Úsvit megakonstelace Starlink od SpaceX

Firma Elona Muska vypouští rakety jako na běžícím pásu, ale zdaleka nemůžeme říct, že by všechny starty byly stejné. Nyní nás čeká start, který spadá do kategorie neobvyklých. SpaceX totiž po několika letech vývoje začne s aktivním vypouštěním družic systému Starlink, který by měl umožnit celosvětový přístup k vysokorychlostnímu internetu. Nevídaný je i počet družic, který by měl tuto gigantickou síť tvořit – více než 11 000! Půjde o první komerční start Falconu 9, kdy SpaceX nebude vynášet náklad pro žádného externího zákazníka, ale pouze pro sebe. Je zcela jisté, že SpaceX stojí na prahu něčeho nového a hodně velkého – tak velkého, že není v historii kosmonautiky nic, s čím by se dal rozsah systému Starlink srovnat.

Po nehodě rakety Falcon 9 s družicí Amos-6 (1. září 2016) SpaceX přestala provádět statické zážehy s připojeným nákladem. Nová praxe byla taková, že se v montážní hale spojil první stupeň s druhým, tato sestava se vyvezla na rampu, kde podstoupila předstartovní simulaci a pokud se neobjevil žádný problém, byla zkouška korunována statickým zážehem. Následně se z rakety odčerpalo palivo, došlo k jejímu sklopení a převozu zpět do montážní haly, kde se k hornímu stupni připojil náklad – ať už to byla loď Dragon, či aerodynamický kryt s nějakou družicí. Po sérii kontrol byla raketa opět vyvezena na startovní rampu a čekal ji start.

Falcon 9 pro první misi Starlink stojí na rampě 40 a čeká na statický zážeh.

Falcon 9 pro první misi Starlink stojí na rampě 40 a čeká na statický zážeh.
Zdroj:: https://pbs.twimg.com

U aktuální mise Starlink se ale v poslední době spekulovalo o tom, že scénář bude možná jiný. Jelikož je zákazníkem SpaceX, tak by případná nehoda nezničila majetek žádné jiné firmy. Vynechání montáže nákladu po statickém zážehu může urychlit přípravy startu o zhruba dva dny. Jelikož k vytvoření celé obří konstelace budou potřeba stovky startů raket, tak se každá úspora času hodí. Objevily se dokonce i názory, že SpaceX možná časem u misí pro Starlink statické zážehy úplně vynechá.

Že bude při statickém zážehu připojený aerodynamický kryt, se začalo nepřímo potvrzovat už v době, kdy vyšly najevo termíny. Pokud měl zážeh proběhnout 13. května a start pak o dva dny později, pak nebylo možné, aby se po zážehu raketa sklopila a absolvovala tradiční výše popsané kolečko. V pondělí 13. května Falcon 9 skutečně vyjel na floridskou rampu číslo 40. V okolí nebylo ideální počasí a proto fotografové dlouho nemohli potvrdit, zda Falcon opravdu má či nemá aerodynamický kryt. Nakonec se potvrdilo, že kryt je na raketě připojen a čekalo se na statický zážeh. K němu došlo až 14. května zhruba ve čtyři hodiny ráno našeho času. SpaceX pak jako obvykle potvrdila provedení zážehu i plánovaný termín startu.

Falcon by tedy již rampu opustit neměl a my se můžeme těšit na start, který přijde 16. května ve 4:30 našeho času, přičemž startovní okno trvá 90 minut. Pro tuto misi se použije první stupeň s výrobním číslem 1049, který poprvé letěl vloni v září na misi s telekomunikační družicí Telstar 18V a podruhé letos v lednu vynášel poslední desítku družic Iridium. V obou případech se přistávalo na mořské plošině. To bude mimochodem i případ aktuální mise – plošina má čekat zhruba 600 kilometrů od pobřeží.

Předpověď počasí je zatím příznivá.

Předpověď počasí je zatím příznivá.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Potěšující je, že by start nemělo ohrozit počasí. Ačkoliv v pondělí se nad Floridou proháněly poměrně silné bouřky, noční start by měl mít klidné podmínky. Meteorologové nejprve slibovali 70% pravděpodobnost dobrých podmínek, ale při další aktualizaci přidali ještě dalších deset procent k dobru. Záložní termín si stále udržuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost dobrého počasí.

Elon Musk prezentoval vizi systému Starlink poprvé v lednu 2015. Koncept stál na několika základních předpokladech – sériovou výrobou družic dojde ke snížení ceny za jeden kus, řízená likvidace ještě před koncem životnosti zajistí minimalizaci rizik vzniku kosmického odpadu a vzájemná komunikace družic mezi sebou přes laserové paprsky umožní dosáhnout vysokých přenosových kapacit celé sítě.

Testovací družice Tintin A a Tintin B.

Testovací družice Tintin A a Tintin B.
Zdroj: https://www.elonx.cz

První testovací družice (označované Tintin A a Tintin B) o hmotnosti zhruba 200 kilogramů letěly na oběžnou dráhu jako sekundární náklad společně s družicí Paz v únoru loňského roku. SpaceX si na nich ověřila základní principy fungování celé sítě včetně vysokorychlostního datového přenosu. Nepotvrzené informace hovoří nejen o tradičních softwarových a hardwarových zkouškách, ale i o praktickém využití testovacích družic – prý se přes ně podařilo zaměstnancům SpaceX, kteří prováděli zkoušky, sledovat videa ve 4K rozlišení a podobně.

60 družic Starlink pro první misi.

60 družic Starlink pro první misi.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

U aktuální mise jsme dlouho věděli pouze to, že družic budou desítky, přesněji tucty, protože SpaceX ve všech prohlášeních nebyla konkrétnější. Teprve pár dní před statickým zážehem Elon Musk zveřejnil na svém Twitteru fotografii družic připravených na uložení do aerodynamického krytu. Zároveň jsme se dozvěděli, že na této misi poletí celkem šedesát družic. Neznáme sice jejich přesnou hmotnost, ale i tak je téměř jisté, že se bude jednat o nejtěžší náklad, jaký kdy Falcon 9 vynesl. Připomeňme, že zatím tento rekord drží loď Crew Dragon s hmotností zhruba 12 tun. Bližší technické detaily bychom se měli dozvědět v den startu. (EDIT – je to 13 620 kg)

Družice pro tuto misi ještě nejsou kompletní a spíše se jedná o druhé kolo testování. Oproti ostrým družicím tyto současné třeba nedisponují prvky pro laserovou komunikaci mezi sebou. V závislosti na tom, jak dobře si aktuální družice povedou, bychom se do konce letošního roku mohli dočkat dvou až šesti dalších startů s družicemi Starlink. Prezidentka SpaceX, Gwynne Shotwell, přitom neupřesnila, zda i v těchto případech půjde o testovací družice, nebo již o ostré exempláře připravené na provoz. Jelikož však už dříve uniklo, že SpaceX chce těchto testovacích družic vyrobit maximálně 75 (a 60 jich nyní poletí), dá se leccos předpokládat.

