Kdo sleduje Elona Muska na Twitteru, tak moc dobře ví, že rád odpovídá na dotazy ostatních. Čas od času však během krátkého období vypustí do éteru hned několik zajímavostí – většinou ohledně dalších plánů. Takové „záchvaty sdílnosti“ jsou pro fanoušky mimořádně atraktivní a nám poskytují skvělý materiál pro vytvoření článku. A protože povídavá nálada zasáhla Muska během noci na dnešek, můžeme Vám přinést čerstvé informace. Konkrétně se Musk rozhovořil o systému SuperHeavy / Starship a jeho dalším vývoji.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Začneme tiskovou konferencí, na které má oznámit zatím blíže neupřesněné změny návrhu lodi Starship. Tahle konference měla původně proběhnout na texaské základně Boca Chica již 24. srpna. Musk totiž plánoval, že v té době už bude mít Starhopper za sebou druhý skok, který měl mířit do výšky 200 metrů. Kvůli čekání na povolení od FAA se však letělo až později (navíc do výšky 150 metrů – kvůli povolení od FAA) a tak se logicky posunula i tiskovka. Až doposud se nejasně hovořilo o tom, že proběhne v září, ale přesný termín nikdo neznal.
Elon Musk nyní na Twitteru upřesnil, že předběžným termínem je 28. září. Datum není vůbec zvoleno náhodně – v ten den bude SpaceX slavit 11 let od prvního dosažení oběžné dráhy Falconem 1. Velmi zajímavá je poznámka, že prototyp lodi Starship označovaný jako Mk 1, který se staví v Texasu, by měl být v té době již dokončen. Jeho první skok (se třemi motory Raptor) by mohl přijít už v říjnu a – držte si klobouky – má mířit rovnou do výšky 20 kilometrů! je tu samozřejmě riziko odkladu, ale pravděpodobnost výškového skoku do konce roku je nezanedbatelná.
Aiming for 20km flight in Oct & orbit attempt shortly thereafter. Starship update will be on Sept 28th, anniversary of SpaceX reaching orbit. Starship Mk 1 will be fully assembled by that time.
— Elon Musk (@elonmusk) August 28, 2019
Fanoušci vycítili, že má Elon sdílnou náladu a tak zkoušeli zjistit víc. Uživatel Frei Raum požádal Muska, zda by po exemplářích s devítimetrovým průměrem nemohla SpaceX postavit i něco s dříve avizovaným průměrem 12 metrů. Muskova odpověď asi všem vyrazila dech. SpaceX prý připravuje něco, co označuje jako systém nové generace (next gen system) s průměrem 18 metrů!
Probably 18m for next gen system
— Elon Musk (@elonmusk) August 28, 2019
Další zajímavosti se točily kolem motorů Raptor. Dozvěděli jsme se třeba, že motor s výrobním číslem 10 je již dokončen a připraven k opuštění montážní budovy. Připomeňme, že Starhopper absolvoval oba skoky s motorem výrobního čísla 6. Všechny zatím vyrobené Raptory jsou testovací exempláře, které mají pomoci s určením finálního návrhu. Musk je v tomto směru optimista a čeká uzavření návrhu během 2 – 3 měsíců. Motory s tímto závěrečným designem by již měly být schopny letu na oběžnou dráhu – to však neznamená, že se za 2 – 3 měsíce takových letů dočkáme.
Probably 2 to 3 months. We’re about to ship Raptor SN 10.
— Elon Musk (@elonmusk) August 28, 2019
Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EDCLp9IWwAA7yy_.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/EDAy_7sUwAAmMbl.jpg:large
Vďaka Bohu,že existuje tento chlap.Inak by sa bohvie kedy nakopol opäť ten kozmický priemysel.
Plány jsou hezká věc a realita je realita. Škoda že nedělá konferenci k pilotovanému letu na LEO, vždyť to vypadá a to docela reálně, že tam Boing s posádkou bude dříve a nikoli jen o 14 dní.
20 km je podstatně více, než 150 m, dokonce o dva řády, ale jen na Měsíc, který je za humny, je to o další čtyři řády dále a ještě x 2 k tomu, o Marsu ani nemluvě. Tam je to o dalších šest řádů. V obou případech je ještě navíc zpáteční cesta, takže se případná mise na cílový Mars protáhne na několik roků.
Pokud vím tak v Hopperu není žádné vybavení pro případnou posádku, hermetický prostor, křesla, zásoby vody, vzduchu atd. je to jen prázdná skořápka.
