NASA vybrala firmu SpaceX jakožto dodavatele zásobovacích služeb pro lunární stanici Gateway. Nový kontrakt stojí na základech úspěšné spolupráce, v rámci které probíhá zásobování Mezinárodní kosmické stanice. K vynesení nové lodě Dragon XL použije SpaceX svou raketu Falcon Heavy a vše bude probíhat v rámci programu GLS (Gateway Logistics Services). Lunární stanice Gateway je klíčovým prvkem programu Artemis, v rámci kterého se mají lidé vrátit na povrch Měsíce. Ačkoliv se v současné době spekuluje o možnosti vynechat Gateway z plánu přistát na Měsíci v roce 2024, NASA opět zdůraznila význam této stanice tím, že oznámila uzavření kontraktu na její zásobování.
SpaceX už má mnoho zkušeností se zásobováním Mezinárodní kosmické stanice – první generace nákladních lodí Dragon je již na svém konci a již brzy dojde k nasazení Dragonu 2, jehož varianta Crew Dragon má na stanici vozit i astronauty. Loď představená v rámci kontraktu GLS je však na první pohled jiná. Leckomu od pohledu připomíná spíše zvětšenou loď Cygnus než tradiční design Dragonů. Jak již bylo uvedeno, Dragon XL bude vynášet Falcon Heavy a SpaceX už uvedla, že loď bude postavena tak, aby na oběžnou dráhu ke Gateway dokázala dopravit více než pět tun nákladu.
Firma podle dostupných informací na Dragonu XL pracuje již několik měsíců. Firma chce při vývoji využít některé systémy, které fungují na lodích Dragon a Dragon 2. Významným zjednodušením návrhu, který asi také ovlivnil vnější vzhled, je skutečnost, že Dragon XL bude prostředek pouze k jednosměrné dopravě. Není tedy potřeba řešit jeho tepelný štít, padáky, ani průchod skrz atmosféru.
„Návrat na Měsíc a podpora budoucího průzkumu vesmíru vyžaduje cenově dostupné doručování významného množství nákladu,“ uvedla prezidenta SpaceX, Gwynne Shotwell a dodala: „Prostřednictvím partnerství s NASA doručuje SpaceX vědecké experimenty a kritické zásoby na Mezinárodní vesmírné stanici od roku 2012. Je nám ctí pokračovat v této práci mimo orbitu Země a přepravovat náklad pro Artemis na Gateway.“
Stejně jako Dragon na ISS, bude i Dragon XL na Gateway doručovat náklady jak v hermetizovaném tak nehermetizovaném nákladovém prostoru – náklad bude pokrývat vše od vědeckých experimentů až po zásoby. Dá se očekávat, že loď poveze třeba nástroje pro odběry materiálů z povrchu Měsíce a další prostředky, které se budou astronautům hodit na lunárním povrchu. „Tohle je vzrušující kapitola pilotovaného průzkumu vesmíru,“ uvedl Mark Wiese, logistický manažer pro hlubší vesmír z Kennedyho střediska a dodal: „Do našeho dodavatelského řetězce přinášíme inovativní myšlenkové postupy komerčního průmyslu. Tím ukazujeme, že jsme schopni podpořit posádky, které se připravují na expedice na měsíční povrch, dodáním potřebného materiálu předem.“
Zatímco u ISS tráví Dragony zhruba měsíc, lodě z programu GLS zůstanou u Gateway minimálně půl roku a možná až 12 měsíců. Hlavním prostředkem pro dopravu astronautů na stanici zůstává loď Orion, kterou bude vynášet raketa SLS. Stejně tak je potřeba říct, že ačkoliv je SpaceX první vybranou firmou, tak i další společnosti podaly své návrhy a mohou být vybrány v budoucnu, aby tu existovala zastupitelnost v případě problémů. O důležitosti takové možnosti se už agentury přesvědčily na ISS.
