25. února se spodní část prototypu lodi Starship SN1 přesunula z montážní sekce na nedalekou rampu základny Boca Chica. Zde měla podstoupit tlakové zkoušky, po kterých by přišel na řadu statický zážeh motoru (případně motorů) Raptor. Jenže to nakonec dopadlo jinak. Testovací prototyp v noci na sobotu podstoupil tlakovou zkoušku, která byla rovnou kryogenní. Nádrže naplnil kapalný dusík, který má teploty srovnatelné s pohonnými látkami, které se zde mají používat, jen je v případě nehody mnohem bezpečnější. To se nakonec opravdu hodilo, protože Během kryogenní tlakové zkoušky došlo k porušení integrity konstrukce, která se roztrhla.
Při nehodě se naštěstí nikdo nezranil – kromě samotné spodní části Starship SN1 je podle hlášení očitých svědků poškozen i stůl, na kterém byla konstrukce instalována. Jeho oprava by ale neměla být složitá, protože k jeho poškození došlo už během testů nádrží Bopper. Je potřeba také říct, že během tlakové zkoušky nebyl nainstalován žádný motor Raptor – k jeho poškození tedy nedošlo.
Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/ER6sxO4WoAA0TDI?format=jpg&name=large
Zdá se mi,jako by krátce před destrukcí konstrukce (2-3 sekundy) začali přetlakové ventily upouštět tlak.
Nebyl jako jedna z příčin předchozí destrukce demonstrátoru uváděn zaseknutý ventil plnění?
Video prilozene do clanku trochu klame, je zrychlene.
V skutocnosti plyn unikal vo vacsom mnozstve dlhsiu dobu nez 2-3 sekundy. Odhadol by som to kludne na 10-15 sekund. Do realnej rychlosti je pustene az asi sekundu pred „vybuchom“.
Taky by mě zajímalo co se vlastně stalo a kolik byl tlak než to prasklo.
Vzhledem k málu zveřejněných informací je pravděpodobné, že to nedopadlo podle představ. Jinak by to bylo hned na Twitteru.
Myslím, že jde Spacex špatným směrem.
Ako ste prišli na to, že SpaceX ide zlým smerom? Definujte to. Alebo len máte taký dojem? Ja tvrdím, že idú absolútne správnym smerom.
Pokud je absolutně správný směr, aby jim bouchaly prototypy tak ano. Dost nechápu, že 21. stol. je takový problém vyrobit prostou tlakovou nádobu – nic jiného nebylo dosud zkoušeno.
Vy povazujete nadobu o priemere 9, dlzke 20 m, ktora je z nerezovej ocele o hrubke 4 mm, ktora uskladnuje kriogennu kvapalinu pri tlaku 6 barov za „prostou tlakovou nadobu“ ? 😀
Co je prosim podla vas nestandartna tlakova nadoba ?
Má to válcový plášť, dvě dna, uvnitř je nijak vysoký přetlak – co to může být jiného než tlaková nádoba? Ty už vyrábíme desítky let, svařování nerez plechů o tloušťce 4 mm taky umíme už delší dobu. Tak v čem je problém – asi v enormním tlaku na rychlost, cenu atd., který nakonec končí toho pravým opakem.
Problém je, že u rakety je potřeba i další faktor – maximální úspora hmotnosti – a právě proto je těžké najít tu optimální rovnováhu mezi všemi faktory.
Zkusil někdo spočítat obvodové napětí v plášti Starshipu při údajném provozním tlaku 6 barů a tloušťce stěny pláště 4 mm? Mi vychází poněkud moc(680 MPa), buď jsem udělal ve výpočtu chybu nebo ty provozní parametry jsou jiné.
Tlakové nádoby sa skoro vždy vyrábajú s čo najmenším počtom dielov pretože spoje sú vždy najslabšie miesta. Ak potrebuješ niečo vetšie jednoducho to spravíš oveľa pevnejšie než treba. Ale v rakete potrebuješ ušetriť každý gram a preto musia byť nádrže čo najľahšie ale zároveň aj dosť pevné. SLS síce takisto obsahuje ohromné nádrže ale tie zároveň netvoria plášť rakety. Čiže ak by to bolo len o tom vytvoriť tlakovú nádrž majú to hotové už dávno.
