Pilotovaný lander v programu Artemis má být větší než lunární modul v programu Apollo. Ten měl celkovou výšku 7,6 metrů, maximální průměr 3,7 metru a startovní hmotnost přibližně 14,5 tuny, v pozdějších misích 16,4 tuny. Lunární modul byl vynášen raketou Saturn V společně s kosmickou lodí Apollo. Po navedení třetího stupně rakety směrem k Měsíci se velitelská loď odpoutala a vzdálila. Následně se otočila a potom se spojila s lunárním modulem. Ten pak vytáhla z adaptéru na třetím stupni. Na kruhové oběžné dráze Měsíce se lunární modul s dvoučlennou posádkou odpojil od velitelské lodi ve výši přibližně 110 kilometrů, v pozdějších misích probíhalo odpojení na eliptické oběžné dráze Měsíce ve výši přibližně 18 – 110 kilometrů nad povrchem.
Raketa Space Launch System (SLS) je však slabší než Saturn V, návratová kabina kosmické lodi Orion pro čtyřčlennou posádku je naopak větší a těžší než Apollo, a navíc má Orion slabší servisní modul. Proto bude Orion vynášen bez lunárního modulu, ale ani tak není schopen letu na nízkou oběžnou dráhu Měsíce a zpět. V rámci mise Artemis III tedy zakotví na eliptické, téměř polární oběžné dráze Měsíce ve výši přibližně 3 000 – 70 000 kilometrů nad povrchem. Současná koncepce mise na Měsíc zahrnuje setkání s výsadkovým landerem na této vysoké oběžné dráze. To klade na lander mnohem větší nároky než na lunární modul Apolla.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
NASA se v loňském roce rozhodla ponechat vývoj, stavbu a dopravu landeru na setkávací dráhu na komerčních společnostech. Poptávku na návrhy komerčních landerů vydalo Marshallovo vesmírné středisko NASA přesně před sedmi měsíci, 30. září 2019. V prosinci 2019 byl schválen rozpočet NASA na období do 30. září 2020, přičemž na vývoj lunárního landeru pro toto období bylo určeno 600 milionů dolarů. Tím bylo umožněno dokončit hodnocení nabídek uchazečů z řad průmyslových společností a s vybranými společnostmi uzavřít smlouvy na podrobnější rozpracování jejich návrhů. Oznámení společností vybraných k vývoji pilotovaných landerů bylo ohlášeno na 30. dubna v 19 hodin našeho času. Virtuální událost bude vysílána na NASA TV a na webové stránce. Na základě výběru se nyní očekává podpis pravděpodobně tří smluv na podrobné studie landeru. V další fázi má být výběr zúžen na dva dodavatele.
Zdroj: https://www.blueorigin.com
Podle dosud známých informací podaly návrh landeru pravděpodobně čtyři týmy. Návrhy musely prokázat realizovatelnost v požadovaném termínu do konce roku 2024. Představme si v krátkosti dostupné informace o návrzích jednotlivých týmů. Přistupujme však k těmto informacím tak, že vzhledem k postupně se zpřesňujícím požadavkům mohly být návrhy ještě upraveny. V říjnu 2019 byl představen návrh podaný „národním týmem“ vedeným společností Blue Origin. Návrh je založený na prodloužené verzi sestupového stupně Blue Moon. V rámci týmového uspořádání by Lockheed Martin poskytl pilotovaný vzletový stupeň, využívající systémy vyvinuté pro Orion. Northrop Grumman by na základě pohonného modulu nákladní lodi Cygnus postavil přeletový stupeň, zajišťující přepravu landeru ze setkávací dráhy NRHO na nízkou oběžnou dráhu Měsíce. Draper Laboratory by poskytl naváděcí systémy a avioniku.
