Ještě včera se zdálo, že SpaceX provede již 11. ledna zkoušku záchranného systému lodi Crew Dragon za letu. V průběhu večera se na internetu začaly objevovat nepotvrzené spekulace o odkladu a o několik hodin později vše potvrdila NASA. Ke startu upraveného Falconu 9 dojde z rampy 39A nejdříve 18. ledna, což znamená, že odklad je přesně o týden. Vše ale ještě musí schválit americké letectvo, které spravuje a dohlíží na činnost na kosmodromu. Oficiální důvod odkladu nebyl oznámen. NASA pouze uvedla, že nový termín umožní více času na přípravu lodi.
Před samotnou misí by měl proběhnout již tradiční statický zážeh. Ten je momentálně plánován na druhou polovinu tohoto týdne a podle nepotvrzených informací by měl proběhnout bez připojené lodi Crew Dragon. Připomeňme, že statický zážeh před nepilotovanou testovací misí DM-1 proběhl i s připojenou lodí, jelikož by se v případě problémů dokázala zachránit s využitím únikového systému.
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/
Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/12/Dragon-2-IFA-july-2019-final.jpg
https://blogs.nasa.gov/commercialcrew/wp-content/uploads/sites/230/2020/01/Crew-Dragon.jpg
Nee a to sem celou dobu jásal ze mě to vyšlo na volno. Sakra 😀
Třeba to ještě odloží. 😉
Takže ten statický zážeh se asi dělá s plně aktivovaným CD?
Co se vlastně bude dít s tímto kusem CD? Bude někdy použit pro posádku? Asi ne pro cestu na ISS ale pro nějakou jinou, třeba bezpečný půloblet Měsíce by to šlo?
Na Elonx pisou: „Pokud vše půjde dobře, Crew Dragon z tohoto testu by měl být v budoucnu použit znovu, ale zatím se neví, na jaké misi.“
Pri DM1 staticky test prebiehal s Crew Dragonom pripravenym zachranit sa v pripade problemov.
ako je v clanku uvedene, podla neoficialnych informacii tentokrat static fire pravdepodobne prebehne bez lodi CD.
s tou znovupouzitelnostou je to zlozite. morska sol je znacne korozivna. pri beznom pristati CD by malo byt 8 motorov superdraco chranenych panelmi, no kedze sa tieto motory pouziju pri teste, tak voci vode nebudu chranene nicim. rovnako 12 manevrovacich motorov draco podla vsetkeho nic nechrani.
Prosím nech už je táto certifikačná fáza úspešne za nami, proste už sa nemôžem dočkať keď CD aj ST začnú pravidelne lietať na ISS,a kto vie možno to rusov nakopne a začnú konečne niečo aj reálne stavať
Certifikace je nezbytná k tomu, aby byli astronauti v bezpečí.
Vzhledem k tomu, že certifikací prošel pracovní postup, kdy u Starlineru byly padáky zapojovány naslepo, po hmatu a bez jakékoliv další kontroly, jsem k jejímu významu co se týče bezpečnosti silně skeptický.
Nedělejte z těch padáků zase takového strašáka. Dovolím si připomenout, že Starliner bezpečně přistane i na dvou, třetí je tam jen jako bezpečnostní pojistka pro podobné případy. A hlavně – před abort testem byl padákový systém několikrát testován a ani jednou neselhal ani jeden padák. Tolik k pravděpodobnosti jeho selhání.
Kolik padáků je nutných je v tomhle případě podružná věc. Jde hlavně o obrovský systémový problém s certifikací jako takovou. To, že padáky fungovaly předtím je vzhledem k tomu, že nebylo možné ověřit jestli jsou opravdu zapojeny bylo pouze štěstí.
Zkoušky padáků prověřovaly všechny možné scénáře, takže nemáte pravdu. Provedení zkoušek nezaručí, že se nikdy nic nepokazí. Jde jen o to, že zkoušky vám dají představuo tom, jak často k takové závadě dochází a jaká je její pravděpodobnost.
Chcete říci, že si NASA byla neověřitelného spoje kritických dílů plně vědoma, žádnou kontrolu nezavedla a nějakou pokroucenou logikou se ji snažila nahradit pomocí malosériových testů kompletního výrobku?
Já sázel spíš na tupé razítkování a podepisování stohů lejster které je v korporátním prostředí běžné.