Prosím pěkně, jak jste přišel na to, že nádrže u SLS netvoří plášť, samozřejmě že tvoří, jediný rozdíl je, že nemají společnou přepážku
Nádrže SLS nejsou zároveň pláštěm? Já myslel, že je na nich rovnou tepelná ochrana.
Nepsal jsem, že to vím, ale že si to myslím.
Můžu si to dovolit. Nerozhoduji o tom.
Prečo zlý smer? Určite skúška nedopadla podľa očakávania ale určite vedeli že nie všetko pôjde ako po masle. Preto makajú 24 hodín denne a vyrábajú nový prototyp pred dokončením predchádzajúceho. Presne takto sa získavajú skúsenosti pri takomto zložitom projekte. Systém pokus omyl umožní rýchle vylepšovanie a dosiahnutie maximálnej efektivity za krátky čas a ešte aj ušetria peniaze. NASA bude mať síce raketu ktorá bude funkčná od prvého štartu ale za akú cenu? Nehorázne zdĺhavý a drahý vývoj. A minimálny priestor na zlepšenie. Ďalšie verzie SLS síce budú výkonnejšie ale priestor na zlepšenie tam ani zďaleka nedosahuje možnosti aké bude mať SpaceX v prípade SS. A hlavne vývoj SS je niekoľko násobne zložitejší keďže pôjde o plne znovu použiteľnú raketu.
Smysl výroby dvou prototypů má smysl pouze tehdy, že se druhý prototyp poučí z nezdaru druhého. Tady to vypadá na „pásovou“ výrobu neúspěchů. To nedává smysl.
Ten poslední se jim rozpáral jak toaletní papír. Akorát místo perforace mají sváry.
Nemůžu říct, že jsem přímo odborník, ale ten svár je vlastně oslabení kvality. A měl by být proto víc dimenzován. Třeba tak, že okraj určený ke sváření bude silnější.
Možno si zabudol ale raketa musí byť čo najľahšia a vyniesť čo najviac užitočného nákladu. Takže hrubšie miesta zvaru neprichádzajú do úvahy. Ak vieš o spôsobe ako to vyrobiť s čo najmenším počtom zvarou v SpaceX budú radi ak im to poradis.
Stačilo by ubrat 0,1 mm pláště a mají dost materiálu na zesílení okrajů. A tím i tužší konstrukci.
A kdyby tu raketu svařili ze dvou pruhů ve spirále od paty až k vrcholu, mají míň svarů. A zase ušetří hmotnost. A jako bonus to ta zesílená spirála prostorově stabilizuje.
PavelIX. Tento nápad byl asi už 10x okomentován EM/SpaceX – tuto metodu nemohou použít, protože SS má mít jinou tloušťku obvodových plechů dle místa kde jsou použity.
vzhledem k tomu, že současné selhání přišlo jinde, tak bych to takto neviděl, samozřejmě, že se učí
Tady je video ráno po výbuchu
https://www.youtube.com/watch?v=nft5KjX3kJE&feature=emb_rel_end
Tak když stavěli Falcon 1 tak to vypadalo dost podobně. Motor jim zatím funguje obstojně, tak mají velké knowhow. Akorát stavbu samotné lodi podle mě musí prošlapat cestou pokus omyl, pokud chtějí najít levné řešení. Od falconu se liší snad v každém aspektu. A opět mají výhodu knowhow v navádění a přistávání prvních stupňů.
Připomíná mě to můj dřívější chybný názor , že si měli Tesly nechat vyrábět zaběhanou továrnou a jen dodat baterie a pohon + software. Učili se svařovat a skládat auta roky, stálo to za prd , ale nakonec to zvládli a získali knowhow které se nedá koupit. Teď mají docela silné zázemí a můžou “utrácet” drobné na rychlý vývoj plechovek, a když se dostanou do nějakého výchozí bodu tak to od té chvíle zautomatizují a bude to vařit robot a na stolici a nebudou to tam pak jak karosáři z plošiny vyklepávat 🙂
Kolik tak mohlo stát vyrobení té nádrže? Milión dolarů?
v jednom článku bylo uvedeno : “ The Super Heavy Starship will mostly be made of 301 steel. Carbon fiber material costs about $130,000 a ton and stainless steel costs $2,500 a ton. The main body of the Super Heavy Starship will cost about $3 million while the Falcon Heavy costs about $20-30 million for the main rocket.”