NASA bere na vědomí, že tyto pevně stanovené ceny, smlouvy na dobu neurčitou a neomezené množství logistických služeb zaručují dvě mise na jednoho poskytovatele logistických služeb s maximální celkovou hodnotou 7 miliard dolarů ve všech kontraktech, pokud budou zapotřebí další mise. „Toto zadání zakázky je další důležitou součástí našeho plánu udržitelného návratu na Měsíc,“ uvedl administrátor NASA, Jim Bridenstine a dodal: „Gateway je základním kamenem dlouhodobé architektury programu Artemis a schopnost komerční dopravy nákladu integruje dalšího amerického průmyslového partnera do našich plánů, které počítají s průzkumem Měsíce člověkem v rámci přípravy na budoucí mise na Mars.“
Samotná Gateway se začne budovat dvěma základními moduly – energetickým a pohonným modulem PPE (Power and Propulsion Element) a základním ubytovacím modulem HALO (Habitation and Logistics Outpost), které mají vyrobit firmy Maxar, respektive Northrop Grumman. Oba moduly by měly být vypuštěny na komerčních nosičích, které jsou momentálně posuzovány. Aktuálně to vypadá, že nad všemi návrhy vyčnívá raketa Falcon Heavy od SpaceX. Podobně jako ISS, budou i Gateway tvořit moduly od různých kosmických agentur. „Děláme významný pokrok, když posouváme naši koncepci Gateway do reality,“ uvedl Dan Hartman, programový manažer Gateway z Johnsonova střediska a dodal: „Zajištění poskytovatele logistických činností zajistí, že můžeme přepravit všechny kritické zásoby, které potřebujeme pro Gateway a na měsíčním povrchu k provádění výzkumů a demonstrací kosmických technologií, které nemůžeme dělat nikde jinde. Předpokládáme také provedení různých výzkumů v rámci logistického modulu.“
Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/spacex-xl-high-orbit.jpg
https://live.staticflickr.com/65535/48129211778_28e4bca413_3k_d.jpg
https://www.esa.int/…/Gateway_with_Orion_docked_right.jpg
https://live.staticflickr.com/65535/32854459977_069fe9c0e4_k_d.jpg
https://www.nasa.gov/./gateway_configuration_concept_5march2019_final.jpg
Když bude loď jednosměrná, co se potom stane po její vyprázdnění. Na LEO by ji naplnili odpadky a poslali do atmosféry, ale u Měsíce to asi nepůjde.
V podmínkách pro výběrové řízení bylo uvedeno, že zásobovací loď musí být schopna opustit oběžnou dráhu NRHO, přičemž po odpojení od Gateway jsou možné sekundární mise.
Bylo by dobré udělat z jednoho kráteru „odpadkový koš“ pro vysloužilé zásobovací lodě, aby se zbytečně nepletly na jiné orbitě. Přeci jen se u měsíce budou hůře sledovat vyřazené sondy a zásobovací lodě.
Tak od Měsíce se snadno přejde na heliocentrickou dráhu s velkou šancí na návrat do atmosféry Země v budoucích letech. Stačí relativně malé šťouchnutí a začne se to courat všude možně.
Bohužel zatím nejsou nikde žádné zmínky o pohonném systému lodi. Ale nějaký tam být musí – horní stupeň FH se svými 4 tunami suché hmotnosti není ideální dopravní prostředek pro cestu až k Měsíci. A protože jde o zakázku pro NASA, nejspíš se s tím nebude příliš experimentovat. Na druhou stranu, je mi to docela líto. Iontové motory ze Starlinku používají relativně levný krypton, a mají vysoký specifický impuls (pravda, muselo by jich být víc a cesta by i tak byla pomalejší). Ale, zcela jistě by zbylo i palivo na deorbitaci.
Na druhou stranu, taková úvaha: proč by se vlastně mělo cokoli odpojovat a zahazovat, když Gateway bude v totálním vakuu? Ty nákladní moduly nic nebrzdí, nic nežerou a kdykoli se mohou hodit, třeba jako zdroj materiálu na budoucí recyklaci 3D tiskem, na odpad apod. Snad jen že zabírají dokovací port. Ale kdyby se štosovaly za sebe, tak je to tím vyřešeno. Může jich tam potom být třeba deset za sebou.