Zdroj: https://filecache.mediaroom.com/
V listopadu 2019 oznámil Boeing, že podal návrh landeru, který by byl dopraven na oběžnou dráhu Měsíce jedinou raketou SLS Block 1B Cargo, bez nutnosti spojování jednotlivých stupňů ve vesmíru. Společnost odůvodňuje tento přístup snížením rizika a zjednodušením kroků vedoucích k přistání na Měsíci. Klíčové technologie landeru jsou založeny na základě kosmické lodi Starliner. Boeing nabízí při integraci, certifikaci a provozu landeru úzkou spolupráci se středisky NASA. Formu této spolupráce demonstroval počátkem letošního roku, kdy byly v Huntsville vytvořeny společné týmy Boeingu a Marshallova střediska, pracující na urychlení vývoje nákladní verze horního stupně EUS pro SLS Block 1B Cargo s potenciálem dopravit k Měsíci více než čtyřicet tun užitečného zatížení. V rámci této úzké spolupráce MSFC přemístilo své lidi, kteří pracují na vývoji EUS, do kanceláří Boeingu. Záměrem bylo, aby projektanti pracovali společně s výrobci v zájmu urychlení vývojové činnosti a jistoty vyrobitelného designu bez nepříjemných překvapení.
Zdroj: https://spacepolicyonline.com
V lednu 2020 vešel ve známost návrh pilotovaného landeru týmu vedeného společností Dynetics. Společnost podala návrh landeru za tým zkušených malých a středních společností. Svoji účast v týmu oficiálně oznámila Sierra Nevada Corporation. Připomeňme, že Dynetics dodává hlavní pohonný systém pro nákladní lander Peregrine, vyvíjený v programu CLPS, a že do programu CLPS byla vybrána i Sierra Nevada Corporation. Obě společnosti navíc před rokem získaly kontrakt v rámci programu NextSTEP ke zpracování studií neletových prototypů pilotovaného landeru.
Předpokládá se, že SpaceX také podalo svůj návrh pilotovaného landeru. Společnost podání nabídky veřejně nepotvrdila, v diskusních fórech je však diskutován lander založený na využití systémů vyvinutých pro pilotovanou kosmickou loď Crew Dragon a vyvíjených pro budoucí nákladní kosmickou loď Dragon XL. Crew Dragon má již za měsíc dopravit k Mezinárodní kosmické stanici svoji první posádku, Dragon XL je naopak určený pro zásobování budoucí kosmické stanice Gateway na oběžné dráze Měsíce.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/hls_hero_00005.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EID6CuvW4AIF9RX?format=jpg&name=large
https://www.blueorigin.com/assets/blueorigin_bluemoon_ascent.jpg
https://filecache.mediaroom.com/mr5mr_boeing/96644/HLSliftofffromMoon_med-res.jpg
https://spacepolicyonline.com/…/Dynetics-HUMAN-LANDER-Credit-Dynetics.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/spacex-xl-high-orbit.jpg
Jsem zvědav na parametry landerů a letový profil, pokud bude nutná GAT pochybuji, že se to dá stihnout a zafinancovat.
Netušil jsem, že Orion má tak omezené schopnosti, co se týče usazení na oběžné dráze Měsíce. Docela zklamání.
To je zčásti dáno historicky. V nerealizovaném programu Constellation se měl Orion setkat s landerem na nízké oběžné dráze Země. Pro brzdění u Měsíce a navedení sestavy na jeho nízkou oběžnou dráhu měl sloužit přistávací stupeň landeru. Hlavní motor Orionu měl zajistit návrat k Zemi.
To připomíná nerealizovaný ruský projekt letu na Měsíc, tam SM modulu posádky též sloužil pouze k návratu a většinu operací u Měsíce zajišťoval poslední stupeň nosiče, který provedl i brzdící manévr při přistání LM.
Mě vždycky ten evropský servisní modul přišel nějaký malý. V čem je problém? Přidat pár nádrží?
Další palivové nádrže se do ESM nevejdou. Tam, kde byste tipoval, že je pod fólií volné místo, jsou nádrže s vodou.
Ano, oproti Apollu je hned na první pohled menší. Asi měli takové zadání. Technicky by asi nebyl problém servisní modul prodloužit aby uvezl víc paliva. Ovšem ke Gatewayi to stačí.
re: Kamil
Problém je to pouze tehdy když chcete tupě okopírovat Apollo, včetně letového profilu (max. tři dny na povrchu, bez možnosti přistát na pólech).
Není to problém když máte v úmyslu použít zcela jiný profil letu (buď se silným landerem jako zrušený Constelation, nebo nově s orbitální stanicí Gateway na NRHO která vám umožní přistát na pólech a eventuálně třeba i na odvrácené straně Měsíce).
Za dob Apolla se velká část manévrů atd. musela dělat ručně, takže systém musel být co nejvíc jednoduchý, blbuvzdorný a vynesený jedinou raketou. Dnes jsme trochu dál, náklad lze rozdělit, náklad bez posádky nemusí letět přímou trajektorií, náklad může počkat na posádku u orbitální stanice.
