.