Na tlakové zkoušce za nízkých teplot si v předchozích měsících postupně vylámaly zuby prototypy Starship Mk1, Starship SN1 i Starship SN3. Testem s kapalným dusíkem prošla pouze Starship SN2, ale v jejím případě nešlo o kompletní prototyp, ale pouze o malou nádrž. Teprve až Starship SN4 dokázala překonat všechny nástrahy této zkoušky a v noci na pondělí úspěšně prošla tímto testem. Má tak před sebou zkoušky, ke kterým se předešlé typy nedostaly. Můžeme se těšit na statický zážeh a časem i na skok. A nesmíme zapomenout, že v montážní sekci už vzniká Starship SN5.
Snowing in Texas pic.twitter.com/0LKwIpnoPB
— Elon Musk (@elonmusk) April 27, 2020
Leckdo může namítnout, že Starship SN4 při zkoušce nedosáhla očekávaného provozního tlaku 6 barů a už vůbec ne tlaku s 1,4 násobkem bezpečnostní rezervy (cca 8,5 baru), ale „pouze“ 4,9 baru. Pes je v tomto případě zakopaný v tom, že Starship SN4 rozhodně není postavena podle finálního návrhu. Právě naopak – SpaceX je momentálně ve fázi, kdy ladí jednotlivé výrobní procesy, upravuje design jednotlivých částí a za pochodu řeší i přechod na jiné typy materiálu. Momentálně se ke stavbě používá ocel 301, ale Musk se nedávno zmínil o možnosti přechodu na typ 304L. Do konce roku by pak mohla firma přejít na používání vlastní slitiny, která bude přesně odpovídat konkrétním požadavkům. Podrobněji tyto změny popisuje článek na webu ElonX.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Za tohoto stavu je pochopitelné, že stačí Starship SN4 natlakovat o něco méně než v ostrém provozu, protože v něm už bude mít loď jiný design i materiál. Nižší tlak při kryogenní zkoušce pomohl ověřit, že prototyp zvládne očekávané zatížení během dalších testů a právě ty teď SpaceX potřebuje nejvíce. Možná ještě do konce dubna by mohl být na Starship SN4 nainstalován jeden motor Raptor na kapalný kyslík a kapalný metan a snad se dočkáme i jeho zážehu. Dříve jsme psali, že by Starship SN4 měla dostat tři tyto motory, nicméně Elon Musk dnes uvedl, že se třemi Raptory se počítá až u Starship SN5, jejíž vývoj je v plném proudu.
Mimochodem instalace pouze jednoho motoru představuje poměrně zajímavou technologickou výzvu. Během přípravy Starship SN4 bylo vidět, že tzv. thrust puck, tedy konstrukce na spodní části dolní nádrže obsahuje tři pozice pro usazení motorů Raptor. Z toho se také usuzovalo použití tří motorů. Pokud se ale použije pouze jeden Raptor, bude muset být instalován mimo osu, nebo se thrust puck kompletně přepracuje. První možnost by vyzkoušela možnost regulace tahu náklonem trysky, druhá je zase konstrukčně neozkoušená.
Pokud Starship SN4 projde statickým zážehem, začnou její přípravy na skok do 150 metrů – to je mimochodem stejná výška, do jaké vloni v létě vystoupal Starhopper. Ale tentokrát půjde o úplně jiný level. Stačí se jen podívat na výšku obou zařízení a rozdíl je vidět na první pohled. Těch rozdílů je ale mnohem více, byť nejsou na první pohled tak dobře vidět. Starhopper byl postaven z ocelových plátů s tloušťkou 1,4 centimetru – Starship vznikla z podobného materiálu, který je však zhruba 3× tenčí.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/
Podle Elona Muska by Starship SN4 mohla být ke svému skoku připravena během několika týdnů. Otazníky však visí nad tím, jak dlouho potrvá získání všech potřebných povolení. Skok Starship SN4 však podle Elona Muska nebude vůbec jednoduchý a nedá se vyloučit destrukce prototypu. Tak jako pokaždé ale bude mít i případné selhání velký význam – SpaceX díky němu získá nová data, která pomohou při vývoji dalších prototypů, které se zase posunou o krok výše.