Raketové motory jsou schopny zdvihnout těleso o libovolném průměru, Saturn-5 měl 10 metrů a ruská N-1 před 50ti lety snad dokonce 17 metrů, to ale nevím přesně. Samozřejmě je tu navíc motorické přistání, ale to též již není nic převratného, je známu že se k tomu chystají v Rusku i v Číně.
Ano, máte pravdu – na měsíci už jsme byli, na Mars chce letět každý druhý takže dokud někdo nebude chtít přistát na slunci tak se nic zajímavého dít nebude… ježiši proč sem na tyto portály které se zabývají pokrokem lidstva takoví lidé chodí… fakt nechápu co tu hledají…
Pane Alois, vážně? Už i já si začínám myslet, že to trochu přeháníte.
Testují nový motor, s novým palivem, pod novou velkou nádrží.
Potřebují si ověřit, že všechno je stabilní a funguje jak má, než
půjdou dál.
https://en.wikipedia.org/wiki/Linear_dynamical_system
PS.
Ano, vesmír je velký a těžký.
Já to chápu tak, že pan Alois si stěžuje na problémy s vývojem Dragonu 2. Skepse (nikoli beznaděj) je zcela na místě.
Dostat tam nahoru kus železa dokáže dnes i severní korea. Lidi zatím ale nahoru poslali jen američané, rusové a čína (ve všech případech miliardové státní agentury).
Ano, realita je taková že daleko jsou s motory, ty už mají z větší části definitivně použitelné. Se samotným nosičem a lodí jsou prozatím pořád kousek od začátku, ve stadiu experimentů. Výhodou je, že mají z Falconů odzkoužené některé komponenty a technologie (avionika, orient. trysky, atd.). Vážné to bude až to otestují a začnou stavět velkou rampu na SHS a výrobní halu. Skutečně s velkým pilotovaným monstrem (nemyslím třímotorový testovací Starship) nemůžou startovat někde z betonového placu a bastlit to na poli, to se vsadťe. On taky první Dragon letěl už skoro před deseti lety a pilotovaný ještě ne.
On ten první Falcon byl rád, že může startovat z betonové plochy, pořád lepší než z louky na mýtince uprostřed ostrova
S přihlédntím k poznámce ohledně hopperu a vybavení pro posádku předpokládám, že příspěvek je ve smyslu modré vody na mytí oken (Iron), v lepším případě. Jinak bych koukal jako blázen.
@alois teď to zkuste transformovat do čitelné podoby, ten komentář nemá hlavu ani patu, ale evidentně se snažíte něco sdělit
Je to blázen: 😀
Jen aby nakonec současná SS/H/SS nebyla jen cestovka na Měsíc a okolí Země a na Mars se neletělo až v onom nextgenu.
Pokud by to byla opravdu raketová loď/nosič o průměru 18 m. Tak jim asi přibude starost odkud startovat. To už by měli jedndušší mít na taková monstra plošinu v moři. I dopravně by to nakonec mohli vyjít lépe. Po moři lze převézt všelijaká monstra a obří zásoby paliv.
Ja len pre porovnanie toho pokroku /aby si skeptický pán Alois nemyslel že ľudstvo sa nikam nepohlo za 10 rokov :)/ sem napíšem stručnú tabuľku výšok testov grasshoppera a starhoppera. Očividne je to už pre SpaceX rutina tak sa im nečudujem že mieria rovno na 20km s prvým prototypom.
Grasshopper: 1,8m / 5,6m / 40m / 80m/ 280m /325m / 724m / 1000m
Starhopper: 20m / 150m
Starship mk1: 20km
Ano, ano. Technika se nevyvíjí lineárně.
Nezapomínejte na to, chlapi!
Díky Tome za ty údaje.
Ještě že jsem seděl 🙂
No řekněme, že takováto oznámení jsou stále ve smyslu „ještě odvážnější, než nás napadlo“, takže zatim dobré. Tato tendence zní hodně slibně.
A dál se uvidí.