Tak počítám, že ten SN1 budou spíše nižší statisíce…
Každopádně – podle simulace by měla být nádoba v pořádku, takže buď je simulace chování špatná, nebo potřebují pro tak velkou nádrž jiný a kvalitnější typ svařování. Napadá mne třeba svařování třením – SLS dokázala, že to je dobrá cesta.
Pokud je problém v tlakování, tak to je jiné, ale nezdá se mi, že by udělali 2x stejnou chybu. Uvidíme, jaké bude oficiální stanovisko.
Pokud se nepletu (klidně mě opravte), tak tlak v nádrži by moc velký být neměl, když je v ní kryogenní látka. Ale zato bude namáhána jinak (křehnutí svarů, atp).
Mýlíte se. Tlak v nádrži je rel nízký pokud je kryogenní kapalina udržována na stále stejné nízké teplotě. Pokud se začně teplota zvyšovat, tak začne růst jako v papiňáku ve kterám vaříte vodu na vyšší a vyšší teplotu. U methanu je tlak při -100 °C zhruba kolem 30 barů, aby byl metan stále kapalný, výše už se pohybujete nad kritickým bodem a metan nelze zkpalnit ani vyšším tlakem. Ve fóru jsem dával příklad výpočtů k tomuto.
V čem mýlím? Pochopitelně, souhlasím s vámi, že tlak je nízký, pokud je kapalina udržována na nízké teplotě. Se zvyšováním pak tlak roste. Nevím jen, jakou teplotu má mít metan (případně dusík) v nádrži. Resp. jak nízkou teplotu látek používají při testech.
Nízká teplota ale určitě nedělá dobře svarům, zvlášť při opakovaném namáhání.
Teplota tání dusíku je cca -210, metanu -183 stupňů.
Vzhledem k teplotě kyslíku (tání -219, var -183) ale předpokládám, že teplota v nádrži by měla být u spodní hranice, aby do nádrže dali co nejvíce paliva a ta nebyla tak moc namáhána tlakem. Ale ne zas tak moc, aby nevnikly problémy např. s pevným kyslíkem.
Otázka taky je, jak moc jsou nádrže izolované. Pak přichází ke slovu přetlakový ventil.
Nene, je to jinak. Je třeba si uvědomit, že dnešní rakety mají velmi komplikované výztuže uvnitř nádrží. Výrobně je to velmi pracné, drahé, ale konstruktéři se bojí toho vzdát, protože prastaré video hroutícího se Atlasu varuje. Starship je v tomhle směru tak trochu dráždění hada bosou nohou – podle všeho, co vidíme, je to prostě plechovka bez výztuží, ale pokud se má cena rakety stlačit o řád dolů, nic jiného nezbývá. V tomto případě je tlak v nádržích tím, co dává celé lodi pevnost. Není to o tom, že „trochu víc to vychladíme a tlak bude v pohodě“. Oni to prostě musí nadupat tak, aby to drželo tvar, přestálo vibrace, uneslo náklad. A proto se s tím SpaceX tolik zabývá, testuje, ničí. Lepší desetkrát ztratit nádrž na zemi, než jednou raketu ve vzduchu (s paliven, nákladem…).
Nejen to, ale musí to vyladit tak, aby zvládli výrobu Super Heavy. Dvakrát většího kolosu, který ponese nejen sám sebe, ale i plně natankovanou Starship. A pochopitelně nemá smysl s tím začínat, dokud praská Starship. To by bylo vyhazování peněz.
Asi nám nepřísluší hodnotit, jestli je to správná cesta, a můžeme jen tipovat, kolik nádrží ještě bouchne. Každopádně nám teď SpaceX opět servíruje adrenalin, jako v dobách neúspěšných pokusů o přistání. A nejspíš nám tahle zábava ještě nějaký ten pátek vydrží. Nebylo by to SpaceX, aby něco nevybouchlo.
Nevím, jaké je uvažování ve Spacex, ale tohle nevypadá jako kosmická loď pro lidi na cestu Mars a zpět.
Spíš to vypadá jako plechovka od piva.
Vzpomeňte jakou pevnost musí mít Dragon.
Fascinuje mne, jak někteří aniž by provedli jediný vlastní výpočet , či svařili nějakou tlakovou nádoby, jsou odborníci na statické a dynamické vlastnosti tlakových nádob a raket na nich postavených. A někteří to ještě korunují svojí zkušeností získanou pohledem na plechovku piva. Ale třeba máte zkušenosti, které ve SpX nemají. Určitě bych doporučoval sepsat nápady a poslat je do SpX. A to teď myslím už bez ironie.
