První pilotovaný Crew Dragon čeká na svou misi

Roky vývoje, technických výzev, komplikací a hledání řešení přivedly kosmickou loď Crew Dragon před závěrečný bod certifikačního procesu. Po 40 letech zavádí Spojené státy do provozu zbrusu nový typ kosmické lodě pro posádku a vůbec poprvé v historii kosmonautiky poveze lidskou posádku na oběžnou dráhu kosmická loď od soukromé firmy. Dvoučlenná posádka ve složení Robert Behnken a Douglas Hurley je již připravena na kosmodromu, včera bylo úspěšně zakončeno den a půl dlouhé zhodnocení připravenosti k letu a tak Vás můžeme pozvat k tradičnímu představovacímu článku.

Falcon 9 s lodí Crew Dragon se vydal na startovní rampu už ve čtvrtek, přičemž na Floridě byla ještě tma. Na historické rampě 39A, odkud startovaly rakety Saturn či raketoplány byl Falcon vztyčen již za svitu ranního slunce. Specialisté následně začali loď připravovat na simulaci předstartovních činností WDR (wet dress rehearsal). Při této zkoušce se dělají stejné úkoly, jako před ostrým startem – do nádrží proudí pohonné látky, ověřuje se komunikace rakety s rampou a prověřuje se správné fungování všech systémů, aby se případné problémy mohly objevit a vyřešit před samotným startem.

Sestava pro misi DM-2

Sestava pro misi DM-2
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/

Vzápětí po WDR vždy následuje několikasekundový statický zážeh motorů Merlin na prvním stupni. Nejinak tomu bylo i tentokrát – k zážehu došlo přesně ve 22:33 našeho času a termín nebyl zvolen náhodně – ve stejnou dobu má totiž o pět dní později dojít ke startu. SpaceX se tedy snaží dělat nácviky a simulace za co možná nejpodobnějších podmínek. Leckoho možná překvapilo, že ke statickému zážehu došlo i s připojenou kosmickou lodí Crew Dragon. Ale stačí si vzpomenout na nepilotovanou misi DM-1 či na zkoušku úniku Crew Dragonu za letu – ve všech případech byla loď během statického zážehu na raketě. Nyní tedy nešlo o nic výjimečného.

Pro vysvětlení, proč to tak SpaceX dělá, musíme nejprve vysvětlit, pár souvislostí. Falcony 9 posledních několik let používají takzvané podchlazené pohonné látky. Kapalný kyslík má místo běžných -183°C teplotu -206°C a letecký petrolej nemá běžných cca 20°C ale -6°C. Díky tomuto fíglu mají pohonné látky výhodnější hustotu a do nádrží se jich tak vejde víc, takže raketa má ve výsledku větší nosnost. Jenže každá mince má dvě strany – podchlazené pohonné látky se rychleji ohřívají a navíc zvětšují svůj objem, takže by mohl v extrémním případě roztrhnout nádrže. Z těchto důvodů se kapalný kyslík i letecký petrolej do rakety tankují jen 35 minut před startem, aby se nestihly moc ohřát.

Crew Dragon pro misi DM-2 před připojením k raketě Falcon 9.

Crew Dragon pro misi DM-2 před připojením k raketě Falcon 9.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/

Jenže u pilotovaných misí je potřeba, aby posádka byla už zhruba dvě hodiny před startem v kabině ve svých křeslech. NASA proto preferovala variantu, že tankování začne mnohem dříve a posádka nastoupí do lodi, která bude sedět už na natankované raketě. S tím ale nesouhlasila SpaceX, protože pak by nebylo možné využít podchlazen pohonné látky. NASA zase argumentovala, že při tankování může dojít k nečekaným událostem, zatímco po natankování už je raketa stabilní a nástup je tedy bezpečnější.

