Včerejší čekání na poskočení Starship Hopperu se nám překulilo přes půlnoc a nakonec jsme ponocovali do dvou hodin ráno – a skok jsme přitom neviděli. Podle dostupných informací by měl být problém velmi banální – hovoří se o konektoru u elektrických zapalovačů. Ty má motor Raptor celkem 4 – v každém preburneru (předspalovací komoře) najedeme dva zapalovače. Oprava by tedy měla být jednoduchá a zdá se, že bychom se skoku do výšky 150 metrů mohli dočkat ještě dnes. Pokud dáte Starhopperu po dnešním ponocování druhou šanci, rádi Vás přivítáme na našem přenosu.
Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 22:45 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, nebo Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku přenosu na Mall.TV. Ve vloženém okně naleznete i záznam vysílání, který by měl být k dispozici zhruba dvě hodiny po ukončení přenosu, děkujeme za pochopení.
U tohoto přenosu je (stejně jako u včerejšího pokusu) velké riziko odkladů a přesunů. Raději tedy všem opravdu upřímně doporučujeme sledovat tento článek, do kterého budeme vkládat informace o případných posunech začátku vysílání. Věříme, že SpaceX opět nabídne vlastní přenos, v záloze máme i vysílání od lidí z okolí.
EDIT 23:45
Po důkladném zvážení posouváme začátek přenosu o pět minut dopředu – na 23:50. Nechceme riskovat, že ke skoku dojde o půlnoci.
EDIT 23:35
Starhopper má již pěkný venting, ale stále neznáme oficiální termín pokusu o skok, přenos proto opět posuneme. Tentokrát o deset minut, takže bychom začali ve 23:55.
EDIT 23:10
Kolem jedenácté začalo tankování Starhopperu. I s přihlédnutím ke včerejšímu časovému rámci se dá skok očekávat nejdříve o půlnoci. Opět tedy posouváme začátek našeho přenosu – tentokrát na 23:45. Připomínám, že stále není žádný termín oficiálně potvrzen. Vycházíme z nepřímých náznaků a odhadů.
EDIT 22:40
Rampa je vyklizená a silnice v okolí uzavřené. Zatím ale nemáme potvrzené tankování a nevidíme ani tzv. venting (vzdušná vlhkost zkondenzovaná na chladném vypouštěném kyslíku). Proto se nedá očekávat skok ve 23:00 SELČ a začátek našeho přenosu se také posune. Zatím není oznámen žádný oficiální termín skoku, takže uděláme předběžný posun o půl hodiny.
Zdroje informací:
https://www.elonx.cz/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EASChNpW4AA8RW0.jpg
ETD úterý 27.8.2019 23:00 CEST
Sice uz ted je to srozumitelne, ale mozna bych spise volil zapis casu polde ISO 8601
2019-08-27T23:00:00+02:00
YYYY-MM-DDThh:mm:ss±hh:mm
ok, to zní dobře. pro fajnšmekry můžem přihodit ještě unix time 😉
Unix time 1566939600
To u Dušana asi neprojde, zabíjí to přemýšlivost čtenářů…
R.
Používejme jeden jediný čas a to UTC. Tyhle pseudo časy nemá smysl používat. K čemu časová pásma ??? Prostě v každém pásmu bude svítání v jiný čas… Kdyť je to o jen číslo…
Myslím si, že SEČ / SELČ jsou odpovídající jakožto časy, které používá drtivá většina našich čtenářů. Takže díky za návrh, ale ne. 😉
Protože je lidsky přirozené, když ve 12 hodin je slunce přímo nad hlavou – je poledne. Díky lokálnímu času víte, kdy bude venku světlo.
To je jen zvyku… jak říkám, je to jen číslo. Když ve vašem okolí od narození budou používat čas UTC , přijde vám to divné ? Asi ne. Naštěstí to už pochopili v letectví 🙂 . Kdyť je jedno,jestli vychází Slunce v 5:00 nebo v 23:00 (na obloze bude pořád stejně dlouze)
Jooo, kdyz se pohybujete par set az tisic kilometru za hodinu smerem Z-V nebo naopak, tak lokalni zony moc smysl nedavaji. S casovyma zonama si pak ale nemusis furt prepocitavat kdy bude obed a kdy vecere (treba na dovolene). Klidne si to pouzivej, ale nenut to ostatnim.
To je asi natolik reálné, jako že se začne na celém světě mluvit jen jedním jazykem.
