Starliner k ISS nedoletí – v neděli přistává

Včera ve 12:36 našeho času odstartovala z floridské rampy číslo 41 raketa Atlas V s cenným nákladem. Na špičce nesla první exemplář kosmické lodi Starliner od firmy Boeing, která by měla už za několik měsíců vozit astronauty na ISS. Raketa pracovala bezchybně včetně dvoumotorového horního stupně Centaur. Oddělení kosmické lodě od Centauru proběhlo podle plánu a jak později uvedl Tory Bruno, šéf firmy ULA, podařilo se jim „zasáhnout střed terče“. Atlas V tedy prodloužil svou fantastickou sérii úspěšných startů, ale loď samotná se dostala několik minut po oddělení od Centauru do problémů.

Pro případ, že by se z jakéhokoliv důvodu na Starlineru neaktivovaly motory, má start bezpečnostní pojistku. Centaur totiž nedopraví loď přímo na oběžnou dráhu – při oddělení je dráha téměř suborbitální (plánovaná dosažená dráha měla mít perigeum ve výšce 72 km nad povrchem a apogeum 166 km vysoko. To znamená, že pokud by Starlineru nefungovaly motory, nezůstal by uvězněný na oběžné dráze. Místo toho by po necelém oběhu kolem naší planety vstoupil do atmosféry a přistál.

Starliner v rozloženém stavu.

Starliner v rozloženém stavu.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

NORAD detekoval ve 12:59 SEČ (tedy zhruba 23 minut po startu) objekt na dráze 191 × 76 km se sklonem 51,63°. K tomu, aby se dostal na stabilní oběžnou dráhu, musí loď provést manévr označovaný jako OIB (Orbital Insertion Burn – zážeh pro usazení na oběžné dráze), kterým zakulatí svou oběžnou dráhu. Není to nic neobvyklého. Stejně to dělaly při všech svých misích raketoplány – u nich byla hlavním důvodem snaha o to, aby se zajistil zánik externí nádrže v atmosféře. Ale zpět ke Starlineru. Jeho manévr OIB nenastal, což pozemní středisko rychle zjistilo. K anomálii došlo teprve včera, takže vyšetřování příčiny ještě není kompletní. Přesto se zdá, že na vině byl vnitřní časovač, který udával jiný čas, než měl. Počítač tak dostával nesprávné informace o údaji označovaném jako MET (Mission Elapsed Time – uplynulý čas mise).

Kosmická loď Starliner

Kosmická loď Starliner
Zdroj: http://spacenews.com

Nesprávný údaj MET způsobil, že se počítač lodi domníval, že již provádí zážeh OIB, nebo že je již dokončen. Software navíc vinou toho začal provádět nadbytečné korekční zážehy malými orientačními tryskami, čímž loď spotřebovala více pohonných látek, než bylo v této fázi optimální. Pozemní středisko okamžitě z telemetrie poznalo, že něco není v pořádku (byť zatím nevěděli, že jde o chybu časovače – to se zjistilo až později). Rozhodli se proto poslat lodi příkaz k provedení zážehu OIB. Jenže tady nastal nečekaný problém.

Jako na potvoru zrovna v té době Starliner přelétával mezi oblastmi pokrytými družicemi TDRS, které běžně zajišťují přenos dat mezi objekty na nízké oběžné dráze a povrchem Země. Tím pádem se pokyny ke Starlineru nedostaly včas, ale až se zpožděním. Zážeh OIB proběhl o osm minut později, než měl. Po jeho provedení se sice loď dostala na stabilní oběžnou dráhu, ale její přílet k ISS se výrazně zkomplikoval. Lidově řečeno – ISS už na oběžné dráze Starlineru příliš utekla.

Marco Langbroek přidal mapu, která ukazuje, kde měl Starliner provést manévr OIB.

Marco Langbroek přidal mapu, která ukazuje, kde měl Starliner provést manévr OIB.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Dohonit by se určitě dala – jsou k tomu možné pouze dvě cesty – první je založena na výrazných úpravách oběžné dráhy, druhá pak na menších korekcích, ale vyžaduje delší čekání. Jenže pro první variantu nebylo v nádržích dost pohonných látek a pro druhou měl Starliner příliš málo času. Loď je totiž schopna před připojením ke stanici fungovat pouze zhruba 120 hodin. Boeing proto začal vyhodnocovat situaci a přitom posílal lodi další pokyny. Starliner se proto zorientoval fotovoltaickým panelem ke Slunci, aby dobíjel palubní akumulátory a zkoušel normálně fungovat.

Ovládací panel lodi Starliner.

Ovládací panel lodi Starliner.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Na tomto místě je důležité poznamenat, že loď nebyla v žádné fázi v ohrožení. Pokud by na palubě byla posádka, nehrozilo by jí žádné nebezpečí. Ba dokonce by vše dost možná dopadlo lépe, než jak to nakonec bylo. Astronauti by totiž měli možnost v případě podobné anomálie zasáhnout do řízení a převzít kontrolu nad lodí. Jenže astronauti na palubě nebyli a zážeh OIB přišel ze Země pozdě.

Nastala tedy otázka, jak se k celé situaci postavit. Na stole bylo celé spektrum možností od okamžitého ukončení mise a návratu na Zemi až po pokračování letu vstříc ISS. Nakonec padlo rozhodnutí, které se dá označit jako kompromisní. Mise OFT nepoletí k ISS, což byl hlavní úkol mise. Loď však ale nebude ani navedena okamžitě do atmosféry. Ukázalo se totiž, že kromě anomálie s časovačem (jejíž přesnou příčinu odhalí vyšetřování), fungují všechny systémy na výbornou. Starliner zvládá manévrovat, jeho počítače fungují, stejně tak komunikační systém, nebo systém pro hospodaření s teplem. Není tedy nutné návrat uspěchat.

Vizualizace přistání lodi Starliner

Vizualizace přistání lodi Starliner
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com

Odborníci z NASA a firmy Boeing se nakonec rozhodli, že Starliner zůstane na oběžné dráze 48 hodin a v neděli po poledni našeho času se vrátí na Zemi. Za tímto účelem proběhly v pátek dvě drobné korekce dráhy. Po dvou dnech pobytu se totiž loď dostane na dráhu, ze které bude moci přistát na základně White Sands v Novém Mexiku, kam měla podle původních plánů přistát o týden později. Dvoudenní pobyt na oběžné dráze využije Boeing a NASA k testování co největšího množství systémů. Jistě, některé, které jsou nezbytné pro přiblížení k ISS či dokonce spojení, se otestovat nemohou, ale je tu cítit snaha vymáčknout z této poloviční mise co nejvíc dat.

Umělecká představa lodi Starliner během připojování k ISS.

Umělecká představa lodi Starliner během připojování k ISS.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Pro certifikaci bude třeba velice důležité sledovat, jak si Starliner poradí s brzdícím zážehem, průchodem atmosférou a přistáním. To všechno jsou důležité milníky celé komplexní zkoušky OFT. Navíc se ukáže, zda časovač už funguje správně. Hlavní úkol – spojení s ISS se sice nepodaří, ale i tak může ještě tahle mise přinést cenné zkušenosti. Jak zaznělo hned několikrát na tiskové konferenci – právě kvůli podobným případům se dělají zkoušky a certifikace. Jejich úkolem je vychytat mouchy a prověřit spolehlivost, než budou lodě nasazeny do ostré služby.