Druhý stupeň Falconu 9 má náklad doručit na oběžnou dráhu ve výšce zhruba 440 kilometrů skloněné vůči rovníku o 53°, kde dojde k jejich uvolnění. Zajímavým technickým detailem je absence dispenzeru, tedy konstrukce, která se běžně stará o postupné oddělování družic. Podle všeho se zdá, že družice se od sebe budou oddělovat samostatně a postupně pomocí přímo integrovaných systémů.

Schematické zobrazení oběžných drah systému Starlink.

Schematické zobrazení oběžných drah systému Starlink.
Zdroj:

Poté, co dojde k jejich uvolnění by družice měly aktivovat své palubní systémy a s pomocí Hallových motorů na krypton (speciální verze iontového, nebo chcete-li elektrického, pohonu) dosáhnou finální oběžné dráhy ve výšce 550 kilometrů. Do této výšky má být v budoucnu umístěno zhruba 1600 družic, které vytvoří páteř celého systému. SpaceX chce dále umístit na oběžné dráhy ve výškách 340 a 1200 kilometrů více než 10 000 družic. Celkem má dokončený systém Starlink tvořit stěží představitelných 11 943 družic. To je pro lepší představu více kusů, než kolik družic lidstvo vyneslo do vesmíru za dosavadní existenci kosmického programu.

Velké množství družic často vzbuzuje obavy čtenářů, kteří mají strach ze zvýšeného rizika vzniku kosmického smetí. Je důležité poznamenat, že aktivní družice v drtivé většině případů nepředstavují problém – rizikem jsou vysloužilé a neovladatelné kusy, případně jejich úlomky. Družice Starlink mají být schopny úhybných manévrů před těmito objekty a jak už bylo uvedeno výše, i když by třeba jejich životnost byla delší, budou z oběžné dráhy aktivně staženy už po pěti až sedmi letech. Tím se minimalizuje riziko, že některá z družic přestane fungovat před koncem plánované životnosti.

První a druhá fáze budování systému Starlink.

První a druhá fáze budování systému Starlink.
Zdroj: https://www.elonx.cz

Zároveň tak bude možné systém průběžně modernizovat. Finální verze družic Starlink má být navíc postavena tak, aby při zániku v atmosféře kompletně zanikly a na zemi tak nedopadaly žádné trosky.  Nízká oběžná dráha sítě Starlink má hned několik výhod – signál poletí jen krátkou vzdálenost, takže šířený internet nebude mít nepříjemná zpoždění. Kratší cesta signálu také umožní menší energetické nároky na přenos signálu a konečně třetí výhoda – snadné stažení z oběžné dráhy.

SpaceX v rámci projektu Starlink také trochu tlačí čas. Když požádala Národní komunikační úřad FCC o povolení k provozování systému, byly s tím spojena i některá pravidla. Z povolenky vyplývá, že do roku 2024 má být na oběžné dráze 4425 družic Starlink a zbývajících 7518 má být vyneseno do roku 2027. Pokud by to SpaceX z jakéhokoliv důvodu nestihla, musela by celou síť provozovat pouze s těmi družicemi, které stihla vynést.

Pokrytí Země signálem z 10% družic první generace a s vyznačenou 45. rovnoběžkou severní šířky.

Pokrytí Země signálem z 10% družic první generace a s vyznačenou 45. rovnoběžkou severní šířky.
Zdroj: https://www.elonx.cz/

Čtenáře také jistě zajímá, kdy a jak bude možné začít využívat služeb systému Starlink. Odpověď na tuto otázku je ale trochu komplikovanější. Elon Musk nedávno uvedl, že aby měl systém Starlink alespoň částečné pokrytí, byla by potřeba dalších šesti takových startů. Aby se pokrytí dalo považovat za přiměřené, bylo by potřeba startů dvanácti. To se poměrně shoduje s údaji, které jsou uvedeny v povolence od Federálního komunikačního úřadu. V ní je uvedeno, že pro 100% pokrytí okolí 45. severní rovnoběžky, kde žije značná část populace by zajistilo i 10 % družic z prvotní várky 4425 exemplářů. Další družice pak zajistí kompletní pokrytí většiny obydleného světa, zvýší přenosovou kapacitu sítě a vytvoří potřebné zálohy.

Otázka technického vybavení pro příjem signálu z družic Starlink je zatím otevřena, ale dá se očekávat, že bychom se do konce roku mohli dočkat nějakých bližších informací. Odhadovat výsledek projektu Starlink není možné – v celé historii kosmonautiky bychom nenašli nic podobného, s čím bychom mohli srovnávat. SpaceX se vydává na nové pole – pokud uspěje, může vydělat peníze, které bude moci použít pro své další projekty. Je ale potřeba počítat i s druhou variantou – ostatně sám Elon Musk uvedl, že když nás nyní čeká první mise tohoto typu, tak že se možná ne vše podaří a spousta věcí se může pokazit. Ačkoliv je tedy termín startu pro Středoevropany velmi nepříjemný, máme se, myslím, na co těšit.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
https://www.teslarati.com/
https://twitter.com/
https://www.elonx.cz/
https://www.elonx.cz/
https://www.elonx.cz/
https://wyliodrin.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/D2TWWPAVYAArAwu.png
https://pbs.twimg.com/media/D6euSQxXsAAZF1D.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/D6dwBsbWAAYbhdt.jpg:large
https://www.elonx.cz/wp-content/uploads/2018/02/DWpT_2gWkAESLz3.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D6VKKwiUUAABZ_p.jpg:large
https://2.bp.blogspot.com/…/s1600/satelliteschematic.png
https://www.elonx.cz/wp-content/uploads/2018/11/Starlink_phases.jpg
https://www.elonx.cz/wp-content/uploads/2019/03/satellites_45latitude.png

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

144 komentářů ke článku “Úsvit megakonstelace Starlink od SpaceX”

  1. Jakub napsal:

    Jsem zvědavý jak ta družice bude vypadat to bude asi velikostně jak cubesat vahu bych typoval 80 kg

  2. spacexfil napsal:

    Vaha satelitov je priblizne 227kg, cielova draha 440km (pravdepodobne kruhova). Satelity sa vlastnym pohonom dostanu na drahu vo vyske 550km. Kazdy satelit ma vlastny Hallov motor(palivo krypton).

  3. bill napsal:

    Jsem doslova šokovaný tou velikostí projektu. Přemýšlím o tom, co všechno tento projekt může dát do pohybu a čemu vdechne úplně nový život a pochopitelně čemu ho i vezme. Myslím si že zásadním způsobem změní byznys plány velkých provozovatelů internetových a telefonních služeb. Umožní propojení on-line přenosů z jakéhokoliv místa v jakýkoliv čas. V oblasti předvídání katastrof. Mohlo by to v on-line režimu hlídat tsunami, požáry, lodě, letadla, auta? Nějakým způsobem to zahýbe s cestováním i obecně setkávání lidí- sympozia, telekonference, VR. Zkuste prosím napsat, co vás napadá.