Vždy sa nájdu magori čo vedia len nadávať.To už nekomentujem.Ale čo je fakt,že Elon Musk a SpaceX začal s tou inováciou,znovunakopnutím.Začal aspoň čosi robiť.Narozdiel od iných,čo vedia len trepať blbosti a snívať.Samozrejme,že je to na dlhé ruky a bude to trvať.Asi ťažko to bude rok 2024,kedy pristaneme na Marse,bude to ale do roku 2030 podľa mňa.Ale aspoň ten Musk niečo robí a snaží sa,aj keď s meškaniami ale inak to nejde.V dnešnej dobe a ešte takéto odvetvie.Môžeme byť radi,že sa čosi nové deje.A aj to ,že sa mu celkom darí na ten krátky čas,čo je na trhu.Môžeme byť fakt happy.Tú techniku zabehne,vyskúša,overí.Nejde všetko hneď.Držím mu palce,nech sa mu darí.
Docela mě překvapilo, že v roce 2005 existoval projekt/studie DLR SpaceLiner, která má toho se Starship/Superheavy překvapivě hodně společného.
https://en.m.wikipedia.org/wiki/SpaceLiner
Víte někdo víc o tomto projektu?
Díky informace o spacelineru je hodne zajimava a podobnost mozna neni ciste nahodna.
Nejsem sto dát odkaz na nějaký internetový zdroj nicméně celkově znovupoužitelná Kosmická loď byla navržena a ve studii rozpracována dávno před tímto datem. Karel Pacner ve své knize „Města v Kosmu“ vydané v roce 1986 popisuje nosič který se skládá ze dvou částí a obě se po vynesení nákladu vracejí zpět na Zem k opětovnému použití. Celková nosnost na nízkou oběžnou dráhu měla být 424 tun.
Prostě paráda
Paráda 🙂
18 metrů průměr? 200 metrů na výšku? To by byla startovací hmotnost 50 tisíc tun 😉
No, říct to kdokoliv jiný, pomyslel bych si „to je vůl, blábolí z cesty“ a šel bych klidně spát. Ale tenhle chlap toho už předvedl dost na to, abych aspoň zaváhal…
Až na to ostřejší slůvko souhlasím. Ale chápu, že se to v tomhle kontextu dá tolerovat. 😉
P.S. Neberte to jako kritiku, jen musím být fér ke všem a minimálně nějak zareagovat pokaždé, když se nějaké takové slovo objeví. Byť v tomhle kontextu je to v pohodě.
Nevím kam bych měl svá následující slova napsat a tak je píši sem. Stahuji svůj příspěvek. Neměl jsem ani tušení že zde funguje cenzura té jsem si za komunistů užil až přespříliš! Odmítám aby mě kdokoli ve svobodné zemi kontroloval co smím říci a co nikoliv. Jistě chápu že lidé jsou různí a někteří jsou rasisté a tak podobně. Nicméně svoboda slova je základem demokratické společnosti a cenzura je nástrojem totality. Pokud někdo vyřkne zlá slova nechť je jeho příspěvek označen například červeně orámován na důkaz že redakce s jeho slovy nesouhlasí. Ostatně lze k tomu i připojit patřičně odsuzující komentář. Cenzura je totiž zhoubná už ve svém principu je to deformace skutečné reality. Jak mám kupříkladu zjistit to jak si vaše stránky stojí v očích veřejnosti když skrze cenzuru můžete zveřejňovat jen ty příspěvky které vás chválí a naopak nezveřejňovat ty které vás třeba i oprávněně kritizují? Cenzura není nic jiného než strach z reality pramenící z neschopnosti této realitě čelit! Takže děkuji, ale na tyto stránky již v životě nepřijdu !
Jiří Lacina
Pokud máte na mysli to, že se Váš příspěvek neobjevil hned, je to proto, že máme ochranu proti spambotům. Příspěvek z neznámé IP adresy musí nejprve schválit některý ze členů redakce (a můžete si být jistý, že je – krom zjevného spamu – schvalujeme vždy). Následně se příspěvky z dané adresy zobrazují pod článkem ihned. Nejde tedy o žádnou cenzuru, ale o ochranu před tím, aby se v komentářích neobjevovaly reklamy, spam a podobná svinstva.
Myslim, ze kritika redakci pro cenzuru neni zcela na miste.
Zakony CR davaji provozovateli diskuzi povinnost odstranovat (nikoli jen oznacovat) prispevky jez jsou v rozporu se zakony CR. Pokud by tedy redakce tento zakon ignorovala, vystavovala by se riziku trestniho stihani. Ostatne, nejaka redakce uz to kdysi od soudu schytala a vzapeti se vsude na diskuzich zacali obevovat tlacitka nahlasit a smazane prispevky.
