Premiérový start kosmické lodi Starliner od firmy Boeing na nosné raketě Atlas V od United Launch Alliance se odkládá o dva dny – takovou informaci v úterý přinesla oficiální místa. Mise označovaná jako OFT (Orbital Flight Test) měla podle dřívějších plánů odstartovat už 17. prosince a po zhruba šestidenním pobytu u ISS se měla loď vrátit na Zemi. Tato mise je nesmírně důležitým krokem k další misi, při které už Starliner ke stanici ponese živé astronauty. Tahle závěrečná testovací mise označovaná jako CFT (Crew Flight Test) je podle firmy Boeing momentálně plánována na polovinu roku 2020.
„Během předstartovních příprav Atlasu V se objevil problém s přívodním potrubím vzduchu k profukování rakety,“ uvedla společnost ULA ve svém prohlášení a dodala: „Potřebovali jsme čas navíc, aby odborníci z ULA a Boeingu mohli dokončit analýzu problému, nahradit rouru a dokončit všechny přípravy.“ Pokud dojde ke startu 19. prosince, mělo by to být kolem jedné hodiny odpoledne SEČ a zhruba deset minut před místním východem slunce. Přesný čas startu se určí až když bude start blíže podle aktuálních parametrů oběžné dráhy stanice ISS.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
„Pokračujeme v úzké spolupráci s Boeingem, abychom se ujistili, že Starliner poletí jakmile budou loď i raketa připravené,“ uvedla ULA. Boeing vyvíjí loď Starliner v rámci kontraktu s NASA, který byl v roce 2014 uzavřen na 4,2 miliardy amerických dolarů. Agentura tehdy vybrala kromě Boeingu i SpaceX, aby tyto dvě firmy začaly vozit na ISS astronauty. Tím, že vzniknou nové kosmické lodě certifikované pro dopravu lidí, bude možné ukončit americkou závislost na ruských lodích Sojuz, které v současné době jako jediné vozí astronauty na stanici a zpět.
V průběhu minulého měsíce byla v montážní lokalitě VIF (Vertical Integration Facility) u floridské rampy 41 postupně sestavena nosná raketa Atlas V. Nejprve byl vztyčen centrální stupeň, který se připojil k odpalovací plošině. Následovalo připojení dvou urychlovacích motorů na tuhá paliva 6. a 7. listopadu a už 8. listopadu přišlo připojení dvoumotorového horního stupně Centaur. V tu chvíli začaly kontroly a zkoušky všech systémů, které bylo potřeba dokončit ještě předtím, než na rampu dorazila loď Starliner – k její instalaci došlo 21. listopadu.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zastavme se ještě u nosné rakety Atlas V, která bude při této misi použita. Z minulých let jsme zvyklí na trojmístné číslo, které označuje konfiguraci rakety. Například Atlas V ve verzi 541 má pětimetrový aerodynamický kryt, čtyři urychlovací motory na tuhé pohonné látky a jednomotorový horní stupeň. Pohled na konfiguraci Atlasu V pro misi OFT (a vlastně všechny další mise se Starlinerem) na první pohled překvapí. Označení N22 ale vychází z úplně stejného základu, který už známe. Písmeno N znamená no, tedy ne – raketa nemá žádný aerodynamický kryt. První dvojka říká, že se použijí dva urychlovací motory a druhá dvojka zase odkazuje na dvoumotorový horní stupeň Centaur.
