8. prosince 2010 byl významný den – na oběžnou dráhu se dostala první kosmická loď Dragon, která tehdy nesla ve svých útrobách kolo sýra – dnes je vystavena pod stropem hlavní haly v sídle společnosti v Kalifornském Hawthorne. Nákladní Dragon se 22. května 2012 vydal na oběžnou dráhu znovu a tehdy už měl za úkol doletět k ISS. jelikož loď nevykazovala žádné problémy, dostala povolení k připojení a stala se první soukromou kosmickou lodí, která přiletěla k orbitálnímu komplexu. V dalších letech došlo k navýšení objednaných ostrých zásobovacích misí, kterých Dragon zatím absolvoval 19. Nyní zbývají jen desítky hodin do startu dvacáté zásobovací mise, která bude ve znamení loučení. Tento typ lodi Dragon by už k ISS po aktuální misi neměl létat.

Přípravy na misi CRS-20 vstoupily do finále v neděli, kdy na floridskou rampu 40 zamířil Falcon 9 tvořený prvním a druhým stupněm. Na sestavu, které chyběla loď Dragon, čekala tradiční zkouška zvaná WDR (Wet Dress Rehearsal). Při ní pozemní týmy postupují úplně stejně, jako kdyby se mělo jednat o skutečný start. Prověřuje se funkce systémů rakety a její komunikace s rampou, nechybí ani tankování pohonných látek do nádrží. WDR končí těsně před zážehem motorů, ale SpaceX již tradičně na znamení úspěšné zkoušky na několik sekund zapálí všech devět motorů Merlin, čímž zároveň ozkouší jejich správný náběh. V neděli došlo k tomuto statickému zážehu v 17:00 našeho času a SpaceX po vyhodnocení prvotních dat oznámila na Twitteru, že se chystá další start.

Falcon 9 static fire test complete — targeting March 6 launch from Pad 40 in Florida for Dragon’s twentieth resupply mission to the @Space_Station, the final flight of the first version of Dragon

— SpaceX (@SpaceX) March 1, 2020

Start je tedy plánován na 7. března v 5:50 SEČ. Původně ale mělo ke startu dojít o několik dní dříve. Na konci února totiž probíhalo závěrečné sestavení prvního a druhého stupně, po kterém následovaly nezbytné zkoušky nutné k povolení vývozu na rampu k výše zmíněné zkoušce WDR. Během těchto zkoušek se ale zjistilo, že jeden z ventilů na motoru Merlin na horním stupni nereaguje optimálně. Po krátkém zvážení celé situace a analýze možných řešení se tým rozhodl vyměnit celý horní stupeň. Ten již byl na kosmodromu připraven, jelikož jen o pár dní později měl z nedaleké rampy 39A odstartovat Falcon 9 s pátou operační várkou družic Starlink. Tento stupeň měl v té době za sebou předletové testy, které neodhalily žádnou závadu. Tento náhradní stupeň si tedy firma vzala pro Falcon s Dragonem. Během pár dní navíc získaných odkladem byl horní stupeň demontován, nahrazen novým a vše se ještě vcelku otestovalo. Po dokončení zkoušek mohla raketa vyjet na rampu 40 a provést výše popsanou předstartovní simulaci.

V těchto dnech pobývá Falcon 9 již opět v montážní hale HIF, do které se vrátil po zkoušce WDR, statickém zážehu a vyprázdnění nádrží. Inženýři zatím k hornímu stupni připojují nákladní loď Dragon a provádí nejrůznější testy a zkoušky, které mají ověřit, že je vše v pořádku. Raketa s připojeným Dragon se na rampu vydá několik hodin před startem a opět půjde o krásnou ukázku znovupoužitelnosti. Horní stupeň je samozřejmě nový, ale první stupeň už má za sebou jednu misi a loď Dragon dokonce dvě.

První stupeň s výrobním označením B1059 obsloužil vloni v prosinci start lodi Dragon na misi CRS-19 a přistál na mořské plošině. Loď Dragon, která poletí na misi CRS-20 má označení C112 a poprvé letěla na misi CRS-10 v únoru 2017 a podruhé na misi CRS-16 v prosinci 2018. Za zmínku stojí, že půjde o nejrychlejší opakované použití lodi Dragon od přistání do dalšího startu – dosavadní rekord činí 587 dní, ale tentokrát by to mělo být jen 418 dní.

