sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (IFT-6)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Mars Sample Return

NASA stále očekává, že do konce roku vydá doporučení ohledně nové architektury pro program Mars Sample Return (MSR), a to navzdory změně ve vedení klíčového revizního výboru.

Viasat

Společnost Viasat pokročila v jednání o koupi širokopásmové kapacity z budoucích družic Telesat na nízké oběžné dráze Země (LEO). Důvodem je konkurence ze strany Starlinku, která pravděpodobně zesílí s administrativou nového amerického prezidenta.

APEX

NASA 3. října oznámila, že vybrala dva návrhy pro další studium pro svou novou řadu misí Astrophysics Probe Explorer. Každý z těchto dvou návrhů obdržel 5 milionů dolarů na jednoroční studie. NASA nyní obhajuje výběr dvou konceptů ke studiu.

U.S. Space Command

U.S. Space Command dne 6. listopadu oznámilo, že rozšiřuje svou iniciativu pro sdílení komerčních zpravodajských informací a přidává pět nových společností do programu, který pomáhá koordinovat reakce na vesmírné hrozby a družicové anomálie.

Virgin Galactic

Virgin Galactic navrhuje získat 300 milionů dolarů dodatečného kapitálu na urychlení výroby suborbitálních kosmických letadel a druhého nosného letounu.

IFT-6 Super Heavy/Starship

Společnost SpaceX dne 6. listopadu oznámila, že na odpoledne 18. listopadu plánuje šestý integrovaný let sestavy Starship/Super Heavy ze své základny v Boca Chica v Texasu. Oznámení se časově shodovalo s oznámenín o omezení vzdušného prostoru.

Latitude

Společnost Latitude oznámila 5. listopadu, že najala Aurélie Bressollette jako novou výkonnou ředitelku. Nahradí Stanislase Maximina, spoluzakladatele společnosti, který přešel do role výkonného předsedy.

Anuvu

Americký specialista na mobilní konektivitu, společnost Anuvu, minulý týden oznámila partnerství se společností D-Orbit USA, nově založenou dceřinou společností italské vesmírné logistické společnosti D-Orbit.

Gilmour Space

Společnost Gilmour Space 5. listopadu oznámila, že obdržela od Australské vesmírné agentury povolení ke startu pro první let své malé nosné rakety Eris z Bowen Orbital Spaceport. První let by se mohl uskutečnit do konce roku.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

OBRAZEM: Starship prošla tlakovou zkouškou

Stavbě prvního exempláře prototypu lodi Starship jsme se naposledy věnovali koncem října, kdy spodní polovina mířila na startovní rampu. Od té doby se událo několik věcí, takže pomalu přichází čas si vše zopakovat. A protože už Jan Amos Komenský říkal, že obrázek vydá za tisíc slov, přinášíme Vám v tomto článku hlavně fotografie a jedno video, abyste přehledně sledovali pokrok, který nám přinesly uplynulé tři týdny. Termín prvního letu zatím nebyl přesně určen, ale práce nezadržitelně pokračují. Většina fotek v dnešním článku se týká Starship Mk 1, která vzniká v Texasu, ale jak sami uvidíte, nezapomeneme ani na floridskou Starship Mk 2.

Začátkem listopadu technici nainstalovali první kachní plochu na horní část Starship Mk 1, která se ještě nevypravila na startovní rampu a zůstává v montážní oblasti.