Uvazovanie SpaceX je presne o tom poslat cloveka na Mars v plechovke od piva, pretoze v comkolvek inom by to teda na kolonizaciu nebolo.
Kde sa vlastne pise, ako ma raketa pre cestu na Mars vyzerat? A kde sa pise, ze existujuce fungujuce designy, ktore su principialne 50+ rokov stare su jedina spravna cesta? Jedine, co vieme, je ze na isty obmedzeny set uloh funguju.
Netvrdim, ze SpaceX ma jasnu predstavu o tom, ako to bude vyzerat, ale ich pristup s rapidnym prototypovanim urcite nakoniec prinesie uspech. Ci uz kladny a raketa poleti, alebo zaporny vo vedomosti, ze tadialto cesta nevedie.
A k vyssie spomenutej poznamke, ze tento rapidny pristup sekania prototypov ako parky nie je ucenim este dodam: Na tej rakete je treba otestovat tolko veci, ze to, ze sa tento prototyp znicil pri tlakovani nevadi, pretoze urcite existuje zastup 15tich dalsich problemov, ktore mozu raketu potencialne znicit a treba ich otestovat. Keby cakali so zaciatkom stavby na koniec predoslej sady testov, tak by vyvoj trval kludne aj 10 a viac rokov. Takto proste do dalsieho prototypu implementuju zistenia z vystavby predosleho a ak by to nahodou neslo alebo sa nestihlo, tak na nom otestuju nieco ine.
Nejde o design, ale o fyziku. A Falcon 9 je vlastně raketa V2 řízená počítačem. A tuhost konstrukce dokazuje po pádu do moře.
Pokud s něčím chcete přistávat, musí to být trochu více předimenzované. Aby to vydrželo trochu větší ťuk.
Shuttle External Tank was as thin as 2.5mm
Old school Atlas — 0.1 to 0.4 inches (2.5 to 10 mm) thick
Centaur upper stage tanks — 0.014″–0.016″ (0.36 to 0.41 mm) thick (!)
Saturn V’s 1st stage tanks varied in thickness from 0.170″-0.254″ (4.32 to 6.45 mm)
Falcon 9 apparently has 3/16“-thick walls (4.7mm)
Ariane 5 the thickness is 8mm for the solid boosters 4mm for the cryogenic main stage.
RoliD : A která věc z toho je loď, která má přistávat s lidmi? Ale o to přece jde. Staví loď, která má pojmout 100 lidí.
PavelX: prosim Vás všechny ty rakety dokázali překonat „Maximal dynamical preasure“ při vzletu. Tedy stav při kterém je konstrukce zatěžována stovkami tun paliva, zrychlením, velkými vibracemi celého stále ještě velmi těžkého celku a aerodynamickým odporem prostředí. Přistání s prázdným stupněm je pro hlavní konstrukci nádrží výrazně méně problematické a řeší se hlavně dynamická odolnost motorové sekce při vstupu do atmosféry.
Ale klidně si s vaším pohledem na konstrukci pokračujte. A hlavně je posílejte do SpaceX, zjevně zapomněli že v tom budou lidi.
RoliD: Hm, ale nejde ani tak o tloušťku materiálu stěn nádrže, ale o její vyztužení. Kromě Centauru to nejsou balonové nádrže, ne ?
Spacex v Boca teď ale nedělá iterace pro vývoj samotného nosiče, ale zoufale iterují ve snaze naučit se svařovat. Tímto pohledem jsme stále na startovní čáře. Styl, jakým celé „pracoviště“ vypadá, nepůsobí profesionálním dojmem a vyráběný produkt opravdu má blíž k tomu natankovat do toho pivo a né kryogenní kyslík. Ono by nebylo od věci trochu si poodstoupit a zamyslet se co dál. Tak jsem sám zvědav, co Elona napadne. To ukáže nejbližší budoucnost. Může prostě pokračovat evolucí od prvoka jako dosud, ale nedivil bych se ani radikální změně.