Starliner pro misi OFT při usazování na raketu Atlas V

Starliner pro misi OFT při usazování na raketu Atlas V
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Na tiskové konferenci se také řešilo, jaký vliv bude mít aktuální nepříjemnost na další harmonogram misí lodi Starliner. Padla dokonce otázka na možnost opakování celé mise OFT. Výsledek je takový, že celá událost je ještě příliš čerstvá na jasná prohlášení. Celá věc se bude muset důkladně vyšetřit a analyzovat. Administrátor NASA Jim Bridenstine (který mimochodem ještě před tiskovkou perfektně informoval o aktualitách) na konferenci oznámil, že možnost opakování mise se nedá vyloučit, ale ani potvrdit.

Pokud by se mise OFT neopakovala, čekal by na Starliner už pouze test označovaný jako CFT, což je pilotovaná zkušební mise. Té se má účastnit tříčlenná posádka (Micheal Fincke, Christopher Ferguson a Nicole Mann) a před včerejším startem se hovořilo o možnosti startu v první polovině roku 2020. Leckoho možná napadne, jestli není nebezpečné posadit do další kosmické lodě rovnou posádku. NASA ani Boeing určitě nebudou zbytečně riskovat. Při aktuální anomálii navíc nebyla loď v nebezpečí.

Nicole Mann, Mike Fincke a Chris Fergusson - první posádka lodi Starliner.

Nicole Mann, Mike Fincke a Chris Fergusson – první posádka lodi Starliner.
Zdroj: https://live.staticflickr.com

Jak na tiskové konferenci vzpomenul administrátor NASA, americké raketoplány měly také vždy na palubě posádku i při všemožných premiérách. Pokud tedy analýza neodhalí žádné problémy, nemuselo by být opakování mise OFT nutné. Ale znovu je potřeba říct, že celá věc je stále příliš čerstvá a na jasné soudy je moc brzy. Včerejšek nám kromě jiného připomněl, že lety do kosmického prostoru nejsou rutinou, byť se to tak někdy může zdát. Ukázalo se také, že zkoušky jsou důležité a že žádná simulace nemůže nahradit skutečné letové podmínky. Nezbývá než věřit, že Starliner v neděli úspěšně přistane a že se všechny nepříjemnosti spojené s chybným časovačem vyřeší, aby mohla tahle loď vozit bezpečně astronauty na ISS.

Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://blogs.nasa.gov/
https://blogs.nasa.gov/
https://blogs.nasa.gov/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://cdn.vox-cdn.com/…/starliner_hero_new_1280x720.0.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2019/12/Screen-Shot-2019-12-19-at-13.59.56.png
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/01/cst100_hero_lrg_1280x720.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EMOsABrWwAAbKjD?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EMGUzpUXsAAlvQN?format=jpg&name=large
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/boeing_starliner_dock_to_iss_co.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/cms_ksc-20191121-ph-csh02_0080.jpg
https://live.staticflickr.com/65535/48720076396_e508466494_k_d.jpg

Starliner k ISS nedoletí - v neděli přistává, 4.9 out of 5 based on 8 ratings
Pin It
(Visited 7 770 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.9/5 (8 votes cast)
(Visited 7 770 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


127 komentářů ke článku “Starliner k ISS nedoletí – v neděli přistává”

  1. David R. napsal:

    Držme jim palce, aby aspoň hladce přistáli. Bylo by krajně nepříjemné, kdyby přistáli na dva padáky. Nebo v Kazašské stepi.

  2. tycka napsal:

    Protože nechci, aby se diskuze zaplevelila nijak nepodloženými informacemi o závadě software – tak píšu:
    Může jít o závadu HW – vnitřní časovač – se může taky porouchat, tak že jde později – třeba závada krystalu hodin – generuje tak nižší tak než je požadováno. A protože něco stále generuje – nezasáhne tak záložní HW. Já jsem viděl hodiny, které se dost zpožďovaly.

  3. Pacholik napsal:

    Mam otazku. Oni nemaji takoveto systemy zdvojene? Ty krystaly se casto nicej i na zemi natos v kosmu, meli by tam mit aspon 5 kusu, vsak ten Integrovsny ovod vazi max. 1g.

    • magy napsal:

      mozno to zdvojene maju, alebo aj strojené, ale pokial hlavny pocitac nezaregistruje, ze časovanie ma zavadu, tak zalohu nespusti. ako to skutocne je, sa dozvieme neskôr. teda dúfam, že sa to dozvieme.

      • Kerberos napsal:

        Nevím, jaká je praxe v kosmickém průmyslu, ale v tom jaderném se u bezpečnostních systémů standardně používá výběr signálů dva ze tří (2/3), tj. signál je uvažován pouze když ho signalizují alespoň dvě nezávislá čidla. Takto by se dal implementovat i časovač.
        Mimochodem, systémem výběr 2/3 by měl být aplikován i systém MCAS, pouhé zdvojení takto kriticky důležitého čidla je z mého hlediska nedostatečné, výběr 1/2 totiž nic neřeší…

        • ventYl napsal:

          Toto sa v pripade, ze je system kriticky, pouziva aj pri aviatike a kozmickom priemysle. Zbernica, ktora sa na tento ucel pouzivala v 80. rokoch sa dokonca AFAIK vola Boeing bus. 🙂

          • Jiří Gutman napsal:

            Hezké na tom je, že princip dva ze tří vymyslel docent Svoboda pro první československý počítač v padesátých letech. Z USA se vrátil, aby z ČR udělal počítačovou velmoc, jen netušil, že se k moci dostanou komunisti. Teprve po letech NASA jeho princip znovu použila.

    • pave69 napsal:

      No, já to typuji na SW závadu, něco ve stylu – programátor, co chystal zážeh OIB, počítal že T=0 je oddělení od 2. stupně, ale časovač se spouštěl již v čase T=0 start 1. stupně.

  4. glober napsal:

    Trošku jim nevěřím, přijde mi zvláštní (s přihlédnutím k nevytaženému padáku minule) že nebyla ani telemetrie a záběry kamer pro veřejnost. Je jasné že je to jejich věc, ale taky si myslím že po 737 MAX si Boeing nemůže moc dovolit ukazovat problémy (které jsou samozřejmě normální, jde přece o prototypy)

  5. Magy napsal:

    Podla mna tu misiu budu musiet zopakovat najprv bez posadky. Odskusat a overit schopnost bezproblemoveho dokovania s ISS je klucova vec. Kludne sa moze stat, ze z nejakej priciny Starliner nie je schopny zadokovat alebo po zadokovani otvorit hatch, ci hoci len vyrovnat tlak a pod. Samotna cesta na ISS trva cca 24 hodin, takze pri zisteni neschopnosti zadokovat a presunut posadku do ISS az ked bude Starliner letiet s ludmi, vela casu im neostane na deorbit a pristatie, lebo to sa tiez neda spravit hocikedy a hocijako. V konecnom dosledku to moze znamenat velmi vazne problemy, v krajnom pripade az ohrozenie životov posadky Starlineru.
    Samozrejme dufam, ze sa nic take nestane, ale uprimne – Boeing sa v poslednom čase nejavi ako bezproblémova firma, takze byt to na mne, tak ich necham celu tuto skusobnu misiu bez zivej posadky zopakovat.
    A trochu by som na nich zatlačil, aby pri starte poskytli nieco viac, ako pohlad na stovku hlav a monitorov z riadiaceho strediska. To je totiz to posledne, co divakov zaujima.

