sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Starship

NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.

GITAI

Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.

ESA

Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.

Booz Allen Hamilton

Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.

NG-22

V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

PSP dostala pozorovací čas navíc

Sonda Parker Solar Probe má za sebou první rok ve vesmíru, který se dá označit jako velmi úspěšný. I díky tomu se pozemní týmy rozhodly, že sondě prodlouží fázi sběru vědeckých dat už během třetího průletu perihelem – nejnižším bodem dráhy kolem Slunce, který přijde 1. září. Sonda tedy zapnula svou čtveřici přístrojů už 16. srpna, což je mnohem dříve, než v případě prvních dvou průletů nejnižším bodem dráhy. Jelikož dojde ke stejnému prodloužení i ve fázi vzdalování od Slunce, bude fáze sběru vědeckých dat prodloužena z dosavadních 11 na celkem 35 dní!

Během prvních dvou průletů perihelem byly vědecké přístroje aktivovány když se sonda ke Slunci přiblížila na 0,25 AU (astronomická jednotka odpovídající zhruba 150 milionům kilometrů – vzdálenost Země od Slunce). Když pak odlétala od Slunce, po překonání této vzdálenosti došlo k jejich vypnutí. V rámci třetího průletu perihelem se vědci rozhodli tuto hranici posunout. Přístroje se aktivovaly už ve vzdálenosti 0,45 AU od Slunce a k jejich vypnutí dojde až ve vzdálenosti 0,5 AU.

Snímek z přístroje WISPR (Wide-field Imager for Solar Probe) na sondě Parker Solar Probe. Na snímku pořízeném 8. listopadu 2018 ze vzdálenosti 27 milionů kilometrů od Slunce tzv. koronální proud (coronal streamer). Jasný bod u středu je planeta Merkur, tmavá místa jsou výsledkem počítačového zpracování a korekcí pozadí.
Snímek z přístroje WISPR (Wide-field Imager for Solar Probe) na sondě Parker Solar Probe. Na snímku pořízeném 8. listopadu 2018 ze vzdálenosti 27 milionů kilometrů od Slunce tzv. koronální proud (coronal streamer). Jasný bod u středu je planeta Merkur, tmavá místa jsou výsledkem počítačového zpracování a korekcí pozadí.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Ve vzdálenosti pod 0,25 AU jsme viděli velmi zajímavé jevy a jsme si jistí, že podobně zajímavé věci najdeme i ve vzdálenosti 0,5 AU,“ říká Nour Raouafi, vědec zapojený do mise Parker Solar Probe z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory a dodává: „Nemůžeme se dočkat, až data z této prodloužené fáze porovnáme s údaji nasbíranými během kratších období a také s daty z dřívějších misí jako třeba Helios.

Prodloužená doba sběru dat před průletem perihelem a po něm umožní vědcům lépe zmapovat vývoj a chování slunečního větru s rostoucí vzdáleností od Slunce. Odborníci navíc věří, že z dat navíc vyčtou i indicie pro lepší porozumění energetickým částicím, které obklopují Slunce, koroně a celému slunečnímu prostředí. Data, která se během tohoto průletu nasbírají se začnou odesílat ihned po ukončení fáze sběru údajů. Jejich zpracování samozřejmě zabere nějaký čas, ale ještě před koncem letošního roku bychom se měli dočkat prezentace výsledků z prvních dvou průletů.

Přeloženo z:
https://blogs.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/illustration_of_parker_solar_probe.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/wispr-big.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
7 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
vreckam
vreckam
5 let před

mazec mise toto :-O

Tomas mik
Tomas mik
5 let před
Odpověď  vreckam

jo to ano.

vreckam
vreckam
5 let před
Odpověď  Tomas mik

Já si vždy vzpomenu na seriál Hvězdná brána: Hluboký vesmír – jak se vesmírná loď Destiny dobíjí ve slunci 🙂 … tak nějak si představuji PSP 🙂

pbpitko
pbpitko
5 let před

Nasvedčuje to tomu, že PSP je v o mnoho lepšej kondícii ako sa pôvodne predpokladalo. Tak len dúfajme že to neprehnali a všetko bude O.K. a PSP absolvuje ďalšie a ďalšie priblíženia a prinesie aj oveľa viac a oveľa kvalitnejších dát.
:O

Geo
Geo
5 let před

Paráda, PSP je mnohem odolnější a výkonnější, než předpoklady

frank
frank
5 let před

Myslím, že nejvíc to těší pana profesora Parkera
https://www.youtube.com/watch?v=agYB8E2AHOI

Racek
Racek
5 let před

Tak to už je zase rok? Letí to. Nesmírně zajímavá sonda.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.