Tuhosť konštrukcie je len výsledkom AlLi Monocoque/Stringer(LOX/RP1 nadrže) konštrukcie. AlLi musí byť pre potrebný tlak hrubšie no aj tak samotné nádrže by bez vnutorneho rebrovania nemali žiadnu pevnosť ako rúra s tenkou stenou pozdĺž osi. Inak musí byť F9 tak či onak pre prevoz a let stabilizovaná tlakom. Ak by si na nádrže F9 bez tlaku položil plný horný stupeň a náklad rozsypal by sa rovnako ako staručký Atlas. Falcon je počas celého letu a prevozoch po USA natlakovany jedine počas výroby, prevoze na TEL a inšpekciách je prázdny. Starship je niečo medzi F9 a Atlas v tuhosti s tým že najpevnejšia je SLS, Atlas a Delta kvôli isogrid panelom.
Nemužu si pomoct, ale „kolonizace“ Marsu je megalomanská vize, která vůbec nemusí vyjít. Narozdíl třeba od vize, kdy by bylo cílem postavit supertěžký nákladní nosič s reusable 1. stupněm a desetinovou cenou za start než SLS. Už to samo by umožnilo pilotovaný let na Mars třeba v horizontu 10-15 let. S SLS to těžko bude v dohledné době, když je tak drahý a vyrábí se 1 kus ročně.
Dovolte jeden příběh z historie: První Edisonem patentovaná žárovka (z roku 1879) vydržela svítit pouhých 13 hodin. Hledal tedy materiál a konstrukcí, která by prodloužila životnost. Během roku jich vyskousel cca 1000. (na rozdíl od rakety, u které to takto rychle nejde).
O jediný rok později Edison patentuje žárovku, která vydrží svítit již 1300 hodin. Tak
obrovský skok byl zapříčiněn především vhodnou volbou materiálu vlákna a dále náplní baňky žárovky.
Došel k tomu metodou pokus-omyl, protože fyzika materiálu byla tehdy ještě v plenkách. Nová cesta je vždy plná omylů.
Je to nesmyslné přirovnání.Žijeme v 21. stol. a ne v 19., naše znalosti ve všech oborech jsou o několik řádů vyšší. Máme počítačové simulace, daleko přesnější metody výpočtů např. pomocí metody konečných prvků, velmi podrobné znalosti o chování různých materiálů apod., různých technologických procesů výroby, mnohem dokonalejší výrobní stroje a nástroje. Takže metoda pokusů a omylů je spíš metodou 19. stol. než toho dnešního.
FEA či všeobecnejšie počitačové smimulácie sú super a SpaceX ju s itotou používa, no ako konštruktér viem že to nieje všemocné, aspoň nie dnes. Nasimulovť sa dá celá konštrukcia ale nikdy nenasimuluješ výrobné postupy a ľudí čo to robia…
Zdravím muskeptiky i muskofily.
🙂
(Sám patřím k těm druhým)
To, co vidíme, je evoluce v přímém přenosu. Úžasná podívaná.
Jo, taky bych si přál, aby to šlo rychleji a bez těch ukázkových „overpresure events“.
Ale co můžeme dělat? Držím palce.
No, předpokládám že p. Musk přijde brzo s něčím novým, zase úplně převratným… a tím z téhle koncepce zase pomalu vycouvá. Myslím že v tom utopil hodně peněz. Ale konstrukční a výrobní kapacity pro takovýto projekt opravdu nemá.
Prosím o zdroj ze kterého jste čerpal to že na to nemá kapacity. Pokud vycházite z toho, kolik je za položku schopná utratit nasa, tak vaše tvrzení není správné.
No, zdroj jsem já sám, mé vzdělání, zkušenost a moje vyhodnocení. A tohle opravdu nevypadá jak kosmická loď. V žádném směru.
Teda rovnaký laik ako 99% miestnych diskutérov. F9 a FH je aktuálne stále najpokročilejšia raketa súčastnosti, prečo by nemali mať zdroje a kapacity na nový vývoj? 6000 zamestnancov je viac ako 2500 takej ULA. Nemálo z nich je konštruktérov a vývojárov voľných po takmer hotových projektoch F9, FH a Crew Dragon ktoré bežali fakticky paralelne a teraz sa veľa z nich dá/bude dať skoro použiť na jeden veľký vývoj SHSS.
No, víte, pokud hodnotíme obvyklé ekonomické aspekty projektu a propojí ji se s dlouholetou skutečností s vedením větších projektů a i s určitou, i když už notně zastaralou praxí v konstrukci a vývoji (ach ano, je to bohužel už dávno), může mít jeho vyhodnocení určitou váhu. A takových je tady mnohem víc než to 1%, které odhadujete. Zaznamenávám tu spoustu velice erudovaných názorů z mnoha oblastí, i když to nejsou zrovna specialisté na kosmonautiku, že.