Pokud se toto ma, bez ohledu na Vas postoj k veci, zmenit, je podle me nutne zacit zmenou zakona.
Mohu se zeptat, pane Lacino, jestli jste už někdy spravoval nějaké veřejné diskuzní fórum? Pokud ano, určitě víte, že promazávat příspěvky za hranicí slušnosti nebo výrazně se odchylující od tématu je nutné, pokud chcete diskuzi udržet v nějaké formě. Označení nevhodného příspěvku červeným rámečkem je snad to nejhorší co se dá udělat. Funguje to jako červený hadr na býka, okolo kterého začne diskuze bobtnat většinou na téma, jestli byl ten příspěvek orámován oprávněně nebo ne.
Internetové fórum nemůžete brát jako náměstí, kde si můžete pokřikovat, co je Vám libo (i když i taková jsou), ale spíš jako soukromou restauraci. Přijít tam může kdokoliv, ale kdo se nebude chovat slušně, bude nadávat ostatním hostům nebo personálu, bude vyveden.
Cenzura je jistě špatná věc, ale podle mého názoru jsou ještě horší lidé, kteří vynáší unáhlené prudké soudy aniž by znali podstatu toho, co komentují. Ondřej Šamárek Vám již vysvětlil, že u nás funguje pouze schvalování prvního komentáře daného uživatele, aby se prokázalo, že nejde o robota, který šíří spam. Jakmile člen redakce zjistí, že autor komentář není robot, ukáží se další komentáře tohoto uživatele okamžitě po odeslání.
Jen pro Vaši informaci – ze 30. srpna uplynulo v době, kdy píšu tenhle komentář, uplynulo devět a půl hodiny. Za těch devět a půl hodiny se do našeho systému pokusilo vložit spam stěží uvěřitelných 117 robotů! Tedy jeden spam každých 5 minut průměrně – ve dne i v noci. Dokážete si představit, jak by náš web vypadal, kdybychom nechali diskusi otevřenou všem bez kontroly? Není v lidských silách mazat spam každých 5 minut jakmile se objeví.
A ohledně Vaší obavy z toho, že zveřejňujeme pouze pochvalné komentáře mohu říct jen tohle. Vy nás asi moc dlouho nečtete. Dovolím si připomenout situaci ze začátku letošního roku, kdy jsme přesunuli naše komentované přenosy na MALL.TV. Třeba u tohoto článku (https://www.kosmonautix.cz/2019/01/zive-a-cesky-falcon-9-dokonci-obnovu-site-iridium/) je téměř 400 komentářů a jako chválící by je dokázal označit asi jen nenapravitelný optimista. 😉
Takže pokud si tuhle zprávu přečtete, zkuste se zamyslet nad tím, jestli jste se dnes ráno neunáhlil. Ono je totiž jednoduché vynášet rázné soudy a vykřikovat o cenzuře. Zjistit si informace o důvodech a pochopit je, to už je mnohem těžší.
Tady je první analýza.
Vypadá to docela reálně:
https://m.youtube.com/watch?v=t5kj1Bx1YrQ
Už tu byl obdobný projekt – Sea Dragon – průměr 23 m výška 150 m, startoval by z plošiny na moři.
Doplňuji – nosnost 550 t na LEO, bližší podrobnosti jsou k nalezení na anglické Wikipedii. Projekt byl pro finanční renálnost ukončen.
Sea Dragon měl startovat přímo z moře. Hlaní motor měl být znovupoužitelný. Zde je animace startu:
https://www.youtube.com/watch?v=hHG3Z0O9Xzo
Může někdo prosím napsat jak souvisí velikost rakety s poměrem užitečného nákladu ku celkové hmotnosti rakety? Nejspíš bude o něco vyšší, protože objem (V) paliva roste rychleji než váha stěn rakety (obsah S). Ale jinak z toho paliva se více nedostane ne?
Plocha sice roste s druhou mocninou, ale plášť a celá konstrukce musí vydržet síly úměrné hmotnosti rakety, takže žádná velká úspora u větší rakety nebude.
Jedině snad v drobnostech, které budou stejné pro malou i velkou raketu. Třeba řídící a komunikační systém. A pak odpor atmosféry v první fázi letu, ten bude u velké rakety relativně menší.
A co se týče paliva, tak tam samozřejmě na velikosti nezáleží. 🙂
Stačilo by těch 18m v průměru na nějakou rozumnou umělou gravitaci po roztočení rakety kolem své osy?