Já obdivuju vaše spekulace, nic takového jsem nikdy neřekl. Tak ještě jednou a pokusím se srozumitelně. To, že něco projde ověřovacími zkouškami neznamená, že to NIKDY neselže. V technice nebude nikdy nic stoprocentní, nikdy u žádného systému nedosáhnete stoprocentní spolehlivosti a je jedno, kolik provedete testů. V každém odvětví lidské činnosti se dělají zkoušky nových výrobků, než se pustí do prodejte. Znamená to, že tyhle produkty nikdy neselžou, když prošly zkouškami? Samozřejmě, že ne! Během zkoušek se třeba zjistí, že je úspěšných (teď plácnu 99 %) výrobků a u 1 % se mohou objevit problémy. Pokud se udělalo (teď zase plácnu) deset zkoušek padákového systému – v každém byly tři padáky a ani jeden neselhal – ozkoušelo se tedy 30 vytažení a všechny dopadly dobře = spolehlivost tedy byla ve zkouškách 100%. Pak přišel abort test (jedenáctá zkouška) a jeden padák ze tří selhal – to znamená ze 33 vytažení padáku jedno nevyšlo – spolehlivost 97%. Pak přišel OFT (dvanáctá zkouška) a opět ani jeden padák neselhal – v tu chvíli bylo ozkoušeno 36 vytažení padáku, z čehož se jedno nepovedlo = spolehlivost vytažení padáku je v tuto chvíli přes 97%. Znovu říkám, že počet zkoušek padáků jsem plácnul, nevím ho přesně a bohužel nemám čas jej dohledat. Jde mi jen o to, že tyhle zkoušky ukázaly, že k selhání jednoho padáku dojde jen s malou pravděpodobností. Matematicky se z toho pak dá dopočítat, jak je pravděpodobné, že selžou najednou dva či dokonce tři padáky. Statistické výpočty sice neovládám, ale matně si pamatuju, že se v takovém případě ta pravděpodobnost velmi rapidně zmenšuje.
Aha takže jste pořád nepochopil můj původní příspěvek. Tedy znovu. Pracovní postup při kterém se provádí kritický spoj naslepo, po hmatu a bez jakékoliv kontroly (např. boroskopem) toho že se zapojení opravdu povedlo je Z PRINCIPU špatný a nikdy neměl projít certifikací. ŽÁDNÉ množství zkoušek na tom nic nezmění.
Bylo to přehlédnutí obrovské chyby která měla být zachycena množstvím lidí kteří se na schvalování podíleli ale z nějakého důvodu nebyla. A proto to háže stín na celý certifikační proces, protože když prošla taková absurdita aniž by si jí nikdo všiml, co prošlo dalšího?
Já chápu Váš příspěvek a proto říkám – jde o pravděpodobnost, s jakou k dané chybě dojde.
Možná se pletu, ale pokud vím, tak padáky Starlineru taky stále nejsou plně certifikované, takže není pravda, že by už bylo hotovo a NASA „mylně“ schválila už všechny procesy. Do certifikace se určitě projeví i fungování padáků během pad abortu a OFT. Proto také na základě toho selhání při pad abortu Boeing upravil postup kontroly zapojení padáků, aby se to v budoucnu už nestávalo. Při OFT padáky fungovaly dobře, takže pokud po analýze nasbíraných dat už bude všechno ku spokojenosti NASA, před CFT asi udělí Boeingu certifikaci.
Já vím o co vám jde. Nicméně není třeba mít při kusové výrobě starost s manuální (lidskou) prací a kontrolou kvality, klidně po hmatu. Automatizovaných činností a kontrol při takové stavbě moc není, vzhledem k výrobnímu tempu je dostatek času vše pořádně zkontrolovat. Nevíme skutečnou příčinu (root cause) problému, ani proč daný kontrolní mechanizmus selhal. Stává se to i u vysoce automatizovaných procesů při sériové výrobě, obzvláště krátce po uvedení do provozu. Řešení je vždy úprava a oprava dosavadních postupů. Naprosté základy kontroly kvality. Je trochu úsměvné, pokud si někdo myslí, že inženýři a manažeři stavící kosmické lodě, nedokáží myslet na vše co k tomu patří, tedy na kontrolu kvality, logistiku, ergonomii, bezpečnost, atd…
V tomto smeru neni duvod, Sojuz je stale spolehlivy a cenove konkurenceschopny. s ohledem na rychlost realizace projektu, je mozna cas pomalu uvazovat co bude za nastupce ISS, aby bylo k cemu na LEO s lidmi letat, anebo zda je technologicky mozne udrzet ISS na LEO dalsi desitky let, coz by se mi osobne libilo vice.