Možná že jsem trochu větší skeptik, to připouštím. Ale i já mám radost, když se mé občasné skeptické hodnocení nevyplní, víte?
Nepochopil ste čo som vám chcel ukázať a preto ani nemám veľkú nádej že táto reakcia nebude len ďalšie hádzanie hrachu o stenu. Ste odborník či nie je to takmer irelevantné lebo nepoznáme interné štruktúry, postupy či normy SpaceX. Sám som konštruktér no nemyslím že sa môžem povyšovať len vďaka mojim znalostiam štýlom „ja som odborník, ja som povedal“ áno sú veci ktoré takto súdiť môžeme no veľa vecí takto hodnotiť nevieme a táto taká je, lebo ako spomínam neexistuje dostatok relevantných zdrojov. Bláboly typu, „FH robili x rokov a rovanko CD“ nehovoria nič o tom že to bude znamenať nedostatok konštrukčných a výrobných kapacít ktoré sa s kapitálom dajú získať ak bude treba. Čo dokazuje aj to že používate výlučne vlastný úsudok bez akéhokoľvek relevantného zdroja iného ako domnelá odbornosť na kapacity SpaceX. Ja som napríklad reagoval preukázateľným kapitálom, objemom ľudských zdrojov a ich potenciálom prečo nedávno voľné neboli no teraz sa uvoľňujú, dostupné budú (tým netvrdím že zúžitkujú 100%) a tí ľudia majú preukázateľne Know-How. Opodstatnite svoj názor na vec, nikto vám ti nevidí do hlavy na základe čoho súdite. Ako by povedal niekto povedal že nemožno deliť nulou lebo je odborník a preto to tak je. Odborník to preukáže niečím ako 8/2=4 lebo 4*2=8 no 8/X=0 lebo 0*X=8 no nech dosadíme za X hocičo nevýjde to lebo 0*hocičo je 0 preto delenie nulou nefunguje. Toto je len príklad.
Víte, Samo, zažil jsem už že spousta odborníků si s problémem nevědělo rady a pak přišel machr, kopnul do toho a vše šlo. Načež se vrátil zpět k lopatě (obrazně řečeno). Myslím že jste to již zažil také, nemám pravdu? Tolik k odbornosti.
Tahle koncepce se mi prostě zdá takovým krokem vedle. Vyladit to do funkční podoby bude stát tolik peněz, že si to prostě SpaceX nemůže dovolit. Podívejte, já tomu nevěřím, Vy ano. Ponechme si své názory.
SpaceX hledá cestu metodou pokus omyl, protože touto cestou dosud nikdo nešel. Výsledkem může být slepá ulička nebo revoluční řešení. A protože náklady na tyto pokusy jsou vzhledem ke kondici firmy SpaceX v podstatě zanedbatelné, nezbývá nám než přát úspěch. A nebo se můžeme dílčím neúspěchům (pokud jsme od přírody škarohlídi) posmívat. A každý nechť si vybere.
Momentálně řeší, aby se dala raketa natankovat, pak bude řešit, aby letěla. Což není k kosmonautice nic nového a převratného. Pak teprve bude řešit, aby to ve zdraví přistálo, aby to mohlo být opakovaně použitelné, což zase už tu také bylo, i když neefektivně u raketoplánů.
Zlý úhol pohľadu, oni neriešia ako natankovať raketu, oni riešia to ako natankovať raketu ktorá bude zároveň lacná na výrobu a vyrobiteľná masovo. Musk fantazíruje o dvoch kusoch za týždeň, SN1 skompletovali za mesiac už vyrábajú SN2. Keby chceli vyrobiť raketu ktorú natankujú a poletí na prvú dobrú použijú Know-How z F9…
A v jaké kondici je firma? Když vezmeme v úvahu loňský propad komerčních startů a přičteme k tomu náklady na Starlink?
Ten pokles zakázek byl očekávatelný a tak s ním počítali. Starlink se vyrábí sériově, což náklady maximálně snižuje.
To ale nedává odpověď na moji otázku. Když jste tady psali, že SpaceX uzavírala rok 2018 s nulou, přičemž měla v tomto roce mnohem vice startů a mnohem menší režii za Starlink, potažmo Starship, tak se jenom ptám v jaké kondici je firma nyní podle pana Kose?
