PSP dnes podruhé proletí kolem Venuše

Parker Solar Probe při průletu kolem Venuše v představách umělce.

Od startu sondy Parker Solar Probe uplynulo už 17 měsíců a palubní přístroje již zjistily mnoho zajímavých informací o Slunci a jeho okolí. Nyní se sonda chystá na svůj druhý gravitační manévr u Venuše. Tímto průletem se upraví dráha sondy tak, že čtvrtý průlet perihelem proběhne v rekordně nízké vzdálenosti od Slunce. Logicky ruku v ruce s rekordem vzdálenostním půjde i rekord rychlostní. A asi není potřeba zdůrazňovat, že i v tomto případě budou palubní přístroje měřit okolní podmínky.

Přesně 26. prosince v 19:14 SEČ proletí Parker solar Probe kolem Venuše ve vzdálenosti 3010 km nad povrchem planety. Gravitace Venuše ji zpomalí a čtvrtý průlet perihelem 29. ledna 2020 proběhne ve vzdálenosti 19,4 milionu km od viditelného povrchu Slunce. Při prvních třech průletech byl perihel ve výšce 24,8 milionu km.

Vizualizace oběžné dráhy sondy Parker Solar Probe.
Vizualizace oběžné dráhy sondy Parker Solar Probe.
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/

„Tyto gravitační manévry způsobují extrémní změny oběžné dráhy, které jsou nezbytné k tomu, aby se Parker Solar Probe dostala blízko ke Slunci,“ říká Yanping Guo, návrhová manažerka navigace mise Parker Solar Probe z Johns Hopkins Applied Physics Lab v Laurelu, stát Maryland a dodává: „Celkem sedm průletů kolem Venuše je plánováno v unikátní sekvenci. Každý z průletů je pečlivě plánován tak, aby nejen přinesl nezbytnou změnu oběžné dráhy, ale také aby sonda dorazila k dalšímu průletu kolem Venuše.“

V rámci příprav na dnešní gravitační manévr naplánoval pozemní tým z APL malý korekční manévr, který sonda vykonala 8. prosince. Úkolem tohoto zážehu bylo přesné navedení Parker Solar Probe na požadovanou průletovou dráhu. Jakmile bude průlet Venuše dokončen, čeká na sondu další korekční zážeh. Ten se postará o jemné doladění dráhy pro čtvrtý průlet perihelem.

Graf zobrazující plánovaný průběh mise - ukazuje vzdálenost sondy od Slunce i její rychlost vůči Slunci.
Graf zobrazující plánovaný průběh mise – ukazuje vzdálenost sondy od Slunce i její rychlost vůči Slunci.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Přeloženo z:
https://blogs.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/sppvenusflyby.jpg
https://blogs.nasa.gov/…/wp-content/uploads/sites/274/2019/12/VGA-diagram2-1.png
https://upload.wikimedia.org/…/2000px-Velocity_of_Parker_Solar_Probe_wide.svg.png

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

PSP dnes podruhé proletí kolem Venuše

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
9 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
David R.
David R.
6 let před

Za 34 dnů doletí od Venuše skoro ke Slunci, to je pěkné svezení.
Ale i tak je dobře, že je tato mise nepilotovaná 🙂

Alois
Alois
6 let před

Mise dokládá obrovské rozdíly v technologii, které jsou mezi jednotlivými agenturami. Příkladně JAXA má problém k Venuši jen doletět a NASA ji využívá jako prak a létá si kolem jako by se nechumelilo.

Dušan Majer
Dušan Majer
6 let před
Odpověď  Alois

Nepřekrucujte fakta – u sondy Akatsuki nebyl problém k Venuši doletět. Problém nastal při vstupu na její oběžnou dráhu. Předvedl jste argumentační faul – nedělejte to, prosím.