    • Vedra napsal:

      V tiskovce bylo potícím se lhářem Bridensteinem jasně řečeno že zkouška dokování vlastně není třeba. Je to jenom takový bonus! Celá tahle mise byla vlastně jenom klauniáda za neznámým účelem.

      Boeing prostě další Atlas V platit nebude a hotovo. Porucha se svede na lidskou chybu (někdo špatně natáhnul budík) jako u selhání padáku a normálně se přejde k letům s posádkou.

      • Dušan Majer napsal:

        Důrazně vás chci požádat, abyste se v komentářích na našem webu zdržel podobných urážlivých označení. Šéf NASA pouze říkal, že i přes anomálii se toho dá otestovat hodně a že je příliš brzy na to spekulovat o opakování či neopakování zkoušky, toť vše.

        • Vedra napsal:

          Chce to více dávat pozor:

          Tom Costello NBC News: Isn´t critical component of unmanned mission to test your docking? Can you put a crewed mission together and approach the station without doing it at least once in this automated mode?

          Jim Bridenstein: You bet you can. Remember the Space Shuttles never flew autonomously. We build the Space Station with the Space Shuttles and every one of those missions were crewed.

          Vcelku jasná palebná příprava pro to aby následovala rovnou mise s posádkou.

          Jinak když se polikovi Bridensteinova kalibru řine pot po čele tak je jasné, že svědomí čisté nemá. Na to nemusí být člověk expert na neverbální komunikaci.

          • Dušan Majer napsal:

            Tak hlavně že vy jste expert a máte v tom jasno. Ale znovu říkám, na našem webu si své expertní domněnky nechte laskavě pro sebe, děkuji.

          • gg napsal:

            “Jim Bridenstein: You bet you can. Remember the Space Shuttles never flew autonomously. We build the Space Station with the Space Shuttles and every one of those missions were crewed.”

            To mi přijde jako docela zavádějící tvrzení z jeho strany. Co kdyby s dokováním byly problémy, které by byly nezávislé na režimu dokování (třeba nějaké mechanické), a tento testovací let je býval mohl odhalit (ale samozřejmě neodhalil)?

          • Dušan Majer napsal:

            Řízení by přebrala posádka.

          • gg napsal:

            Popravdě netuším, jak moc jasněji jsem mohl napsat část “které by byly nezávislé na režimu dokování”, ale zřejmě to bylo nějak zapotřebí.

    • Alois napsal:

      Dokování je běžná věc a není třeba zkoušet ji v automatickém režimu. Podíváme-li se do historie, tak před padesáti lety Američané vůbec dokování v automatickém režimu neprováděli a ve dvou pilotovaných programech a to Gemini a Apollo prováděli dokování od samého počátku v pilotované verzi jako na běžícím pásu. Současný byť neúspěšný pokus z hlediska bezpečnosti splnil svůj úkol neboť loď i středisko havarijní situaci zvládli. Nebýt hoho že se nápravný povel ” zdržel ” na komunikační trase, nic by se nestalo. Pokud by na palubě byla posádka byla by to otázka několika vteřin, prostě by zmáčkli příslušný spínač.

      • Tomas napsal:

        Nikdo ale neví, jestli ten příslušný spínač vůbec funguje, nikdo neví, jestli je loď schopna automatického dokování, nikdo neví, jestli bude fungovat převzetí řízení posádkou, pokud automatika selže. Je lepší mít ověřené, že je alespoň jeden systém funkční. Vím, že v době Apollo se to tolik neřešilo, nebylo tolik kontrol, ale také přitom umřelo dost lidí. Veřejnost o tom ví prd, jen doufám, že se NASA rozhodne správně, případná smrt posádky by byla hodně velká rána pro kosmonautiku.

        • ROBO napsal:

          Tak to víte hodně špatně . Každý přece ví že v době Apollo , během letu k žádnému úmrtí nikdy nedošlo !!!!!

          • Gendibal napsal:

            On taky Tomas ani slovem nezmínil, že k tomu došlo za letu, stačí si cizí příspěvek pořádně přečíst, než na něj reaguji. Lidi umírají i za pozemních testů, a tady u Apolla víme o třech mrtvolách. Ty, o kterých nevíme, o těch můžeme jenom spekulovat, ale myslí si snad někdo, že měli utajované nehody jenom Sověti? Byla studená válka, soupeření na ostří nože a v kosmonautice šlo navíc o obrovskou národní prestiž.

          • Racek napsal:

            Bohužel, požár Apolla 1 které se připravovalo k letu atd.
            Pořád je kosmonautika spojená s velkým rizikem. Raději při bezpilotní zkoušce, že.

  6. Pavel Riedl napsal:

    Samotný pohled na toto selhání ještě nemusí znamenat vážný problém. Ovšem po zasazení do kontextu dalších událostí to už může vypadat jinak. :-/

    Nemám ani tak na mysli problémy některých členů konsorcia ULA, ale spíš celkové klima kolem kontraktů, protěžování, támhle stébélko pod nohy jednomu, támhle přisypání zlaťáků druhému, drobnější obstrukce s testováním, povolením, přibržděním… Skrytě nějaké to kvaltováníčko… a pak to vybublá třeba v selhání jednoho padáku (opět, nic se nestalo!), opožděným zážehem (taky se vlastně nestalo nic vážného!!).

    No uvidíme, snad do nedojde až k “Apollo 1”, aby se někdo chytil za nos.

    • Dušan Majer napsal:

      On ten padák opravdu nic neznamenal. Jednak loď bezpečně přistane i se dvěma a třetí je tam jen jako záloha a pojistka a hlavně – předtím provedli několik certifikačních shozů a žádný padák neselhal ani jednou.

    • Jirka napsal:

      Vždycky to dojde až k “Apollo 1”. Když se dlouho nestane žádná katastrofa lidé mají tendenci zapomínat. To na co narážíte ve svém příspěvku je běžný jev, který doprovází téměř každou katastfrofu nejen kosmonautice. Je vlastně jen otázkou času než se něco nepěkného stane. Vždy je to stejné. Na začátku jsou všichni až přehnaně opatrní. Pak opatrnost poleví například z důvodů, které jste popsal v příspěvku. Dále už je to jen otázkou času než přijde katastrofa. Následky jsou vždy stejné zničená technika, mrtví lidé a pobouření občané celého světa, kteří zapomněli, že tohle se prostě občas stává. Katastrofy jsou běžným průvodním jevem posouvání hranicí ve všech oborech. Neměli bychom zapomínat, že kosmonautika, které nestále posouvá hranice možného je riskantní práce, a proto se v ní občas platí za úspěchy životem nebo zničenou technikou. Na druhou stranu statisticky vzato je mnohem pravděpodobnější, že člověk zemře při řízení auta než při objevování vesmíru.

