Široce medializované přistání landeru Vikram plánované na pozdní večer v pátek 6. září 2019 nedopadlo dobře. Ve výšce 2,1 km nad měsíčním povrchem došlo ke ztrátě spojení s landerem – a to se nepodařilo obnovit. Vypadalo to, že Měsíc letos vede nad lidmi 2:1 (Indie, Izrael : Čína). „Všichni“, kdo mají co do činění s vesmírným výzkumem se předháněli v kondolencích a zároveň vyzdvihovali úsilí Indů a oceňovali jejich otevřenost. Mne asi nejvíce dojalo objetí a utišování vzlykajícího ředitele ISRO premiérem Indie. Ten později před zaměstnanci ISRO a při veřejném vystoupení hodnotil misi Chandrayaanu 2 pozitivně, řekl: „dostali jsme se velice blízko a jsme na naše vědce hrdí“. V podstatě přislíbil, že ISRO dostane další příležitosti k tomu, aby „svými úspěchy vyloudili úsměv na tvářích Indů“. Dr. Sivan později popsal sledování přistávacího manévru Vikramu jako „15 minut hrůzy“.
Na rozdíl od izraelské sondy Beresheet, indická sonda Čandraján 2 se před pokusem o přistání rozdělila a kolem Měsíce krouží orbiter, který má podle vyjádření ISRO před sebou 7,5 roku služby u Měsíce. Na palubě orbiteru jsou dvě kamery – OHRC (Optical High Resolution Camera) je kamera s vysokým rozlišením, která vytváří snímky z různých úhlů ve dvou po sobě následujících obletech (a vytváří tak 3D výškové modely měsíčních útvarů: 3D Digital Elevation Models – DEM). OHRC pokrývá plochu 12 km x 3 km, s rozlišením 0,32 m. Jedná se o nejvýkonnější kameru obíhající v současnosti kolem Měsíce. Druhou je Terrain Mapping Camera (TMC-2), menší verze kamery, která byla na palubě první indické měsíční sondy – Čandraján 1. Tato kamera má prostorové rozlišení 5 m na ploše cca 20 × 20 km. Obě tyto kamery byly využity pro finalizaci místa přistání pro lander Vikram mezi kratery Manzinus C a Simpelius N. Data z kamer byla nahrána do landeru, od kterého se očekávalo, že na místě sám vybere přesné místo přistání prostřednictvím svých vlastních kamer.
8. září bylo bez bližších podrobností oznámeno, že ISRO prostřednictvím svého orbiteru lokalizovala lander Vikram. Rozměry landeru jsou 2,54×2×1,2 m a tak může být zobrazen jen kamerou OHRC. Výhodou je také kontrast landeru oproti proti povrchu Měsíce, ale získání detailních snímků vyžaduje intenzivní a dlouhotrvající procesování získaných snímků. Dnes se objevily zprávy, že lander tvrdé přistání na Měsíci přestál v jednom kuse, leží na povrchu velmi blízko plánovaného místa dosedu, i když je v nakloněné poloze. ISRO se stále snaží o obnovu spojení s landerem. Tato snaha je komplikována polohou landeru, která nejde změnit, takže není jasné, zda se reorientace antén k Zemi nabo k orbiteru vůbec může podařit. Vzledem k tomu, že plánovaná životnost landeru je 14 dní, není na tyto pokusy mnoho času (zkušenost jiných misí ale ukazuje, že nominální životnost kosmických sond bývá nezřídka překračována). Proto také (podle neoficiálních zpráv) ISRO připavuje manévr orbiteru, při kterém má dojít k dočasnému snížení oběžné dráhy na 50 km, aby se tak umožnilo nasnímat větší podrobnosti havarovaného landeru. Budu jejich snahy dále sledovat a přitom držet palec (druhý potřebuji při psaní).
EDIT> Podle posledních zpráv ISRO prohlašuje, že nemůže potvrdit zprávy o tom, že Vikram leží na Měsíci neroztříštěný v jednom kuse.
Zdroj informací:
https://economictimes.indiatimes.com/news/science/
https://www.space.com/
https://www.reddit.com/r/ISRO/
https://theprint.in/science/
https://www.ndtv.com/india-news/
https://www.indiatoday.in/science/story
Zdroj obrázků:
https://cdn-live.theprint.in/…/Chandrayaan-3-1068×601.jpg
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/UhtE9cC5nyzvMxcJMopwi9-1024-80.jpg
přesný závěr článku, držme Indům palce…
Realita bude bohužial asi niekde inde a každému, kto včera sledoval príval neoverených, zavádzajúcich až klamlivých správ z Indie musí byť jasné, že definitívnu odpoveď či je lander „v jednom kuse“, nám prinesie až zverejnenie údajných snímkov z orbitera (s ktorým Indovia akosi podozrivo váhajú), alebo ešte radšej z americkej LRO. Nezávislé analýzy doplerovho efektu od C. Bassu totiž ukazujú, že dopadová rýchlosť landeru bola vyše 70 m/s…
Ale přece nemáme data po ztrátě spojení 2 km nad povrchem. Nemohlo poté dojít k přijatelnému zpomalení?
lenže dopplerov efekt sa vzťahuje na signál vysielaný landerom. Takže koniec krivky znamená koniec signálu, nie nevyhnutne aj dopad landera.