Zdroje informací:
https://www.elonx.cz/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EWnBKosWoAU1VfC?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/EWnBKoKWoAAy5Yq?format=jpg&name=medium
https://forum.nasaspaceflight.com/…48895.0;attach=1628910;image
Hlavním cílem je zřejmě skok a přistání. Na to nejsou potřeba ani plné a ani maximálně natlakované nádrže a ani rozměrově shodná maketa s finálním strojem.
No, na to aby na to přišel potřeboval 3 pokusy
Já celý Starship stejně považuji za veliký úspěch. Doufám, že to nedopadne. (Na přistávací plochu)
To je míněno vážně, že SN4 má plechy o síle asi 4,5 mm ? To se mi zdá opravdu hodně tenké. Na zkoušku snad, ale do vesmíru tedy mám trochu obavy. Ale držím palce.
Pokud je známo, tak jde přesně o 4mm.
3,95-97 mm sú štítky na pásoch čerstvého materiálu 😀
4,5 mm zas není tak málo.
Tedy, já obvykle ze 4mm ocelových profilů stavím spoustu věci na zahradu. A drží už spousty let. Léto/zima, jenom jednou za pár let přetřu.
Mě naopak přijde 4mm celkem akorát a neumím si moc představit, že chtějí jít na tenší plechy z nové slitiny. Ale poloviční váha je poloviční váha, při údajné budoucí tloušťce 2mm.
Mě spíš dost překvapila tloušťka stěn Starhopperu.
No nevím kolik těch relevantních dat získá. SN4 je cca o 1/3 nižší a asi i lehčí, těžiště je jinde, přistávat bude asi na hlavní nádrže poněvadž ta návratová kyslíková je ve špičce, která tam nebude, nemá to křídla, manévrovací trysky budou ve finále asi jinde a poběží to jen na jeden motor.
Navíc při jednom rozhovoru prohlásil, že ten SN4 má nějaký problém, který se snad odstraní u SN5. Takže je stejně na odpis.
Na odpis? To snad ne. Kdyby byl na odpis, jdou testovat SN5. Vždyť už je skoro hotová. Podle mě jde zatím jen o testování technologií. Viz tepelné dlaždice.
No SN5 ještě není hotov takže nemají co testovat. Ty tepelné dlaždice budou také testovat na SN5 a to při chodů 3 motorů, což určitě vypoví víc než při jednom u SN4.
Zjednodušeně – když už SN4 tady je, tak ho nechápe „poskočit“, alespoň si něco odzkoušíme, lepší než ho rovnou poslat do šrotu.
Prostě Musk rychleji myslí než staví, ale dělá to za vlastní a my se také u toho bavíme a i trochu učíme, takže nic ve zlém.
Tak ono pořád je to lepší, než kdyby stavěli rychleji, než myslí.
Overa beta verziu nôh, overia SW riadenia TVC a tankovacie procedúry, overia autogénne tlakovanie, overia ako na konštrukciu vplývajú vibrácie, testujú metódy upevnenia tepelného štítu, ovria asymetrický ťah, tesla batérie na vrchu nádrží, prvotný systém upevnenie o „rampu“ ktorý vyzerá vhodne navrhnutú aj na staging a v neposlednom rade aj „thrust puck“ ktorý zatiaľ overili len na tlak a ťah piestami bey vibrácií. O „probléme“ SN4 neviem, ak je myslené vybúlenie pri zváraní to je hlavne estetický problém, mechanicky zavry sú už zjavne dobré. Rovnako SN4 má neaktulálne nohy (ako som spomínal) a tažký thrust puck.
