Takto vypadá první vyrobená polovina aerodynamického krytu nové evropské rakety.
6. června 20:40
Přistávací modul Veněry už ČR nezasáhne
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
WOW! To je obrovské.
By mě zajímalo srovnání s krytem F9.
Ariane 6 má mít kryt o trochu širší (5,4 m oproti 5,2 m u Falconu 9). Ale to je tak malý rozdíl, že by to na fotce nebylo vidět. Hlavní rozdíl je v tom, že kryt F9 je širší než raketa, zatímco u A6 je stejně široký. To je dáno použitým palivem (kerolox zabírá méně místa než hydrolox) a tím, že SpaceX přepravuje rakety po dálnici za normálního provozu, takže nemohou být širší než 3,66 m. Kryty přepravují po polovinách, takže se do toho taky vejdou.
Ariane6 bude mat kryt ovela dlhsi ako ma Falcon9. Je to dane tym, ze spolieha na rovnaky koncept, ako jej predchodkyna Ariane5. A to vynesenie 2 velkych telekomunikacnych druzic pri jednom starte.
Vdaka tomuto konceptu mala Ariane5 v minulosti velku vyhodu voci konkurencnym raketam. Pri dnesnom trende znovupouzitelnosti a cene za start SpaceX, alebo BO neviem, ci si najdu dostatok zakaznikov. Urcite sa druzice najdu, len ci dost, aby sa vyvoj zaplatil.