Nakonec se agentura s firmou dohodla na komplexním certifikačním procesu této nové metody. Součástí certifikace bylo i pět ostrých tankovacích procesů s připojenou lodí – statický zážeh před DM-1, start, DM-1, statický zážeh před zkouškou úniku za letu, start na zkoušku úniku za letu a statický zážeh před DM-2. Teprve po tomto posledním zážehu můžeme říct, že je certifikace této metody dokončena a může se použít i u pilotované mise.

Julia Bergeron zachytila statický zážeh Falconu 9 pro misi DM-2

Julia Bergeron zachytila statický zážeh Falconu 9 pro misi DM-2
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Sluší se poznamenat, že při všech výše zmíněných zkouškách měl Crew Dragon aktivovaný záchranný systém. Pokud by se tedy cokoliv stalo, počítač by včas detekoval vznikající anomálii a odletěl by od rakety – to je ostatně důvod, proč se při statických zážezích odklápělo obslužné rameno věže – právě proto, aby do něj unikající loď nenarazila. Dalo by se tedy říct, že současně probíhala nepřímo i zkouška záchranného systému. Včerejší statický zážeh dopadl úspěšně a i díky výše zmíněnému dokončenému zhodnocení připravenosti k letu mohla SpaceX pokračovat s přípravami na start.

Na Falcon 9 bude v průběhu soboty čekat simulace startovního dne, ale tentokrát se nebude týkat systémů rakety, ale posádky. Astronauti si ve stejném časovém rámci jako při skutečném startu vyzkouší veškeré činnosti, které na ně budou čekat v den startu. Od oblékání skafandrů, přes veškeré kontroly až po přesun na startovní rampu až po usazení do kabiny kosmické lodi. V pondělí pak přijde zhodnocení připravenosti ke startu, ve kterém dojde k analýze všech dat získaných během zkoušek – včetně statického zážehu nebo sobotního nácviku s posádkou. Pokud i toto zhodnocení dostane zelenou, budeme již jen pár krůčků od startu.

Falcon 9 pro misi DM-2 čeká na startovní rampě.

Falcon 9 pro misi DM-2 čeká na startovní rampě.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/

V tuto chvíli začnou mít stále významnější roli meteorologové a jejich předpovědi počasí. Jelikož jde o let s lidskou posádkou, bude vše ještě o něco složitější. Tentokrát se totiž nebude zohledňovat pouze počasí v místě startu (a v místě přistání prvního stupně), ale i na dalších 50 místech podél trajektorie letu od pobřeží USA až k Irsku. Jedná se o dopadové oblasti, kam by kosmická loď dosedla, pokud by během letu nastal problém a musel se aktivovat záchranný systém. V těchto lokalitách se má hodnotit především rychlost větru, přítomnost srážek a velikost vln.

Start samotný má přijít 27. května ve 22:33 středoevropského letního času. Celá raketa je zbrusu nová a to platí i pro její první stupeň, který nese označení B1058. SpaceX ještě nevydala press kit s časovou osou, ale dá se očekávat, že harmonogram letu bude velmi podobný loňské nepilotované testovací misi DM-1. První stupeň vyhoří po necelých dvou a půl minutách od startu a bude na něj čekat přistání na mořské plošině. Někoho možná napadne, proč se nebude vracet na pevninu, kde obvykle první stupně přistávají, když vynáší nákladní lodě Dragon.

Falcon 9 a Crew Dragon pro misi DM-2

Falcon 9 a Crew Dragon pro misi DM-2
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Rozdíl je v tom, že u Crew Dragonu bude mít raketa plošší dráhu letu, aby bylo minimalizováno přetížení – tento letový profil má usnadnit práci záchrannému systému, pokud by mělo dojít k jeho použití. Důsledkem této ploché trajektorie ale je, že stupeň nebude mít dost pohonných látek pro návrat na pevninu a bude muset přistávat na mořské plošině. To je ostatně také důvod, proč se odložila poslední plánovaná mise s družicemi Starlink – po několika odkladech z jiných důvodů by totiž hrozilo, že se plošina s prvním stupněm nestihne přesunout do přístavu a opět vyrazit na moře, aby mohla podporovat aktuální misi. Jelikož SpaceX nechce zbůhdarma zahodit první stupeň, byla mise družic Starlink odložena a uskuteční se až po aktuální DM-2.