Sestavená raketa se včera na mobilní odpalovací plošině vydala na půlkilometrovou cestu na vzletovou rampu 41, kde již dříve firma ULA zřídila obslužnou věž i s tzv. bílou místností, přes kterou budou astronauti nastupovat do Starlineru bočními dvířky. Na rampě se budou odborníci z ULA, Boeingu i NASA věnovat zkoušce IDOLT (Integrated Day-of-Launch Test), jejímž úkolem bude nanečisto nacvičit všechny činnosti, které se budou dělat během skutečného dne startu.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Tým zajišťující start Atlasu V prodloužil fázi odpočtu z klasických sedmi na více než 11 hodin. Tento čas navíc má „modrému týmu“ specialistů umožnit v klidu asistovat posádce při nastupování do lodi poté, co byl Atlas V natankován kryogenními pohonnými látkami. „Tato zkouška nám dá možnost vyklopit rameno pro přístup posádky a prověřit, zda toto rameno správně lícuje s prvky kosmické lodi,“ popsal Caleb Weiss, manažer z ULA, který má na starost program Starliner a dodal: „Raketu plně natankujeme a i lidé se budou kolem rakety pohybovat stejně jako v den startu. Budou tedy i v bílé místnosti a otevřou dveře do Starlineru. Budou cvičit nastupování a vystupování, nakládání nákladu a podívají se i na konfiguraci lodi ke startu. Bude to skutečně komplexní kontrola spolupráce všech systémů lodi i rakety, ale i jednotlivých lidí, kteří budou dělat různé činnosti.“
Jakmile zkouška IDOLT skončí, bude na Atlas V čekat návrat do montážní věže VIF, kde podstoupí další sérii zkoušek a příprav na start, který by měl přijít už za dva týdny a nějaké drobné. Pokud Starliner skutečně v prosinci odstartuje a SpaceX provede test únikového systému Crew Dragonu za letu, pak budou na začátku roku 2020 obě soukromé firmy na stejné čáře – oběma bude chybět už jen pilotovaná testovací mise.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2019/11/49105089556_7602ddf3c5_k.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…lvos4ba5bd75615e7f4dee9779ab10f34a18d0.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EK5Va3oU4AAZtOy.jpg:large
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/cms_ksc-20191121-ph-csh02_0080.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/uploads/2019/12/EK3ou5CWsAE6G6L.jpeg
Raketa s obnaženým Centaurem, který je obvykle pod AE krytem vypadá hrozně. Nad rážové náklady se vyskytují od počátků kosmonautiky, ale vždy to byl vlastně AE kryt. Takto obnažená kosmická loď spolu se servisním modulem spolu s nosičem připomíná více funkční zkoušku na provizorním nosiči než ostrý let kompletní sestavy.
Souhlasím, vypadá to divně. Proč byl vlastně Centaur/Atlas vyvinut tak, aby byl schovaný pod krytem, když může létat i bez něj? Není to žádný drobeček a jeho část krytu musí vážit docela dost
V konfiguraci 4XY také není Centaur pod krytem. A stejně jako v této konfiguraci N22, celý nosič vypadá tak trochu divně 🙂
No jo. Je to taková „pancéřová pěst“ na výšku. Ale když to aerodynamicky zvládne, tak proč ne. A my si zvykneme.
Starlineru fandím. Přiznám se, že víc než čemukoliv od SpaceX.
Ale když se na tu osazenou raketu dívám a vzpomenu si, v jakých strojích (mám na mysli shuttly) američtí astronauti létali na orbitu již před desítkami let, říkám si:“Je to tak trochu směšné a smutné.“
No, jestli je toto pokrok…
Skoro mi prijde, ze o co vic jsou vytvory SpaceX dizajnove vymazlenejsi o to je vic zjevny ciste technicistni pristup ULA. Bezvadna funkcnost je jedna vec, ale zjevna rezignace na estetiku oslabuje kouzlo kosmicke techniky pred verejnosti.
Však ano. Nezabývat se blbostmi a jít nejkratší a zároveň bezpečnou cestou k cíli. Alespoň pro mě to má velké kouzlo a taková technika se mně líbí i na pohled. Raketa a kosmická loď není konzumní spotřebka. U ULA a Boeingu pracují inženýři, SpaceX asi hodně ovlivňují dětské fantazie pana šéfa (sám je v sobě v hojné míře pořád mám, ale do práce je raději moc netahám), ze kterých inženýrům občas vstávají vlasy hrůzou na hlavě (tím jsem si jist).
Čistě můj názor: Nejspíš to stojí i spoustu peněz a času… Ten přístup má samozřejmě i přednosti – _občas_ se díky tomu objeví řešení, které je přínosné a funkční a přitom by racionálně uvažujícího technika nenapadlo.
Připomněl jsem Shuttle jako inženýrský produkt, který byl přitom i na pohled krásný a prostě „měl duši.“ Teď když se koukám na Atlas se Starlinerem, i přes ty zmíněné sympatie se nemohu ubránit myšlence na poslední model Porsche s vedle stojícím náhražkovým vozítkem na baterky. 🙂
Úplně se mi ježí kůže, při představě že kolem a nad plně netankovou raketou se budou pohybovat lidé!! To se nikdo nepoučil z Nědělinovi katastrofy. Koncept Spacex kdy se raketa tankuje, až když jsou kosmonauti usazení, veškerý pomocný personál je pryč a únikový systém je aktivní, je mi více po srsti.
suhlasim, tiez sa mi riesenie od SpaceX paci viac. Mimochodom, starliner bol designovany aby mohol letiet aj na falcone 9. to by mohol byt celkom zaujimavy pohlad, len by trebalo mat kompatibilnu startovu rampu.
Při tankování prvního stupně rakety Sojuz je obsluha taky na plošině kolem rakety, měl jsem foto, jak technici odpojují ojíněné potrubí s kyslíkem / byl to tuším první start z Vostočného, ten který byl odkládaný/. To samé při vypouštění nádrží…
Jenže ono se může leccos přihodit zrovna při tom procesu tankování rakety, takže je dost dobré, že tam jsou jen ti, co jsou k tomu potřeba. A to zrovna kosmonauti rozhodně nejsou.