Ne, 500m je odhadovane minimum.
Nestačilo.Komfortní velikost prstence začíná na sto metrech průměru.
Asi tak jak píšete. U menších průměrů je např. problém s rozdílem gravitační síly u stojící osoby mezi hlavou a nohami a působením tzv. Coriolisovy sily, takže žádný komfort.
Krásné řešení pro Starship je v tomhle videu:
https://m.youtube.com/watch?v=5l-4LEn4EJ8
…v čase 7:25-8:45
Jsou to borci, tihle dva. Relativně nový kanál, ale jede.
Ano stačilo, ale musel by jsi to dohnat otáčkama. Ostatně vzorec není nic světoborného a neznámého. Pokud dosazujes za poloměr vnější hranu, tak 1G bude na tom poloměru.
Druhá věc je, že to bude v tomhle průměru na*ovno
Fo=m*w*w*r
Předpoklad: Fg=Fo
Tady můj rychlý výpočet, ale asi tam mam někde chybu…?
m*g=m*w*w*r
10/9=w*w
w=sqrt(10/9)
w=1.054 rad.s-1
w=2*π*n
n=w/(2*π)
n=1.054/(2*π)=0.16 ot/s
Správně asi patří F=m.w.w/r
Dekuji a nyni prosim v češtine 🙂
Podle Lojzy při průměru 18 m by stačilo 0,16 otáček za sekundu resp. 9,6 ot./min. Byly by zde nepříjemné vedlejší efekty o kterých jsem psal ve svém příspěvku (rozdílná gravitace hlava/nohy, Coriolisova síla). Takže raději větší průměry.
Ještě doplňuji – při průměru 18 m by byl rozdíl odstředivé síly(původně jsme nevhodně psal gravitace) hlava/nohy 22%, při průměru 100 m 2%.
Opravuji se,Váš vzorec je správně, F=m.v.v/r=m.w.w.r, omlouvám se.
V pořádku, já si teď říkám…těch 18m by nebylo uplně marný roztočit. Samozřejmě psal jsem to víše že je to špatný, i další to psali. Ale co třeba myšlenka toho že to použijí jen na spánek? to si myslim, že by bylo dostatečné.
Roztáčet to každý večer a zastavovat ráno by chtělo docela dost paliva do orientačních trysek nebo hodně velký setrvačník. Ale vyzkoušet to v nějakém (třeba nafukovacím) modulu na LEO kvůli studii vlivu takového režimu na posádku, by nemuselo být úplně marné. Jen ty náklady s tím spojené…
Přátelé, podívejte se prosím na tohle video, tam je to vyřešené.
Prostě – dva nebo více Starshipů spojených za špičky a roztočené okolo společného těžiště:
https://m.youtube.com/watch?v=5l-4LEn4EJ8
…v čase 7:25-8:45
Petr Groh: To co je v tom videu je spíš takové myšlenkové cvičení nebo srandička. Ta loď by na to musela být od začátku konstruovaná, což asi ani nebude a určitě by to přinášelo problémi s manevrováním a spotřebou paliva.
V čem je problém?
Starshipy mají na delší cesty létat ve formacích.
Po dosažení maximální rychlosti, což budou řádově desítky hodin se motory vypnou a potom se lodě propojí 100m lany/kabely do dvojic….a roztočí.
A následující měsíce s tím nemusíte dělat nic.
(Samozřejmě, nevím to s jistotou, ale vypadá to elegantně.)
Petr Groh:
Tady v tomto populárně psaném článku jě několik problémů zmíněno.
https://medium.com/spaceinmylifetime/how-spacex-will-create-artificial-gravity-
on-the-journey-to-mars-5da33e86aa9c
Základní problémi jsou například, komunikace a energie, také samotná konstrukce lodi musí být navržena tak aby zvádala působení sil vzniklých rotací.
Osobně mě mrzí, že technickým řešení problému s mikrogravitací se aktivně příliš pozornost nevěnuje (papírové projekty nepočítám), ale časem se určitě dočkáme.
Máte pravdu, pokud se nám lodě točí, nastává problém s orientací antén a solárních panelů.
Způsobů, jak to řešit je víc a některé jsou uvedeny přímo v textu, o kterém se zmiňujete.
Mimochodem, ten odkaz nějak zlobí, ale článek jsem našel. Je zde:
https://medium.com/spaceinmylifetime/
…a dohledat na stránce.