Ano, je to o zvyku. Ale ten zvyk už trvá pár tisíc let a vcelku to doteď lidem vyhovovalo. Myslím, že budete mít těžké to prosadit. 🙂
Vi se neco o te namalovane siluete cloveka na hopperu? Na starsich fotkach sem si toho nevsim
:large
Je tam podle všeho asi dva měsíce. Jde o jakýsi odkaz na figurínu kovboje z Grasshopperu. 😉
Dik, vsim sem si toho az vcera
Chápu, na mnoha fotkách ta silueta vidět nebyla 🙂
Po včerajšej dvojhodinovke kukania na valec už aj moja žena fandí, nech to konečne vyletí.. 😀
Tak je to správné! 😉
U nás to samé:)
To je pak otazka z jakeho duvodu v to fandi 😀
Venting kyslíku na pozemním vybavení, tankování začalo. Přibližně ve stejný čas jako včera, takže start momentálně plánován asi na půlnoc našeho času.
Půlnoc je opravdu pravděpodobná.
Proč se používá dusík v manévrovacích treskách nemůže tam byt jiný plyn?
Je inertní, což je docela velká výhoda.
Metan má sklony k hoření v atmosféře. V okolí kyslíku má zase tendenci hořet všechno v okolí. Dusík je vhodný a SX s ním má zkušenosti a možná používá i trysky z vyřazených F9
Tak venting už máme, snad to dnes vyjde. A to jsem si původně myslel jak se o dovolené prospím, ale toto je lepší (: .
Přál bych Vám (i nám všem), aby to ponocování bylo korunováno zaslouženou odměnou. 😉
SpaceX by mělo na svém Twitteru sdílet odkaz na oficiální přenos 10 minut před startem. Přibližně v tu chvíli by měla začít hořet i fléra. Zatím to podle zdrojů na místě vypadá, že by ke startu mohlo dojít o půlnoci.
Fléra hoří, přenos SpaceX běží! Podle přenosu aktuálně T-6 minut.
https://www.youtube.com/watch?v=bYb3bfA6_sQ
Tak to bola pecka! :)) Nádhera, tých pár hodín čakania stálo za to
Dušan vďaka za komentár, ten to ešte umocnil
Díky, jsem moc rád, že jste byl s námi. 😉
Jojo, ten komentar, to ja miluju 😉
Vážím si toho.
Tak takhle si představuju Golema, který se naštve a odlepí se od země 🙂
Kolosální 🙂
!!!!!!
Nejdřív jsem myslel, že jim to náhodně uhlo někam na plochu a oni přitom přistáli přímo doprostřed druhé platfromy!
Bylo to přesné jako švýcarské hodinky.
„Malý krůček pro bojler, velký skok pro Spacex“
Velmi správně. 😉
Krasne „diamanty“ https://en.wikipedia.org/wiki/Shock_diamond na vystupu z Raptora
Bylo nádherně vidět, jak Starhopper měkce sedal. Proti Falconu má vyváženější poměr tahu vůči váze a může tak sedat mnohem rozvážněji.
To jak bojler při přistávání změnil barvu plamene, to se mi zdálo nebo kvůli změnu tahu mění poměry směsi palivema s kyslíkem? Tedy toho co namíchaný jde do spalovací komory. Je tu nějaký přírodozpytec který by to uměl vysvětlit?
Těžko říct, ale osobně bych to viděl právě na změnu směšovacího poměru paliva a okysličovadla.
Změna barvy plamene je způsobena zvířeným prachem s obsahem mořské soli.
Jde o klasický školní pokus – sodík barví plamen plynového kahanu žlutě.
Viz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Plamenov%C3%A9_zkou%C5%A1ky
To je sice pravda, ale ke změně barvy dochází na celém sloupci plamene – to by zdroj sodíku musel být už u trysky.
Nevím jestli je tady stále řeč o těch „diamantech“, ty se vyskytují nezávisle na palivu či okolí. Je to běžné třeba i u stíhaček, na palivo JP-X (kerosin). Celý trik je v tom, že výstup plynu z trysky je supersonický.
Nene, barva plamene, že před dosednutím je mnohem sytější.
Tak kouknul jsem na to ještě jednou a přijde mi to jako klasické zahřátí čehokoliv, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Absolutn%C4%9B_%C4%8Dern%C3%A9_t%C4%9Bleso Stačí cokoliv zahřát a začne to svítit (prach). V tomto případě nějakých 2000 stupňů Kelvina?
Pri pristavani pekne vidno ako sa najprv zmenila farba plamena iba na jeho spodnej polovici az potom na celej dlzke, zrejme kym sa prach dostal hore.
Ano, přímo bych řekl, že si to „užíval“. Viset si ve vzduchu, jako třeba New Sheppard
Tak to „rozvážné“ sedání přičítám spíš snaze to visení co nejvíc otestovat. Ve skutečnosti je velice neefektivní, takže není důvod ho realizovat u „opravdové“ rakety.
Ke změně barvy plamene dochází i okamžik po startu kdy se zvíří prach. Při přistání pak sedal do silně zaprášeného prostředí takže zdroj sodíku byl okolo celé trysky.