    • Jirka napsal:

      Lide pracující pouze na PC, budou mít neuvěřitelnou volnost v cestování, případně se můžou přestěhovat třeba na Sibiř, nebo na nějaký ostrov, aby měli klid na práci, nebo od lidí. Začínám přemýšlet o změně zaměstnání:D

    • jregent napsal:

      Podle forecastu banky UBS by měl projekt ročně cca od 2025 přinášet více než je rozpočet NASA, takže popusťme fantasii:-)
      – SpaceX lunární základna pro přípravu letů do kosmu

      Díky za článek 🙂

    • Viktor napsal:

      Nemůžu souhlasit. Podle mého názoru ten systém nebude mít prakticky žádný celospolečenský dopad vyjma jediné věci – získáme novou zkušenost s tak rozsáhlou realizací, negativní či pozitivní.

      Připojení k internetu v rozvinutých zemích a velkých městech je běžně dostupné už dnes a nikdo ho družicemi nahrazovat nechce a nebude. Na připojení odjinud prakticky nezáleží, společnost reálně tvoří pouze tato část populace. Ostatní oblasti nemají na nic vliv. A to se nikdy nezmění.

      • vencour napsal:

        Viktor napsal:
        15.5.2019 (14:46)

        Nemůžu souhlasit. Podle mého názoru ten systém nebude mít prakticky žádný celospolečenský dopad vyjma jediné věci – získáme novou zkušenost s tak rozsáhlou realizací, negativní či pozitivní.

        Připojení k internetu v rozvinutých zemích a velkých městech je běžně dostupné už dnes a nikdo ho družicemi nahrazovat nechce a nebude. Na připojení odjinud prakticky nezáleží, společnost reálně tvoří pouze tato část populace. Ostatní oblasti nemají na nic vliv. A to se nikdy nezmění.

        Dobrý sarkasmus 🙂

    • tycka napsal:

      “ změní byznys plány velkých provozovatelů internetových a telefonních služeb.“
      Nezmění plány především poskytovatelům telefonních služeb – neboť nebude signál dostupný v budovách.
      Dále v některých státech právě z důvodu ochrany těchto poskytovatelů – nebude připojení k této síti dovoleno a možná bude přímo trestné.

      • Michal Z. napsal:

        Co víte o charakteristice signálu Starlinku že tvrdíte, že npronikne do budov? Myslím, že to má SpaceX dávno vyřešené nebo to lze napravit pomocí antén vně budovy a emitoru na bázi wifi, jako je mnohde dnes.
        A je asi možné, že některé státy to zakážou, ale jaksi signál neodkloní (leda by zprovoznili rušičky). A trestné je např. v Severní Koreji vlastnit západní filmy a přesto se tam masivně pašují. Vše, co je trestné a přináší to peníze nebo svobodu se mohutně provouzuje státu navzdory.Nechme se překvapit. Zkušenost to bude jistě ohromná, ale negativa taky bude určitě mít.

        • tycka napsal:

          Vím – vzhledem k síle signálu, vzdálenosti družic a vysílací frekvenci to vzhledem ke svému vzdělání dokážu odhadnout. Mobilní základnová stanice je vzdáleno běžně jen kilometry a ve městě často jen stovky metrů.
          „jaksi signál neodkloní“
          Zařízení bude aktivně vysílat rádiový signál – zaměřit půjde například z vrtulníku v budoucnu možná i z automatických dronů, které právě budou vytvořené za účelem lokalizace těchto zařízení.
          A bude následovat minimálně pěkně vysoká pokuta.

          • Michal Z. napsal:

            Já nevím, jak se to celé vyvine. Máte jistě pravdu, že některé státy se to budou snažit dostat pod kontrolu. Určitě určitě vznikne poptávka po možnostech, jak takové restrikce obejít, ale to už se dostáváme na pole REB a to nejspíš není Muskův primární záměr. A kde je poptávka, tam je i nabídka.

  4. Lopour napsal:

    Nechci vypadat jako hnidopich, ale na mapě rozhodně není vyznačena 45. rovnoběžka , spíš tak 52. a maximální pokrytí vychází podle obrázku ještě výš, cca na 60. rovnoběžku, kde už mnoho lidí nežije.

  5. Nitram napsal:

    Tak me napada, az bude na obezne draze 11000 druzic a podivam se na nocni nebe, to bude asi litat jedna druzice za druhou? Nebude to mit dopad na pozemskou adtronomii?

    • Dušan Majer napsal:

      Určitě ji to ovlivní. Ale už dne existují metody, jak stopy družic na snímcích vyrušit. Možná bude potřeba vyvinout v tomto směru pokročilejší metody.

    • Jan napsal:

      Já myslím že to takový problém nebude, z několika důvodů: Družice budou létat velmi nízko, takže pokud by náhodou vytvořili nějaký viditelný odlesk, tak to bude jen krátce po západu/před východem slunce, kdy stejně ještě nejsou vhodné podmínky pro astronomická pozorování. Družice jsou malé, mají jen 227kg, solární panely a antény jsou taktéž podstatně menší a nejsou pod úhlem jako u starého Iridia. Díky nízké dráze taky proletí mnohem rychleji, podobně jako ISS, která je daleko větší překážkou pokud by se někde nachomýtla před teleskop. Nicméně i tak dá dost práce ji zachytit třeba s měsícem na pozadí a je hned pryč. Při dnešních praktikách dlouhých expozic a vybírání nejlepších snímků kvůli zkreslení atmosférou (seeing) to nevidím jako problém ani při počtu desítek tisíc.

    • Vít Výmola napsal:

      Ty počty klamou. Zeměkoule má plochu povrchu asi 500 milionů km2, na jednu družici tedy připadne zhruba 45000 km2. Ve skutečnosti to bude míň (dráhy jsou jistě zvoleny tak, aby na daném území bylo vždy dostatek viditelných satelitů), nicméně řádově to nějak takto bude. Třeba nad územím ČR se tak budou najednou vyskytovat dvě nebo tři a viditelných jich bude třeba pět. A to je srovnatelné například s už existujícím GPS.
      Takže ano, utčitě to bude mít na astronomii vliv, určitě negativní a astronomové nadšeni nebudou. Zároveň to ale nebude taková katastrofa. Navíc, pohyb satelitů je predikovatelný, dá se jim při pozorování vyhnout. Na rozdíl třeba od letadel. Tady v Evropě vidím nad hlavou v každém okamžiku pět i více strojů, letících vícemeně náhodně a nechávajících za sebou dlohou kondenzační stopu. Toto je mnohem větší problém!