Mne zas zaujalo, jak jsou montéři na pracovních plošinách v postrojích a jištěny lanem. Je to logické, ale mne to trklo až teď.
Rozebíraly se tu někdy výhody a nevýhody vertikální a horizontální kompletace? Rád se poučím, tuším že od určité velikosti ani není jiná možnost.
Asi nejdůležitější je u horizontální integrace nutnost různých podpor, přípravků a zámků, které satelit (a jeho pohyblivé části) udrží naležato, stejně jako design satelitu samotného. Ovšem za cenu jednodušší přípravy a snažšího přístupu k nákladu. U vertikální integrace se satelit nikdy nemusí na bok pokládat, ale kompletace je znatelně náročnější na prostor a vybavení.
Natankovaná raketa zkracuje posádce čekání na start, které musí být silně stresující. Ruský maršál si sedl pod zkušební raketu, protože věřil že “ poručíme větru dešti „.
Přesně tak. On ten process tankování taky může mít svá rizika, tak proč jim vystavovat i kosmonauty.
Ano proces tankování má svá rizika, viz nehoda Falconu 9, ale od toho tam je únikový systém. Ale svá rizika má i natankovaná raketa a žádný systém nezachrání podpůrný tým, který upoutává kosmonauty a další lidi pohybující se vedle rakety. Nemyslím si, že by kosmonauti strávili výrazně delší dobu čekání na start v Crew Dragonu něž v Starlineru.
Co se pozemního personálu na rampě týká, nasadí si na hlavy pytlíky ELSA a svezou se na lanovce 🙂 Už si to zkoušeli. Ale upřímně si nedovedu představit, že by to zvládli ve zdraví při explozi typu Amos-6.
Výborný článok, diky 🙂
Ale mal by som taký dotaz… v poslednom odstavci sa píše že na začiatku roka budú mať Boening a SpaceX rovnakú štartovaciu líniu (čiže všetky milníky za sebou). Znamená to že SpaceX dokončil úspešne aj certifikáciu padákov?
Díky za pochvalu. Co se padáků týče, tak ty nejsou považovány za tak výrazné milníky jako letové zkoušky.
Dobrý den, a jak je to s testem únik.systemu za letu u Starlineru? Kdy proběhl, nebo nebude a proč? Dekuji
Hezký den,
nebude, jde o dobrovolný milník, který si vybrala ke splnění pouze SpaceX. Povinná pro obě firmy byla pouze zkouška úniku z rampy.
Předpokládám, že po tomto letu, pokud ovšem splní svá zadání, se neurčité termíny letu obou lodí s posádkami změní na konkrétní. Zatím je to pořád tu jaro, tu léto atd. a rok uteče coby dup. NASA obvykle své dodavatele interesuje termínovým prémiemi. V tomto případě to není účinné, nebo tento způsob pobídky nepoužívá. Ve hře je ještě křídlatý stroj, bylo by pikantní kdyby oba rivaly předstihl. Za tohoto stavu věcí se nelze divit, že NASA uvažuje o nákupu dalších křesel u Ruska.
Tvarově to drobet vypadá jak taková raketová Multipla (Fiat Multipla).
dobrý večer. snad to během komplexních zkoušek neodpálej (neodstartujou) i s inženýrama :)) těším se na start i na dnes odložený dragon. a děkuji za Váš web, skvělá práce od DM a team
Jsem moc rád, že nás čtete. Opravdu si toho vážíme.
Zachranny system pro unik z rampy se u Starlineru zapne prepokladam v momente zavrenych dveri kapsle kdyz uz jsou astronauti upoutani v kreslech? Pokud dojde k pozaru natankovane rakety v momentu nastupovani/poutani astronautu do kresel, zbyva unik lanovkou jako u shuttlu? V realnem svete pri havarii typu Amos-6 se to ale neda stihnout…
V reálném světě typu Atmos by ani kosmonauti sedící v Dragonu neměli šanci.
A na čem toto tvrzení zakládáte? Od okamžiku prvního problému do zhroucení konstrukce uběhlo víc času, než by záchranný systém potřeboval na start, takže jde o detekci a spuštění, softwareový problém
Kolik sekund? Co by ten systém měl detekovat? Exploze z čista jasna.
Kdyz koukam na tu fotku, tak jsem si vzpomnel na komedii Diktator, ktery pri pohledu na tvar nosice ZHN pronesl:
„budou si myslet že na ně leti nějaký obří robertek“