křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou dopravou, oznámila, že plánuje vyvinout lunární přistávací modul. Koncept lunárního dopravního systému společnosti Impulse Space využívá tahač Helios s novým lunárním přistávacím modulem.
Výrobce družic K2 Space oznámil plány na vypuštění tří družic roce 2027 na raketě Falcon 9, přičemž každá družice bude nasazena na jinou orbitální dráhu.
Společnost Equatys, společný podnik americké společnosti Viasat a emirátského družicového operátora Space42, který vytváří sdílenou vesmírnou infrastrukturu pro služby přímo na zařízení (D2D), získala svého prvního mobilního síťového partnera.
Francouzský startup Dark, který vyvíjí technologii kosmických lodí vypouštěných ze vzduchu pro zachycení a likvidaci orbitálních objektů, ukončil provoz poté, co se mu podařilo vytvořit udržitelný obchodní model.
Japonská kosmická agentura JAXA si vybrala společnost Rocket Lab k vypuštění sady technologických demonstračních družic na raketách Electron.
Společnosti Momentus a Solstar Space 13. října oznámily tříletou dohodu o rozšíření komunikačních, dopravních a infrastrukturních služeb pro vládní a komerční mise na nízké oběžné dráze Země.
Tory Bruno, prezident a generální ředitel společnosti United Launch Alliance, bude čestným předsedou Světového týdne vesmíru 2026, jak dnes oznámila Asociace Světového týdne vesmíru.
Laboratoř JPL tento týden propustí 550 zaměstnanců, což je další kolo propouštění v tomto vesmírném vědeckém centru.
Čína v pondělí provedla start rakety Dlouhý pochod-2D a úspěšně vyslala na oběžnou dráhu testovací družici dálkového průzkumu Shiyan-31.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
SpaceX požádalo FCC o frekvence pro dalších 30 000 satelitů konstelace Starlink na orbitách ve výškách mezi 328 až 580 kilometry.
15. října 21:55
Rubrika:
Štítky:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
To je masakr, těžko představitelná čísla a velikost projektu a když si představím že při prvních pár satelitech již mají za sebou „aféru“ s vzájemným neochotným uhýbáním satelitů tak s povolením si to budou možná době rozmýšlet…
Ta aféra byla z velké části způsobena tím, že první šedesátka družic ještě nemá všechny systémy, se kterými se počítá pro skutečný provoz. Jde spíše o testovací exempláře.
Ten úhybný manévr, který je zmiňován, přece nesouvisí s prvními prototypy. Ty manévrovat umějí.
Jak se to vezme. Manévrovat umějí, ale zatím nejsou vybaveny systémem, který by měl autonomně vyhodnocovat jejich dráhu, porovnávat ji s parametry drah ostatních známých objektů a podle toho dělat manévry.
Jako jsem umírněný fanoušek SpaceX, ale tohle jim prostě nemohou povolit. To je ekologický, kulturní (ještě že se toho nedožil Kant) a kosmicko-bezpečnostní masakr (i kdyby ztráta řízení postihla jediné promile satelitů, tak to dělá nejmíň 40 zdivočelých satelitů ročně)…
A zároveň to pravděpodobně dokazuje jak je snaha o masový satelitní internet z inženýrského hlediska NEEFEKTIVNÍ (ve smyslu propustnosti sítě Země-LEO-Země)
Jaká je řádově obvyklá doba samovolného deorbitu z 580 km? Už mi to přijde poměrně vysoko a tedy ji odhaduju na nepříjemně dlouhou, ale vlastně neznám čísla a třeba se mýlím. Troufnete si někdo na informovaný odhad?
Cca 7,5 roku, ale samozřejmě záleží na konkrétních podmínkách.
Díky. To je lepší, než jsem čekal, i když je to víc, než by se mi líbilo. Ale zase je šance, že vzhledem k tomu, jako jsou družice Starlink placaté, budou případné neovladatelné kusy mít větší poměr odporu vzduchu ku hmotnosti a tak klesat o trochu rychleji.
30 000 družic s životností 5 let, 6000 satelitů ročně. Kdyby 1 % mělo poruchu a přestalo odpovídat, tak při době pádu 7,5 roku tak po ustanovení rovnováhy bude 450 neovladatelných satelitů. To je dost, ale nepřijde mi to tak strašlivé, jak jsem si zprvu myslel. A 1 % neovladatelných satelitů je snad nadsazené.
Ta životnost 5 – 7 let bude klíčová. Dnes se družice staví na 15 let. Některé to zvládnou,jiné fungují třeba 17 let, jiné selžou po 13. Ale když tam budou Starlinky jen 7 let, tak se maximalizuje pravděpodobnost, že v době, kdy nastane čas jejich stažení do atmosféry, budou stále v drtivé většině aktivní a schopné vykonat příkazy. Tím se riziko zombie družic minimalizuje.