Deorbitace je nutná na nízkých oběžných drahách kolem Země. Tam může být husto. Jinak je vesmír strašně obrovské místo
K tomu štosování modulů za sebou mám dvě poznámky.
1) Musely by se udělat dokovací porty na obou koncích náklaďáku. Kde by pak byly motory, když ne na konci a v ose? Byly by na povrchu válce? Náklaďák má hermetizovaný a nehermetizovaný prostor. Logicky nejvhodnější varianta je dát je za sebe v podobě dvou válců. Pokud bychom chtěli, aby bylo možné skrz náklaďák projít do dalšího, musel by být hermetizovaný prostor po celé délce. Takže nehermetizovaný by musel být v podobě prstence kolem hermetizovaného. To nedává příliš prostoru ani v nednom prostoru. Jeden by byl úzký dlouhý výleca druhý ještě užší prstenec. Nezapomeňme, že celý náklaďák má vnější průměr do 3,66m. Vnitřní tedy může být do 3m. To by znamenalo vnitřní válec o průměru kolem 1,25 m, a vnější prstenec by měl rozdíl mezi vnitřním a vnějším průměrem 1,75 m, tedy 0,8m prostoru, když to vezmu na poloměry. To fakt není moc.
2)Tady bude fungovat i dynamika. Nejen statické namáhání, což by odpovídalo tomu zbytečnému brzdění modulu o atmosféru u ISS. Ale spíš o dynamické namáhání. Modul má svou hybnost, kterou skrz dokovací port přenáší na stanici. v případě jednoho náklaďáku s suchou hmotností dejme tomu 10tun to ten port zvládne. Ale v případě 3, 4 náklaďáků za sebou by port už musel být dyminezovaný na 40, 50, 100 tun. Zbytečně. Tedy drahé, těžké, zařízení. Krom samotné vlastní hybnosti by mohly dělat neplechu i vibrace.
Zdravim,
motorova sekce by mohla byt pripojena pres dokovaci port a mohla by se odhazovat. Ale jinak souhlas, prumer je problem, ale jako „spizirna“ by se jeden kousek treba pouzit mohl.
Proto mají být lodě u stanice tak dlouho, aby se využily i jako dočasné moduly rozšiřující kapacitu stanice.
Budou v Dragonu XL nějaké další užitečné věci jako prostor pro experimenty, nebo nějaké podpůrné systémy pro Gateway?
Lo´d tam může dopravit prakticky cokoliv. Ale konkrétní podoba nákladů zatím určena nebyla.
Dobrý den, děkuji za super článek,. Také si myslím, že zásobovací loď je už minimálně z 60% modul stanice a je škoda nevymyslet nějaké dlouhodobé využití. Třeba někdo postaví nějaký tahač a bude je parkovat na měsíci, nebo použije jako základ pro další stanici.
Díky za pochvalu, rádo se stalo. 😉
Moc pěkný článek, nevíte k jakému modulu se bude připojovat?
V počáteční konfiguraci stanice bočně k modulu HALO, viz obrázek:
Je zaujímavé,že oni ani nemajú pomaly z čoho vyberať.Skúsenosti a technika,jedine SPX.
Kladu i kacířskou otázku, zda by nebylo výhodnější postavit novou „ISS“, když už musí být tak na vysoké oběžné dráze kolem Země, řekněme mezi 50 a 100 tis. km. Tam by se dalo dělat prakticky vše co na GAT a vše by bylo jednodušší a hlavně levnější. Idea GATu jako přestupní stanice na Měsíc stejně dostala povážlivou trhlinu v podobě přímého letu první Artemis a let k Marsu je v nedohlednu. Evropě může být GAT ukradena, jízdenku na Měsíc a ev. i pro pobyt na možné stálé Lunární stanici , má jistou a obojí je “ jiné kafe “ než GAT. Ostrouhali by však Rusové, bez GAT se svého kosmonauta u Měsíce, neřkuli na Měsíci nedočkají, tady bych si dovolil malý vtípek z historie : a to chtěl Chuščov před padesáti lety razítkovat na Měsíci americké pasy.