PS: Dnes bezpečně víme že LLO (nízká měsíční orbita) je v čase nestabilní vinou gravitačních anomálií. Orbitální stanici Měsíce je tedy lepší umístit na vyšší dráhu.
Dik za zajimavy clanek! 🙂
Jinak, divne je, ze jsa prihlasen, jsem schopen napsat z mobilu komentar, ale nejde mi dat lajk (?)
U jiných článků jste hodnocení zkoušel? Mě to občas nedovolí.
Jj, zkousel a z mobilu mi to nefunguje posledni dobou u zadneho clanku.
Jinak, ted se mi tady povedlo dat lajk – ale z PC (a dokonce pred prihlasenim).
Hodnocení by nemělo být vázáno na přihlášení / nepřihlášení. Problémy s hodnocením nám ale hlásilo už více lidí. Absolutně netuším, čím to může být.
Doufejme, že se podaří najít finančně přijatelné řešení, dva starty SLS na jednu misi (Orion + lander) by byl masakr. Sice by to znamenalo minimálně dva starty FH či NG a bylo by to složitější, ale taky by to nestálo šílený prachy za dva SLS. Proto snad návrh Boeingu neuspěje.
Nejak se mi nezdalo tvrzeni, ze SLS (i jeho pozdejsi verze) je slabsi nez Saturn V … a ono je to asi pravda. U SLS jsem nasel nosnost na LEO 70-130 run, kdezto u Sarurnu V je uvadena 140 tun. No, solidne predbehl dobu…
Pozor na rozdíl mezi „short“ tunami (USA) a metrickými tunami (IS jednotka). A také rozdíl mezi požadovanou „zaručenou“ nosností (což je teoretický údaj vždy podhodnocený o rezervu) a mezi pozdějšími misemi Apolla které se z nosiče snažily vymáčknout reálné maximum.
Požadavek US kongresu na SLS block 1 byl nejméně 70 metrických tun, ale už teď po projití CDR (Critical Design Review) se ví že zaručená nosnost první verze SLS je 95 tun na LEO. SLS block 2 má mít nosnost nejméně 130 tun.
A zpětně spočítaná nosnost Saturnu V na LEO potom byla 122 metrických tun. (toto má být údaj počítaný přesně stejnou metrikou jaká se nyní používá na SLS).
Jen doplním, že Kongresem požadovaná minimální nosnost SLS 70 tun na LEO se týkala nerealizované verze Block 0 bez horního stupně, viz
Takže oni se chtějí po 60 letech vrátit na Měsíc a nejsou schopni ani dosáhnout toho, čeho dosáhli jejich pradědové??? Kam ten svět spěje??? 🙁
To jste špatně pochopil sílu amerického kosmického průmyslu. Dnešní mediální událost bude o tom, že Spojené státy budou opět schopny poslat lidi na Měsíc.
Schopni by byli, kdyby to byla taková priorita jako tehdy. A nezapomínejme, že to co tam má letět nyní je výrazně náročnější než Apollo. Orion i lander jsou robustnější a větší, uvezou víc lidí a nákladu na delší pobyt, mají normální atmosféru a tlak a mohou přistávat poblíž pólů.
re: Ivo
Větší posádka, řádově delší pobyt, běžná atmosféra uvnitř, přistání na Měsíčních pólech
… a to vše za řádově menší pozornosti a řádově méně financí (Apollo v době vrcholu spotřebovávalo přes 10% rozpočtu USA a zaměstnávalo statisíce špičkových odborníků).
Tohle by stalo za tipovacku, ci konzerva tam nakonec pristane 🙂 Muj osobni (zcela urcite i naivni) pohled je nasledujici:
– SpaceX je asi uz vytizeno praci na Dragon XL a SS/SH. Tady by myslim mohlo hrozit prilisne tristeni usili a kapacity.
– Boeing se snazi tlacit SLS ale dva starty tehle rakety na kazdou misi Artemis asi nejsou realne. Taky by to chtelo asi nejaky viditelny uspech pro podporu image a moralky. Jestli to dostanou, tak nehlede na kvalitu navrhu se na internetu spusti sh*tstorm.
– Dynetics/SNC je tezko hodnotit, treba vytahnou z kapsy zolika, ale z hlediska pravdepodobnosti asi spis ne. Ale skoro nic o nich nevim.