4. listopadu proběhla instalace druhé kachní plochy na horní část Starship Mk 1.
4. listopadu proběhla instalace druhé kachní plochy na horní část Starship Mk 1.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Detail úchytu kachní plochy.
Detail úchytu kachní plochy.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/
Přes pohyblivé klapky kachních ploch se instalovaly ještě plechové přechody.
Přes pohyblivé klapky kachních ploch se instalovaly ještě plechové přechody.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/
Na startovní rampě se dělníci věnovali doplňování provozních látek do pozemních zásobníků pro nadcházející tlakové zkoušky.
Na startovní rampě se dělníci věnovali doplňování provozních látek do pozemních zásobníků pro nadcházející tlakové zkoušky.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/
10. listopadu začali technici instalovat kryty přes venkovní potrubní a elektrické vedení na obou stranách spodní části Starship Mk 1.
10. listopadu začali technici instalovat kryty přes venkovní potrubní a elektrické vedení na obou stranách spodní části Starship Mk 1.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/
12. listopadu došlo k instalování druhé klapky na spodní části.
12. listopadu došlo k instalování druhé klapky na spodní části.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/
Instalace potrubí pro rozvod paliva (metanu) do motorů Raptor pro Starship Mk 1.
Instalace potrubí pro rozvod paliva (metanu) do motorů Raptor pro Starship Mk 1.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/
19. listopadu proběhla tlaková zkouška těsnosti nádrží spodní části Starship Mk 1.
19. listopadu proběhla tlaková zkouška těsnosti nádrží spodní části Starship Mk 1.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Série fotek ukazuje, jak tlakování nádrží vyrovnalo některé nerovnosti na povrchu pláště Starship Mk 1.
Série fotek ukazuje, jak tlakování nádrží vyrovnalo některé nerovnosti na povrchu pláště Starship Mk 1.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
V polovině listopadu bylo na spodní část floridské Starship Mk 2 umístěno víko kyslíkové nádrže.
V polovině listopadu bylo na spodní část floridské Starship Mk 2 umístěno víko kyslíkové nádrže.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Detailní pohled na víko kyslíkové nádrže Starship Mk 2.
Detailní pohled na víko kyslíkové nádrže Starship Mk 2.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
https://twitter.com/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EJvUNINWsAATM7C?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/EIjBcICWwAAK1cv?format=jpg&name=large
https://forum.nasaspaceflight.com/assets/48895.0/1592175.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/assets/48895.0/1593335.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=48895.0;attach=1593415;image
https://forum.nasaspaceflight.com/assets/48895.0/1593758.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/assets/48895.0/1594060.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=48895.0;attach=1594341;image
https://pbs.twimg.com/media/EJuoyNqWoAAJNyZ?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EJrN97uWsAAtShq?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/EJrN_zMWoAMJjg9?format=jpg&name=4096×4096

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
39 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Alois
Alois
4 let před

Strašné, nevěřím kalendáři, že není prvého dubna.

kopapaka
kopapaka
4 let před
Odpověď  Alois

😀

…ano, šéfové ULA asi musí mít takové pocity 😀

pbpitko
pbpitko
4 let před
Odpověď  kopapaka

https://www.kosmonautix.cz/2019/11/exploze-starship-mk1/
Šéfovia ULA nie sú škodoradostný a určite nemajú takéto pocity : 🙂

spodní voda
spodní voda
4 let před

„tlakování nádrží vyrovnalo některé nerovnosti na povrchu pláště“

Tak tohle mi hlava nebere. To fakt jako na poušti splácají z plechu tlakovou nádrž na kyslík s tím, že se trochu nafoukne, vyrovná a bude to fungovat i při MaxQ a naopak při tý prdě při vstupu do atmosféry??? Když si představím konstrukci vzduchových a kyslíkových lahví co občas vidím v práci a hlavně to množství předpisů a bezpečnostních nařízení při jejich plnění…
Nechci pochybovat o tom, že by ti blázni od SpaceX nevěděli co dělají, jsou to kromě bláznů taky asi největší makovice v dalekém okolí. Jen žasnu a nechápu.

dan
dan
4 let před
Odpověď  spodní voda

Tak, on tenhle prototyp MaxQ ani návrat do atmosféry nezažije, má zatim vylítnout jen do 20km. Další lodě budou mít prstence vyrobený z jednoho kusu a ne spojený z více kousků.

Tomáš Kratochvíl
Tomáš Kratochvíl
4 let před
Odpověď  dan

MaxQ, tedy moment maximálního aerodynamického namáhání, zažijete při jakémkoliv letu, tedy i do 20 km. To už jsme ve stratosféře s minimálním atmosférickým tlakem. Návrat to tedy bude, přesněji do troposféry, jen s relativně malou rychlostí oproti návratu z orbity. Každopádně si ta loď zažije 2 sonické třesky, jeden tam, druhý zpět.

kostěný stanislav
kostěný stanislav
4 let před

Ono i kdyby to stálo na místě, tak to nějaký „maximální namáhání“ zažije.

Tomâš
Tomâš
4 let před
Odpověď  spodní voda

to jo no když to porovnam s testování s SLS jaký mají různý testovací stanoviště, tak tomu moc nevěřím že to bude bezpečné jsou to docela kaskadeři.