Samozřejmě, důvody proč GAT jsou pádné, podpořené autoritami, nemá smysl s nimi polemizovat a jen čas ukáže zda jsou správné. Ostatně i ISS budovaná svého času s velkou slávou, nadějemi a zcela neprůstřelným zdůvodněním, balancuje na prahu zániku a dostává se na okraj vědeckého zájmu.
Ten přístup k Měsíci je klíčový.
„ISS balancuje na prahu zániku a dostává se na okraj vědeckého zájmu“??? WTF
Pán Alois a môžete sa s nami podeliť o zdroje k tomuto tvrdeniu? Alebo ste si to proste vycucali z prsta ako väčšinu svojich tvrdení?
Lebo mi to príde nie „kacířské“ ako to označujete vy, ale úplne scestné a nelogické, keďže v súčasnosti je aj podľa článkov tu na Kosmonautix záujem o vedecké experimenty na ISS stále väčší, preto aj mnohé súkromné firmy a nielen štátne agentúry pracujú na nových moduloch, ktoré budú hlavne vedecké. Ale to vám ako človeku zaseknutému v 60-tych a 70-tych rokoch minulého tisícročia asi nič nehovorí. Ale kľudne sa zosmiešňujte ďalej…
Václav je Alois? Uniklo mi něco?
Václav = Alois = David
Tak to je slušná schíza. Holt v každé komunitě je nějaké to Koleso.
Byl to Kolesa, ne Koleso. Ale vím, jak to myslíte. 🙂
Ano, když jsme zavedli registrace pro diskusi, tak si někdo zaregistroval jméno Alois. Skutečný uživatel tohoto nicku se chtěl registrovat později a už nemohl. Zvolil tedy nick Vaclav.
Bez pochyb. Stejný sloh, stejné poznámky k článkům, stejná vášeň pro historii a prvenství. 🙂
„ISS je na prahu zájmu. Proto postavíme novou 200x dál.“ Na tyhle logické postupy tam máte pane Václave Aloisi Davide nějaký generátor náhod?
Neurážejte mě, moje křestní jméno je Václav a druhé jméno po kmotrovi Alois … ale pan Alois fakt nejsem 🙂
Nebuďte vztahovačný, o vás tady vůbec nejde. Nejlepším řešením je pak se pod svůj příspěvek slušně podepsat. Tady se snad nikdo stydět nemusi
No, myslel jsem že můj pokus o žert (nicméně dle skutečnosti) pochopíte. No nic.
U Gateway je nejdůležitější právě to, že obíhá okolo měsíce. Můžete ho tam odsud zkoumat a tak. A k ISS bude ještě startovat několik modulů Budou k ní startovat nové pilotované lodě. Na kraji zájmu? Nevím. Nevím.
Už mi s vámi dochází trpělivost. Přestaňte lhát nebo si vymýšlet, tohel už je fakt za hranou. Jeslti máte problém s chápáním dlouhého textu, tak si třeba u tohohle článku přečtěte jen nadpis: https://www.kosmonautix.cz/2019/03/vedci-by-potrebovali-tri-iss-rika-michal-vaclavik/
Dušane, někdy je ten natržený nehet rychle ukousnout a ne se s ním zatrhávat další dva dny o kde co. Buďte zlej 🙂 ve výsledku vám to ušetří váš čas a energii.
Já beru ban vždy až jako poslední možnost, kdy to jinak nejde. Pořád se snažím sázet na to, že se dotyčný chytne za nos a změní své jednání. Leč zde už začínám ztrácet naději.
V tomto případě nedošlo ke změně už několik let. Prostě je to od přírody trol. A ty občasné světlé chvilky? I budík co stojí ukáže správný čas 2x denně.
Problém je, že zdejší admin nepochopil přínos a výjimečnost tohoto přispěvatele. Na jiném fóru podobného zaměření to pochopili a protože se obávali aby jeho erudované příspěvky nezapadly mezi množstvím jiných, zařídili pro něj zvláštní vlákno.
https://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&fid=3&tid=1353&start=90&page=4
Já o jeho historii vím. Snažím se mu pořád dát šanci, ale už je k banu blízko.
