JUICE poprvé spatřila svůj cíl – zatím ze Země

Vizualizace sondy JUICE.

V rámci příprav na vypuštění první oficiálně velké evropské mise probíhá celá řada zkoušek. Třeba navigační kamera, která poletí na misi JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) podstoupila neobvyklý test, ve kterém dostala za úkol nasnímat svůj cíl, zatímco byla na Zemi. Sonda JUICE odstartuje v roce 2022 a vydá se na sedmiletou cestu k Jupiteru. Je to první projekt svého druhu – nečeká na ni totiž jen kroužení kolem obří plynné planety, ale i časté průlety kolem největších měsíců Jupiteru, na kterých se nachází rozsáhlé oceány – řeč je o Europě, Ganymedu a Callisto. Celá mise pak vyvrcholí unikátním vstupem na oběžnou dráhu Ganymedu – největšího měsíce Sluneční soustavy.

Sonda bude vybavena špičkovými vědeckými přístroji, které umožní hloubkový průzkum Jupiteru, podmínek v jeho okolí i jeho měsíců. Kromě přístrojů, jejichž využití je stoprocentně vědecké, budou na palubě i přístroje, které budou užitečné jak vědcům, tak i inženýrům. Řeč je třeba o navigační kameře označované NavCam. Společně s radiovým sledováním budou data z NavCam sloužit k určení pozice a rychlosti sondy vůči měsícům, kolem kterých bude JUICE prolétávat.

Vědecké vybavení sondy JUICE

Vědecké vybavení sondy JUICE
Zdroj: http://sci.esa.int

Kamera NavCam byla speciálně navržena, aby dokázala odolávat drsnému radiačnímu prostředí kolem Jupiteru a tudíž mohla pořizovat snímky planety, měsíců i hvězd v pozadí. Důležité je, že měření z kamery NavCam umožní usadit sondu na správnou dráhu a při manévrech spotřebovat co nejméně pohonných látek díky zlepšením přesnosti zaměření při velké cestě kolem Jupiteru během rychlých a blízkých průletů. Při nich se sonda někdy dostane pouhých 200 kilometrů nad povrch měsíců!

Zvětšený a popsaný snímek Jupiteru a jeho měsíců z inženýrského modelu kamery NavCam, který fotil ze Země.

Zvětšený a popsaný snímek Jupiteru a jeho měsíců z inženýrského modelu kamery NavCam, který fotil ze Země.
Zdroj: http://sci.esa.int
Překlad: Dušan Majer

V červnu vzal tým inženýrů inženýrský model kamery NavCam a vynesl ji na střechu firmy Airbus Defence and Space ve francouzském Toulouse, aby ji vyzkoušel při pohledu na skutečnou oblohu. Cílem této zkoušky bylo prověřit rozhraní mezi hardwarem a softwarem, připravit systém zpracování snímků a také palubní navigační software, který se bude během letu používat k pořizování snímků.

Kromě focení našeho Měsíce a dalších objektů byl přístroj otočen i k očekávanému cíli – planetě Jupiter, která byla zrovna nad obzorem. Kamera byla v té době otestována v režimech „Snímací“ a „Centrovací na hvězdy“, aby se otestovalo nastavení parametrů, které se budou používat k jemným úpravám zpracování snímků softwarem pro řízení orientace a navigace.

Takto by mohla kamera navCam na sondě JUICE vyfotit Europu (vlevo), Ganymed (uprostřed) a Callisto (vpravo).

Takto by mohla kamera navCam na sondě JUICE vyfotit Europu (vlevo), Ganymed (uprostřed) a Callisto (vpravo).
Zdroj: http://sci.esa.int

Nebylo překvapením, že na vzdálenost 640 milionů kilometrů se měsíce Jupiteru ukazovaly sotva jako jeden či dva pixely velké tečky. Jupiter samotný byl navíc přeexponován dlouhou expozicí, která byla nutná k tomu, abychom zachytili jak měsíce tak i hvězdy v pozadí. Ale tyto snímky jsou velmi cenné pro jemné doladění našeho softwaru pro zpracování fotek, který bude na sondě běžet autonomně,“ vysvětluje Gregory Jonniaux, expert na vizuálně založenou navigaci z firmy Airbus Defence and Space a dodává: „Bylo to mimořádně smysluplné, provádět tyto naše testy na našem cíli!

