sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Aspera

NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Cesta k rentgenovému oku

ESA představila fotografii kterou vidíte na náhledovém snímku tohoto článku. Jedná se o prototyp vytvořený na 3D tiskárně a později opracovaný. Inženýři takto hledají optimální design dílu, který se v budoucnu stane „okem“ evropského rentgenového teleskopu Athena. Projekt vedený odborníky z ESA vytvořil tuto trojrozměrnou strukturu metodou plasmové depozice kovu (plasma metal deposition). Výtrysky horkého plasmatu formují kov do roztavených kapiček, které se pak pokládají, kam je potřeba. Touto metodou bylo celkem vytvořeno šest částí a výroby se ujala rakouská společnost RHP Technology GmbH ve spolupráci s AAC Aerospace and Advanced CompositesFOTEC Forschungs- und Technologietransfer GmbH. Detailnější informace najdete v našem loňském článku, který se tomuto tématu věnoval.

Zrcadlový modul projektu Athena je tvořen štosem 140 tenkých křemíkových destiček.
Zrcadlový modul projektu Athena je tvořen štosem 140 tenkých křemíkových destiček.
Zdroj: http://www.esa.int

Cílem tohoto projektu bylo posoudit schopnosti této techniky pro výrobu kosmického hardwaru a komponent o velikosti větší než 0,5 m,“ popisuje Laurent Pambaguian, materiálový inženýr z ESA a dodává: „Analyzovali jsme celý procesní řetězec výroby, včetně následného tepelného zušlechťování a následného zpracování. Sledovali jsme i samotný 3D tisk za použití slitiny titanu – ať už ve formě kovových částic nebo drátu. Výsledek vykazuje dobré mechanické vlastnosti i povrchovou úpravu. To znamená, že jsme schopni tuto technologii posunout vpřed, včetně vyhodnocování alternativních materiálů. Plazmová depozice kovu je kandidátem pro výrobu budoucích velkoformátových komponent. Jde třeba o optickou lavici mise Athena, která bude nejsložitějším titanovým výtiskem v historii.

Mise Athena má zatím termín startu naplánován na rok 2031 a podle vědců by měl být tento teleskop schopen nahlédnout 10 – 100× hlouběji do kosmu než předešlé rentgenové mise, které sledují ty nejžhavější vysokoenergetické hvězdné objekty. Teleskop Athena bude vyžadovat kompletně novou rentgenovou technologii vrstvených zrcadlových modulů pečlivě uspořádaných k zachycení a usměrnění vysokoenergetických rentgenových paprsků. Optická lavice ponese 750 zrcadlových modulů a půjde o prostorově složitý objekt s mnoha prohlubněmi, které vedou až do maximální hloubky 30 centimetrů. Přesnost tvaru musí být na několik desetin mikrometru.

Umělecká představa mise Athena.
Umělecká představa mise Athena.
Zdroj: https://www.cosmos.esa.int

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/3D-printed_structure_of_an_X-ray_eye.jpg
http://www.esa.int/…/19230430-1-eng-GB/Athena_mirror_module.jpg
https://www.cosmos.esa.int/documents/400752/400860/cdf_front.png

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.