Společnost Orbital ATK začala před několika lety pracovat na projektu Mission Extension Vehicle, zkráceně MEV. Cílem tohoto projektu bylo vyzkoušet technologie pro servisování družic na oběžné dráze, čímž by jim byla prodloužena životnost. Projekt nezanikl ani poté, co se firma stala součástí obřího koncernu Northtrop Grumman a dnes již první exemplář stojí na startovní rampě. Družice MEV-1 poletí na oběžnou dráhu společně s družicí EUTELSAT 5 West B na raketě Proton-M z kosmodromu Bajkonur. Start je zatím plánován na zítřek ve 12:17 našeho času.
Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 12:00 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, nebo Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku přenosu na Mall.TV. Ve vloženém okně naleznete i záznam vysílání, který by měl být díky novému vylepšení k dispozici několik desítek sekund po ukončení vysílání.
Zdroje informací:
https://www.ilslaunch.com/
https://space.skyrocket.de/
http://www.orbitalatk.com/
Zdroje obrázků:
https://mk0ilslaunchupbj5chy.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2019/10/Oct7-53-1024×683.jpg
Konečne sa dočkáme aj nejakého servisu družíc. Podľa mňa pôjde o ďalší prelom v aktivitách ľudstva v blízkom vesmíre. Podobný tomu, ako sa naštartovali vesmírni súkromníci. Nemôžeme na blízku obežnú drahu stále vynášať družice bez možnosti nejakého servisu.
Naprostý souhlas, vidím to stejně. Další významný a důležitý krok lidstva do vesmíru.Těžko říci, na kolik bude tahle mise úspěšná, ale hlavní je, že projekt nezanikl a mohl se rozvíjet dál.
Servis družic už prováděn byl, viz několik misí raketoplánu kdy se „servisovalo“ o106 teď je otázkou “ servisovatelnost“ družic,tedy jak na to budou uzpůsobeny. Osobně se domnívám pro některé velmi drahé projekty typu dalekohledy by bylo cestou je mít připravené na “ servisní moduly“, scénáře jsou zatím podobné, poruchy stabilizace, dožite gyroskopy, případně zestárlé sluneční panely. Formou modulů v to pravděpodobně zvládly i současné technologie, přímé opravy nejspíš pořád zvládne jen člověk…
Myslím že to žádný „přelom“ nebude, proč by měl být. Kolik je družic kde by se servis vůbec mohl provést a navíc se vyplatil, jedna oprava za rok či dva je přelom ?
A přesně jak píše příspěvek nedemnou – u některých družic by se se servisem mohlo přímo počítat, nebo třeba i standartizovat nějaké servisní rozhraní (telco družice) aby se servisní modul mohl jednoduše připojit, bude-li potřeba. Ale těžko ten modul bude něco uvnitř opravovat, maximálně zabezpečí pohon, stabiliazaci, energii, nebo komunikaci.
Já myslím, že změna by přijít mohla, ale trochu jinak než servisovat jednotlivé družice. Na zajímavých drahách (především GEO) by mohly vyrůst platformy, pro spoustu připojitelných modulů (telekomunikace, sledování počasí…) Zajistí pro ně orientaci a energii, takže by to nemusela každá družice řešit sama. To už by se servisovat vyplatilo – doplňovat palivo, vyměňovat staré solární články a baterie, odebírat staré a přidávat nové moduly… Prostě primitivní vesmírná stanice bez posádky, ke které by jednou za rok dorazil náklaďák místo aby se vypouštělo deset samostatných družic. Akorát nevím, jestli by se komunikační moduly nepopraly o frekvenční pásma. Přece jen by jich byla spousta na jednom místě.
Komerčních družic u kterých by se to vyplatilo asi moc nebude, právě kvůli morálnímu zastarávání, ale u vědeckých by to uplatnění najít mohlo. Hubble nebo Kepler jsou třeba horký kandidáti. A když dokáže zachytit družici, tak by mohl i deorbitovat nefunkční satelity, nebo je odvézt na hřbitovní dráhu.