Ale zpět k současné misi. Jelikož Crew Dragon nepoužívá žádný aerodynamický kryt, nepřijdou ke slovu lodě GO Ms Tree a GO Ms Chief. Narozdíl od nákladního Dragonu nedojde ani k odhození čepičky, která kryje dokovací prstenec. Ta je totiž u této lodi jednoduše odklopná a tedy opakovaně použitelná. Horní stupeň jediným zážehem dosáhne oběžné dráhy, kde Crew Dragon uvolní. Raketa sice bude mít svůj úkol za sebou, ale celá mise tím vlastně teprve začne.

Infografika příletu Crew Dragonu k ISS.

Infografika příletu Crew Dragonu k ISS.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/
Překlad: Michael Voplatka

Crew Dragon sérií manévrů začne pronásledovat ISS a zhruba 19 hodin po startu k ní dorazí. Mezi dosažením oběžné dráhy a příletem k ISS čeká na posádku spánek, jídlo, ale i zkoušky některých systémů. Aby na jejich provedení bylo dost času, zvolily pozemní týmy právě tento termín startu, který umožnil adekvátně dlouhou přeletovou dobu. 28. května přijde čas na spojení se stanicí. Crew Dragon nebude potřeba za normálních podmínek ovládat. Posádka tedy nebude do automatického řízení zasahovat, pokud to nebude nutné. Pokud by to však nutné bylo, budou se jim jistě hodit dlouhé hodiny strávené na simulátoru, jehož verzi si můžete sami vyzkoušet.

Posádka mise DM-2

Posádka mise DM-2
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Jakmile se Crew Dragon připojí ke stanici, bude napsána další kapitola v historii stanice – vůbec poprvé k ní dopraví posádku kosmická loď od soukromé firmy. Astronauti Behnken a Hurley zůstanou na orbitálním komplexu minimálně měsíc, možná ale až 4 měsíce. Vše bude dáno tím, jak rychle bude možné připravit ke startu první operační (nikoliv již testovací) loď Crew Dragon pro misi Crew 1. V ní na ISS poletí Shannon Walker, Michael Hopkins a Victor Glover z NASA a Soiči Noguči z JAXA. Až se naplní čas msie DM-2, usednou Behnken a Hurley do svého Crew Dragonu a oddělí se od stanice, odkud mají odvézt i některé dokončené experimenty. Během volného letu provedou zkoušky systémů a jejich mise bude zakončena přistáním ve vodách Atlantiku, odkud je vyloví nedaleko čekající loď.

Kosmická loď Crew Dragon.

Kosmická loď Crew Dragon.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.elonx.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
https://forum.nasaspaceflight.com/…46109.0;attach=1919096;image
https://forum.nasaspaceflight.com/…46109.0;attach=1919094;image
https://forum.nasaspaceflight.com/…46109.0;attach=1919092;image
https://pbs.twimg.com/…format=jpg&name=large
https://forum.nasaspaceflight.com/…46109.0;attach=1919098;image
https://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/49919655091_9039f64bc9_k.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…46109.0;attach=1919440;image
https://pbs.twimg.com/media/EYTU4OCXgAQE6mB?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EYo3vpIUwAE4kxI?format=jpg&name=4096×4096

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

7 komentářů ke článku “První pilotovaný Crew Dragon čeká na svou misi”

  1. Vaclav napsal:

    Z hlediska bezpečnosti ve smyslu ztráty posádky dle mého , možná mylného názoru je Dragon silně nebezpečný. Obsahuje uvnitř lodi systém záchrany, který při ostré zkoušce kabinu rozmetal. Očekával bych zásadní přepracování, zejména umístění mimo kabinu. To se ale nestalo, jen byla, pokud se nemýlím , pouze vyměněna součástka, která údajně explozi způsobila a eliminována chyba při předoperační zkoušce systému.
    NASA celý proces certifikace neuvěřitelně natahuje, ale v zásadní otázce, tj. odsouhlasení systému, který rozmetal kabinu je v pochybné oblasti víry, že napříště se to nestane a vše bude fungovat jak má.
    Stejný postup, tj. podceňování varovných signálů a víra, že to dobře dopadne v minulosti stál Ameriku 17 lidských životů a jak se zdá tak k poučení je to málo.