    • KarelTv napsal:

      Myslím že u složitých systémů jsou technické problémy normální a nesouvisí s nějakým “protěžovním”, i kdyby tam bylo, což možná ano. Problémy s padáky měly obě společnosti, jedněm zážeh záchranného systému rozmetal kabinu nacucky a druzí zase mají problém s navedením na dráhu. Čili v tomhle nevidím zásadní rozíl. Rozdíl je ta cena, ale bohužel další SPACEX na tomhle trhu není a NASA si rozhodla že chce mít dvě pilotované lodě na ISS. Nás to trápit už vůbec nemusí, to daňové poplatníky USA.

  7. Bohumyl Nohy napsal:

    Už se těším na zprávu NASA, která tuto drobnost označí za skvrnku na jinak perfektně úspěšné misi. A ještě přisype bonus…

    • Dušan Majer napsal:

      Prosím, zkuste diskutovat aspoň trochu férově a nepokoušejte se věštit budoucnost, díky. 😉

      • Entes napsal:

        Dusane, s rostouci navstevnosti Vaseho webu, byste mel akceptovat volnost vyjadreni osobnich nazoru v diskuzich. Jiz se nejedna o web pro par nadsencu. Za osobni nazory at uz tendencni nejste zodpovedny. Vy jste zodpovedny za nestrannost obsahu, a za moderovani diskuze z hlediska vulgarit a osobnich utoku. Jiz Vas web sleduji delši dobu a myslim ze zmena pristupu v teto veci na jinak vyjimenem webu by byla na miste. Dekuji

        • KarelTv napsal:

          Já zase nevidím důvod proč neupozorňovat na různé narážky a nesmysly. To je úplně normální a považuji za lepší, když je diskuze trochu moderovaná. Vůbec mne nebaví číst nějaké výpady, zvlášť když v daném příspěvku vlastně není žádná informace či argument.

          • Dušan Majer napsal:

            Díky za názor. I nadále budu bojovat za udržení kvality diskuse, kterou jsme budovali několik let. Informačně prázdné, smyšlené, či nepodložené obviňující komentáře u nás nikdy místo neměly a tak tomu bude i nadále.

          • Souhlas s umravnovanim diskuse napsal:

            Souhlas a diky za to. Jen se bojim se s narustajicim poctem uzivatelu to bude stale vice casove narocne. Preji hodne sily a take stastne a vesele proziti svatku Vanocnich.

          • Dušan Majer napsal:

            Vím o tom a jsem na to připraven. Krásné Vánoce i Vám.

        • Vláďa napsal:

          Absolutně s Vámi nesouhlasím. Naopak je nutné aby Dušan Majer a i ostatní lidé zapojení do diskuze bránili a dodržovali určitá pravidla. A v tom si Dušan vede velmi dobře. Je nestranný v posuzování faktů a důsledně vyžaduje dodržování pravidel úrovně diskuze. Zkuste navštívit jiné weby kde se toto v diskusích neuplatňuje. Spousty osobních útoků a urážek diskuze se pak stočí k tématům která s článkem nemají nic společného a přestává být naprosto přínosná. Dušane, chtěl bych Vás naopak velmi pochválit je to hodně Vaše zásluha, že si tento web udržuje tak vysokou úroveň.

          • Entes napsal:

            Tak, nazor je prece vzdy subjektivni. A pokud nekdo vyjadri obavy, ze to NASA prejde (na zaklade te optimisticke tiskovky) a prisype penize (na zaklade diskutabilniho financovani)…. tak co je na tom spatne? Je to nazor, neni to prece vulgarni, mozna chybny nazor, subjektivni ale jen nazor.

          • Dušan Majer napsal:

            Je hlavně nepodložený a informačně prázdný. Diskusi nikam neposouvá. Pro takové plky ať jde pán na novinky. My na takovou úroveň klesnout nechceme.

          • V napsal:

            Take nesouhlasim. Naopak prave to, ze diskuze je moderovana velice přispívá k její vysoke kvalite. Opravdu tady nerad ctu nejake nepodlizene informace o přisypavani zlataku tam ci onam. O konspiracich nemluve. Diky Dusane za neutuchajici snahu drzet takto vysokou uroven. Presne takovy pristup totiz ty vsude otravujici tluchuby odrazuje.

          • Dušan Majer napsal:

            Díky moc, budu se snažit i nadále. je příjemné vidět, že se ozvali lidé, kterým na úrovni naší diskuse záleží. Vážím si toho.

          • Dušan Majer napsal:

            Díky moc, za udržení kvality naší diskuse stojí za to bojovat. Však si ji pěstujeme už pár let a byla by škoda o ni přijít. Jakmile človvěk povolí stavidla, diskuse se snadno zvrhne.

        • St. napsal:

          S timhle stojim za Dusanem, navic jen jemne upozornil, nez by to sklouzlo k necemu horsimu. Pokud budou diskuze plne konspiraci nebo nedejboze vylevu podobne tem od pana s nickem “Vedra” (viz vyse), stanou se nezajimave a bezni slusni inteligentni uzivatele je prestanou cist, cimz se jen zvedne uroven balastu.

          • jregent napsal:

            Přesně tak, hejting a trolling roymetal na netu mnoho inzeligentních diskusí.

          • Dušan Majer napsal:

            Pravda, udělám vše pro to, aby se tyto negativní jevy u nás pokud možno neprojevovaly.

          • Dušan Majer napsal:

            Díky moc! Určitě budu pokračovat ve snahách o udržení kvality našich diskusí. Těší mne, že to tolik lidí vidí stejně.

          • Alicja napsal:

            Na 100% s Vámi souhlasím! Zdejší diskuse jsou smysluplné, často co do rozsahu informací ještě doplňují samotné články. Útočné či bezobsažné komentáře bez argumentů sem prostě nepatří. A je to Váš web a je jen na vás, co v diskusi chcete tolerovat a co už ne. A za to, jakým způsobem zdejší diskuse moderujete, Vám rozhodně patří můj velký dík a obdiv. Hlavně tedy za to, jak pečlivě se tomu věnujete. Je mi jasné, že to taky stojí nějaký čas, který by se dal využít jinak. Takže za mě klobouk dolů a prosím pokračujte v nastaveném standardu. Díky za všechno a přeji krásnou a klidnou adventní neděli!

          • Dušan Majer napsal:

            Díky za podporu, určitě v tom budu pokračovat a krásné Vánoce i Vám.

        • Jindřich napsal:

          Souhlasím s vámi. Je potřeba udržovat mantinely pokud je jedná o nevybíravé narážky, vulgární mluvu či osobní útoky. Ale názory typu pana Bohumyla Nohy bych ponechal bez vstupu admina, i když s ním ani já nesouhlasím.

