Že u floridské rampy 39A panuje čilý stavební ruch, není nic nového. Ostatně na našem webu najdete nejméně tři články (z května, srpna a října letošního roku), které se tomu věnují. SpaceX, která má rampu pronajatou, spustila už před několika měsíci stavební práce, jejichž úkolem mělo být podle očekávání vybudování startovní rampy pro kosmické lodě Starship a vzniknout zde měla i přistávací plocha, na kterou by testovací exempláře dosedaly. Jak ale čas plyne a na staveniště přijíždí další a další díly, tak se zdá, že SpaceX míří s tímto areálem výše, než se původně čekalo.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Přiložené fotky, které pořídil Jared Frankle, ukazují, že na staveništi vyrostla velká černá kovová konstrukce. Na internetu se okamžitě rozběhly spekulace o jejich účelu. Vzhledem k rozměrům, tvaru a umístění se zdá, že by mělo jít o deflektor spalin (flame diverter). Podstatné ale je, že by podle kvalifikovaných a důvěryhodných odhadů neměl sloužit lodím Starship, ale rovnou velkým raketám Super Heavy. Až doposud se očekávalo, že u rampy 39A vznikne jen zjednodušená konstrukce se startovním stolem, jakou má SpaceX na texaské základně Boca Chica. Nyní se zdá, že na Floridě roste skutečná plnohodnotná startovní rampa, která bude mnohem větší, bytelnější a komplexnější.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Zdroje informací
https://twitter.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EL7jDLBWkAAXws3?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/EL7jCV-X0AAjAPQ?format=jpg&name=4096×4096
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/10/NSF-2019-10-07-15-13-46-149.jpg
Jsem na těch 170 m na výšku celé konstrukce i s věžojeřábem zvědavej. Byla by to nejvyšší stavba v okolí, čnící i nad VAB.
To je celkem povzbuzující, StarShip je samotný k ničemu bez SuperHeavy. Radši bych nejdřív viděl SH třeba i s jednorázovým 2.stupněm. Ale ta rampa bude muset být obrovská a nebude levná, včetně zázemí okolo. Takové monstrum nezbastlí za pár měsíců.
Že je samotná StarShip bez SuperHeavy k ničemu si nemyslím. Musk přece řekl že pro dopravu lidí na Zemi se StarShip bez SuperHeavy obejde.
Musk toho vraví veľa a nie vždy to vyjde, pokiaľ tou dopravou myslíte to z jedného mesta na druhé tak to je čistá utópia, zatiaľ treba mať funkčnú SH/SS a potom môžeme myslieť aj na toto
Ale poté došel k závěru, že to není třeba
A není, když si uvědomíte, že je třeba doletět maximálně 20 tisíc km a s malým nákladem
StarShip má dostatečný tah pro bezpečný start na Zemi? nezdá se mi, i když nebude mít plnou nádrž
@kuban zatím ne, ale výkon raptoru se zvýší, náklad nebude mít oněch 100 t a nádrže možná nebudou muset být tak velké. Takže bych to nevylučoval.
Na presentacich Elona byly suborbitalni skoky z místa na místo vždy s SH, pokud mne paměť neklame. Na každém startpointu byla jedna SH
Následovaly tweety a úvahy od E. Muska, že při určitých modifikacích, týkajících se hlavně motorů, by většinu vzdálenosti na Zemi bylo možno obsloužit bez Super heavy. Jedná se o suborbitální lety, nikoliv plně orbitální, tak je to teoreticky možné.
Můžu se zeptat, kde najdu ty kvalifikované a důvěryhodné odhady, podle kterých jde konstrukcí pro Super Heavy?
Fóra nasaspaceflight, nebo u nás na kosmonautixu, dále tweety. Ty informace jsou od lidí, kteří mají dobré a důvěryhodné informace.
Vzhledem k tomu, že se na trhu neudržela ani supersonická dopravní letadla, která byla schopna fungovat z běžných letišť, lze o rentabilitě osobní dopravy raketou už z tohoto principu pochybovat. Další problém je bezpečnost.
No jo, jenže to jedno fungující nadzvukové letadlo trpělo mnoha omezeními a mělo extrémně drahy provoz a malou kapacitu
No a co z toho bude mít raketová doprava lepší ? 🙂 Technika od éry Concordů taky výrazně pokročila a dá se očekávat, že dopravní supersonik s dlouhým doletem by měl dnes lepší parametry.
Určitě v tom, že většinu letu se bude pohybovat mimo hustou atmosféru, takže nebude tady například omezení max. rychlosti na Mach 3 dané zahříváním pláště.
A taky parabolická dráha je myslím přirozeně nejefektivnější, pokud teda není potřeba si pomáhat vztlakem vzduchu na křídlech.
Vývoj v leteckej doprave je kontinuálny a prejavuje sa to aj cenou leteniek. Starship odhliadnuc od ceny, už len svojimi obmedzeniami vyplývajúcimi z použitia raketových motorov nemôže v blízkej dobe tej leteckej hoc nazvukovej konkurovať.
Pokud nebude poptávka, nebude ani supersonic. Boeing taky v době Concordu vyvíjel typ 2707 pro 300 lidí, ale aerolinky po počátečním nadšení zájem neměly. Boeing 787 měl být také původně o aso 120 km rychlejší, ale aerolinky chtěly úspornější variantu. No a v dnešní době uhlíkové nákazy by každý litr paliva vzbudil mocné demonstrace. Pod heslem kapka ke kapce … a máte 2 kapky. Bohužel pořád jen ty dvě… ale to se slyšet nechce.
Ovšem některé představy pana Muska jsou jaksi …
Pro i ověření získávání metanu na Marsu chce už na Zemi získávat metan pro rakety onou reakcí z CO2 a H2O s energetickým využitím Slunce. Uvidíme jak mu to vydrží, sice ano, byl by to uhlíkově více neutrální zdroj (odejme CO2 z atmosféry a pak po spálením zase vrátí), ale zemní plyn je stále levnější, než takto uměle získaný metan.
Takže argumentace ohledně uhlíkové stopy je u EM zatím nejasná, dle toho jak se mu představy promění v realitu.
@vladimir Todt: ta výroba metanu ze solarů uspokojí ty hloupejší ekology. Realista si spočítá, kolik se toho metanu, tak jak je to teď prezentováno, dá vyrobit.
Četla jsem, že do nákladní varianty této rakety by se mohl vejít několikanásobně větší kosmický dalekohled než JWST. Dá se odhadnout jak velký by tedy mohl být ? Nebo to samé se dá odhadnout i o nástupci BFR, kterého první náčrty byli nedávno publikovány i zde ?
Hovoří se o průměru zrcadla cca 15 metrů. Tento dalekohled je zatím jen hypotetickým návrhem, takže se průměry mohou v různých zdrojích lišit. Tento projekt bývá označován buďto jako ATLAST nebo LUVOIR.
A těch 15 m u kosmického dalekohledu by odpovídalo výkonu jak velkého pozemního teleskopu, byť vybaveného adaptivní optikou ? Otázka zní, zda stavět tedy velké pozemní, nebo raději „sériově“ vyrábět kosmické – třeba dva spojené do binokuláru, apod.
To se takhle porovnávat nedá, oba typy mají jiné výhody. V současné době se obě kategorie vhodně doplňují, ale postupem času se dá očekávat větší přesun teleksopů do kosmického prostoru – ale to až se opravdu zlevní vynášení velkých dílů.