Zůstává tak jen problém se strukturální pevností lodi.
Nemám strach, že by na to Muskovi lidé při projektování zapomněli.
🙂
Nějak nechápu proč všichni tvrdíte, že by to bylo na … nic. Ano, při prudkém vstávání a sedání by to s vámi trochu zacloumalo. Ale nic strašného, rozdíl rychlosti cca 1 m/s. A rozdíl mezi „tíhou“ v hlavě a nohách by člověk pravděpodobně vůbec neregistroval. Navíc kdo tvrdí, že tam musí být 1G, vždyť plánujeme „kolonizovat“ Mars i Měsíc, takže 1/3 nebo dokonce 1/6 G by mělo stačit. Tedy minimálně aspoň na to, aby po přistání kosmonauti vystoupili po svých a nebylo potřeba party stěhováků s nosítky, jako je to dnes.
Samozřejmě to může být méně než 1g. Troufám si říci, že bez vlivu na člověka to nebude, zejména u průměru 18 m. To se může např. odkrvovat mozek apod. Nebezpečné mohou být i náhlé změny polohy. Prostě pokud se to dlouhodobě neodzkouší tak nelze k tomu něco relevantního říci.
Ach jo. A kvůli čemu se může ten mozek podle Vás odkrvit?
Asi ze stejného důvodu jako když by jste uvolnil v tom prostoru nějaké těleso – to bude odstředivou silou (podobně jako v gravitačním poli) urychlováno směrem ke podlaze. Asi proto se chce tato náhrada gravitace používat.
Aha, takže na Zemi v gravitačním poli se lidem odkrvuje mozek. No to by leccos vysvětlovalo. 🙂
Ještě jsem se nad tím znovu zamyslel. Ten popis děje je správný a probíhá i na zemi, kde je na to srdce přizpůsobeno, tak bych to „odkrvení“ vzal zpět. Podle mne však tento 22% rozdíl v odstředivé síle u jednotlivých částí lidského těla a její časté změny nelze považovat za zanedbatelné, a jeho účinky bude nutno prozkoumat. Já nejsem lékař, abych byl schopen alespoň odhadnout následky tohoto děje.
Nekde jsem cetl, ze pres 2 ot/min se lidem mota hlava a dela spatne ciste jen z te rotace.
Pravda je, že nikdo neví, co by to s lidmi udělalo, a nebude to vědět, dokud se to nevyzkouší. Na druhou stranu je pár problémů, které se celkem oprávněně dají předvídat a které jsou tu zmiňovány. V zásadě problém jak s Coriolisovou sílou, tak s rozdílem síly působící na různé části těla, vidím v tom, že to člověka zmate. Stáčení směru pohybu člověka i předmětů je nezvyklé. Vnímání směru působení síly je ve vnitřním uchu – pohyby budou kalibrované na nižší sílu, než jaká by panovala v jiných částech těla. To například zní jako skvělý recept na zakopávání, pokud se na chůzi nesoustředíte. Předpokládám, že po dostatečně dlouhém čase by si na to člověk zvyknul (načež by měl problém pracovat na povrchu planety, dokud by si zase nezvyknul na homogenní pole), ale rozhodně je to další stres navíc. A rozdíl v síle může mít i nečekané fyziologické důsledky, jaké nás prostě nenapadnou. Z těch, co mě napadnou, je třeba spaní na boku. Jak se s tím mozek vyrovná, když každé ucho bude cítit jinou sílu? Můj první odhad je, že některým lidem bude špatně. Nebo si sednete a najednou máte pocit, že se zvýšila gravitace. Výsledek bych čekal podobný.
Ovšem rozhodně to zní jako něco, co by bylo hrozně zajímavé zkoumat a vyzkoušet. Pokud bude snadno k dispozici loď, kterou si na to jde levně pronajmout a v ní to bez velkých úprav vyzkoušet, nebojím se, že by na to nedošlo. A třeba se ukáže, že ten problém je menší, než se čekalo. A nebo naopak. Ale rozhodně se nedá předpokládat, že to bude v pohodě a mělo by se to rovnou rutinně dělat.