Musk potřebuje alespoň malý úspěch. Proto ten nižší tlak. Tak snad se to nerozpadne při poskočení.
A jeden motor bude míň konstrukci namáhat vibracemi.
Těším se na křest ohněm.
Úspěchů nají dost, spíš potřebují další informace.
Myslel jsem jen tento program.
Ale jak i Musk sám poznamenal, tak u dalších verzí bude použita odlišná technologie. Takže to bude víc propagace. A ano, taky i nějaké informace.
Nemůže to být tak, že Elon raději vyzkouší napřed let, čímž získá nějaká další cenná data a když bude chtít vyzkoušet, jaký tlak SN4 vydrží, může to udělat potom? Pak už mu bude jedno, jestli se nádrž rozpadne.
Může, máte pravdu a bylo by to logické. Mají přece už SN5.
Smarjajozefe preco polka internetu u kazdeho kroku SpaceX od jej vzniku pise ze ide o propagaciu? SpaceX je financovana zo sukromnych zdrojov a rozhodne sa nepotrebuje predvadzat pred verejnostou.
Musk povedal uplne konkretne, o co tu ide, len to treba citat. Pokrok = zlepsenie medzi iteraciami x pocet iteracii. Jednoducho stavaju (a nicia) to co maju aktualne nadizajnovane a co dokazu postavit. Kazdy kus prinesie nove data, kazdy dalsi kus je o nieco lepsi. Nejde o to nieco propagovat, SpaceX nema v McGregor jedinu vlastnu kameru, aj Musk sleduje dianie na streamoch od fanusikov.
SpaceX nemá v Texasu vlastní přehledové kamery jako je typ LabPadre. Ale má vlastní kamery na detaily. Jsou vidět na sloupech např. na launchpadu a i ze 2 těchto kamer EM včera postoval na Twitter záběry, z nichž 1 je v článku. Na LabPadre např. koukal pro přehled, nyní už asi spíše kouká na svoje. I když ve výrobně moc vlastních kamer asi nemají a LabPadre pozice je nyní už pro sledování dění s konstrukcí nevhodná – větší vzdálenost + zakrytí pohledu budovami.
Informace v první řadě. O propagaci tolik nejde.
Nemůže to být tak, že Elon raději vyzkouší napřed let, čímž získá nějaká další cenná data a když bude chtít vyzkoušet, jaký tlak SN4 vydrží, může to udělat potom? Pak už mu bude jedno, jestli se nádrž rozpadne.
Vývoj dělá vlastní metodou za svoje peníze ,což nemůže nikdo rozumný kritizovat.Ohromně mne baví pozorovat postup témněř on-line což bylo před dvaceti léty sci-fi .Moc SPACE X fandím a děkuji redakci za Infoservis.
Děláme to rádi. 😉
By mě zajímalo takto sledovat postup ULA nebo BO. Asi bychom usnuli proti tomuto nudou.
Prostě jen rozjíždějí výrobní linku.
Než se to vychytá, padají zmetky. Pak to ale frčí, jedna radost.
Tak, jako v případě Tesly nebo Starlinku.
Trpělivost, přátelé.
Pěkné shrnutí poslední situace. Tloušťka stěny 1,4 cm….V technické praxi používáme pro jednotky délky milimetry a pak až metry. Nic mezi tím. Centimetry a decimetry si když tak schovejte do stavebnictví.
Věřte, že kdybych psal článek pro techniky, tak to udělám podle Vás. Ale tohle je populárně-naučný článek pro širokou veřejnost. Tam mají centimetry své neoddiskutovatelné místo a budu je tedy v nezměněné podobě používat i nadále.
Chytremu napovez…, a dal uz to znate. Pokud chcete na technicky zamerenem webu pusobit nekompetentnim dojmem, je to jen vase volba. Neni to dlouho zpatky, co jste verejnost zadal, aby nepouzivala termin „kapsle“ pro navratove kapsle. Banalita. Pouzivanim cm oznamujete vsem technikum, ze jim nejste a nejste ani ochotny sladit svou retoriku s prumyslovym standardem. Ale mate pravdu, vase volba.