Dušan Majer
Dušan Majer
4 let před
Odpověď  Tomâš

Nechme se překvapit, dokud to nepoletí, tak můžeme jen spekulovat.

Přemek
Přemek
4 let před
Odpověď  Tomâš

A kdo z nás úplně věřil takovému Starhopperu.

Alois
Alois
4 let před

Kosmonautiku sleduji protože ji považuji za vrchol technologií a techniky. Na NASA běží stavba roveru pro Mars 2020. Dělají to v superčisté místnosti, roušky klimatizace atd.. Tady to staví na louce, ve větru a dešti, vaří to autogenem ručně. Celek je pomačkaný jakoby jej přivezli z druhotných surovin. Beru to jako provokaci a parodii na kosmonautiku. Děsné.

spodní voda
spodní voda
4 let před
Odpověď  Alois

To víš, nesedí u internetových diskuzí a tak nevědí, že něco nejde a udělají to 🙂

dan
dan
4 let před
Odpověď  Alois

Tak tahle raketa ale taky nepoletí na nějakou planetu kde by ji mohla kontaminovat, ale jen do 20km, narozdíl od mars 2020

Tomáš Kratochvíl
Tomáš Kratochvíl
4 let před
Odpověď  dan

Ta čistá místnost hlavně proto, aby nebyl nečistotami kontaminován ten rover. Kvůli planetární ochraně se sondy sterilizují. Celková čistota je ukazatelem kvality na jakémkoliv pracovišti.

Jan Tichavský
Jan Tichavský
4 let před

Jakmile tam poletí lidé tak jakákoliv sterilizace přestává mít smysl protože jsme nádobou plnou bakterií a jiných organismů. Navíc cílem dekontaminace není nevozit tam žádný organický materiál (což se nikdy 100% nepodaří), ale zachovat planetu pár desítek let jakž takž čistou pro biologický průzkum. Pak už nastoupí lidi a kolonizace a už to postrádá smysl.

Tomáš Kratochvíl
Tomáš Kratochvíl
4 let před
Odpověď  Alois

Pane Alois, zkuste ještě nějaký ten rok vydržet. Ačkoliv tyto prototypy poletí, ještě nebyl vyroben ani jeden díl letového hardwaru. A letového ve smyslu, který se v kosmonautice používá, tedy „ostrého“. Schovejte si tedy diskuzi, až se bude stavět raketa pro toho Maezawu. Pokud by to stavěli tak jako dosud, tak bych do toho nevlez ani zadarmo.

jregent
jregent
4 let před

Pane Alois, trpelivost:-)

KarelTv
4 let před
Odpověď  Alois

Tak provokace to určitě není. Jen hodně ranná testovací verze, což vypovídá že výsledek je zatím ještě daleko. Akorát že někteří považují projekt málem za hotovou věc, podobně jako že RedDragon přistane loni na Marsu a všem to natře. Ďábel se skrývá v detailech a Musk si ukousl extra monstrózní sousto. Může to ztroskotat nebo se hodně zkomplikovat a protáhnout na spoustě věcí.

Dušan Majer
Dušan Majer
4 let před
Odpověď  Alois

Tak uvidíte sám, jaký bude další vývoj.
Ohledně pomačkání – zrcadlově lesklý povrch + velká plocha + zakřivení = i nepatrné nerovnosti jsou hrozně vidět.
Sterilita: On je drobný rozdíl mezi stavbou vědecké sondy, která má pátrat po životě na cizí planetě a stavbou testovacího prototypu kosmické lodě, který je určen jen pro suborbitální skoky.

Gendibal
Gendibal
4 let před
Odpověď  Alois

Může se to tak jevit. Základní otázka nicméně zní: Poletí to? A druhá otázka, která vychází z té první: Poletí-li, slevíš ze své kritiky?

Adam H
Adam H
4 let před
Odpověď  Gendibal

Část právě odletěla. RIP MK1

Tomáš Kratochvíl
Tomáš Kratochvíl
4 let před
Odpověď  Adam H

A pokud ta nádrž zvládla vyletět do větší výšky, než 150m, tak je to pro Starship nový rekord, jak tweetuje Scott Manley.