– BlueOrigin/LM/NG mi z toho vychazi jako nejsilnejsi kandidat. Nepochybuji, ze technicky, financne i organizacne na to tenhle konglomerat firem ma.
Zajímavý minivhled. Taky fandím Blue Origin.
Eric Berger teď napsal, že SpaceX nabídlo Starship.
https://twitter.com/SciGuySpace/status/1255844530689134593
Díky za update. Můj soukromý tip vyšel 🙂
Jsem rád, že se sem tři hodiny před prezentací podařilo dát upřesnění návrhu SpaceX. Mimochodem, celkem bylo podáno pět návrhů, z nichž byly v souladu s metodikou hodnocení vyřazeny návrhy Boeingu a Vivace z dalšího posuzování. Prohlášení o výběru nespecifikuje důvody vyřazení. Na zítřek připravujeme článek o vybraných konceptech se zaměřením na Artemis III.
Ano, souhlasím s Ferdou že je to nejsilnější kandidát. A nevím jestli bude NASA brát vážně nyní Starship jako lander, když je mnohem náročnější a technicky tak nahraně, že vůbec není jasné jak dopadne.
No, ja mam zase nazor, ze by se melo BO dostat nejdriv na obeznou drahu. Divim se, ze s nimi do toho ty ostatni firmy sly. A to BO fandim, ale fakt si myslim, ze nejdriv nahoru a pak se pojdme bavit o Mesici.
S tím nelze než souhlasit. Já určitě nejsem příznivec Boeingu, ale leccos už za ty roky dokázali, takže know how i výrobní základnu mají. Jiná věc je, jak efektivně těchto předpokladů dokážou využít, ale to se dá říct o komkoliv. Blue Origin naproti tomu zatím nedokázal lautr nic, a stavět na něm jako na základním kameni pilotovaného návratu na Měsíc mi přijde docela šílené.
Zase bych tolik BO nekřivdil. Mají systém schopný přistávání, nebo postavili dost slušný raketový motor.
Kdysi jsem četl, že jedna z podmínek návratu na Měsíc je nutnost použití „záchranného člunu“, která se neplánovaně osvědčila u Apolla.
Takže se koukám od toho už asi upustilo.
Za minutu to vypukne, škoda, že to nejde přes zdejší WEB, bylo by zajímavé kolik to bude sledovat lidí.
Po obrazové složce by to bylo o ničem. Je to jen telekonference.
NASA vybrala tři společnosti – Blue Origin, Dynetics, SpaceX
No ty vole, tak to budou asi akcionáři Boeingu na mašli…
Lander od Blue Origin
https://pbs.twimg.com/media/EW3YeHQWkAAPPG-?format=jpg
Lander od Dynetics
https://pbs.twimg.com/media/EW3YiEbXYAs4WfG?format=jpg
Lander od SpaceX
https://pbs.twimg.com/media/EW3YmybWAAEfvCz?format=jpg
Vypadá to, že Starship bude při přistání používat RCS motory.
https://pbs.twimg.com/media/EW3eU9BU8AA0HYr?format=jpg
„Proto bude Orion vynášen bez lunárního modulu, ale ani tak není schopen letu na nízkou oběžnou dráhu Měsíce a zpět.“
Tohle je spatne, SLS je system dimenzovan na Gateway a melo to tak zustat.
Vlastni Artemis mi pripada site horkou jehlou, takova improvizace smrncnuta provizoriem.
Navic, jestli opravdu ted pocitaji se dvema starty, tak to mohli rovnou delat koncepci treba ze dvou startu Delta IV Heavy – strilim od boku, nevim jestli by to stacilo. A Gateway nebo Artemis mohlo uz nejaky patek probihat. Vzdyt prvni start Orionu na Delte probehl uz v roce 2014.
Delta vynesla jen kabinu (chyběl SM) na balistickou dráhu aby se vyzkoušely systémy a tepelný štít.
Na cestu Orionu k Měsíci je potřeba něco „trochu“ výkonnějšího. Minimálně SLS block 1.
V dalším kole budou jen dva. Nad tím že vybrali S-X žasnu, pokud je to ovšem zobrazený stroj. Já jsem to pochopil tak, že lander bude na bázi Drakonu, to znamená reálný návrh o hmotě kolem 20-30 tun. Pokud je tomu tak a má se realizovat zobrazený sci-fi hyperlander o hmotě 1.300 tun, pak nebude potřeba ani Orion, ani SLS.
