Včerejší start indické lunární mise Chandrayaan-2 dopadl dobře – nejsilnější indická raketa GSLV Mk III umístila náklad na oběžnou dráhu a separace nákladu od horního stupně proběhla úspěšně. Během přímého přenosu jsme ale viděli záběry na monitory, na kterých se dalo jasně rozeznat, že graf veličin reálného letu se v závěrečné fázi lehce odchýlil od plánované křivky. Na postartovní konferenci oznámil šéf agentury ISRO, že horní stupeň hořel až do spálení všech pohonných látek a sonda se tak dostala na oběžnou dráhu o 6 000 kilometrů vyšší, než se čekalo, takže při cestě k Měsíci ušetří palivo. Jak se ale ukázalo, celá situace byla ve skutečnosti zajímavější. V tomto krátkém článku si ukážeme, na jakou dráhu se sonda dostala, ale i to, jaký bude její další harmonogram.
Overperformance? Seems happy about it at least! pic.twitter.com/C1tUXe4OIR
— Chris Bergin – NSF (@NASASpaceflight) July 22, 2019
Původní plány počítaly s tím, že nosná raketa vynese náklad na eliptickou dráhu s perigeem (nejnižším bodem) ve výšce 170 kilometrů a apogeem (nejvyšším bodem) zhruba 39 000 kilometrů vysoko). Těch oznámených šest tisíc kilometrů navíc se logicky vztahovalo k apogeu, ale jak na tom bylo perigeum? Podle informací, které dnes dopoledne zveřejnil Michal Václavík z České kosmické kanceláře měla počáteční oběžná dráha perigeum jen ve výšce okolo 152 kilometrů. To by znamenalo, že nosná raketa sice dosáhla vyššího apogea, ale nižšího perigea, než se čekalo – a to už tak dobré není. Čím níže leží perigeum, tím většímu odporu atmosféry je sonda při průletu touto apsidou vystavena. Sonda proto provedla korekci, kterou zajistila povytažení perigea do bezpečnější výšky.
„Oběžná dráha byla následně upravena na výstřední dráhu s perigeem 173,7 km, apogeem 44 733,6 km (ISRO hlásilo 169,7 km x 45 475,0 km) a sklonem 21,41°,“ doplnil Michal Václavík s dodatkem, že jde o informace z dnešního dopoledne a v průběhu času se situace může měnit. Odlišná dráha oproti očekávání ale není jedinou zvláštností včerejšího startu. „Zajímavostí také je, že NORAD po startu eviduje tři objekty – logicky poslední stupeň nosné rakety a sondu, ale třetí objekt je zatím záhadou. Při jiných startech raket GSLV na obdobné dráhy (GTO) se toto nedělo. Je možné, že jde o nějaký mezistupeň, který je součástí nové rakety GSLV Mk. 3 anebo nějaká část přímo související s vynášeným nákladem,“ informuje Michal Václavík, který připravil také přehledný harmonogram nejbližších milníků mise Chandrayaan-2.
- 24. 7. – zvýšení apogea na cca 47 000 km
- 25. 7. – zvýšení perigea na 243 km
- 27. 7. – zvýšení apogea na 55 800 km
- 1. 8. – zvýšení apogea na 71 500 km
- 6. 8. – zvýšení apogea na neupřesněnou hodnotu
- 9. 8. – zvýšení apogea na 89 700 km
- 14. 8. – provedení motorického zážehu v perigeu k přechodu na přeletovou dráhu k Měsíci
- 20. 8. – navedení na oběžnou dráhu okolo Měsíce s výškou v periseleniu 120 km a výškou v aposeleniu 18 000 km
- koncem srpna proběhnou čtyři motorické manévry v periseleniu k úpravě a zakulacení oběžné dráhy
- 1. 9. – dosažení finální kruhové dráhy s výškou 100 km
- 2. 9. – změna oběžné dráhy (snížení výšky v pereseleniu na 30 km) a oddělení přistávacího modulu od zbytku sondy
- 7. 9. – přistání na povrchu Měsíce v primární přistávací oblasti mezi krátery Manzinus C a Simpelius N (cca 70,9° j.š. a 22,7° v.d.), v ČR bude v době přistání ještě 6. 9. (čas 23:28 SELČ)
Zdroje informací:
Michal Václavík
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/D-s6lfOUwAACcQq.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/D-s6qNnUwAEUfws.jpg:large
Díky za tak rychlé objasnění včerejšího „zpestření“ startu, byl jsem zvědav.
Dá však někdo, třeba od boku, energetickou bilanci, zda si tím vyšším apogeem navzdory nižšímu perigeu s jeho následnou korekcí, co do množství úspory paliva sondy pomohli?
Buďme rádi, že to dopadlo takto. Když už došlo k odchylce, tak se jednalo o nějakou anomálii a v tom případě mohlo být perigeum klidně ještě nižší. Zkrátka nenormální stav. A co ty tři objekty? Potvrdila ISRO, že je sonda v pořádku?
No, drzim palce kazdej misii k mesiacu. Tato vyzera skutocne dobrodruzne uz od zaciatku 🙂
Další korekce provedena dnes v 11.42 SELČ. Bylo dosaženo dráhy 276-71.792 km. Další korekce je plánována na 2.8..
Sonda je již na dráze s apogeem 142 tis. km. 14.8 má být poslední korekce v apogeu a měla by se dostat na dráhu s apogeem 412 tis. km. Není mi jasné zda přímo z odletové větve vstoupí na lunární orbit, neb mám poznamenáno, že by na této dráze měla vykonat dva oblety Země. Nebo se mýlím ? Dík.
Myslím, že toho 14. má již vstoupit na dráhu kolem Měsíce.