  6. rhronza napsal:

    Předem se omlouvám za svůj názor, ale nenapadlo to jenom mě. Jen aby se z Elona nestal Lex Luthor 🙂

    • Petr napsal:

      Proč se omlouváš ? Vždyť Ty jsi to s tím Lexem Luthorem trefil tak báječně, že Ti vzdávám básnický hold. Ti oslící, co tu kvičí radostí nad tímhle zvrhlým projektem vůbec neví, že ta bestie jim staví planetární lágr nové generace.

      Lex Luthor, chlape, Ty aninevíš, jak jsi to trefil 🙂

      Petr

      • Dušan Majer napsal:

        Důrazně vás žádám, abyste se zdržel podobných dehonestujících označení. Ale mohu vás uklidnit, že podobné paranoidní obavy měla část populace při nástupu každé inovativní technologie. Takže vaše z prstu vycucaná obava jen potvrzuje historické trendy a strach z něčeho nového. Ale ještě jednou opakuji, že jste ve svém komentáři použil krajně nevhodné výrazy. Nejsme tu na ně zvyklí a zvykat si nebudeme.

        • Petr napsal:

          Připoučtím pane Majere, že oslíky jsem si skutečně mohl odpustit a použít klidnější termín. Ale jen bych lakoval pravdu.

          Jiná věc jsou Vaše výroky o cucání z prstu a tak. No to nic.

          Ale k onomu šílenému prjektu, běžte pane Majere do jediné LDN ve Vašem okolí a řekněte těm ležákům, co ještě „včera“ byli IN a REDY, že se budou mít lépe a budou mít plnohodnotnější život, neb jim páně Elon vypustí tisíce satelitů. Hádejte, kam Vás pošlou. Možná Vás i praští.

          Vážím si Vás jako zdatného znalce kosmonautiky, ale o životě nevíte lautr nic.

          S pozdravem Petr

          • Dušan Majer napsal:

            Nejde jen o výraz, který jste zmínil. Těch dehonestujících výrazů jste tam měl mnohem více. A naprosto mi uniká,p roč zatahujete do diskuse o telekomunikační síti pacienty na LDN. To je absolutně mimo téma a netuším, co tím sledujete. Těm lidem systém Starlink pochopitelně nijak nepomůže – stejně jako jim nepomohou nové fotky Pluta, výzkum Slunce či tektonické aktivity Marsu. Ale to přece ani v nejmenším neznamená, že by přínos nějaké činnosti měl měřit podle toho, jak pomůže pacientům LDN. Mícháte jablka a hrušky a ještě máte pocit, že jste diskusně vyhrál. Opak je pravdou – tím, že někdo odbočuje od tématu, dává jen najevo, že není jistý v kramflecích a snaží se uhrát debatu do autu. Ne, tuhle debatu jste prohrál sám a kontumačně – protože jste do diskuse zatáhl argumenty LDN, které tu absolutně nemají co dělat.

          • Samo2 napsal:

            Ja nespadám napríklad do vami popisovanej kategórie a Starlink by bol pre mňa bingo žijem 2 km od mesta veľa domu mám optiku ale operátor nemá záujem vytvoriť „odbočku“ pre pár domov. Operátor urobí odbočku pre panelák ale pre mňa nie, pretože je to pre neho drahé tak so odkázaný na 8 Mbps wifi, dokonca tu nieje ani plné pokrytie LTE a takých ľudí je veľa. A to myslím že som ten posledný na koho Starlik cieli, sú tu armády rôzne spoločnosti ktorým sa starlink zíde.

      • Lada napsal:

        Proč si myslíte, že je to šílený projekt?
        Podle mě je to srovnatelné s GPS. Nyní máte krabičku (nebo i hodinky), které vám kdekoli na zemi určí přesnou polohu. Tak teď budete mít jinou nebo i stejnou krabičku, která bude kdekoli na zemi připojená na Internet. Jaké proto bude využití ukáže čas.
        Když v 70 letech vznikala GPS tak to bylo extrémně drahé (řekl bych, že dražší než celý Starlink). Samotný projekt málem skončil. Byl to šílený projekt, že? A podívejte, jak se to rozšířilo a k čemu všemu se to používá. Jak se zlevnili a zmenšili přijímače. A pod. Původně byl systém jeden, nyní už jich je více. A pod. Koho by to v 70. a 80. letech minulého století napadlo, že?

  7. Adam Braun napsal:

    Ten počet 11 000! družic je poněkud přehnaný…
    Nad hlavami nám v současnosti krouží více jak 2500 družic
    (vojenské, špionážních, vědecké, meteorologické, aj.)
    Otázkou zůstává, která mocnost jich bude mít do roku 2030 nejvíce?

  8. Laďa(LadislavChalupa) napsal:

    Při vší úctě a obdivu k systému Starlink, taková centralizace komunikačního prostředku bude narážet na odpůrce globalizace a centralizace moci. Vypínač provozu by neměl vlastnit jeden stát. Moje poznámka ale s kosmonautikou nesouvisí, to jen tak naokraj. O tom, že se jeho užívání bude týkat i právních sporů bylo už psáno. Technicky by mě zajímalo, jestli kapacita bude dostatečná pro obsloužení cca miliardy uživatelů osob a cca další miliardy chytrých strojů. Na to, že tím otevíráme další Pandořinu skříňku raději nemyslet.

  9. Alois napsal:

    Celé se mi to zdá poněkud šílené. GEO družice se staví právě proto, aby na LEO nemusely létat stovky Telstárů. Tady je logika obrácená. Když to vezmu čistě logicky, tak jedna družice na GEO obslouží totéž co minimálně tři tisíce Musků. Časový rozdíl v desetinách vteřiny asi nikoho nezabije a nikoho neubude.

  10. marian napsal:

    Ak mám k niečomu vrámci kozmonautiky vyslovene skeptický, až negatívny postoj, tak sú to práve projekty satelitných megakonštelácií pre poskytovanie internetu. A nejedná sa len o Muskov Starlink, ale aj podobné projekty ako konkurenčný Oneweb. Akosi sa stále podceňuje riziko extrémneho nárastu kozmického odpadu, ku ktorému môže vďaka týmto satelitom dôjsť. A toto riziko sa veľmi nezníži ani tým, že sa po piatich rokoch navedú do atmosféry a ani tým, že údajne majú automatický systém pre detekciu kozmického odpadu, aby sa vyhli zrážke. Pri takom množstve satelitov sa proste LEO stane oveľa nebezpečnejším a ťažšie kontrolovateľným miestom, či sa nám to páči, alebo nie. Druhou vecou je, že takéto nákladné a v konečnom dôsledku nebezpečné budovanie satelitných megakonštelácii kvôli internetu je už dnes zbytočné, nakoľko vďaka pozemným 3G/4G sieťam má vo vyspelých krajinách k rýchlemu a kvalitnému internetu prístup viac ako 90% populácie. Ano, stále sú síce rozsiahle nepokryté oblasti napr. v Afrike, ale tam väčšinu ludí stále trápi niečo iné, nie aby boli neustále online na FB a zdielali videá na YB. Okrem toho vďaka projektom oveľa menších satelitných formácí ako napr. Iridium a O3b (takéto projekty naopak podporujem) sa dá pichnúť na net v pohode aj v týchto krajinách (rovnako na moriach a oceánoch), aj keď možno trošku nižšími rýchlosťami, na aké sme si už v našej pohodlnosti zvykli.