Levné to tedy rozhodně nebylo a zanedbatelné teprve ne. Mám spíš obavu, aby ho tohle nestáhlo sebou.
To mala aj Tesla a už stavajú 4. fabriku a trhová kapitaliazácia je väčšia ako VW… Nie nerez, 300 zamestnancov a zázemie v BC nieje až tak drahé no aktuálne otvorili investičné kolo za 250 mil. predpokladám že veľa pôjde na Starlink no možno 50 mil. sa újde aj Starship. Raptor technicky použiteľný majú a nebude potrebovať veľa zdrojov.
Jestli tomu dobre rozumim, tak se resi defacto stale lod(Starship) a nosic(super heavy segment) je v nejake pokrocilejsi fazi?
Jedna se podle me o perspektivnejsi a pravdepodobne mnohem jednodussi cast a navic v pripade dodelani nejake interface kompatibily s Orionem muze doplnovat/nahradit SLS, tedy mit zakazky od NASA a generovat prijem pro SpaceX.
Super Heavy začnou stavět, až se naučí spolehlivě dělat Starship.
Hawk: V této fázi se neřeší Starship jako kosmická loď, ale jako raketa, resp. jako budoucí druhý stupeň Super Heavy. Samotný první stupeň nedokáže na oběžnou dráhu bez tohoto druhého stupně nic vynést.
Zde Álois , než jsem se stačil zaregistrovat, tak mi “ Aloise“ někdo obsadil.
Nyní ale vážně : Když jsem se podíval na NASA TV v době kdy měla letět Astra dávali místo toho výrobu prvého stupně Saturnu 5 . Zaujalo mne že svár byl již před padesáti lety prováděn automaticky a dělník jen vizuálně kontroloval práci automatu při kladení housenky. Dnes přece musí robot řízený počítačem provést svár naprosto dokonale, nechápu nad čím Musk v tomto směru bádá. Stejně počítač hravě vypočítá kolik ta která nádrž snese, není potřeba se k tomu dopracovávat systémem pokus-omyl. Problémy s nádržemi se pokud se nemýlím od padesátých let minulého století prakticky nevyskytují. Tehdy to ovšem bylo snahou o maximální úsporu váhy, příkladně Atlas měl stěnu 0,2 milimetru silnou a v nejvíce namáhaných místech 1 milimetr. Po tomto “ zesílení“ již Atlasy létaly zcela spolehlivě. Musk používá 4 milimetrový pancíř a na videu se chová jako nějaká fólie, což mi přijde divné.
Taky si říkám, proč ne robot na sváření.
Ale ještě mě napadlo, jestli není problém v materiálu x svary x obvod rakety x kryogenní náplň. Tam musí docházet k obrovským pnutím. Materiál svarů se chová asi jinak než za studena válcovaná ocel. Jestli to nejsou důvody roztržení svaru.
Plnilo se do těch „starých“ raket tak zmrazené palivo?
Na daleko chladnější, druhý stupeň S-II o stejném průměru 10m jel na kapalný vodík bez jakéhokoli problému.
PavelX nechápe,že jde pouze a jen o prototyp, který má k finální kosmické lodi dost daleko. Ale i přesto jej přirovnávat k plechovce od piva není fér. Co se týče pevnosti trupu lodi,tak jsem si u těch trosek všiml, že nějaké výztuhy jsou na plášti zevnitř navařené,takže si myslím, že nejde jen o jednoduchý plech.
Každopádně když si vezmu,kolik má spaceX na tuto gigantickou loď financí, tak na rozdíl od jiných, kráčejí v před mimořádnou rychlostí. Držím palce.
V každém případě Spacex též držím palce. Hodně též jim fandím.
Nicméně i tak mohu mít nějaký názor.
A když už jsem u toho, tak vím, proč se jim nedaří zachraňovat aerodynamické kryty. Mají rychlou loď s obří sítí řízenou počítačem. Ale kryt jim téměř vždy těsně mine síť. Proč? Rychlá a velká loď totiž vytváří turbulence. Ty počítač nespočítá ani náhodou. No a ty jim ten padák s krytem odfouknou.
To vědí konstruktéři letadel a proto nepoužívají jen počítač, ale vždy si vše ověřují v aerodynamickém tunelu.