Budeme si tedy počkat na barvu plamene na Marsu…
ak tomu dobre rozumiem tak plazmaticke spaliny z raptora ionizovali sodik a ta oranzova farba je vysledkom emisneho spektra tohoto prvku. mohol by to byt zaujimavy sposob ako spektroskopicky merat atmosferu, netreba ziadne lasere, staci raketovy motor 🙂
Dugi, diky za prenos a krasny spolu-zazitek 🙂
Díky, byl to fakt masakr a jsem moc rád, že jsem u toho mohl být se všemi diváky.
Dušane, děkuji Vám za úžasný komentář! I za rýpnutí si do těch, co všude trolí a ví vše nejlépe…
Viděl jsem to bohužel jen ze záznamu, ale i tak je to pecka!!! Krásný zážitek…
Jsem moc rád, že se Vám přenos líbil. To rýpnutí nebylo připravené, prostě mi ho v tu chvíli, jak se říká, přinesla slina na jazyk.
Ked tak pozeram na tie povolenia a 100 milionove poistky, preco si nevybrali uzemie viac vzdialene od obyvatelov? Pust okolo L.A. atd?
Chtěli co nejblíže k rovníku, možná v tom hrály roli i další vlivy.
V době Grasshopperu mělo SX v nájmu místo na Spaceport America. Nikdy to nepoužili. Asi mají spočítaný co dělají.
Už sa vie čo za fragment to odletelo po pristátí? Vyzeralo to ako jedna z nádrží umiestnených na vrchu alebo manevrovacia tryska….
Zřejmě to byla tlaková nádoba, ale nikoliv ta z horní části – ty zůstaly všechny.
Dá se říct, že použití Starhoppera pouze k dvěma krátkým testům vysvětlilo ten zvolený způsob stavby a částečně i její spornou kvalitu.
Tedy až stavba dalšího prototypu určeného k letům na orbit – ukáže skutečný způsob stavby té rakety.
No to je překvapení, už 1/2 roku se tu debatuje, že prototyp se nedá udělat na poli. Oops, ono to možná jde.
Teď bude následovat debata, že MK1 a MK2 se na louce udělat nedá. Nebo jo? 😉
A finální verze? Ta se nebude stavět v žádných clean rooms (ve smyslu NASA), prostě to udělají na běžné montážní lince, toť můj názor.
Hm, až na to že nosiče se samozřejmě nikde nestaví v clean room. Nevím co si to někteří fanoušci vymýšlí jen aby si kopli do NASA. V clean room se staví družice, rovery, sondy. Stejně tak finální verze by byla stavěná v hale, to se vsaďte. Venku může někdo bastlit skutečně jen ty testovací věci, pokud chce ušetřit čas a peníze za obří halu, je to řešení.
Ako to vobec urobili, ze to letelo tak stabilne? Korigovacie trysky boli prakticky cely cas vypnute. Maju motory Raptor moznost viac naklanat hlavnu trysku oproti Merlinom?
Naklápění je standardní, byť porovnání s Merliny není k dispozici.
Asi 10 vteřin před startem je dobře vidět, jak se tryska dokáže naklánět – asi jeden z posledních testů před zážehem – tryska se tam naklání do všech stran.
Videl som priamy prenos aj komentovany (pre istotu som mal pustene oba 😀 )
Pan Majer, toto bolo skor komentovanie hokejoveho zapasu, nie startu rakety.
Na komentovanie 5 z 5 🙂
Díky, holt se občas projeví, že jsem dřív hokej komentoval. 😀 Jsem moc rád, že se Vám přenos líbil. 😉
Takze zo Starhopperu odpadli 2 nadoby, jedna odletela po pristati, je to vidno na kamere od Everyday Astronauta a druha bola spadnuta pri pravej nohe.
ODPORUCAM pozriet si aktualne video na kanale Scott Manley, okrem odpadnutych nadrzi tam riesi aj farbu plamena, kde sa priklana k tomu, ze to nebol prach ale nejaky problem na motore (s cim zrejme suvisia aj odpadnute nadrze). Veru, Dusan hned vravel, ze to nebude prach 😉
Dam tu link, neviem ci sa to moze.. Kto z vas vie po anglicky pozrite si, kto nevie som si isty, ze o tom bude clanok az bude k dispozicii viac faktov.
https://www.youtube.com/watch?v=T29ybqjv8-U
Link k tématu určitě nevadí. 😉
este doplnim dve info:
1. farba plamena podla Scotta zodpoveda „nezreagovanemu uhliku oxidujucom v prostredi bez kyslika“, nikto nevie ako sa tam vzal uhlik, kazdopadne ako mozne priciny uvadza, ze sa tak prejavuje stiahnuty vykonu motora (throttling) alebo poskodenie motora
2. ta nadoba odpadnuta po pristati je zrejme odlomena cast pristavacej nohy
Nějak mi nejde do hlavy „oxidující uhlík v prostředí bez kyslíku“. Když není kyslík, jak tedy oxidace probíhá?