    • entes napsal:

      Ja to vidim takhle

      kdyz mas dvorek, mas na nem tisice a tisice kusu vselijakeho „odpadu“ vsech velikosi.
      Kameny, hrebiky, maticky, ryce, lopaty… vic nez je vseho kosmickeho smeti…

      Nikdo ten dvorek nepovazuje za ohrozeni kosmicke bezpecnosti, protoze zeme je tak velika ze tvuj dvorek je doslava nicim.

      Geostacionarni draha je ve vysce 42 000 kilometru, takze prumer takove koule je jeste 7x vetsi nez prumer Zeme. A to ani nemusi byt vsechno na metr stejne vysoko, nemusi vse lezet „na zemi“…

      Nejspis to neni tak jednoduche, existuji urcite vyhodnejsi drahy, koridory, jako treba u letadel… Ale i tak si myslim, ze takoveho odpadu se tam vleze… chce to jen trochu planovat.

    • Bohumil Borůvka napsal:

      Mám dojem že tento projekt se nedělá pro to že k nim nternetu má přístup 90% populace vyspělých zemí ale naopak.muskovi jde o to dostat ho kamkoliv a zajistit že bude dostupný pro všechny

      • spodní voda napsal:

        Z toho budou mít jistě radost totalitní systémy se svými blokacemi internetu, odpojováním celé země nebo super firewallem. Tajné policie a udavači půjdou po anténách jako komáři u nás po satelitech. Třeba právě Tesla auta pojedou po celé zeměploše přes vlastní infrastrukturu a ne jako teď přes LTE. Asi jen Musk ví co se mu všechno otevře, pokud to dotáhne do konce.

        • Jan napsal:

          Samozřejmě bude snaha omezovat vysílání na některými státy jako Čína, nicméně moc toho proti dělat nemůžou a stejně už boj o kontrolu internetu prohrávají na jiných frontách. Viz síť importu dat na USB discích na Kubě a Severní Koreji nebo obecná znalost obcházení fiwallu přes VPN v Číně. Kdo je chytrý a ví jak na to tak si vždy najde nějakou možnost a chytí přitom akorát ty blbější. Ostatně dnes je víc v módě zachovat přístup k internetu, občas blokovat nějaké jednotlivé služby a kompenzovat to masivní informační válkou ze státních institucí, viz Rusko.

          • tycka napsal:

            ” Kdo je chytrý a ví jak na to tak si vždy najde nějakou možnost ”
            Bohužel nenajde – jedná se o aktivní vysílání rádiového signálu na určitých známých frekvencích – takže půjde signál najít například zaměřit z vrtulníku.
            Následná velmi tučná pokuta či dokonce rovnou vězení – by mohla sloužit částečně jako odměna pro soukromé firmy, které to budou pro stát dělat.

    • Dušan Majer napsal:

      Je to běžná součást vývoje. Podobné násobení potkalo dříve prakticky všechny technologické obory. A hlavně – aktivní družice nejsou problém. Jsou velké a dobře se sledují. Rizikem jsou malé neřízené úlomky.

    • Jan napsal:

      SpaceX to má dobře spočítané i navržené. Satelity se nemusí navádět, ony budou již na dráze, která sama vede ke vstupu do atmosféry během měsíců až jednotek let. I kdyby všechny satelity přestaly úplně fungovat (mohutná sluneční erupce nebo něco takového) tak za těch pět let už tam žádný nezbyde narozdíl od stovek jiných, třeba navigačních které tam budou kroužit stále bez možnosti je zlikvidovat a budou tvořit násobně větší riziko.

      K dostupnosti internetu pomocí telefonních sítí, ony ty 4G jsou velmi omezené jako co do pokrytí tak do dosahu od základnové stanice. Navíc Starlink nemá za ambici přopojit každého jednotlivého obyvatele, zaměřuje se spíš na business zákazníky a menší poskytovatele připojení kteří budou moct třeba postavit WiFi síť v odlehlých oblastech díky jedné nebo pár satelitním anténám a latence bude přitom jako u optického kabelu. Pak jsou tu zřejmé zakázky jako banky, obchodování obecně, letadla a lodě, armáda je dost velký potenciání zákazník který by rád nejen pomalé Iridium a pořádné připojení kdekoliv na planetě s minimální odezvou pro realtime řízení apod. O domorodce někde v africké buši tady fakt nejde.

      • marian napsal:

        Ja nepochybujem o tom že všetko čo Musk robí ohľadom Starlinku, robí v dobrej viere (a hlavne vo viere veľkých ziskov). Len či mu to všetko vyjde tak ako si myslí, čo dosť pochybujem. Ako človek čo robí v nadnárodnej telekomunikačnej spoločnosti so zameraním na pripájanie biznis zákazníkov viem najlepšie, že sú aj iné spôsoby, ako výhodne pripojiť zákazníkov aj mimo 4G siete. A nie, ani tie už v súčastnosti nie sú tak obmedzené ako by sa mohlo laikom zdať. To pokrytie pre viac ako 90 % populácie navyše samozrejme nie je konečné, každým dňom narastá. Navyše s blìžiacim sa nástupom 5G sietí sa už akékoľvek snahy o vysoké rýchlosti a nízku latenciu cez satelit stanú zastaranými. Mimochodom, kto si myslí že pripojenie cez satelity Starlinku budú mať takú latenciu ako optické siete, núž, hodne sa mýli…

        A ešte k tomu riziku nárastu kozmického odpadu. Aj keď budú na relatívne nízkej dráhe (500 km), a aj keď budú aktívne a kontrolované, to riziko sa proste zvýši zo štatistickou pravdepodobnosťou rovnajúcou sa istote. Alebo si tu naozaj niektorí myslíte, že tie státisíce nedetekovateľných úlomkov kozmického odpadu sa ako na povel budú vyhýbať tisíckam Muskových satelitom? No držím palce, aby sme tu mali vďaka Muskovi takú žiarivú budúcnosť, ako si predstavujete. 🙂

      • marian napsal:

        A ešte k jednej veci o ktorej sa tu vôbec nehovorí. Finacovanie. Predpokladám, že tento štart ako aj ďalšie blízke štarty Starlinku platí Musk čisto z vlastného vrecka. Nemá za sebou silných investorov ako napr. Oneweb. Je teda jasné, že Muskovi musí sieť začať generovať veľké zisky čo najskór, aby mohol financovať svoje ďalšie megaprojekty, predovšetkým Starship. Avšak najprv sa bude musieť vyhrabať z mínusu, ktorý budú generovať nasledujúce štarty a výroba satelitov. Pre Muska je to hop alebo trop, projekt Starlinku mu proste musí vyjsť, inak sa dostane do veľkých problémov, ktoré ohrozia jeho ďalšie projekty. Preto si aj myslím, že súčasný demonštračný štart má hlavne prilákať investorov, aj keď samotná sieť má do plnej prévádzky a plnohodnotnej pripravenosti ešte veľmi ďaleko. A pokiaľ sa silní investori rýchlo nenájdu, skompletizovaný Starlink ani nebude, pretože jeho vrecko nie je neobmedzené. A nebude to stáť pár miliónov, to mech si nikto nemyslí. Ako tu už niekto poznamenal – o peniaze ide až v prvom rade. 😉

  11. Alois napsal:

    Každý Afričan, nebo Ind, který neví co je splachovací záchod a pije z kaluže jistě uvítá vysokorychlostní internet a významně to zkvalitní jeho život.