Tom
Tom
4 let před

Je jasné že to naní kosmická loď, ale testovací platforma motorů….
Ale stejne, vždy když to vidím, vzpomenu si na Han Sola a jeho punostroj… 🙂

Pospíšil
Pospíšil
4 let před
Odpověď  Tom

Tento exemplář není jen pro testy motorů Raptor za letu, ale převážně pro ověření nového konceptu řízeného aerodynamického brzdění při návratu do atmosféry a přistání. Půjde o zkoušky součinnosti orientačních trysek + pohyblivých brzdicích klapek a motorů Raptor za letu nahorů i zpět. Zcela nový HW i SW.

Jakub
Jakub
4 let před

Tak ako tu už bolo spomenuté je to veľmi ranná fáza, a tými termínmi by som si nebol istý avšak nikto nevie ako to dopadne, na starship sa v najbližších rokoch nedá spoľahnúť ale iste je že takáto raketa skôr či neskôr prísť musí ak chceme kolonizovať mars. Treba len držať palce a vydržať, tak ako to v kozmonautike chodí

android
4 let před

Takže to už bouchlo jo? Mno hlavně aby to Kerbalíci všichni přežili.
Hlavně že to bylo „inertní“ bouchnutí ..

Adam H
Adam H
4 let před
Odpověď  android

Zrovna jsem to sledoval. Víko odstartovalo směr Mars, spodní část se nejspíše utrhla taky jelikož začalo fučet kolem toho prstence námrazy a hlavně spodem. Toto bude zatím nejbolavější místo, protože nároky na výrobu tlakových lahví (a ještě k tomu na kryogenní látku) jsou fakt vysoké.

Elon sice na twitteru ihned odpovídal EA, že se přesunou k Mk3, že toto byl jen pathfinder, ale přes to všechno mi přijde, že s tímto exemplářem měli více plánů, vzhledem k tomu, že zakrývali venkovní vedení, instalovali rozvod paliva do Raptorů a podobně, a hlavně mluvili o startu během maximálně dvou měsíců.

Mimo to by si na toto měli vzpomenou všichni kritici NASA a jejich testů testů testů…

Dušan Majer
Dušan Majer
4 let před
Odpověď  Adam H

Stejnou myšlenku, jakou jste prezentoval ve své poslední větě jsem rozvedl v článku, který vyjde za zhruba půl hodiny. Právě proto se testuje. Chyba během testování není tragédie (pokud se nikomu nic nestane). Je to vítaná možnost, jak se poučit, jak něco zlepšit, aby byl výsledný produkt co nejbezpečnější.

Adam H
Adam H
4 let před
Odpověď  Dušan Majer

Děkuji za reakci. Chtěl bych k tomu podotknout, že je velký rozdíl, kdy do modulu na samý vrchol nosiče (což je obrovská řízená exploze) posádku nebo satelit. A to jak z bezpečnostních, tak odpovědnostních rizik. To je základní myšlenka, kterou si každý člověk, který se věnuje kosmonautice (a nejen té), musí držet na prvním místě.

kopapaka
kopapaka
4 let před
Odpověď  Adam H

Řekl bych, že většina lidí spíš kritizuje byrokracii, než samotné testy.
Ostatně k výbuchu došlo při testu a SpaceX třeba při vývoji CD dělala oproti konkurenci hned několik testů navíc…

Adam H
Adam H
4 let před
Odpověď  kopapaka

Jedna věc je kritika byrokracie, která je někdy až neúnosná a projekty zdržuje (a to mluví z vlastní zkušenosti). Druhá věc je například kritika vůbec výroby a účelu pathfinderu core stage, který NASA právě používá. Pro mě, jakožto technika, je tato „součástka“ a procedura klíčová pro úspěšné zvládnutí první mise. To samé test Green run.

V tomto se mi přístup SpaceX libí, testují co se dá a někdy až na samé hranici funkčnosti. Viz padáky. Spíše jsem to ale myslel tak, většinou, když ze strany SpaceX přišel termín, že CD bude připraven už za 3, 4 měsíce .. tak se vyrojila hromada špíny na to, jak dlouho trvá příprava Orionu, že ještě není a podobně. Přitom bych řekl, že je to mnohem složitější a komplexnější plavidlo než CD. A jak ta čas běží, tak od představení designu CD uběhlo taky více než 5 let …

ldx
ldx
4 let před

Velmi zábavné komentáře – výborně jsem se bavil, trošku si člověk připadá jak na nějakém humoristickém serveru, dík všem zúčastněným :)))