Meteorologové zatím dávají startu v sobotu ráno 60% pravděpodobnost. Raketa po startu zamíří nad Atlantik a zhruba dvě a půl minuty po startu (přesné časy budeme znát až po vydání tzv. press-kitu) dojde k vypnutí motorů na prvním stupni a o několik sekund později se první stupeň oddělí od toho druhého. Jeho zážeh přijde za několik dalších sekund, aby v průběhu dalších minut doručil náklad na oběžnou dráhu. První stupeň by se měl krátce po oddělení od stupně druhého otočit čelem vzad a provést brzdící zážeh – jeho úkolem totiž bude návrat na pevninu. Pokud půjde vše dobře, měl by přistávat zhruba osma půl minuty po startu.

Zhruba v době plánovaného přistání by měl horní stupeň vypnout svůj jediný motor, protože sestava dosáhne oběžné dráhy. Dragon se oddělí, vyklopí své fotovoltaické panely a začne pronásledovat Mezinárodní kosmickou stanici. Horní stupeň za pár desítek minut provede zážeh proti směru letu, aby do hodiny shořel v atmosféře. Dragon by měl doletět k ISS 9. března a zachycení staniční paží je zatím plánováno zhruba na 13:00 našeho času. Ovládání Canadarm 2 bude pověřena americká astronautka Jessica Meir, které bude pomáhat její krajan Andrew Morgan.

Po zachycení převezmou řízení paže pozemní týmy a s jejich pomocí bude zhruba o hodinu a půl později loď připojena ke spodnímu uzlu modulu Harmony. Tady Dragon stráví zhruba měsíc, během kterého bude posádka vykládat dovezený náklad (2540 kg) a na jeho místo bude ukládat dokončené vědecké experimenty a další zařízení, která budou určena k dopravě na Zemi. O tom, jakou vědu Dragon přiveze, jsme se detailně rozepsali v tomto článku a tento článek se zase podrobně věnoval hlavnímu nákladu – evropské platformě Bartolomeo, která je uložena v nehermetizovaném nákladovém prostoru, takzvaném trunku.

Po již zmíněném zhruba měsíčním pobytu se Dragon opět pomocí staniční paže oddělí a vydá se na samostatnou cestu. Když bude od ISS dost daleko a všechny zkoušky dopadnou dobře, vykoná brzdící zážeh, který jej stáhne z oběžné dráhy do atmosféry. Celá mise pak bude korunována přistáním na padácích do vln Tichého oceánu, kde kabinu vyloví loď, která zajistí přesun do přístavu. Tím bude definitivně zakončena poslední mise zásobovací lodi Dragon první generace.

Ale rozhodně to neznamená, že po misi CRS-20 přestane SpaceX vozit na ISS zásoby. Muskovu firmu NASA vybrala i do druhého kola programu CRS a v druhé polovině roku by měla přijít mise CRS-21. Při prvním pohledu na označení není vidět žádná změna – číslování pokračuje podle původního vzoru. Ale změna to bude výrazná. Zásoby na ISS v rámci mise CRS-21 (a všech dalších) doveze zásobovací loď Dragon druhé generace, tedy Dragon 2. Půjde o nepilotovanou variantu lodi Crew Dragon, která má na stanici vozit astronauty.

Pilotovaná a nepilotovaná loď se od sebe budou v několika detailech lišit. Je asi každému jasné, že vnitřní prostor nákladní verze bude bez sedaček, řídících panelů a systému podpory života. Ale už méně se ví, že nákladní verze nebudou mít (na rozdíl od těch pilotovaných) únikové motory SuperDraco). Oproti první generaci se změní i místo přistání – místo Tichého oceánu, mají lodě z druhé generace přistávat na padácích do Atlantiku – stejně jako je tomu v případě pilotovaných Crew Dragonů.

Zdroje informací:
https://www.elonx.cz/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://spaceflightnow.com/
https://blogs.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://forum.nasaspaceflight.com/assets/49743.0/1603462.jpg
https://pbs.twimg.com/media/ESCUJt5XYAYwWrX?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/ESCWFf-UEAAmsQo?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/ESCV7K6VUAMnXrG?format=jpg&name=4096×4096
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=42559.0;attach=1412458;image
http://www.spaceflightinsider.com/…iss-bartolomeo_final_1-grosz-%E2%80%94-kopia.png
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=49743.0;attach=1614172;image