Hele, čtu si tady ty komentáře… Rad bych sdělil, že to, co teď provádí SpaceX je akcelerace celého odvětví, které, dle mého názoru, stagnovalo od dob raketoplánu. Měli bychom být rádi, že se něco děje a že to SX dělá takhle otevřeně (cíl EM je nás vtáhnou a popularizovat kosmonautiku). Moc mě to baví, jsem za to rád! Držme jim palce, jen tak dál. Skok starhopperu byl fascinující, kdo nám něco takového může dát? Odpověď: nikdo. Státní agentury jsou moc těžkopádné, komerční konkurence sx kopíruje, BO je uzavřená a nic nepouští. Můžeme děkovat EM, že tady je a umožňuje vášnivé debaty mezi námi 🙂 Howgh
S tím nelze než souhlasit, protože až do nástupu SpaceX vývoj nosných raket od roku 1970 dost připomínal hypotetické letectví, které by se od proudových letadel vracelo zpátky k dvouplošníkům.
BO? Velký otazník, nebo radši dva. Pokud Bezos najednou, a to nejpozději do dvou let, nevytáhne z klobouku plně funkčního New Glenna, tak to může skoro zabalit. SLS, jestli odstartuje až po SHS, bude ještě horší propadák, než byly raketoplány, a to je co říct! A o ostatních škoda mluvit, snad jen Electron vypadá celkem k světu, ale je to jenom malinká raketka, která nás nikam výš než na LEO nedostane.
No to si teda nemyslím ani náhodou že kompletní první „ostrá“ SHS odstartuje dřív než SLS či Glenn. Na to je před SPACEX ještě mraky práce. Glenn má výhodu že je jen nákladní nosič, bez návratového 2.st. což je jednodušší. Upřímně nejsem nadšený z toho co si to Musk vymyslel, kosmonautika teď potřebuje hlavně rychle nákladní ekonomický těžký nosič aby bylo možné dopravovat větší náklady k měsíci. Zatím by stačilo kdyby byl reusable jen 1. st. Viz. Falcony – fungují dobře a ekonomicky. Lidi vozit nahoru a dolů umíme, USA budou mít tři pilotované lodě! To jak řeší celé SHS se mi zdá komplikovanější a zdlouhavější. Už s pilotovaným Dragonem to Musk moc nevychytal, důraz na motorické přistání vše zbytečně zkomplikovalo a zdrželo. Přitom nákladní Dragon lítá bez problémů už skoro deset let.
To jste řekl velmi trefně, že se vám to ZDÁ komplikovanější a zdlouhavější. Hlavounům ve SpaceX se to očividně NEZDÁ, asi by potřebovali vysvětlit, že to dělají blbě. A co se týče toho motorického přistání Dragona, tak to bylo naopak velice inteligentní a „multifunkční“, protože by od toho vedla přímá cesta k Red Dragonu. Na Marsu se jaksi moří pro vodní přistání nedostává. Kdo to ale zkomplikoval a zdržel, to nebyl Musk, nýbrž konzervativní byrokrati z NASA a odjinud, pro které je motorické přistání na pevnině zcela nepředstavitelné. Raketoplány sice přistávaly taky na zemi, jenže bezmotorově jako rozměrnější větroně.
Motorické přistání kapsle je hlavně méně bezpečné, je zdejší folklór svádět vše na byrokraty NASA. Jenže po výbuchu lodi při testu motorů už to jako hloupá byrokracie tolik nevypadá. Vaše poznámka že se to hlavounům ZDÁ lehčí, jak to Vy víte ? Nevíte to nijak, oni mohli prostě zvolit složitější variantu s delším vývojem a větším rizikem. Tak si laskavě nechce urážky ostatních, jak je u fanoušků zvykem. To že Musk je megaloman a tlačí vše až na hranu je často dobré, ale je to někdy riziko a vždy to vyjít nemusí. Při vývoji Falconu takto nepostupovali, nejdřív postavili a zprovoznili „normální“ nosič a teprve POTOM zkoušeli ty vychytávky s přistáváním atd.
Next gen system-průměr 18m ? Prostě BFR 😀
Prosim vas eperimenty s vlivem gravitace na zive tvory prave na ISS probinaji a vypada to,ze prave ta tretina 1G,tedy pritazlivost jako na marsu bude tou spodni hranici pri ktere budeme schopni jeste dlouhodobe v radu let fungovat bez nezvratnych zmen v organismu..pokud vas zajima minimalni prumer odstredivky na ktere je to mozne realizovat je to osm metru..tedy uz do „soucasne“ starship by se vesla! Samozrejme jsou ty vysledky zatim prubezne a na potvrzeni misime pockat..