          • Dušan Majer napsal:

            Tohle asi každý cítí trochu jinak. Já to vnímám tak, že právě podobné komentáře mohou pootevřít vrátka těm horším. Raději je zabouchnu hned, pak už by se to dělalo hůře. Jako když necháte na záhonu jednu rostlinku plevele – ona se rozroste a pak už se to zvládá těžko.

        • Racek napsal:

          Možná bych s Vámi souhlasil, ale jak se říká, jejich WEB jejich pravidla. Bohužel jak je známo, každé uvolnění pravidel nakonec sklouzne vždy do vulgarit, osobních urážek, kospirací atd.(neříkám že některé konspirace nemají racionální základ) a zničí diskusi a nakonec vše. A bez diskuse, tedy zpětné vazby každá taková stránka zemře.
          Myslím, že pan Majer a pánové kolem vědí, co dělají. Má to tady úroveň a doufám že nám bude dělat radost co nejdéle. Stačí navždy, déle nemusí :-))

        • Dušan Majer napsal:

          Díky za názor, ale jak už psali ostatní diskutující, nemohu si dovolit polevit. Jakmile bych přestal diskusi moderovat, riskoval bych tím její zvrhnutí. Diskuse na webu si pipláme několik let a opravdu nechci tohle úsilí zahodit. Názor je názor, ale diskuse by měla být především přínosná. Za to budu bojovat i za cenu toho, že některé názory (zbytečné, nepřínosné) omezím. Pro někoho se tím můj kredit sníží, ale to je mi jedno. nejde o mne, jde o náš web, který je pro mne důležitější.

      • pbpitko napsal:

        Som plne na strane Dušana, až na to, že mal zasiahnuť ešte skôr ako to urobil. Diskusia už skutočne začínala prudko pikovať ku dnu !

      • spimfurt napsal:

        Dusan Majer je spicka v oboru. Podle me to nezmeni ani zakaz vytahovat znovupouzitelnost pod clanky o SLS nebo oznacovat managery za lhare. Take bych rad pripomel, ze tato stranka do nas necpe temer zadny marketing. Coz si myslim, ze je naprosto zasadni a dnes velmi vzacne. Proto prosim o jeste jedno zvazeni zda vytce vyhovet.

  8. Maiden napsal:

    Casovac byl nastaven na “zitra odpoledne 8 minut po treti” a palubnimu pocitaci to asi nestacilo…:-)

  9. RoliD napsal:

    Osobně mi termín “časovač” v případě použití při letu do vesmíru, kdy se neustále mění desítky hodnot, dost nešťastné řešení. Tak trochu mnoha lidmi kritizovaný ruský princip automatické pračky. Když k tomu přidám problémy s nadspotřebou paliva orientačních systémů či s komunikačními okny, tak to velmi připomíná ruské problémy. Ano člověk uvnitř by to vyřešil velmi rychle. Přesto mi přijde, že koncepce Starlineru je silně konzervativní. Což na jednu stranu může v budoucnu nebýt na závadu. Přesto si dovolím vznést tezi, že je lepší když vznikne loď pro lidi z původně automatického modulu který musí být co nejvíce autonomní než opačně.

    • ventYl napsal:

      Casovac je v tomto pripade len jeden z komponent. Pri riadeni niecoho takeho, ako je let do vesmiru je ten problem, ze sa pocita s ohromnym mnozstvom premennych (treba pamatat na to, ze cielom tejto misie bolo trafit objekt velkosti niekolko 100 metrov, letiaci rychlostou 28000 km/h v priestore velkom niekolko milionov kubickych kilometrov). Najjednoduchsi sposob, ako nieco take spravit je predpocitat balisticke data offline, vytvorit profil misie a potom raketu tym profilom naprogramovat.

      Tu prichadza do hry druhy komponent, ktory je podla mna dolezitejsi nez casovac: sekvencer. Sekvencer podla profilu misie vie, v akom case (udavanom casovacom MET) sa ma lod nachadzat v akom mieste, orientacii a ako rychlo ma letiet. V pripade, ze je odchylka od planovanej trajektorie rozumne velka, moze sa sekvencer adaptovat, napr. odlozenim zazehu, alebo jeho predlzenim, alebo pouzitim orientacnych trysiek. To je v praxi nutne, lebo atmosfera sa chova nevyspytatelne a raketa nemusi byt schopna 100% eliminacie atmosferickych vplyvov.

      Dovodov, preco sa pouzivaju stavove stroje (sekvencery) a casovace je niekolko. Jednak je to pomerne primitivne a overene co sa tyka spolahlivosti. Za druhe, stavovy stroj ma dobre definovane chovanie a pokial sa nebere v uvahu chyba HW, je lahke urcit, ako sa stavovy stroj “pokazi”. No a treti je, ze mnozstvo vypoctov a hlavne mnozstvo vstupnych informacii do tych vypoctov je tak velke, ze s ohladom na pozadovanu bezpecnost je nerozumne robit vypocty online a nechat riadenie lode na nieco ako umelu inteligenciu. Aspon pri dnesnych misiach.

      Osobne si nemyslim, ze skutocny problem bol s casovacom MET. Skor by som cakal, ze sekvencer z nejakeho titulu skipol OIB. Mozno sa adaptacia dopocitala ku koncu OIB, ktory bol pred jeho zaciatkom, alebo odsunula zaciatok za planovany koniec, alebo podobna haluz, ale MET, ak nedoslo k jeho neskoremu startu, by nemal “plavat”.

      • Vladimir Todt napsal:

        K umělé inteligenci.
        Pokud se plně začne zkoušet umělá inteligence u sond pro plně ato nomní řízení, tak počítám s předpřípravou AI v simluviovaném prostředí, a pak více jednotkávh levnějšího hardware. Obecně než se AI něco pořádně naučí a najde si i svou lepší efektivnější cestu, tak to trvá i třeba 100 000 učicích cyklů.
        Pro mě jsou zajímavé např. autonomní malé sondy s AI řízením s rel silnějším pohonem, využívající samonavigaci a průzkum, ale to je ještě vzdálená budoucnost.

    • Dušan Majer napsal:

      Časovače se v kosmonautice běžně používají.

  10. Smisek napsal:

    Podle mně tu zkoušku prostě musí provést znovu. Cílem té certifikační zkoušky bylo ověřit, že loď je schopná se bezpečně spojit s ISS. Nejde tu jen o astronauty na palubě lodi, ale i o Astronauty na palubě ISS. Pomineme li možnost zásahu člověka do řízení v krizové situaci je daleko lepší se v katastrofickém případě rozhodovat mezi lodí a životy lidí na ISS než mezi životy lidí na lodi a životy lidí na ISS. Navíc pokud by dělali Boeingu ústupky v porovnání třeba se SpaceX, tak by to mohlo dopadnout jako se sérií 737 MAX. Tam jim taky FAA nechala volnou ruku při certifikaci (nemuseli většinu věcí prokazovat). Chybu sice udělal externí dodavatel, ale Boeing kašlal na kontroly. Jde sice o jinou větev firmy, ale přístup firmy jako takové je většinou stejný.