Jak je to vlastně se stabilitou oběžné dráhy měsíce? Matně si vzpomínám, že v časech projektu Apollo (nebo snad ještě dříve?) se zjistilo, že některé oběžné dráhy kolem Měsíce nejsou stabilní. Je tou už nějak podrobněji zmapované a vysvětlené?
Také jsem něco takového slyšel. Myslím že to bylo s odhozením LM po připojení k CM. Vzletová část odhozeného LM prý dopadla na Měsíc. Jak to nevím.
Vliv masconů byl zaznamenán z rozboru pohybu Lunar Orbiterů. Hodně zkušeností se pak sbíralo porovnáním predikované a skutečné dráhy velitelského modulu Apolla 10 na nízké oběžné dráze (LLO).
Vypočtenou orbitální stabilitu výstřední polární oběžné dráhy NRHO má v příštím roce testovat a ověřovat sonda CAPSTONE.
Dík. Pokud to dobře chápu, překvapení nejsou vyloučena…
Myslím, že vliv masconů bude pro oběžnou dráhu Gateway téměř zanedbatelný. Ale zato tam budou působit současně přitažlivost Země, Měsíce a i Slunce. Takže bude potřeba ji občas mírně korigovat. Na druhou stranu, srážka s kosmickým odpadem tam nehrozí.
Neporozuměl jsem zmínce o těch 7 miliardách. Komu mají jít a za co?
NASA plánuje za 15 let logistických služeb ke Gateway utratit celkem 7 mld USD.
Děkuji. A to je celkově pro všechny kontraktory nebo je to jenom tato jedna smlouva se SpaceX?
Doslovný překlad příslušné části textu výzvy k předkládání návrhů na komerční logistické dodávky na Gateway je:
„Celková maximální výše všech zakázek uzavřených na základě této výzvy je 7 miliard dolarů.“
Psali jsme o tom tady:
https://www.kosmonautix.cz/2019/06/gateway-cerven-2019/
taky mi prijde docela spatny napad, likvidovat zasobovaci lode, kdyz uz uletely takovy kus cesty.
Mohl by Musk neco vymyslet, opet neco sileneho jak s nimi nalozit, vyuzit je … prijde mi to jako obrovske plytvani materialem a pohonymi latkami.
Těch lodí budou řádově jednotky, takže to žádné velké plýtvání není.
viem si predstavit na kazdom takom dragone nejaky vedecky experiment / teleskop / nieco, a po odpojeni od gateway napr. prechod na heliocentricku drahu a sekundarna vedecka misia az do vycerpania zivotnosti lode
nieco podobne na LEO uz dnes robia Cygnusy
Podle mě se kapacita zásobovacích lodí pro GTW plně využije pro zásobování vlastní stanice. Je to daleko a lítat se bude co nejméně. Na sekundární mise už nezbude nosnost.
tak jasne ze HST ako sekundarnu misiu to asi nepovezie. Ale niektore experimenty mozu vazit len par kilo. Nehovorte mi ze radsej zahodite funkcnu platformu s palivom v nadrziach prakticky na heliocentrickej drahe, nez aby ste obetovali par kilo nakladu.
Navyse, tieto lode nebyvaju 100% vytazene co sa tyka nosnosti, problem byva skor objem nez hmotnost.
Viděl bych to na přidělání komunikačního modulu ze Starlink družice a vytvoření komunikační sítě nad Měsícem 🙂
Z nahladoveho obrazku sa zda, ze DragonXL bude mat obratenu architekturu voci Dragonu a Dragonu2. Startovat bude trunkom dopredu a hermetizovany priestor bude pod nim. Myslim si, ze to co je v lavo hore na obrazku je 2. stupen tesne po odpojeni DragonuXL. Bud bude mat trunk nejaky kryt, alebo DragonXL bude cely pod aerodynamickym krytom, ako ked leti satelit.