„čím výše od planety se zážeh spojený se změnou sklonu provádí, tím méně je náročný.“
Je to i důvod proč je supersynchoní GTO dráha výhodnější než synchoní GTO (nikoli GEO)?
Toto měla být reakce na „Dušan Majer 10.10.2019 (00:43)“
Ano, přesně tak. Snazší změna sklonu je jednou z výhod, které se u supersynchronní dráhy projevují.
Uvidíme či sa to vyplatí. Momentálne družice to nebude vedieť opraviť keďže na to nie sú pripravené. Maximálne bude slúžiť ako podpora pi vyčerpaní paliva alebo viac energie. Vedecké družice často operujú ďaleko od zeme a čakať roky na opravu ktorá možno ani nebude možná sa mi nezdá. A telekomunikačná družica je po životnosti dosť zastarala aby sa vyplatil servis. Ale do budúcnosti keď sa naučíme ťažiť vo vesmíre sa to hodí keďže tie zariadenia budú generovať slušné peniaze a oprava tam bude mať zmysel.
Já naopak dlouho čekal na start toho Eutelsatu, abych věděl, co budu potřebovat pro příjem v česku
Těší mne, že jsou tu lidé, kteří mají různorodé zájmy a každého potěší něco jiného. 🙂
Ted jeste aby francouzi nepodělali nastavení vysílacích svazků. Podle plánu pokrytí by totiž měl být možný příjem i v Česku (severní Morava).
Držím palce. 😉
Nevíte někdo kdy bude ten Eutelsat 5 West B na finální pozici, případně kde sledovat jeho polohu?
Asi bych hledal na https://www.heavens-above.com/
Na tom Heavens-above to zatím není. Možná je na to ještě brzo
Ano, většinou reagují trochu se zpožděním.
Aj ked sme spociatku kritizovali mall, ze stream sluzbu nasadili ako nedorobok, teraz pochvalime, ze konecne sa to uz zacina podobat na standardne fungujucu sluzbu.
K dnesku: Kolko vazil vynasany naklad celkovo?
5 190 kg
http://russianspaceweb.com/eutelsat5wb-mev1.html
Velice si vážím Vašeho komentáře. Věřte mi, že vím z vlastní zkušenosti, že není mnoho lidí, kteří dokáží napsat něco, jak jste napsal Vy. Většinou když někdo něco kritizuje, tak už potom není schopen uznat, že se situace mění k lepšímu. Vy jste to dokázal a toho si ohromně cením. Upřímně Vám děkuji.
Rozhodně není zač. Moc díky za komentovaný přenos. Plně chápu Vaše zklamání za přenos ILS bez vizualizace a telemetrie. Na přenosu Roskosmosu byla. Taky díky za práci na popularizaci kosmonautiky, přenosech ze startů a ostatních pořadech co vytváříte, zvlášť Vesmírnou techniku s Michalem Václavíkem. Ještě jednou díky.
Velice mne těší, že se Vám naše práce líbí. 😉
Věřte mi, že bych rád napsal totéž, ale bohužel v mém případě důvod ke kritice stále trvá. Přehrávání ve vloženém framu stále nefunguje a je nutný workaround s framem v novém okně nebo tabu.
Ve Firefoxu nebo odvozených je to snadné a uživateli to nabídne kontextové menu. V případě Chrome nebo Chromia to samozřejmě lze také obejít, ale běžný uživatel trochu složitější postup možná nezvládne (přesněji řečeno jej to nenapadne) – snad proto jste tam už přidali ten přímý link na mall.tv (což je nutno ocenit).
Přesně jak píšete na konci. Pokud někomu nefunguje vložené okno, nemusí se patlat s Vámi popsaným postupem, který je vyšší dívčí a může rovnou jedním klikem jít na Mall.TV, kde je to bez problémů.
