Sonda JUICE alias Jupiter Icy Moons Explorer se do vesmíru vydá na raketě Ariane. Včera to na Mezinárodní letecké show v Paříži potvrdili zástupci Evropské kosmické agentury a firmy Arianespace. JUICE není ledajaká mise – podle evropského programu Cosmic Vision 2015–2025 se jedná o první evropskou misi z kategorie těch velkých. Jejím úkolem bude prozkoumat systém Jupiterových měsíců. Nejméně tři roky má zkoumat tři největší měsíce Ganymed, Europu a Callistó. Startovní okno se otevře v polovině roku 2022 a jako nosič poslouží buďto Ariane 5 nebo Ariane 64. Definitivní rozhodnutí závisí na konkrétních podmínkách na kosmodromu v Kourou.
Sonda, která bude při startu vážit maximálně šest tun, má být navedena na únikovou dráhu od Země, čímž začne její cesta dlouhá 600 milionů kilometrů. Po cestě, která bude trvat 7,5 roku a jejíž součástí budou gravitační manévry u Země, Venuše i Marsu, by měla JUICE vstoupit na oběžnou dráhu Jupiteru v říjnu 2029. U plynného obra má sonda v plánu provést několik průletů kolem výše uvedených měsíců a celá mise bude ukončena vstupem na oběžnou dráhu Ganymedu, největšího měsíce ve sluneční soustavě.
JUICE bude vybavena nejpokročilejšími přístroji, jaké kdy letěly do vnější oblasti naší soustavy. Deset špičkových přístrojů společně s jedním vědeckým experimentem, který využije komunikační systém sondy, představují technologickou špičku současných možností. Tyto přístroje umožní vědcům hledat rozdíly a souvislosti mezi jednotlivými měsíci, o kterých už víme, že jsou ledové a mohou ukrývat podpovrchové oceány kapalné vody. Sonda ale prozkoumá i Jupiter – jeho atmosféru, magnetosféru, prstence či jiné (menší) měsíce.
Stavbu sondy zajistí firma Airbus Defense and Space, která má jakožto hlavní dodavatel na starosti návrh, vývoj, výrobu a testování. Airbus však není na vše sám – stojí v čele konsorcia více než 80 firem, které pokrývají přes 110 kontraktů.
„JUICE je první velkou misí z programu Cosmic Vision a jejím primárním úkolem je prověření obyvatelnosti oceánských světů,“ říká Günther Hasinger vědecký ředitel ESA a dodává: „Těší nás potvrzení, že máme zajištěný start na raketě Ariane, což nás posune ke splnění vědeckých úkolů v Jupiterově systému.“
Ani pro samotnou Arianespace nepůjde o běžný start, což dokládá i Stéphane Israël, výkonný ředitel Arianespace: „Naši firmu těší, že byla vybrána pro novou evropskou vědeckou misi, která rozšíří naše znalosti o vesmíru. Před necelým rokem jsme vypustili k Merkuru BepiColombo, teď jsme získali kontrakt na JUICE pro výzkum systému Jupiteru. Je to další potvrzení schopností firmy Arianespace zajistit Evropě nezávislý přístup do vesmíru pro všechny typy misí. Opět napneme všechny síly pro podporu evropských kosmických výzev. S využitím raket Ariane 5 nebo Ariane 6 dokážeme zajistit flexibilitu, kterou ESA požaduje pro tuto ikonickou misi.“
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://indico.cern.ch/…/JUICE_radiation_measurement_instruments_TorgeirPaulsen.pdf
http://www.esa.int/…/exploring_jupiter/17065944-1-eng-GB/Exploring_Jupiter.jpg
https://www.esa.int/…/19444672-1-eng-GB/Juice_launcher_contract_signed.jpg
Polozim jednoduchou otazku. Aniz chci jakkoliv znevazovat raketu Ariane ci sefa Arianespace, tak se ptam, ona byla nejaka jina varianta startu? Byla vybrana Ariane 5, opravdu byl vyber z nekolika variant? To teda koukam. Z jakych.
Teoreticky by možnosti byly, ale jejich praktická realizace není tak pravděpodobná.
jeden ze starších rozborů “ možností techniky dostupné ESA pro zajištění některých misí“
docela zajímavé čtení o tom, jak se uvažuje 🙂
https://www.cosmos.esa.int/documents/960972/961021/Call+for+M5+Annex.pdf/41250c38-3d9b-44f6-8eaa-5c73b9668237
Co tak falcon heavy.vyssia nosnost,tym padom kratsi cas k jupiteru.
Neviem nalko by FH splnam objem aerodynamickeho krytu.ci by sa tam ta sonda vosla,ale energie ma na rozdavanie.
V době, kdy se mise plánovala nebylo po Falconu Heavy ani vidu ani slechu, v roce 2012 se psalo o Ariane 5
ESA jakožto evropská agentura bude logicky podporovat evropské nosiče. K tomu ostatně evropské nosiče slouží. O jiných nosičích se bude přemýšlet až když budou evropské nedostačující. Jakákoliv cena v zahraničí je, dá se říci, větší, než ta v Evropě, bo nepodporuje tuzemský trh. A na Ariane jsou české součástky, tak buďte hrdí 🙂
Kromě toho, Ariadne 5 je asi dnes nejspolehlivější raketou současnosti ve své kategorii. Dokonce i NASA si jí vybralo pro nejdražší dnešní vědecký přístroj … Takže mnoho štěstí, JUICE. Moc se těším a doufám, že se tě dočkám.
Situace není tak jednoznačná jak píšeš. RfQ bylo nabídnuto i jiným společnostem, s tím ale, že při hodnocení má vliv také evropská příslušnost. Pokud by nějaká nabídka byla opravdu výhodná, tak by vyhrála přestože by společnost nebyla z Evropy. Mise JUICE je zatím připravovaná pro start na Ariane 5. Nabídka s Ariane 64 je levnější než v případě Ariane 5, ale je zde několik rizik – dostupnost Ariane 64 v roce 2022, resp. 2023, spolehlivost této nosné rakety a splnění podmínek na nosnou raketu daných konstrukcí sondy JUICE. To se musí vyřešit dodatečnou studií někdy v průběhu následujících let, stejně jako otázka planetární ochrany, která zatím nebyl vůbec součástí diskuze.
Musím říct že video je působivé. Ta nebeská mechanika je propracovaná a když si představím že by se stala nějaká odchylka…