Uvidíme čo indovia zverejnia. A to že im to s fotkami trvá môže znamenať napríklad že ich dôkladne analyzujú a nevypustia hneď prvú kačicu čo ich napadne.
Práveže včera bolo tých kačíc viac než dosť, aj keď nehovorím, že za ne môže priamo ISRO, skôr ich niektorí príliš horliví indický fanúšikovia. ISRO však podľa mňa neurobilo dosť, aby ich hneď vehementne poprelo, skôr sa zviezli na vlne vyvolaného mediálneho záujmu a celkom im to vyhovuje. Osobne si myslím, že uz to, že chcú klesnút na nižšiu orbitu je dôkaz, že mimo pár rozmazazaných pixelov, ktoré dokumentujú nejakú zmenu na povrchu (a nie lander, skôr miesto jeho dopadu), nič co by potvrdzovalo zázračne nerozpadnutý lander nemajú. A k tomu doplerru – ako vysvetlíš náhly koniec toho signálu? Len nehovor, že zašiel za horizont… 🙂
Konec signálu mohl být způsoben tím, že modul přestal vysílat a nebo se náhle otočil tak, že vysílal jiným směrem.
Zmeny smeru antény v úvodnej fáze nestability landeru sú práveže z doplera veľmi dobre pozorovateľné a nezodpovedajú náhlej strate signálu.
Sudiac podla „zblbnutia“ pri prechode z prudkeho brzdenia na jemne brzdenie by som hadal napriklad pretazenie/reset riadiaceho pocitaca. To by vysvetlilo jednak rotovanie landera, jednak nahly koniec vysielania.
A navyse, vobec by to nebol prvy takyto pripad.
Jednu fotku zveřejnila indická televize, ale raději si počkám na oficiální zprávu od ISRO.
Šance že něco po tvrdém dopadu bude komunikovat je mnohem menší než šance že to zůstane v jednom kuse. To by tam muselo být něco jako černá schránka v letadlech.
70 m/s je jako autem ve 250 do zdi.
cca 70 m/s – cca 250 km/hod. To by mohla sonda kľudne zostať v jednom kuse. Neviem či tam mali niečo ako čiernu skrinku, tá by to možno mohla prežiť, ale či aj data v nej uložené bude vedieť vyslať je otázne. Závisí to od toho kam smeruje anténa, pravdepodobne len do náhodného smeru. Anténa mohla zostať v kuse, ale stačí iba jej malá deformácia a už nič od nej neprijmeme.
No neviem, záleží od toho, ako definujeme jeden kus 😉
https://youtu.be/vFYHovJEUBg
Konečne je tu oficiálne prehlásenie od ISRO, ktoré dementuje správy o tom, že je potvrdené, že lander je v jednom kuse.
https://www.indiatoday.in/science/story/chandrayaan-2-lander-vikram-intact-moon-isro-says-not-confirmed-1597265-2019-09-09
Díky za odkaz. Článek jsem podle toho aktualizoval.
No nevim,ale ztráta spojení přece automaticky neznamená,že sonda dopadla nekontrolovaně na povrch.
V souvislosti s tím orbiterem a jeho výkonnými kamerami mě napadá, jestli časem Indové nezveřejní i fotky pozůstatků výprav Apollo, jako to před lety udělala NASA se snímky z LRO. Zasadili by tím chudákům konspiratikům, kteří se celý program Apollo snaží zoufale popírat, takovou poslední a definitivní ránu z milosti 🙂
Těžko říct, zatím oficiálně nezveřejnili ani fotku vlastního landeru. Sami se učí, jak se mají informace zveřejňovat. A i kdyby ty fotky ukázali, tak by to stejně nebylo k ničemu – konspirátoři by řekli, že je to podvrh, že Indie dostala penze od USA a podobné bláboly.
Přesně jak říká pan Majer. Tu ránu by ti konspirátoři nepocítili dokonce ani kdyby ty snímky třeba ukázalo přímo Rusko. Jen by to odpálkovali, že jde o nějaký zákulisní výměnný obchod za nějakou jinou mezinárodní podporu. Třeba za společný postup proti tlaku „klimatického“ hnutí.
konspirátoři by nevěřili ani vlastní matce, kdyby přistála na Měsíci a vyfotila se tam s jakýmkoli pozůstatkem misí Apollo 🙂
naopak by je to utvrdilo v jejich přesvědčení (ve skutečnosti je v tom utvrdí cokoli, i rozbitá žárovka nebo housenka v trávě)
oni by tomu asi ani nevěřili, kdyby je tam někdo vysadil a řekl jim – koukej, tady …
nienie, usa podplatili indiu svojimi call-centrami
Vždycky je co nabídnout. Třeba že by USA přimhouřily oko nad tím, že Indie instaluje systémy ruské protivzdušné obrany S-400, a i tak Indům prodaly stealth stíhačky F-35. Zatím je to „no go“ překážka, o čemž se přesvědčilo už Turecko.
Kdyby nekoho zajimalo par novinek, tak z wiki vede dost odkazu a asi to i casto aktualizuji 🙂
https://en.wikipedia.org/wiki/Chandrayaan-2#Hard_landing
O komunikaci se snazila i NASA pres deep space network