      • Alois napsal:

        Jistě jste slyšel o adopci na dálku pro Afriku a Indii, ta se nedělá pro děti, které několik hodin denně brouzdají na Internetu.

        • Radoslav Karásek napsal:

          A prečo sem pletiete Afriku? Téma je globálny satelitný internet. Ten bude fungovať aj na Antarktíde a tučniaky tiež nesurfujú niekoľko hodín denne na internete. Ja vás fakt nechápem. Podľa toho, čo píšete to vyzerá, že ste vcelku rozhľadený človek. Ale nedá sa s vami viesť akákoľvek debata, lebo vaše argumenty sú vždy tak mimo tému a realitu, že by som vás kľudne mohol nazvať demagógom. Vaše správanie mi extrémne pripomína politikov z nemenovaného „hnutia“. Ale na rozdiel od politikov, vás nechápem, čo týmto sledujete..

          • bill napsal:

            Já bych byl spíš proto se nad některými myšlenkami pana Aloise zamýšlet a ne to hned celé odsoudit.

          • Radoslav Karásek napsal:

            Aktuálne medzi Starlinkom a Afrikou nie je žiadne iné pojítko ako to, že to (prekvapivo) bude fungovať aj tam.
            Tak teraz nechápem, či to má Musk budovať až keď vyrieši sucho a hladomor v afrike, alebo z toho nerobiť globálnu sieť ale regionálnu, alebo ako teda? Nad čím sa chcete zamýšľať. Chcú vybudovať rychlé a lacné internetové pripojenie, ktoré ma fungovať všade. Apropo, možno budete prekvapený, ale aj v Afrike potrebujú rychlý internet..

          • bill napsal:

            Píšete věci, které jsou obecně známé a všemi rozumným lidmi respektované. Šlo mi spíš o to objektivní zamyšlení se nad názory jiných přispěvatelů. Já občas s panem Aloise nesouhlasím, ale i přesto ho hodnotím jako člověka s dobrým úsudkem a znalostmi.

          • Alois napsal:

            Tak Vám to napíši polopaticky : Ve vyspělých státech světa není problém v přístupu k vysokorychlostnímu internetu a s těch zaostalých mají zcela jiné starosti týkající se základních životních potřeb a vysokorychlostní internet jim zcela jistě nechybí, zrovna tak zcela jistě nechybí delfínům na plochách Tichého a jiných oceánů.

          • Samo2 napsal:

            Alois fakt myslíte že vo vyspelých častiach sveta sa vysokrýchlostný internet cez satelit neuplatní? Sa to možno zdá, no priemerne vo svete rýchlosť pripojenia koncového užívateľa nejde cez 26.7 Mbps čo je v Južnej Kórei… https://www.fastmetrics.com/internet-connection-speed-by-country.php

          • tycka napsal:

            „priemerne vo svete rýchlosť pripojenia koncového užívateľa nejde cez 26.7 Mbps“
            A vy si opravdu myslíte, že to každý jako potřebuje. Část lidí TV přes internet sledovat nechce – stejně jako stahovat filmy – stačí jim bohatě jednotky megabitů. Já přesto, že mám možnost si připojení navýšit – tak raději volím nejlacinější variantu, protože mi to stačí.
            Část lidí třeba již vůbec nevlastní PC na všem jim stačí mobil – třeba proto, že práci s počítači prostě nemilují.

    • Radoslav Karásek napsal:

      Nemám nič proti tomu, keď niekto do debaty prinesie iný uhoľ pohľadu, iný vietor. Ostatne to robí aj Musk, ktorého tu asi všetci bez výnimky rešpektujeme. Ale Alois, i keď si rovnako ako Vy myslím, že má široké spektrum vedomostí, sem bohužiaľ prináša len trolovanie a nedá sa s ním debatovať. A to sa teraz dosť miernim v jeho hodnotení, na rozdiel od prvého príspevku, ktorý už nejde editovať.

      • bill napsal:

        Jedna z věcí, mimo obětavost a fundovanost autorů mě zde na kosmonautixu opravdu těší. A tou je úroveň na jaké se tu komunikuje. Přemýšlel jsem o tom, jakto že je kosmonautix takovým ostrovem výjimečného porozumění „a klidu na práci“. Dospěl jsem k tomu, že je to tím, že nám všem na tomto „ostrovu vědění“ záleží a že sem chodíme rádi.

      • B.Boruvka napsal:

        Ja bych panove k vasi „Hadce“ Rad pripomenul ze Afrika nebo Indie nejsou jenom zapadle vesnicky v pralesich nebo poustich,Jsou to i velka moderni mesta nebo treba oblasti kam se proste internet dotava obtizne nebo vubec-Bratr moji manzelky tam natahuje vysoke napeti(V Africe) Mezy mesty a ty plochy kde zijou lide a chteji zit moderne jsou proste moc daleko od zdroje a tohle je presne to co jim pomuze.Musim se smat nad tou zahledenosti do sebe-Ze internet neni po zemi problem…. Pro nas ne…

    • Dan napsal:

      Vaše ironická poznámka je bohužel faktem. Penetrace smartphony v rozvíjejících se částech světa je překvapivě vysoká. A pokud budu smartphone vlastnit, chci rychlá data bez ohledu na to, že kálím na ulici a piju vodu z Gangy.

  12. ixb1 napsal:

    Beru to jako technickou zajímavost.Ostatně nikde jsem nezaregistroval kolik za to pan Elon bude od běžných smrtelníků chtít.A o peníze jde až v první řadě.

  13. Tomas napsal:

    Zdravím, dají se někde dohledat i nějaké podrobnější informace? Kmitočet, pásma, výkon?
    S tím pingem by to mohlo být přes Starlink lepší (mezi kontinenty). Rychlost světla ve vakuu je vyšší než rychlost světla v optice. Šlo by pouze o to, dostat signál přes vzduch nahoru a pak dolů. (Počítám se stejnou odezvou vysílačů a detektorů jak ve na zemi tak nahoře).