  11. Majo napsal:

    Pán Majer zase priniesol jeden ospravedlňujúci propagandisticky clanok ako je všetko z USA super a vlastne nic sa nestalo pripada mi to ze sa doba nezmenila len sme vymenili Moskvu za Washington.

    Takže povedzme si pravdu je to jeden velky prepadak a je to vysledok velkych problémov v USA vseobecne od skostva po výskum keď si mysleli že si po víťazstve v studenej vojne mozu vsetko kupit a namiesto výuky matematiky, fyziky atď prešli na výuky gender debilín.

    Nieje to len vesmírny výskum ale všeobecne vo všetkých sektoroch napr. MAX, F35, lietadlové lode atď. všade premrhané miliardy a výsledky v pomere cena/výkon ďaleko za očakávaniami. A ked niečo nefunguje nevadí ved podplatíme štátne orgány a bude to OK a to že zomierajú ludia je nám jedno ved pán Majer už niečo pekné napíše ako sa vlastne nič nedeje a sú to len kolaterálne straty.

    • Gendibal napsal:

      Propadák to dozajista je, ale pan Majer nikde neřekl, že není, pouze cituje prohlášení hlavounů Boeingu a NASA, což je nakonec jeho úkol jakožto zpravodaje o vesmírném dění. Ano, o těch prohlášeních si myslím svoje, a souhlasím i s názory o neobjektivním, nerovném přístupu NASA k Boeingu a SpaceX, takže by mne vůbec nepřekvapilo, kdyby se to zametlo pod koberec s tím, že příště už může Starliner letět naostro s lidmi. Ale ani za to pan Majer nemůže.

    • Dušan Majer napsal:

      Chtěl bych se ohradit proti Vašem komentáři, kde se snažíte naznačovat, že neměříme férově. V článku jsem věcně popsal aktuální situaci, aniž bych do něj projektoval svůj názor. Náš web měří všem stejně, takže vaše domněnka je absolutně nepodložená.

    • kuban napsal:

      pane, prosím, běžte plevelit vesmír někam, kde se nevyskytuji – ať mi zbyde ještě nějaká úctu k běžné populaci – co oči nečtou, to srdce a duši tolik nebolí

  12. Vojta4 napsal:

    Dobrý den,
    děkuji za článek a souhlasím s panem Majerem, diskuze musí být moderována a k věci. Prázdné výkřiky bez přínosů jenom zvednou emoce.
    Jak Spacex tak Boeing mají problémy, myslím že ale většinu tady irituje ten přístup Boeingu na tiskovce. 90 % času bylo věnováno jak je to super systém a kolik se toho povedlo, když hlavní cíl nebyl splněn. Podle mě měli sklopili hlavu, říct že je to samozřejmě problém a pracují na nápravě, a jsou rádi za důvěru od NASA.
    Byl to test a sloužil právě k odhalení problému, dá se čekat, že u nové technologie nebude všechno hned na 100 %. Bohužel se ale nepovedlo ověřit celou fázi letu. Vzhledem k tomu že se jedná o jeden z cílů, za které boeing dostal peníze, a je to již druhý problém (padáky), roste šance i na další. Souhlasím tedy s tím, že let bez posádky by se měl opakovat.

  13. MilAN napsal:

    Někdy dost pochybuji o přínosu diskuse pod články. Včera po přímém přenosu to bylo do očí bijící, dnes to je jen trochu mírnější a nebýt přístupu D.Majera, tak by to bylo jako na diskusích pod články v i-dnes a pod. Víc než o nějakém odbornosti to vypovídá víc o  účastnících diskuse.
    Včera ani dnes tu nezazněl jediný fakt, týkající se letu – tedy věcný nebo technický .
    Takže můj laický názor na pokračování ? Pokud se podaří testy na oběžné dráze – a že je lze simulovat i bez fyzické přítomnosti ISS v konkrétním bodě- a pokud se podaří nominální průběh přistání, tak se domnívám, že se bezpilotní test nemusí opakovat

    • Pavel napsal:

      Dobrý den, pokud chcete technické pojmy není problém.
      Pokud jde o váš názor neberu vám ho jen bych měl drobný protiargument. Sednul byste si do komerčního letadla, jehož prototyp neprošel např. certifikačními zkouškami flutteru? Přičemž výrobce by se oháněl tím, že pro certifikaci nemusí prototyp těmito zkouškami projít a stačí, když se rychlost kdy k flutteru dojde ověří na dynamicky podobném modelu.(Flutter je ve zkratce samobuzené kmitání např. křídla. Může k němu dojít velmi rychle a následky jsou katastrofické)
      Jde o krajní problém z podobného odvětví, ale v podstatě jde o ekvivalentní situaci kterou jste nastínil. Dá se to ověřit jinak, ale certifikace mluví jasně. Musí se to ověřit na reálném letounu.
      Zadání bylo nastaveno aby se ověřilo, že se loď bezpečně může spojit s ISS. K tomu nedošlo. Zkouška se musí opakovat, tady ani není o čem debatovat. Nikdy bych si nelajznul posadit lidi do něčeho co se předtím pořádně neověřilo obzvlášť v kosmonautice, kde se musí myslet na obrovské množství věcí a další desítky problémů se objeví až v průběhu ostrého letu. Nemluvě o tom do jakých krajností je kvůli efektivitě, konstrukce upravena a odlehčena. Na každém gramu totiž záleží.

      • MilAN napsal:

        Víte, je mi jedno, do čeho byste si sedl nebo nesedl vy . Nikdo z nás nezná vůbec podmínky certifikace, ani podmínky, kdy lze co uznat za splněné.
        Jen všichni “vědí ” , že se MUSÍ bezpilotní varianta opakovat, všichni vědí o čachrech a podvodech a přeplácení…. a všichni mají potřebu ukázat , že tomu rozumí více než NASA, která si to objednala.
        Proto ta diskuse klesla z odborné úroveň na úroveň “všeznalců”

        • Dušan Majer napsal:

          Musíme se společně snažit vrátit vykolejenou diskusi zpět na trať.

        • Pavel napsal:

          Ta otázka jestli byste do toho sedl byla mířena na vás ne na mně 😉 Rovněž to byl argument proti vašemu názoru, že simulované zkoušky stačí. Slyšel jsem pár příběhů od konstruktérů, kdy firma chtěla certifikovat letadlo bez ostrých letových testů a najednou se jim málem zabil testovací pilot, když je k nějakému letovému testu donutili. Ukázalo se, že některé simulace a výpočty byly naprosto špatně. V kosmonautice to platí taky. I přesto, že NASA už takhle několikrát v historii zariskovala.
          Z dostupných informací vyplývá, že spojení s ISS je jedna z částí certifikace a měla by být dodržena. Evidentně tuto část teď nebudou schopní splnit. Nemůžou splnit odzkoušení zapojení k ISS, tlakování a další věci. Pokud NASA uzná tento let bez posádky za splněný a pustí do toho posádku bez jakýchkoliv dodatečných letových testů nebo alespoň omezení může třeba dojít k tomu, že něco rupne během dokování. A bude to malér nejen pro posádku lodi.
          Pokud jde o ten zbytek tak souhlasím s vámi i s panem Majerem.