Letovy profil bude asi velmy podobny ako mal Izraelsky lander, teda FH dopravi DragonXL na vysoku elipticku drahu. Je to nakladna lod a nikomu asi nebude vadit, ak let bude trvat 3 tyzdne.
Mě se DragonXL líbí, koneckonců se něco podobného dalo čekat, když mají FH aby si nechali ujít kontrakt na zásobování DSG. 5 tun nákladu k Měsíci je velmi slušné, jen by mě zajímalo co z FH bude při tomto letu reusable, jestli vše, nebo zahodí třeba core.
Tohle se už nakouslo u nás na fóru a vypadá to, že se vše zachránit asi nepovede. Ale oba boční stupně by mohly sednout na mořské plošiny.
No, myslím že při optimální trajektorii 5 tun dopraví i jiné rakety, třeba Angara, Ariadne 5 či 6, možná i Proton či Delta v nevyšší verzi atd.. Takže tipuji, že nosnost Falconu umožní záchranu bočních stupňů.
5 tun je jen hmotnost nákladu. Nějakou tu tunu spolkne i loď samotná.
Dobré správy, zasa niečo nové.
Uvádzate, že Dragon XL sa bude podobať na Cygnus, to znamená, že existuje nejaká predbežná vizualizácia od SPX?
Je to ten obrázok v úvode článku?
Tuto ilustraci použila NASA v tiskové zprávě.
https://www.nasa.gov/press-release/nasa-awards-artemis-contract-for-gateway-logistics-services
Přesně tak. Je to zatím jediná oficiální vizualizace.
A nějaké neoficiální jsou?
Jsou, ale jsou zatíženy nepřesnostmi jako chybná délka zásobovací lodě, chybný počet korekčních trysek a podobně.
http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=88&p=108101&sid=cac172cce949733e6719d448709d33f0#p108101
Díky, mě to zatím bohatě stačí.
Ja si bohuzial myslim, ze cely projekt Artemis momentalne huci do prepadlista dejin. Sucasna situacia Trumpovi ako prezidentovi zrejme zlomi vaz. Nie preto co sa stalo, ale preto co povedal. Takze ak ho ako kandidata nevymenia, americka administrativa sa opat prefarbi a tusim aj Dr. Zubrin predikoval niekedy v Januari, ze ak sa toto stane, tak Artemis to neprezije.
V optimistickom scenari prezije par misii, ktore poletia priamo k/na Mesiac, v pesimistickom to bude zrusene cele.
Osobne z toho velku radost nemam, aj ked teda SLS je viditelne zastarala a to este ani neletela. Zatial ale neletelo ani nic, co by malo podobne deep space schopnosti, o Orione samotnom nehovoriac. SLS tu plnila sice drahu, ale dobru funkciu zalohy k SpX.
Musíme věřit. Gateway je mezinárodní projekt a takové se ruší hůř.
Možná nemusíme vidět dnešní situaci úplně pesimisticky. USA momentálně bude posypávat ekonomiku penězi v mnohem větší míře, než za krize 2008. Takže se doufejme na průmysl s vysokou kvlifikací zaměstnaců jako je kosmický průmysl taky dostane. A vytyčit před národem nějaký cíl, až bude sčítat ztráty po viru, taky může být dobrý důvod. Nicméně, situace V USA připomíná nyní požár. Snad už na ten vir něco zabere, sakra.
(nielen) USA posypaju ekonomiku peniazmi kontinualne od roku 2008 prakticky dodnes. V tom by som spasu nevidel. A ono ani tak nejde o ekonomicky problem. Viem, ze je to otrepane tvrdenie, ale rozpocet NASA je smiesny v porovnani s armadou. Keby sa armade vzalo to, co sa chcelo skrtnut u NASA, asi by si to maximalne tak vsimli menej kvalitnym toaletakom na zachode 🙂
Armáda bude první na řadě. Má za sebou příliš mnoho lobbystů a drží při živoztě příliš mnoho technologických firem. No a hlavně, co kdyby Kim vyrazil, že 🙂