Desítky let určitě ne. A Rusové chystají loď Orel pro lety ke Gateway.
chcel by som sa opýtať, asi mi to ušlo… čo je to loď Orol? ja som totiž zaregistroval len loď Federácia, ďakujem pekne
Federace se přejmenovala před pár měsíci na Orel. Původní název, který mimochodem vybrali lidé v anketě, prý neměl dostatečně silný mužský element síly.
„Orel“ by si určitě zasloužil nějaký článek
To máte pravdu. Problém je v tom, že téměř jediné dostupné informace se týkají průběžných změn názvů lodí. Ostatní jsou většinou takové cobykdyby a než dáte dohromady článek, už je všechno zase jinak.
Na jednu stranu má jakubko pravdu. Tento certifikačních proces je velmi náročný a už i vyčerpávajícím pro všechny zúčastněné strany, NASA, SpaceX, Boeing. Myslím že si všichni oddychnou, až to budou mít za sebou a budou se moci soustředit na dalších, nové cíle 🙂
Tak jim přeji ať už to je co nejdříve
Proč pořád někdo omílá že je to „náročné“ ? Ty testy je prostě potřeba udělat, když se v tom budou vozit lidi ! Náročné by bylo, kdyby ty bezpilotní testy musely být tři nebo čtyři. A ne jeden nebo dva. A že se něco táhne, když se řeší problémy, co by se jiného asi mělo dělat ? Mávnout rukou nad tím že je problém s padáky, loď při abort zážehu explodovala, nebo se nedostala na správnou dráhu ?
Za „náročnost“ se dá schovat neúspěšné řešení problému či nezdar v hledání řešení problému. To by tolik nevadilo, ale pikantním se to stává, pokud někdo jiný tyto problémy vyřešil, či vůbec nemá.
To že je něco třeba udělat neznamená, že se to nemůže být náročné. Náročnost v tomhle případě znamená že to bere zdroje, které všichni zůčastnění by rádi už používaly jinde a chtěly by aby to už bylo za nima, nikoliv „vykašleme se na to“. Zmínky o náročnosti nejsou automaticky stížnosti na to že se to dělá! Pokud chceme do lodi posadit lidi, naopak, pokud by testy náročné nebyly, bylo by to zatraceně špatně!
Uvažovat, že věci které se musí udělat a vyřešit nějak „berou“ zdroje nedává smysl. Zdroje můžou „brát“ maximálně věci které nemají prioritu nebo jsou zbytečné.
Dalsi faktor by mohl byt to, jestli jsou narocne zkousky samotne nebo spis byrokracie a papirovani okolo toho. Nedelam si iluze, ze statni organizace funguji v USA zasadne jinak nez jsme „zvykli“ od nas.
mam jednu otazku, na ktoru urcite bude jednoducha odpoved. na titulnom obrazku sa zachranuje lod spolu s trunkom. rovnako aj pri pad abort teste sa trunk odhadzoval az po vypnuti motorov. aky to ma vyznam zachranovat aj trunk, ked nasledne spadne nebrzdene na zem?
Trunk se nezachraňuje, po odhození dopadne na povrch nebrzděně.
V první fázi po oddělení od nosné rakety stabilizuje pomoci křidélek, jsou umístěna právě na trunku, let. Po vypnutí motorů SuperDraco už není k ničemu a před vystřelením padáků se odhazuje.
dakujem za odpoved, vedel som ze to ma nejaky rozumny dovod. k stabilite prispieva asi aj to, ze trunk posuva tazisko dozadu
Ona je na trunku CD i aerodynamická brzda, pokud si pamatuju. Za prvé pomáhá stabilizovat loď a za druhé se postará o dostatečný odstup lodi od trunku po separaci.
Chci se zeptat jestli je stanoven, alespoň předběžně a nezávazně termín prvního pilotovaného letu Crew Dragon pokud zkouška záchranného systému proběhne úspěšně?
Musk se vyjádřil, že v únoru by loď mohla být připravena, ale sám Musk řekl, že pro start jsou potřeba ještě schvalovací procesy, což může trvat i pár měsíců.
Zkoušky spolehlivosti jsou opravdu zalozeny na posuzování pravděpodobnosti. Konkrétně jde o konfidečni úroveň, treba 99% znamená, že statisticky 1% vyrobků nevyhovi, i když během zkoušek k žadne poruše nedošlo. Pozor, neplatí to pro chybu v návrhu (konstrukce, SW apod.) to neni nahodná porucha.