  14. pbpitko napsal:

    Ja sa skôr obávam odpadu, aj keď nie toho na LEO ale informačného odpadu, v tom nekonečnom informačnom šume už proste nebude možné rozoznať čo je informácia a čo hoax. I tá najlepšia a najvierohodnejšia informácia sa beznádejne utopí v informačnom šume !!!
    pb 🙁

    • Viktor napsal:

      Vždyť o informace nikdo nestojí. Lidé stojí jen o neustálé opakování toho, co už znají. Když se lidé dostanou ke skutečným informacím, tedy k faktům, jež přesahují jejich dosavadní znalosti, stejně nevědí, co si s nimi počít. Všechno to, čemu se říká „informace ve veřejném prostoru“, jsou jen signály, jimiž se navzájem svolávají příznivci jednotlivých názorových skupin.

  15. hotovson napsal:

    „Ve vyspělých státech světa není problém v přístupu k vysokorychlostnímu internetu“

    toto je velmi rozsireny omyl, i v technologicky velmi vyspelych USA je mnoho mist, kde si musi vystacit s DSL

  16. Kamil napsal:

    Space X konečně rozjíždí projekt, který ji vydělá na let na Mars a z Muska udělá nejbohatšího člověka světa

  17. Vladimír Todt napsal:

    “Ve vyspělých státech světa není problém v přístupu k vysokorychlostnímu internetu” 😀 Zpět do reality od prostého prohlížení webu a četování, Youtůbkování, Twitchování a občasného zahrání Quake Arény apod. v centru Prahy, Brna, Ostravy apod.. 😉

    Toto je problém i u nás. Jsou města, kde se připojíte i přes mobil max na edge (i města přes 10 000 obyvatel) a wifina není a internet tak nefunguje – zkuste si s připojením na edge dnes přečíst i blbý email – přeji hodně štěstí. Jsou i části měst s tímto problémem.
    Nehledě k tomu, že klasická wifina blbne i za silnějšího deště a ptoto jsem na nabídky těchto připojení po zkušenostech už alergický, hlavně když se oháněji stabilitou (zkušenosti z Prahy a menšího města).
    Dále, je vám na prd, když vedle vás vede kabel optiky, ale kvůli několika jednotlivcům provozovatel přípojku dělat nebude.
    Dále zde máme kritičtější využívání internetu, kdy někteří mají např. k UPC, alespoň mobilní zálohu nebo aspoň napájením nezávislý DSL drát, který se záložním zdrojem běží stále, přesto, že ve čtvrti vypadla elektřina. A je stabilnější než UPC, i když má nižší kapacitu.
    Také když se pohybujete občas v kopcích, stačí i Českomoravská vysočina nebo od Prahy na Benešov / Ondřejov apod. a nemáte možnost připojení na lokálního providera (někdy s dost omezenou kapacitou), tak jste s internetem v kýblu.
    Dále nějvíce financí se točí kolem burz (akcie, futures, forex, CFD, a přímé obchody) a ne všichni mají PC na burze – ono to taky něco dost stojí + samotní poskytovatelé potřebují rychlou odezvu. Dále obecně finanční transakce. A zde se za toto vyplatí platit. Ono příjít i o „pitomých“ 1500 USD, kvůli výpadku spojení drobátko naštve.

    Tolik k osobním zkušenostem z tedy asi velmi málo vyspělého Česka, v podstatě jsem tedy asi Afrika!?

    Dále rychlost signálu v optice je snad až i poloviční proti rádiu/laseru na oběžné dráze, zdržení na aktivních/pasivních prvcích sítě bude podobné. Takže obecně konstelace s něčím blízko povrchu nad atmosférou se může uživit.
    U SpaceX do toho zakomponují, dle povolení, i auta Tesla, jejich powerbanky apod. a časem to bude volitelná výbava se slevou – „Pořiďte si k vašemu vozu Tesla nezávislý vlastní internet na který se budete moci připojit vždy, všude a za každého počasí. Bez ohledu, zda pracujete v New Yorku nebo se objímate s tučňákem v Antarktidě“

    K doplnění, jak jsem již někam psal, dle svěděctví zkušených se staelitním internetem vroce 2018 je současný satelitní internet na prd, nebo pro větší přenosovou kapacitu pěkně drahý, případně místní přijímací/vysílací lepší stanice pěkně drahá – Iridium. Proto taky tak rychle nenajdete ceny, dříve šla cena na netu rychle najít, dnes to na 2 kliky moc nejde. Plus k tomu pro mnoho případů nepoužitelná vysoká latence.

    K Africe apod. oblastem – asi z toho někteří dostanou šok, tak se připravte! V Africe i poblíže né moc velkých měst jsou lidi blázni do mobilů a netování (i s omezením na část dne), samozřejmě to není komfort, jako u velkého PC, ale díky tomu, že se tam staví vlastně až moderní technologie připojení, tak např. se v mnoha oblastech platí přes mobil – jak si na to lidi zvyknou a je to jednoduché a rychlé, tak to používají a mají na to infrastrukturu. Přitom já to nepoužívám, jsem konzerva a u nás na to ani není pořádně infrastruktura. Nemluví zde o J. Africe v okolí Kapského města apod.ani o S. Africe, ale o mětečkách v subsaharské Africe.
    Je to obdobné jako s alkoholem, cigaretami apod. Jak si lidé pořídí něco přes co můžou rychle komiunikovat a „podporuje“ to lenost (mobily), tak za to platí jako za alkohol a cigarety, i kdyby na chleba nebylo. Samozřejmě, že tam na satelit většina nebude mít peníze, jde jen o ono konstatování, že domorodec krmící se banánem a exkrementující za akácií a u toho držící za špagát kozu, aby mu neutkla, nemá v žádnem případě net a mobil. Tohle si všimli už dříve v západní Číne. Lidé ušmudlaní od prachu a hlíny s kravkou a záchodem všude okolo, ale mobil a předplacenku musel mít každej, pokud tam byl signál. A on stožár, pokud máte zákazníky a i nějakou firmu/farmu v okolí, s generátorem + nádrží a plotem okolo postavíte na každém kopci.

  18. Kamil napsal:

    Proč Starlink? Podle mě tohle není projekt pro ty, co sedí doma u počítače. Je pro ty, kteří jsou v pohybu, cestují, přesouvají se, čili pro letadla, lodě, auta, vlaky, autobusy. Všude tam je problém se připojit k rychlému internetu i v nejvyspělejším světě, snad kromě Jižní Koreji, ale ta je jen i chlup větší než Česko, zbývá 500 milionů kilometrů čtverečních, kde to bude třeba. V každém okamžiku je v letadlech nad Atlantikem asi milion lidí, kteří jsou bez internetu, tohle jsou zákazníci Starlinku, nebo aerolinie, které je přepravují. Už brzo bude Tesla chrlit miliony autonomních aut a i jejich pasažéři budou chtít rychlý internet, pojedete raději s ČSAD nebo s taxiTeslou?

  19. android napsal:

    Koukám na ten obrázek drah satelitů starlinku a vidím že oblasti kolem severního a jižního polu se pokrývat asi moc nebudou. Sice se nechystám na polární výpravu ale věřím, že vědcům by se pár satelitů s levným netem hodilo. Asi by stačil i jeden či dva 5minutové přelety za hodinu..