Adam H
Adam H
4 let před
Odpověď  ldx

Já pro humoristickou diskuzi chodím na elonx. Ač fanoušek SpaceX, musím uznat, že bohužel se to tam poslední dobou trochu zvrhlo, kdy diskutující nechápali rozdíl mezi výrobní cenou motoru Raptor (kterou plácl Elon) a prodejní cenou BE-4 (obsahující výrobní cenu, vývoj, marži a podobně). Naposledy jsem si dovolil říci, že Europa Clipper bude lepší poslat na SLS kvůli rychlejšímu přeletu k Europě (o snad 4 roky) protože čekat 6,7 let na start výzkumu vs. čekat 3 roky je dost velký rozdíl, i z hlediska zastarávání techniky a risku její ztráty závadou … byl jsem za to výrazně vymínusován. Bohužel.

Naneštěstí na seriózní diskuze někdy není místo, protože, ač to nechápu, tak střety mezi zastánci NASA a SpaceX připomínají diskuze Android vs. Apple. Státní je automaticky špatné, soukromé dogmaticky dobré. Přitom nejlépe budou fungovat oba jakožto spolupracující subjekty.

Nakonec podotknu, že sami vidíme, jaký má SpaceX problém certifikovat CrewDragon pro lety s posádkou. Nedovedu si představit složitost certifikace pro posádku NASA, nebo celkově pro posádku, kdy pasažéři sedí na obrovské tlakové lahvi podchlazených plynů (Starship). V tomto případě je prostě bezpečnost na prvním místě a peníze až na druhém. Ač se to zdá nebo ne, někdy je lepší utratit i nesmyslné množství peněz pro vyšší princip …

David R.
David R.
4 let před
Odpověď  Adam H

Tak jen na okraj, na „na obrovské tlakové lahvi“ sedí úplně každý kosmonaut. Ale to je detail. Nyní k věci:
Pokud tím „vyšším principem“ míníte SLS (nenapadá mne, co jiného jste mohl mít na mysli), tak s Vámi nemohu souhlasit. Pokud nyní nebudeme brát v potaz, kdo má ty které peníze v rukou, tak se domnívám, že kdyby byly stejné šílené sumy investovány do vývoje lodi Starship, tak nejen že by prototyp nevypadal pomačkaně (protože, co by na takový vzhled řekli daňoví poplatníci, že?) ale vznikla by pravděpodobně mimořádně spolehlivá věc. Což je SLS jistě také, ale rozdíl je v tom, jestli se chceme pohnout ve vývoji někam dál o metry, nebo o kilometry (obrazně!). Já osobně hlasuji pro druhou verzi i za cenu, že sem tam něco trošičku bouchne.
Pokud ale vezmeme ten „Vyšší princip“ obecněji, tedy jako snahu zabránit všem možným ztrátám na životech, tak za prvé – nic se nemá přehánět, své životy dobrovolně riskují i vojenští piloti (z nichž se rekrutují astronauti nejčastěji), vojáci, policisté, hasiči atd.). Za druhé, eticky čistší by bylo neposílat kosmonauty vůbec nikam. Investovat ty peníze do vývoje inteligentních robotů, případně schopných se opravovat nebo i replikovat (a tím bychom se dostali ještě řádově dál, než se Starshipem – jak obrazně, tak i doslovně). Jen bychom přišli o titulky „First Man on the Mars“, což by možná byl ideologicko-politický problém.

Tomáš Kratochvíl
Tomáš Kratochvíl
4 let před
Odpověď  David R.

Nechci se vás nějak dotknout, pokud bych parafrázoval váš příspěvek – nejdříve vymýšlíte coby kdyby a nakonec byste prostě seděl desítky a stovky let na zadku a vymýšlel replikující roboty. Takhle bych si to s kosmonautikou opravdu nepředstavoval.

David R.
David R.
4 let před

V pohodě, to se mně nijak nedotýká. Pouze jsem zmínil extrémní variantu. Ale nepreferuji to. BTW, „desítky a stovky“ chápu jako min 220 let. Věřím, že k robotům, co budou schopni se opravit (např. si vyměnit kolo nebo baterii), se lidstvo dopracuje dříve. Ovšem nikoli metodou SLS.

Jakub
Jakub
4 let před

No ikdyž to stavi na zelené louce neni to ta odolné jak se řikalo uvidime jak natom bude LSL.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.