Je něco jiného používat nesprávnou terminologii, nebo používat jednotky SI. Tohle opravdu dělat nebudeme. Jsme pro používání správné terminologie, ale na používání centimetrů v populárně-naučném článku nic nemám. Problém je v tom, že centimetry existují, jsou jasně definovány. Ale kapsle neexistuje, není definována. V tom je ten zakopaný pes. A skutečně tyhle články nepíšeme pro techniky. Pro ně jsou určeny jiné weby, kde mají svých milimetrů kolik budou chtít. Tohle je web pro veřejnost, které více vyhovují centimetry. Chápal bych, že by někdo protestoval třeba proti používání palců nebo jiných ne-SI jednotek. Ale centimetry jsou v tomto směru naprosto v pořádku.
Dle mého jste to vy kdo řeší banalitu.
I když jsem technik tak používání cm mi vůbec nevadí, a považuji tento spor za malicherný vůči tomu jak nám zdarma poskytuje kosmonautix informace a platformu pro diskuzi.
To by mě zajímalo, jak daleko chcete tu svou myšlenku vzít, jak velké prohřešky budete ještě odpouštět a kde uděláte čáru. To, že jsou nějaké informace „zadarmo“ přeci neznamená, že mohou být méně kvalitní a chráněné proti kritice. Nejde o to, zda někomu osobně vadí centimetry, problém je, že laikovi je to takto naservírováno v článku na technickém webu a on jaksi předpokládá, že je to tak správně. A ono není. Když budete mluvit v cm někde ve firmě nebo v železářství, že chcete šroub ze závitem 0.6 cm, tak na vás budou blbě koukat, když to použijete ve škole, dostanete rákoskou.
P.S. Vzhledem k tomu, že státy používající palce nastavovaly svého času průmyslové standardy, setkáte se dnes s INCH jednotkami stále velmi často a vzhledem k tomu odkudpak je Spacex, by použití palců bylo naprosto v pořádku.
P.P.S. SI soustava není argument, už vidím jak se astronomové vzdávají Parsecu.
Já astronomům neberu parseky ani technikům milimetry. Klidně s nimi pracujte. Ale dovolím si poznamenat, že převod mezi cm a mm je obecně známější než převodní poměr mezi pc a ly, což také má při volbě jednotek svůj význam.
Vy hlavně pořád pracujete s myšlenkou, kterou jsem vám už několikrát vyvrátil. My nejsme technický web. Nepíšeme vysokoškolská skripta ani nejsme jen pro techniky. Jsme populárně-naučný web, který má něco nabídnout všem bez rozdílu jejich věku, úrovně odbornosti či druhu zaměření. Stejně jako laik musí čas od času pochopit, že některé články či jejich pasáže jsou určeny spíše pro odbornější cílovou skupinu, měli by i odborně znalejší čtenáři sami pochopit a uznat, že některé články či jejich pasáže jsou určeny pro širokou veřejnost.
P.S. Ohledně vašeho příkladu – v železářstvích jsou jistě na podobné zákazníky zvyklí, protože u nich také nenakupují jen odborníci. A co se školy týče, tak si myslím, že tam je to nesprávné přirovnání. Vysvětlím proč. Pokud by do nové školy, kde je takové názvosloví vyžadováno, nastoupil někdo nový, kdo by používal centimetry, tak mu to učitel vysvětlí a žák si zapamatuje ten rozdíl. Pro běžného člověka je to ale naprosto zbytečné a neplánujeme se tímto směrem vydávat v zájmu běžné srozumitelnosti.
A ještě zajímavost: milimetry jsou pro techniky natolik prominentní, že o nich nemluvíme ani je nezapisujeme. Kolik je tloušťka stěny? 14. (mm)