  20. Alois napsal:

    Souše zabírá zhruba 1/3 povrchu Země. Z toho zhruba polovinu tvoří neobyvatelné, či neobývané prostory. Pokrývat internetem pouště, či vysoké hory se mi zdá zbytečné, totéž platí o Sibiři, či severní Kanadě o Antarktidě ani nemluvě. Horolezci, Křováci či Eskymáci budou těžko mít zájem brouzdat na Internetu, totéž platí pro lovce kožešin někde na Sibiři nebo domorodce na ostrůvcích někde v oceánu. Ostatně polární oblasti, dle nákresu, Musk stejně nepokrývá.

    • tycka napsal:

      Částečně by ho potřebovali – jedni farmáři v Africe si v dokumentárním filmu stěžovali, že kdybychom měli přístup k internetu (v místě zřejmě ani nebyl mobilní signál) mohli bychom si zjistit aktuální ceny na burze plodin a mít tak lepší vyjednávací pozici s nákupčími plodin.
      Jenže jim stačí jakýkoliv internet – tedy možná, že ho již mají (ten dokumentární film je starý nejméně několik let) přes mobilní sít – důležitá zcela zásadně je pro ně cena za připojení.

    • B.Boruvka napsal:

      Marne si lamu hlavu co na tohle rict….

    • Vladimír Todt napsal:

      Máte pravdu, plně s Vámi souhlasím. Taky se zlobím, že např. Astra 1G pokrývá část Sibiře. Některé satelity pokrývají, považte, i oblasti na sever od Norska až k S pólu nebo od Irska na Sz, kde je jen moře! Také mě štve, stejně jako Vás, pokrytý satelitním signálem i střed Alžírska – vždyť je tam jen poušť!
      Ovšem, co už je do nebe volající, tak např. satelitní sítě I-4 Americas a Alphasat pokrývají většinu tichého oceánu od J až k S. To už je na žalobu!!! K jejimuž podávní se Vámi rád spojím. Mějte pevnou vůli a stálou naději ve Vašem velmi záslužném konání. Držím Vám palce a moje úcta (i finančně přispěji) v šíření naší společné myšlenky pod Vámi neseným praporem.

      Společné věci zdar!

    • Ladislav Kvasnička napsal:

      Proč by Američan, který vyjede 100 mil za město nemohl mít Internet? A jen na ostrůvcích v Indonésii žije 264 miliónů lidí. A netvrdil bych, že jsou to zaostalí domorodci. Já vidím, že jsou desítky či stovky miliónů lidí, kteří cestují nebo žijí na území, které se pozemně nevyplatí nebo je obtížné pokrývat.
      Pak to můžou využívat lodě a letadla jako spolehlivý univerzální komunikační prostředek. V principu budovaná síť umožní to, co již dnes konzumují miliardy lidí po celé zemi, jenom nebudou muset být do pár desítek kilometrů od BTSky. No, uvidíme za 20 let.

  21. Cateye napsal:

    Tak ten časový limit od FCC mě částečně uklidnil, protože to určitě SpaceX v plánu nestihne. I tak mi přijde byť jen třetinové zabordelení oběžné dráhy jako velmi bezohledné a sladké řeči o tom jak vše bude ideálně fungovat podle plánu mě vůbec neuklidňují.
    Jestli něco z historie úspěšných megaprojektů vyplývá, tak je to počítání s nejhorší možnou eventualitou která může nastat. Proto při dobývání Měsíce zahynuli „jen“ tři astronauti.

    A v případě Starlink? Jen se jásá, jako na prvního máje a možnost problémů se vůbec nepřipouští, protože platí neprůstřelné zaklínadlo: Musk zatím dokázal vše co si předsevzal a kdo mu nevěří, ten se bojí nových věcí a je vědeckotechnický kontrarevolucionář…
    V životě bych neřekl, že mezi velmi inteligentními lidmi zajímajícími se o kosmonautiku, potkám tolik zaslepenců bez špetky skepticismu.

  22. Jan Jančura napsal:

    Údajně na jeden satelit připadne území o straně 189 km. Mám velké pochybnosti, zda ten satelit dovede obsloužit v hustě osídlených oblastech tak velké území s velmi vysokým počtem případných klientů. Navíc mám obavy, zda se tak velký počet lokálních přijímačů/vysílačů ležících na Zemi od sebe ve vzdálenosti cca 20 m nebude rušit. Vždyť sousední BTS nesmí mít stejné kmitočty.
    Navíc jsem nedávno slyšel, že meteorologům velmi nelíbí přidělené kmitočty pro satelitní internet, poněvadž se to překrývá s jejich aplikacemi, u kterých je kmitočet daný přírodou – svolávají se na to dokonce mezinárodní konference.
    Každý stát bude muset povolit přidělení kmitočtů pro tyto lokální přijímače/vysílače. Nejsem si jistý, zda to některé státy (např. náš) tak jednoduše může provést, zda totiž nebude vázán smluvními omezeními s ostatními telekomunikačními společnostmi.

  23. myshpul napsal:

    Učelnost takové sitě vypadá uplně jinak z perspektivy USA, kde mimo město není běžně signál jak jsme zvyklí v Evropě. Navíc ve všech statech nejsou ti samí operátoři a roaming mezi nimi není vždy samozřejmostí. zlata Evropa.

  24. Jan Kosa napsal:

    Pánové, zapomínáte na některé aspekty. Třeba vysoký mocenský zájem USA na takové globální síti. Dneska je zpravodajská činnost v zemích třetího světa krajně obtížná. Zkuste si představit agenta, který by musel být zcela oddaný své věci, léta žít na úrovni naprosto primitivní, neprozradit se, riskovat každou sekundu hroznou smrt, nemít přitom záruku že něco cenného vůbec vyzví… Úplný přístup k internetu všude je bingo. Místní warlord al kajdy který má zájem útočit na USA bude obklopen neovladatelnou informační sítí. Je nemožné, aby při zpracování velkých dat (třeba sousedův kluk vyfotí přes zeď jeho v okně domu aniž by si to uvědomil, atd. atd.) nakonec zůstal neodhalen, nenasezena štěnice, atd. Žádný živý agent nebude potřeba. Pro USA se stane zeměkoule „domem ze skla“. Ale i pozitivum se najde. Třeba při velkém blackoutu je jedna z největších hrozeb ztráta spojení. Beze spojení policie, záchranářů, hasičů, atd. je anarchie otázkou max. 3 dnů. Spojení závislé jen na tom že se nabijí telefony ze soláru nebo generátoru, ale neovlivněno místním blackoutem (epidemií, pádem vesmírného šutru…) jako dnešní GSM, nebo proprietarní bunkové sítě (MATRA, apod.)bude mít cenu zlata – i když pravda teplo nebo žrádlo nevyrobí.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.