Sa máte. Mne v robote nešlo. Na telefóne chvíľu išlo a potom zas koliesko. Asi som zakliaty. Je pravda, že je tam win xp ale youtube a iné ide v pohode. Tak som si pustil zase origoš Roskozmos a pozeral tam vo fullhd. Na živé vysielanie sa vždy teším ale potom si spomeniem na mall a radosť ma prejde. Ale aspoň som strávil na tom reklamnom „TV“ asi 15 minút a bol som nútený pozerať sa na to, že béjonce je sliepka a podobné chujoviny, ktoré fanúšika kozmonautiky zaručene potešia. Tak som to samozrejme „v nálade“ zavrel a pustil ten roskozmos. Ale mall je spokojný, bol som tam :))) A tak som sa tešil, Proton sa mi páči.
Rado
No, naštěstí s Mall problém nemám. Navíc, vždycky se podívám na nějakého nového čočíka 🙂
🙂
Dobrý večer,
Pokud jsem to správně pochopil, Intelsat se vlastními silami přesune z GEO na hřbitovní dráhu, tam se s ním spojí MEV-1 a poté navede Intelsat zpět na GEO. Intelsat je tedy stále v aktivní službě a i těch 5 let, kdy u něho má být MEV-1, aktivní zůstane? Je to tak, že by se na jiné místo na GEO přesouval tak jako tak, a využití MEV-1 je jen jakýsi bonus, výhodný pro obě strany? (šetření paliva Intelsatu a reálný test MEV-1)
Říkáte, že jedním z cílů je ověření připojení MEV-1 k satelitu, který na to nebyl připraven. Disponují již satelity, vyráběné v dnešní době, nějakým standardizovaným adaptérem, který připojení v budoucnu zjednoduší? Má například současně startující Eutelsat takový adaptér? Osobně předpokládám, že ano, když ho vyrobila stejná společnost, jaká servisní družice vyvíjí.
Děkuji za komentovaný přenos (shlédl jsem ho ze záznamu, proto se ptám zde a nikoli v chatu) i za Vaše odpovědi.
Hezký den,
s přesunem je to přesně tak, jak píšete.
K druhému bodu – nedisponují, protože se to dá vyřešit i bez toho, což MEV-1 ověří.
Ja bych chtel moc a moc podekovat za popsani postupnych zmen drahy.
Nerozumim ale porad duvodu startu s tak velkym sklonem – je to kvuli streleckemu sektoru?
(Porad si vybavuji poucku o tom, ze zmena sklonu je extremne energeticky narocna).
Navic druzice jsou oddelene na draze s nemalym sklonem takze spotrebuji palivo na zmenu sklonu v miste “bydliste”. Je toto vyhodnejsi oproti zvyseni drahy nad rovnikem?
Moc dekuji za odpoved.
Jsem rád, že se Vám ta pasáž líbila.
A sklon zpočátku dosažené dráhy je dán místem, odkud se startuje. Platí zde základní poučka – nejnižší hodnota sklonu dosažené parkovací dráhy může být jen rovna zeměpisné šířce místa startu. Jinými slovy – Pokud startuju z kosmodromu na 50. stupni severní či jižní šířky, mohu dosáhnout dráhy se sklonem 50 – 90°. Pokud startuju z kosmodromu na 10. stupni severní i jižní šířky, pak mohu dosáhnout dráhy se sklonem 10 – 90° vůči rovníku. A jelikož se startuje z Bajkonuru, který leží na 51, rovnoběžce, je sklon parkovací dráhy nejnižší možný dosažitelný. Popsal jsme to jen velmi zjednodušeně a protože vím, že mne někdo může chytit za slovo, tak radši ještě dodám, že samozřejmě je možné ještě před dosažením oběžné dráhy snížit sklon na nižší úroveň, než je zeměpisná šířka místa startu, ale je to velmi náročné.
Horní stupeň Briz-M si nechává změny sklonu až na poslední fázi, kdy je apogeum dostatečně vysoko – čím výše od planety se zážeh spojený se změnou sklonu provádí, tím méně je náročný.