Studenti univerzit a výzkumníci mise OSIRIS-REx, která studuje blízkozemní asteroid, se dočkali nečekaného pozorování jevu vzdáleného 30 tisíc světelných let. Vloni na podzim studenty postavený přístroj REXIS (Regolith X-Ray Imaging Spectrometer) sledoval okraj asteroidu Bennu a zaznamenal záblesk černé díry ze souhvězdí Holubice. REXIS má rozměry krabice od bot a jeho úkolem je měřit rentgenové záření vydávané povrchem planetky v reakci na dopadající sluneční záření. Přístroj detekující záření o vysoké energii vznikl jako spolupráce mezi MIT a Harvardskou univerzitou s cílem ukázat studentům, jak v praxi vypadá účast na kosmickém projektu.

11. listopadu 2019 prováděl REXIS detailní vědecké měření Bennu, když zachytil záření z místa nad povrchem planetky. „Naše prvotní analýzy neodhalily v daném místě vesmíru žádný katalogizovaný objekt,“ vzpomíná Branden Allen, výzkumník z Harvardu, který dohlíží na studenty a který také jako první v datech objevil nezvyklý zdroj.

Ukázalo se, že zářící objekt byl binární černá díra zářící v rentgenové části spektra, která byla objevena jen o týden dříve japonským teleskopem MAXI a proto dostala označení MAXI J0637-430. Americký přístroj NICER (Neutron Star Interior Composition Explorer) zaznamenal rentgenový záblesk o pár dní později. Jak MAXI, tak NICER pracují na ISS a jsou tedy na nízké oběžné dráze Země – REXIS ale pracuje miliony kilometrů od Země. Šlo tedy o první detekci podobného výtrysku v meziplanetárním prostoru.

„Na detekci rentgenového výtrysku je pro tým přístroje REXIS opravdu hrdý. Znamená to, že náš přístroj pracuje podle očekávání a dosahuje úrovně vyžadované pro vědecké přístroje NASA,“ uvedla Madeline Lambert, studentka MIT, která navrhla příkazové sekvence přístroje, na jejichž základě byla černá díra pozorována.

Rentgenové pulsy, jako z aktuálně objevené černé díry, můžeme pozorovat pouze z kosmického prostoru – naše atmosféra nás totiž před tímto zářením chrání. Černé díry září pomocí polárních výtrysků akrečního disku. Černá díra si začne přitahovat hmotu z normální hvězdy, která kolem ní obíhá. Jak hmota po spirále padá k černé díře, vytváří rotující disk obklopující černou díru a při těchto procesech se uvolňuje ohromné množství energie.

„Chtěli jsme naučit studenty, jak vytvářet a provozovat kosmické přístroje,“ říká Richard Binzel, profesor z MIT a vědec analyzující data z REXIS a dodává: „Ukázalo se, že největší lekcí je jako vždy být otevřený k nečekaným objevům.“ Hlavním úkolem přístroje REXIS je připravit novou generaci vědců, inženýrů a projektových manažerů na vývoj a provoz kosmické techniky. V týmu, který na tomto přístroji pracuje, se podílela téměř stovka studentů.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/rexisdetection.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/rexis_students.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/rexisblackhole.gif
http://spaceflight101.com/osiris-rex/wp-content/uploads/sites/103/2016/08/rexis-em.png
http://spaceflight101.com/…Scientists_Building_REXIS_MASTER_youtube_hq_print.jpg