sociální sítě

Přímé přenosy

    krátké zprávy

    Kratos Defense & Security

    Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.

    ISPTech

    ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.

    TransAstra

    Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.

    Telesat

    Společnost Telesat plánuje vyčlenit 25 % své širokopásmové konstelace Lightspeed pro vojenské pásmo Ka. Důvodem je zpoždění programu, které posouvá poskytování globálních služeb na začátek roku 2028, čímž vytváří více prostoru pro sladění designu s měnícími se geopolitickými prioritami.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    Supertenké ohebné fotovoltaické panely

    Evropská kosmická agentura podpořila vznik ohebných a supertenkých fotovoltaických panelů, které jsou díky zatím nejlepšímu poměru generované elektřiny vůči vlastní váze ideální pro kosmické aplikace. Prototyp fotovoltaického článku je tenčí než lidský vlas – pouze 0,02 milimetru. Vyvinuli jej specialisté z německé firmy Azur Space Solar Power a nizozemské tf2. Projekt byl financován prostřednictvím programu Technology Development Element, který ESA používá k podpoře výzkumu inovativních technologií použitelných v kosmickém prostoru.

    Vlevo tradiční metoda výroby fotovoltaických článků. Vpravo metoda ELO.
    Vlevo tradiční metoda výroby fotovoltaických článků. Vpravo metoda ELO.
    Zdroj: http://www.tf2devices.com/

    Na konci životnosti by měl článek poskytovat účinnost až 32 % a k jeho výrobě se používá metoda označovaná jako „epitaxial lift-off“ alias ELO. Při tomto procesu jsou články odlupovány z germaniové podložní vrstvy, na kterou byly předtím položeny, takže drahý materiál může být použit opakovaně. Tímto způsobem se dají vyrábět tří- i čtyřpřechodové články. To znamená, že jsou tvořeny třemi nebo čtyřmi různými vrstvami materiálů, které jsou optimalizované k co nejlepšímu využití různých vlnových délek, které tvoří spektrum slunečního záření.

    Fotovoltaické články tenčí než papír by mohly být využity nejen na budoucích evropských družicích, ale i na takzvaných výškových pseudo-družicích HAPS (high-altitude pseudo satellites). Jde o nepilotované letouny či balóny, které by ve vysokých vrstvách atmosféry mohly provádět úkoly podobně, jako to dnes dělají družice na oběžné dráze.

    Přeloženo z:
    https://www.esa.int/

    Zdroje obrázků:
    https://www.esa.int//21874325-1-eng-GB/Bendy_ultra-thin_solar_cell.jpg
    http://www.tf2devices.com/img/Schematic%20comparison4.png

    Rubrika:

    Hodnocení:

    0 / 5. Počet hlasů: 0

    Sdílejte tento článek:

    Další podobné články:

    Komentáře:

    Odběr komentářů
    Upozornit
    2 Komentáře
    Nejstarší
    Nejnovější Nejvíce hodnocený
    Inline Feedbacks
    Zobrazit všechny komentáře
    David R.
    David R.
    6 let před

    Hmotnost panelů bude v budoucnosti určovat výztuž a přívody. Pokud budou přívody supravodivé, a výztuž nahradí např. rotace lodi (odstředivá síla), potom bude k dispozici relativně neomezený a lehký zdroj energie pro elektrický pohon (přičemž se mi tato cesta jeví jako schůdnější než reaktory), a tím se lidstvo dostane na zhruba 10x vyšší rychlosti cestování sluneční soustavou (specifický impuls iontového motoru). Což bude hezké.
    Zmínka o HAPS je ale také velmi zajímavá. Pořád máme „díru“ o velikosti jeden řád mezi dostupem rádoby letadel (20 km, extrém 30 km) a životním prostředím družic (nad 250 km, počítám-li již s elektrickým pohonem zachycujícím molekuly vzduchu). Provoz v této mezeře je zatím sporadický: poskoky New Sheparda a Space Ship 2, občas nějaký extrémní stratosférický balón a jinak jen zanikající družice. Jinými slovy – není jak přestoupit. Jsem zvědav, co tuto mezeru jadnou zaplní. Výtah? Katapult? Nebo bude Starship (ve verzi 2, 3…) létat za pár kaček a sci-fi řešení nebudou zapotřebí?

    Štěpán
    Štěpán
    6 let před

    To je jednoduché. Družice s elektrickým pohonem, které budou mít malé křídla (fotovoltaické panely). Otázka je k čemu budou. Možností je hodně.

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.