Takto by mohla kamera NavCam vyfotit přechod měsíce Europa přes Jupiter.

Takto by mohla kamera NavCam vyfotit přechod měsíce Europa přes Jupiter.
Zdroj: http://sci.esa.int

V rámci jiné zkoušky byly kameře NavCam poskytnuty simulované pohledy na jednotlivé měsíce, ze kterých pak přístroj vytvořil reálnější snímky, které mohou odpovídat tomu, co nám jednou pošle od Jupiteru. „Simulované pohledy na měsíce Jupiteru nám poskytují reálnější představu o tom, co naše NavCam zaznamená během skutečných průletů,“ vysvětluje Daniele Gherardi, expert ESA na pokyny, navigaci a ovládání a dodává: „Je jasné, že vědecká kamera s vysokým rozlišením nás svými snímky těchto fascinujících měsíců zaujme ještě více díky většímu množství detailů.

Navigační kameru čeká ještě mnoho zkoušek. Experti se nyní zaměří na její další vylepšování. Koncem roku proběhne sestavení kompletní reprezentativní optické sestavy pro let. Ta se má používat k testům palubního softwaru sondy JUICE během jejího vývoje. Ani po startu samotné mise nebude tato testovací kamera zahozena. Přesune se do řídícího střediska, kde bude sloužit k podpoře hlavní mise v celém jejím průběhu.

Přeloženo z:
http://sci.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://sci.esa.int/science-e-media/img/cb/JUICE_spacecraft_20170711.jpg
http://sci.esa.int/science-e-media/img/b6/ESA_JUICE_Instruments.jpg
http://sci.esa.int/science-e-media/img/49/JUICE_NavCam_Jupiter-and-moons_annotated.png
http://sci.esa.int/science-e-media/…simulated_view_Europa_Ganymede_Callisto.jpg
http://sci.esa.int/science-e-media/img/4b/JUICE_NavCam_simulated_view_Jupiter_Europa.jpg

JUICE poprvé spatřila svůj cíl - zatím ze Země, 5.0 out of 5 based on 6 ratings
Pin It
(Visited 1 544 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (6 votes cast)
(Visited 1 544 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


7 komentářů ke článku “JUICE poprvé spatřila svůj cíl – zatím ze Země”

  1. Jirka napsal:

    Proč nebudete mít živý přenos přistání Chandrayaan 2 na Měsíci ? Nevidím tu ani aktuální článek? 🙁

  2. Brodský napsal:

    Tohle je krásný příspěvek o tom, co všechno se musí testovat. Testování v reálu ze střechy by mne nikdy nenapadlo. Perfektní příspěvek.

  3. pbpitko napsal:

    Akosi sa pozabúda na IO, jediný mesiac slnečnej sústavy ktorý geologicky nespí, ale neustále sa mení, doslova pred našimi očami. S výnimkou Zeme môžeme už len tu sledovať vulkanickú činnosť takmer v priamom prenose. Snáď ešte tak Enceladus s kryo-vulkanizmom. Ale ten je ďaleko od Jupitera, takže na ňom určite nič nenapozorujeme. A samozrejme aj Titan kde prší. Dúfajme že na Európe napozorujeme nejaký kryo-vulkanizmus.
    pb 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      Io je určitě mimořádný měsíc, ale jeho nevýhodou je, že obíhá hodně blízko mateřské planetě, navíc tahle sonda má za úkol prozkoumat ledové měsíce, takže se tam nehodí ani tématicky. 😉

    • Dan napsal:

      Enceladus je skutečně hodně daleko od Jupitera, zatím musíme žít z toho, co nám o něm odhalila Cassini 🙂

      U Io je problém mimo jiné v tom, že obíhá uvnitř radiačního pásu Jupitera a sonda, která by byla s to jak usadit se na orbitě Io (což k Dušanem výše uvedenému není jen tak), tak vydržet to nekončící peklo, by musela být velmi robustní, kam by se hrabalo Juno nebo PSP. Jednou snad nějaká agentura tu rukavici zvedne.

Zanechte komentář