    • Dušan Majer napsal:

      Díky, diskuse je v těchto hodinách trochu vyhrocená a myslím si, že někteří by se nad svými komentáři měli opravdu zamyslet.

  14. Vladimir Todt napsal:

    Už aby tyhle problémy zúčastněné firmy všechny vyřešily, přešlo se na klasickou rutinu a mohli se dále soustředit na rakety/lodě nové generace a koncepce s lety dále než jen na LEO. Delší lety si vynutí také postupně více investic do účinnějších pohonů. Už se v těch kapslích na LEO “plácáme” dlouho. Počítače už také nejsou dnes jako ty v 60. letech.

  15. ROBO napsal:

    Jako laikovi , je pro mne záhadou že v dnešní době může být kos.lod vůbec mimo komunikační dosah , natož takovou dobu . Vždyt vesmír i povrch země je plný komunikačních stanovišt . Jak mohla lod fungovat se zpožděním 8min. a nikdo o tom nevěděl ? Já mohu komunikovat s kýmkoliv a kdekoliv na planetě a kos.lod uhání prostorem offline a tak dlouho ? Laický dotaz , nekamenujte mne .

    • tycka napsal:

      “Já mohu komunikovat s kýmkoliv a kdekoliv na planetě”
      Nesmysl – mnoho míst na zemi není pokryto ani internetem ani mobilní sítí natož pevnou sítí. Tam se musíte spolehnou na běžnou vysílačku jako ve 30. letech minulého století. A v polární oblasti nejsou vidět GEO družice – jsou příliš nízko nad obzorem.

    • Dušan Majer napsal:

      Ne, že bylo zpoždění komunikace osm minut. K zážehu došlo o osm minut později, než mělo. Vezměme si za okamžik, kdy mělo dojít k zážehu jako T+0. Máme T+0, zážeh měl začít, ale nezačal. Další termíny berte pouze rámcově pro představu. Opravdu nikde není dáno, že to takhle časově bylo. Zhruba T+2 minuty – pozemní tým zjišťuje, že zážeh nezačal. Probíhá vyhodnocování dat. T+3 minuty – vyhodnocení ukazuje, že zážeh opravdu nezačal, přichází rozhodování o dalších krocích. T+5 minut – je rozhodnuto o vyslání pokynu ze Země, ale loď je mimo komunikační oblast. T+7 minut lo´d se dostává do komunikační oblasti, signál odchází T+8 minut – loď provádí zážeh.

      • Anthraxxx napsal:

        Prepáčte p. Majer, ale toto snáď nemyslíte vážne. Ja by som to trochu poopravil, aj keď som laik. Pozemné riadiace centrum muselo predsa vedieť, že nedošlo k zážehu motoru okamžite! A nie v nejakom T+2. V rámci pilotovaných letov môže byť aj pár sekúnd deliacou pomyselnou čiarou medzi životom a smrťou. Oni museli vedieť o probléme už v čase T-0 a do času T+8 vládla panika čo sa deje a čo s tým. (časovanie T+ používam podľa predchádzajúceho príspevku p. Majera).

        • Anthraxxx napsal:

          Ešte doplním: Nejde mi do hlavy, že sa kozmická loď dostala do slepého priestoru bez signálu telekomunikačných družíc. V najrizikovejších momentoch, ako je vypnutie motora, separácia, zážeh vyššieho stupňa atď sa loď dostane do “hluchej” oblasti bez možnosti okamžitej reakcie? To mi hlava neberie.

        • Dušan Majer napsal:

          Ach jo, právě proto jsem psal, že od T+0 jsou všechny termíny jen názorné a že to mohlo být jinak. Chtěl jsem tím jen demonstrovat, že nějakou dobu zabralo rozhodování. Nečekal jsem, že někdo ty termíny vezme a začne je analyzovat – zvlášť když jsem jasně napsal, že jsou pouze orientační. Mohli na to přijít v čase T+ 30 sekund, nebo v T+1 minuta a tak dále.

          • Anthraxxx napsal:

            Ano, p. Majer, ja som pochopil, že časy sú len orientačné. To je mi jasné. Len som vyjadril iný názor na priebeh tejto časti letu lode a jednoducho reakcia na problém až po 8-mich minutách mi príde ako zlyhanie. S touto možnosťou nerátali a tak nevedeli, čo robiť. V štýle: stlač to, uvidíme čo sa stane. A myslím, že to je dosť pravdepodobný scenár toho, čo sa udialo. A aby ma nikto neobviňoval, že mám potrebu dehonestovať americký tým, urobil by som to aj v prípade, že by sa jednalo o Sojuz. To je všetko, pekný predvianočný deň všetkým a teším sa na dnešné pristátie. (bez irónie)

          • Dušan Majer napsal:

            Rozhodně si myslím, že vás nikdo nechce obviňovat z nestrannosti. Napsal jste normální komentář.

        • Tom napsal:

          A jak to podle Vas pozemne stredisko muselo vedet uz v case T+0?
          Jako ze nekdo koukal dalekohledem a zarval – “motor nejede”?
          Podle mne vsichni jen cumeli na telemetrii. A kdyz telemetrie rekne ze motor nejede tak to jeste nemusi znamenat ze motor nejede. To muze znamenat chybu v cidle, chybu pri multiplexu, ….
          Navic i kdyz v case T+0 zjistim ze motor nejede i kdyz by mel, tak kazdy rozumny clovek nejdrive zjistuje PROC ten motor nejede. Asi je rozdil kdyz by signal k zapnuti poslan do motoru byl a motor se z nejakeho duvodu nezapalil a zase neco jineho je kdyz se zjisti ze signal poslan nebyl. Snazit se vsi silou zapalit treba poskozeny motor muze take velice snadno skoncit znicenim cele kapsule.

  16. Jakubko napsal:

    Viete pan Majer, ono to tie komentáre na Boeing majú svoj dôvod, samozrejme je to veľká tragédia že sa nespoja a pre kozmonautiku je to veľká škoda ale musíte tých ľudí pochopiť, väčšina z nás sú len laická verejnosť a nie odborníci a tie komentáre vychádzajú z toho ako je to celé prezentované, Boeing narozdiel od SpaceX alebo Naša SLS veľmi málo informoval, vedeli sme veľmi málo o tej lodí o jej testovaní a podobne, potom sa objavia problémi pri OFT(samozrejme tie testy sa robia preto aby sa tieto chyby našli) a následne sa Brindenstein postaví pred kameri a nevylúči že ďalšia OFT nebude potrebná, viete ľudia pri tom obrovskom nepomere peňazí medzi firmami a malo informáciami proste čakali že to vyjde nič viac. Boeing mal veľmi zlý rok a toto je proste výsledok, bežný ľudia ktorý sa tomu nevenujú tak ako vy to proste vidia takto

  17. Alois napsal:

    Není mi zcela jasné proč posílají loď na suborbit, když by bylo snadné přidat dva nebo tři boostery na THP a pohodlně a ještě s rezervou by byli na LEO. Ostatně nosič je na pět boosterů stavěn a běžně v této konfiguraci používán dlouhá léta.

