ESA a Arianespace oznámily podpis dohody o vynesení teleskopu Euclid nejdříve v polovině roku 2022 z jihoamerického kosmodromu v Kourou. Euclid je astronomická a astrofyzikální mise řazená v rámci programu Cosmic Vision 2015–2025 mezi středně rozsáhlé projekty. Teleskop bude mít za úkol studovat historii rozpínání vesmíru v minulých deseti miliardách let. Zaměří se i na aktuální rozpínání urychlované tajemnou temnou energií. Vědci očekávají, že by chtěli sledovat vývoj kosmických útvarů, které právě temná energie ovlivňuje. Euclid proto bude prozkoumávat galaxie v různých vzdálenostech od Země – jak ve viditelné, tak infračervené části spektra – které se nachází na více než 35 % hvězdné oblohy.
Podle Einsteinovy teorie relativity je gravitace, základní síla prostupující celým vesmírem, neoddělitelně spojena s geometrií časoprostoru – právě proto dostala mise jméno Euclid – na počest řeckého matematika, který je považován za otce geometrie. Podle dohody mezi ESA a Arianespace poletí teleskop Euclid buďto na raketě Sojuz nebo na Ariane 62.
Euclid bude při startu vážit zhruba 2160 kg a jeho cílovou destinací bude librační centrum L2 soustavy Slunce-Země, které se nachází 1.5 milionu kilometrů od Země směrem od Slunce. Pokud se nic nepokazí, měl by zde teleskop fungovat nejméně šest let. ESA vybrala jako primárního dodavatele celé mise firmu Thales Alenia Space, která dodá i servisní modul. Konstrukci teleskopu a modulu s užitečným zatížením zajistí společnost Airbus Defence and Space.
Na projektu se podílí téměř 1000 vědců ze 100 institucí, kteří tvoří spolek Euclid Consortium. Jejich úkolem je vytvořit vědecké přístroje a podílet se na sběru a vyhodnocování vědeckých dat. Euclid Consortium tvoří vědci ze 13 evropských států – Rakouska, Dánska, Francie, Finska, Německa, Itálie, Nizozemí, Norska, Španělska, Švýcarska, Portugalska, Rumunska a Velké Británie. Kromě evropských vědců se na misi podílí i specialisté z USA.
„Euclid prozkoumá základní podstat vesmíru, posvítí si na jeho temnou stránku, tajemnou temnou energii a temnou hmotu. Mise bude stavět na velkém pokroku v kosmologii, ke kterému došlo během poslední dekády a který se odrazil i v nominacích Nobelových cen. Jsme nadšeni, že máme potvrzení, že Euclid konečně získal jízdenku do kosmického prostoru na raketě od Arianespace. Těší nás, že můžeme pracovat s naším zodpovědným a spolehlivým partnerem, abychom naplnili odvážné cíle našeho kosmického vědeckého programu,“ uvedl po podpisu kontraktu Günther Hasinger, ředitel vědeckého direktorátu Evropské kosmické agentury.
Přeloženo z:
http://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
http://sci.esa.int/science-e-media/img/a1/Euclid_spacecraft_20170329.jpg
http://sci.esa.int/science-e-media/img/09/ESA_Euclid_Primary_Mirror.jpg
Misia ESA by mala letieť na ESA Nosiči, nech € zostanú v EU !
Však také poletí na evropské raketě, to už je jisté, jak se píše v článku.
Prosím o rozlišování ESA a EU, není to jedno a to samé.
Michale, zůstane Británie v ESA i nadále nebo chce opustit i ji? Díky.
V ESA samozřejmě zůstane a zůstat chce. ESA organizačně s EU nijak nesouvisí.
Díky, to je dobře.
Tak hlavne by asi takovy naklad mel letet na rakete, ktera ma nejvetsi predpoklad spolehlivosti (coz A5 splnuje takze nikdo tu neni ve sporu… nastesti :-)). Naklady na pripadnou novou konstrukci nahradniho teleskopu pri selhani nosice zarucene prevysi jakekoliv benefity z toho, ze se jedna o narodni / kontinentalni nebo jaky jiny privlastek nosice je ten prave politicky zadany 😉
V textu je ale spomenuta Ariane 62 co je uplne nova a do teraz ste neletena raketa (Ariane 5 bude asi v tom case uz vyradena). Takze uvidime, ja by som to skor tipol na ten Sojuz.
Ariane 5 nebude vyřazena, dokud nepoletí JWST. Takže tak optimistický bych nebyl.
A clanek uvádí Sojuz2-stb. Takže i tahle varianta přichází v úvahu. A pokud si vybrat mezi ariane 6 a sojuzem, asi budu v te dobe, zdůrazňuje v te dobe, ja osobne preferovat sojuz. Ariane 6 bude relativně nová raketa.
Sojuz je primární nosič a to jak v případě startu v roce 2022, tak i při odkladu na rok 2023. Ariane 62 je brána jako záložní varianta, a to i přesto, že v roce 2023 by start pomocí Ariane 62 byl 10-15 milionu euro levnější, naž Sojuz.
Česká republika se také podílí na vývoji a výrobě vědeckého modulu Euclidu (tj. modulu s užitečným zatížením). Především ve spolupráci s Airbus Defense and Space. Přispěli jsme v oblasti návrhu designu a kontroly, také několik strukturálních dílů bylo vyrobeno v ČR.
Díky za doplnění.