    • Správně píšete “dle vašeho mylného názoru”. Být vámi, příště bych se u této myšlenky pozastavil a dál už nic nepsal.

    • pave69 napsal:

      Všechny kosmické lodě mají hydrazinové motory a tudíž i palivo pro ně. Např. raketoplán, který vždy havaroval z jiného důvodu. A i pokud je nádrž mimo prostor pro posádku, tak ve vesmíru je to jedno, protože bez motorů a se ztrátou orientace způsobenou výbuchem jste stejně mrtvý, jen pomaleji (Apollu 13 nebouchl hydrazin).
      Možná to je určité riziko ve fázi před startem a řekněme první 2 minuty letu, ale to neodpovídá scénáři, kdy došlo k výbuchu při testu a zřejmě nejsou takové scénáře známy (považovány za možné).

    • Jiri Svarc napsal:

      Nebyla pouze vyměněna součástka, ale byla zjištěna příčina, udělal se detailní rozbor, vyměněna součástka, která selhání způsobila a provedeny jistě minimálně desítky testů na zemi a pak i ostrého testu na raketě. Počet provedených úspěšných testů za sebou dává představu o pravděpodobnosti selhání, která zde bude kolem jednoho nebo v menších jednotkách procent. Tuto pravděpodobnost si vynásobte s pravděpodobností selhání nosné rakety, která má 63 úspěšných startů v řadě a dostanete se nejen na požadovaný faktor pravděpodobnosti ztráty posádky 1:270 vyžadovaný pro certifikaci (viz hlavní článek na Kosmonautix), ale pravděpodobně ještě mnohem více.
      1:270 je mimochodem přibližná pravděpodobnost, že za svůj život se stanete obětí dopravní nehody nebo pravděpodobnost, že v 50 letech, že zemřete do 3 let.
      Pokud bychom vyžadovali, aby tento faktor byl stejný jako při procházce v lese, tak bychom se jako lidstvo asi nikdy nikam nedostali. Vlastně bychom ani nevynalezli oheň a používání pazourku se jistě také neobešlo bez zranění 🙂

    • Jaro Pudelka napsal:

      Prosím Vás, vy radšej mlčte. To je to jediné správné, čo môžete urobiť.

    • Jiny Honza napsal:

      Přeháníte. Ale je pravda, že motory Superdraco byly na kabině primárně kvůli přistávání a jako samostatný únikový systém jsou celkem nesmyslné. Je to slabé místo, ale ne katastrofa. Aspoň doufám.
      Druhé slabé místo je přistávání na neřízených padácích do oceánu. I když původní motorické přistání taky úplně bezpečně nevypadalo. Po skoro čtyřiceti letech zkušeností s přistáváním na křídlech se v tomhle bohužel vracíme do kosmonautického pravěku.

      Nezbývá než doufat, že: „Jestli nejsou ňoumové, neutopí se!“

      • NASA používala ve všech programech pilotovaných letů tj.Mercury (7 startů), Geminy (12 startů),Apollo ( 15 startů) přistání na moři. K zmíněnému “ utopení opravdu došlo, jednou(Mercury 4). Byl vypracován systém vaků který tomu zabraňoval. takže myslím že žádný návrat do pravěku se nekoná.Jinak po čtyřiceti letech zkušeností na křídlech by jste měl vědět že klasický kulatý padák je nesrovnatelně pezpečnější.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.