  18. Zdeněk napsal:

    Když to tady tak čtu, myslím, že spoustě diskutujícím nevadí, že se při testech stávají anomálie (vždyť jsou to testy), ale vadí jim přístup ke dvou subjektům se stejným zadáním.
    Splň milník/dostaneš peníze.
    Došlo ke splnění milníku? O to tady jde.
    To se dozvíme až po vyhodnocení celé situace a přeju Boeingu ať se zbytek testování povede na 100% a můžou pokračovat dále.
    Pořád se bavíme, že se nic nestalo, že kdyby tam byli lidi, tak…
    Jasně, že by to vyřešili, …..
    Jde o to jaké bylo zadání, pokud nebylo splněno, nic se neděje, pokračujte až do splnění od toho jsou testy.
    SpaceX bouchla loď, byla upravena, na zemi otestována a bude otestována za kritických podmínek při letu.
    Řekl bych, že pokud se povede, bude splněno.
    Pak lidi na palubě.
    Tohle mi zní logicky.

  19. tjov napsal:

    Já chápu NASA že Boeing protěžuje, vzhledem k tomu že SpaceX je firma jednoho muže a ten je pro stát naprosto nečitelný, kdyby se rozhodl že let bude stát dvojnásobek a nebo se vůbec nepoletí, tak ho nikdo nedonutí tu raketu vyslat (tím neříkám, že je to případ Muska). Takže stát potřebuje mít jistotu a tou je prostě Boeing.

    SL je dobrá loď a nejspíše mají pravdu, že na manuál by to byli schopni zadokovat. Ovšem jednou se na začátku nastavili pravidla pro oba účastníky a ty musí bez výjimky platit stejně. Je fajn že už v prvopočátku šli s pravdou ven (co jim zbývalo), akorát si mohli odpustit jakkoli hodnotit dopady na pilotovanou misi a tento zásadní neúspěch hodnotit jako skvělý částečný úspěch :-), když ani netuší zda-li se podaří návrat do atmosféry a přistání.

    A technicky mě uniká proč SL korigoval manévrovacíma tyskami let a vyčerpal 1/4 paliva pro manévrování, když hlavní motor neběžel ?
    Pochopil jsem že se SL plně spoléhá na sekvencer, ale to nemají nějaký kontrolní postup a jen slepě vykonávají jeden krok za druhým bez kontroly parametrů a co vlastně SL korigoval když nebyl nijak urychlován ?

    • HM napsal:

      Představa automatu, slepě vykonávajícího připravenou a načasovanou sekvenci bez zpětné vazby mě také zarazila.
      Ono to bude nejspíš trochu jinak. Dohady z diskusí na Internetu, plných “odborníků” jsou víceméně bezcenné. Takže raději žádnou vlastní teorii zveřejňovat nebudu, i když si leccos dovedu představit 🙂

    • Pavel napsal:

      S tímhle se stožňuji.
      A zoufale se snažili upravit dráhu, protože jim to vlastně padalo. 76km není ani vesmír. A určitě by to loď dost brzdilo.

      • Vladimir Todt napsal:

        76 km by už donutilo asi loď přistát. Např. meteory začnou zářit ve výšce 80 – 120 km, kde je atmosféra už dost hustá na to, aby byl ionizovaný dostatečný počet částic atmosféry, který je vidět a vytvořila se rázová vlna. Proto se snažili aspoň nějak zvýšit perigeum (bylo v oblasti značného brzdění o atmosféru s okamžitým návratem na Zem), jinak by se loď zbrzdila a mohla by jim dopadnout klidně někde v pacifiku do oceánu (předpokládám, že by průlet vydržela, je na to stavěná a nedošlo by k problémům). To by úsměvy byly dost ztuhlé – tohle a ještě k tomu neřízené přistání v nepředpokládané oblasti.

  20. Tomáš napsal:

    Dá se odhadnout kolik času by měla posádka na korekci situace? zpoždění reakce vysláním manuálního příkazu ze země 8 minut bylo příliš dlouho! Vzhledm k startovacímu oknu k letům na ISS se jedná o destíky vteřin nebo jednotky minut? Jestli má posádka vůbec šanci než se zjistí co se děje zasáhnout a zachránit misi? Vztahuji to k situaci se Sojuzem (špatná separace) kdy automatika při zjištění anomálie zareagovala ve zlomku vteřiny… Beru to v kontextu věty kdyby tam byla posádka vše by dopadlo dobře…

  21. spimfurt napsal:

    Myslim, ze kauze by slusela retorika obecne znamych vymluv po zaspani do prace. Byvaji to uzasne pribehy.

  22. hotovson napsal:

    jsem velmi zvedavy na vysvetleni osmiminutoveho okna v komunikaci s lodi, kdyz behem startu mela primo nad hlavou hned 4 satelity TDRS (3, 6, 9 a 12)

  23. pave69 napsal:

    Jak to je s tím technickým problémem, to uvidíme. Ale já mám strach z toho manažerského problému – něco jako Apollo 1, které tady už pár lidí zmínilo.
    V korporaci to funguje tak, že styl vedení velmi rychle “probublá” na manažerské úrovni směrem dolů. A je jasně vidět, že v Boeingu jsou nyní manažery úspěšní “yesmani”, kteří hlavně svým nadřízeným hlásí, že nemají žádný větší problém a že náklady zvládají dobře. Tak mám strach, jestli touto víceúrovňovou sítí bude NASA umět dost razantně “prostřelit” svůj požadavek na reálnou bezpečnost, protože to není to samé, jako “certifikace”.
    Myslím, že v tom bude velkou roli hrát načasování celého problému. V okamžiku, kdy Dragon Crew přiveze první posádku tam a zpět, tak začne Boeing tahat za velmi krátký provaz. Dokud se to nestane, tak si může vyremcat téměř cokoli. Takže já to typuji na nový test, který zaplatí NASA.

  24. B.Boruvka napsal:

    No at uz selhalo cokoliv,bude se to muset zkoumat az se vrati na Zem….A Starliner je minimalne na 6 mesicu uzemenej,nehlede na to ze budou potrebovat vyrobit novou kapsli.Takze jim to mozna tak akorad vyjde 😉

  25. Jaroslav Jansa napsal:

    Boeing je domovskou stájí NASA a se Starlinerem měli v plánu přivést vlajku a že si nějaký garážový rakeťák povede tak dobře asi u Boeingu nečekali. Takže žádný reparát a příští mise bude s posádkou. Teď je důležité nepokazit přistání.

  26. B.Boruvka napsal:

    No tak pokud by to udelali tak uz by mel nekdo minimalne zvednout oboci!! 😉
    Chybicka se vloudila…

Zanechte komentář

You must be logged in to post a comment.