Alois
Alois
6 let před
Odpověď  Dušan Majer

Samozřejmě doletět ve funkčním stavu. V případě AKT to znamenalo zbrzdit rychlost a vstoupit na orbitu a to se nepovedlo, že se sondu podařilo zachránit a uvést na náhradní zcela odlišnou dráhu než v plánu je sice chvály hodné, ale neznamená to, že sonda doletěla poprvé k Venuši ve funkčním stavu. PSP při každém průletu musí nejen přesně trefit koridor, ale provést korekce před a po průletu. Pokud by to jen jednou selhalo, byl by asi problém a možná i konec s přibližováním ke Slunci. Již to předvedla bezchybně 3x. A to zcela odhlížím od drastického prostředí kterým prolétá, takovou zátěž AKT neměla a selhala. Technologickým rozdílem chápu v případě obou sond, že AKT měla jeden úkol a PSP jich má před sebou sedm. A to pomíjím rozdíl v koridorech, kam se se sondy musí trefit aby splnily cíl mise.

Brodský
Brodský
6 let před

Pokud se nemýlím, tak sonda láme rekordy v dosažené rychlosti a tím ukazuje, jak je obtížné přiblížit se ke slunci.

Spytihněv
Spytihněv
6 let před
Odpověď  Brodský

Řekl bych to jinak. Čím dál vyšší rychlostí v perihelu nic nedokazuje, jen fakt, že nebeská mechanika funguje. Sama sonda na tom postupném urychlování nemá žádnou zásluhu. Dokonce se paradoxně snaží využívat Venuše ke snižování své rychlosti. A až samotná gravitace slunce ji rekordně urychluje. Takže bez brždění by nebylo urychlení 🙂

Tyburec Z.
Tyburec Z.
6 let před

Měl bych otázku ohledně výzkumu. Je možné, aby PSP mohla během průletu kolem Venuše toto těleso zkoumat? Nebo jí to vysoká rychlost vůči objektu nebo přístroje nezaměřené na výzkum planety neumožňuje?

Dušan Majer
Dušan Majer
6 let před
Odpověď  Tyburec Z.

Řekl bych že to není nemožné, ale vzhledem k přístrojovému vybavení sondy by asi nic extra cenného nezjistila. Navíc sondě v době blízkých přiblížení ke Slunci ukládá data do paměti a pak je i několik týdnů odesílá na Zemi. Nebylo by tedy moc rozumné, aby tuto činnost přerušila kvůli výzkumu, který zřejmě moc nových informací nepřinese.

ESA 1
ESA 1
5 let před

6*$

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

  • Space Cargo

    Evropská společnost Space Cargo Unlimited, specializující se na výrobu ve vesmíru, dokončila vývojový model opakovaně použitelného kosmického zařízení REV1 určeného k dopravě užitečného zatížení do vesmíru a jeho následnému návratu na Zemi.

  • NASA

    Administrátor NASA Jared Isaacman představil vizi agentury, která se při zajišťování kosmických lodí a přepravních služeb spoléhá na komerční firmy, ale zároveň si zachovává odborné znalosti a zázemí potřebné k vývoji technologií, do nichž by se soukromý sektor sám nepustil kvůli příliš vysokým rizikům nebo nákladům.

  • Mitsubishi Electric

    Společnost Mitsubishi Electric plánuje při druhém zkušebním letu nosné rakety Miura 5 vypustit demonstrační družici pro připravovanou víceúčelovou megakonstelaci. Španělská kosmická společnost PLD Space, která raketu Miura 5 vyvíjí, plánuje její první start v první polovině roku 2027.

  • Čína

    Čínská kosmická agentura vyhlásila výzvu k předkládání návrhů vědeckých přístrojů pro svou připravovanou misi k Jupiteru. Zveřejněné informace odhalují, že součástí projektu bude také přistávací modul určený k přistání na Callisto, jednom ze čtyř velkých Galileových měsíců Jupiteru.

  • NASA

    Členové rozpočtového výboru amerického Senátu chtějí urychlit vývoj kosmického teleskopu Habitable Worlds Observatory NASA a navrhují proto poskytnout na tuto misi dodatečné finanční prostředky v roce 2027.

  • SEOPS Space

    Společnost SEOPS Space, specializující se na zajišťování služeb v oblasti kosmických startů, uzavřela se společností Stoke Space dohodu o několika misích, v jejímž rámci si zajistila využití její nosné rakety Nova pro sdílené starty družic (rideshare). První z těchto misí by se mohly uskutečnit již v roce 2029.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