Tomu se také divím, možná hlavní důvod je že nechtějí Boeing kvůli dvěma SLS na jednu misi. Nicméně u návrhu SX je třeba si uvědomit, že ve finále by SX musela zvládnout poměrně rychle nejen samotnou Starship ale i SH a asi i tanker, čemuž zkrátka nevěřím. Kdežto postavit samotný lander je technicky mnohem jednodušší.
Bridenstine dlouhodobě nevěří ve schopnost Boeingu vyrobit dva centrální stupně SLS pro rok 2024. Má být zveřejněno písemné odůvodnění výběru.
Jestli je to pravda, tak je to bomba. Oni Starship dalším kole vyřadí, ale i tak je to dobrá provokace.
Pokud by dalsi letosni vyvoj a testovani Starship pokracoval dobre (vic uspechu nez havarii) tak ma SX imho sanci i ve druhem kole. Pro NASA by nebylo spatne mit 1 „maly“ lander a 1 velky.
Já fandím SpaceX, ale vždycky je třeba počítat s Muskovou konstantou.
Předělat zatím reálně neexistující Starship na posádkovou (a vyzkoušet bezpečnost) + Vyrobit tanker a naučit se s ním bezpečně tankovat na orbitě stovky tun paliva. Nosič superheavy už je pak jen taková maličkost.
Na to bude třeba víc než tři roky…
Nosič landeru z obrázku pana JH z včerejších 19.11 hod váží při startu 3.000 tun a lander sám 1.350 tun což navrhnout, postavit a vyzkoušet zcela jistě není maličkost. Pokud se v problému dobře orientuji, tak Musk je ve fázi pokusů svařit zmenšený model nádrží na provozní tlak.
Konkurenční nosič NASA SLS se již vyrábí v několika letových exemplářích.
To, co se testuje v Texasu, má rozměry výsledné lodě – jen těm prototypům chybí špičky. Nejde ale o zmenšenou verzi. Jejich průměr je 9 metrů.
Šanci uspět, pokud NASA bude rozhodovat tak brzy zkrátka reálně vůbec nemá, není kouzelník. Nestaví samotný lander ale celý mega-super pilotovaný(!) dopravní systém. Je dobře že je NASA trochu finančně podpoří, proto je taky vybrali, ale pochybuji že s tím reálně vůbec počítá, rok 2024 je blízko a je taktak čas vyvinout, postavit a vyzkoušet alespoň samotný lander. S čím naopak asi problém nebude a co se dá zvládnout rychle je nákladní Dragon XL.
Je třeba vidět, že Artemis má zcela jinou pozici, než Apollo před padesáti lety. Nehrozí vůbec žádné nebezpečí z prodlení protože Artemis nemá konkurenčního rivala jako mělo Apollo v tehdejším ruském projektu. Politicky to též nemá tu váhu jako před padesáti lety, i kdyby příkladně na Měsíci přistál Číňan před Artemis stejně bude druhý, nebo dokonce třináctý se zpožděním více než půl století. Pokud se tedy přistání posune na rok 2025 nebude to žádná tragédie.
Uvidíme kdo pošle první na Měsíc vrtnou soupravu a automat na výrobu FV článků.
Posílat tam lidi nebo dokonce jen stíhací piloty nemělo smysl ani před těmi padesáti lety.
A co myslíte že tam ti lidé asi tehdy dělali ? Samozřejmě že geologický a jiný fyzikální průzkum. Každý výstup na povrchu byl naplánovaný na vteřiny. Oni si tam nedělali selfíčka (Armstrong – první člověk na Měsíci má z povrchu jednu fotku sebe a to ještě zezadu, jinak jen pár odrazů na Buzzově hledí přilby).
Apollo = 99% informací co o povrchu (+ vrty až do hloubky 2m) Měsíce dodnes máme.
Všetci sú tu odborníci.Je zaujímavé to sledovať ale naše prachy to niesu.Všetko bude,len neskôr.Už není studená vojna.Ide to pomalšie ale ide to.Už není studená vojna,prachov je menej.Hlavný ťahač je aj tak SpaceX.Držím palce.V podstate pomaly nikto iný.Súkromníci+NASA.Ostatní idú ale sú dosť pozadu.